Tak se předveďte ****************************************************************************************** * Tak se předveďte ****************************************************************************************** 9.6.2008, autor: ADAM ŠŮRA Jak vypadají přijímačky na vysokou školu Přes sto tisíc uchazečů v těchto dnech přichází k branám univerzit a usiluje o přijetí. Po mínění vysokoškolských kantorů však nemá na studium nárok zdaleka každý. Drtivá většina ad musí projít sítem testů a pohovorů. Byli jsme se podívat na to, jak to vypadá v praxi. Posezení na dlaždičkách Patnáctka zájemců o studium indologie na Karlově univerzitě posedává na zemi před dveřmi, ukrytá zkušební komise. Dlaždičky sice trochu studí, ale mladým pánům a dámám nic jiného n židlí, které jsou na chodbě k dispozici, je už dávno obsazených. „Ty jo, byli na mě docela všem svoje pocity z přijímacího pohovoru Bára. „Chtěli po mně vyjmenovat latinsky pády,“ ř přichází okamžitě. „Rychle, jak to je – nominativ, genitiv, dativ...“ snaží se narychlo pa studia oprášit své gymnaziální znalosti. Ty rozhodnou, kdo z čekající patnáctky bude letos Karlově univerzitě připuštěn. „Zajímá mě indická kultura, náboženství, mýty,“ vysvětluje maturantka Lucie Křesťanová, pr tři roky svého života zasvětit studiu exotického jazyka. Tento týden sem přišla podruhé – pokoušela proniknout k indologii přes přijímačky na tamilštinu. Dnes ale musí absolvovat c znovu: předložit občanku a maturitní vysvědčení, poté písemný test z angličtiny, a nakonec komisí. „Včera jsem byla pěkně nervózní, vůbec jsem netušila, na co se mě budou ptát,“ řík to prý lepší. Už si alespoň dovede představit, co ji čeká. Zkoušející sice pokládají zálud třeba marně dávala dohromady odpověď na to, kdy se do Indie přistěhovali Židé – ale jinak hodní“. Přesto zpráva o tom, že zkoušení je dnes poněkud tvrdší, vyvádí Lucii z míry. „Při jako kretén,“ utrousí a upije vodu z PET lahve. „Proč nás sem nevezmou bez přijímaček?“ Obor bengálština může pojmout maximálně pětadvacet studentů. Což ale letos bohatě stačí. H pouhých patnáct zájemců. A Lucie není jediná, kdo se ptá, proč se tedy vlastně přijímačky mého jde především o rituál,“ snaží se svým kolegům osvětlit smysl jejich několikahodinové před dveřmi zkušební komise Jakub. „Vymezí se posvátný prostor, do kterého je adept uveden zkušenějšími zasvěcen, aby mohl vstoupit do chrámu vzdělání,“ dodává s grimasou znalce. A Martin přisazuje: „Taktéž se tak vyjádří hierarchický vztah. Aby bylo jasné, kdo je tu nad podřízený.“ Ne každý ale bere proces přijímacího řízení s jejich nadhledem. Jakub Houser, který už má za sebou tři roky studia na Vysoké škole ekonomické, celou noc n ho prý bolí z přemíry vypité kávy. „Ještě v pět ráno jsem zjišťoval, co jsou to védy,“ svě kolegům. „Přece jenom nechci před komisí vypadat jako pitomec.“ Utrápeně se tváří i poté, ze dveří, kde komise sídlí. Má pocit, že jako ekonom příliš neobstál v odpovědi na to, jak struktura HDP. Až zpráva o pětaosmdesáti bodech ze sta, kterými zkoušející ohodnotili jeho uklidní. Ty nebereme Na druhé straně barikády to však vypadá jinak. U oprýskaného stolu s hrníčky čaje a tabulk čokolády jsou členové komise i po čtyřhodinovém zkušebním maratonu v dobré náladě. Zkoušen příjemný zážitek. „Pro mě to jsou zajímavé rozhovory se zajímavými lidmi,“ říká vedoucí in semináře Svetislav Kostić. U adeptů se prý snaží zjistit hlavně motivaci ke studiu a přede u kterých je „motivace nulová“. Jak se to pozná? „Na otázku, proč si člověk vybral právě i slyšíme bezelstnou odpověď ,nevím‘,“ říká Kostićův kolega Pavel Hons. „Stalo se to třeba m lidi potom nebereme.“ Zároveň ale přiznává, že schopnosti a motivaci lidí k zvládání kompl a exotických reálií prověří až první rok studia. „Tam se teprve ukáže. Někdy odpadnou i li u přijímaček devadesát bodů ze sta.“ Přijímací zkoušky však zrušit odmítá. „Kromě letoška hlásilo víc lidí, než můžeme přijmout. Máme omezené kapacity. A potom prostě musíme třídit Letošní uchazeči tak patří mezi ty šťastnější. Komise u žádného z nich neshledala „nulovou naději na přijetí má všech patnáct. „Mně dokonce přímo řekli, že mě berou,“ oznamuje Lucie kolegům a odchází domů dospat prostudované noci. Q osm procent nárůst V Česku je 68 veřejných a soukromých vysokých škol. K přijímacímu řízen dostavilo 135 tisíc uchazečů, přijato bylo 97 tisíc, což je ve srovnání s předešlým rokem nárůst. Sítem přijímaček tradičně prochází nejméně lidí na právnických fakultách – na Karl univerzitě bylo úspěšných jen 13 procent uchazečů. Největší naději na přijetí mají naopak technických školách, někde berou i bez přijímaček.