Lovci mamutů žili v lese ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 7.6.2008, autor: JOSEF MATYÁŠ Holá krajina porostlá jen travinami, keříky a bičovaná vichrem. Tak měla vypadat doba ledo představu nabourávají nové poznatky českých vědců. Obal pylového zrnka vydrží v zemi i něk Drobné háčky, rýhy nebo vybouleniny na jeho povrchu jsou jako otisky prstů u člověka. Každ mají zcela nezaměnitelná zrnka. Analýza pylových stop odhalila zcela nové pohledy na dobu ledovou v našich zeměpisných šíř tom, že zde rostly jen traviny a křoviska, se opíraly o výzkumy pylových zrnek v Polsku a se pak analogicky interpretovaly pro Česko i Slovensko. Pokud se například na jižní Moravě našly zuhelnatělé kusy smrku, borovice nebo buku, vysvě spíše tím, že kmeny přitáhli odněkud pravěcí lidé, aby si rozdělali oheň. Stroj času parkoval na Sibiři Až v posledních deseti letech se objevily nové záznamy o pyl Moravě a v Čechách. „Původní představa o holé krajině brala za své. Chtěli jsme tyto pochy zpřesnit v našem projektu,“ říká paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzit Vědecká expedice do poslední fáze doby ledové začala na dnešní Sibiři. V pohoří Altaje a Z odborníci z pražské univerzity společně s vegetačním ekologem profesorem Milanem Chytrým z lokality velmi podobné naší krajině před 40 až 10 tisíci lety. Klimatem i vegetací. „Setká step, tundra i tajga. Nedaleko se tyčily hory podobně jako tady u nás Západní Karpaty,“ vz na nedávný pobyt v době ledové. Na Sibiři získali vědci představu o podobnosti vegetace v teplotách a srážkách. Díky popisům jednotlivých druhů rostlin pak mohli pylové spektrum ze přiřadit k jednotlivým typům porostů. „Data ze Sibiře jsme porovnali s několika místy v dnešním Česku a Slovensku a mohli tak po krajiny v době ledové,“ říká Petr Kuneš. Například ve vltavském údolí u Prahy, konkrétně v Podbabě, rostly před 31 tisíci lety boro a modříny, sem tam se vyskytoval smrk. V Polabí převládaly borovice. V údolích řeky Bečvy existovaly souvislé porosty jehličnanů a sporadicky i listnaté dřeviny - lísky, dub a lípa s méně lesnatými návětrnými svahy a planinami Beskyd. „To je ve srovnání s původní předsta Českém masivu zásadní obrat,“ říká paleobotanik Petr Kuneš. A proč vlastně čeští vědci museli jet až do pohoří Altaje? „Bez údajů ze sibiřského lesa b sklouzli k podobným pochybnostem jako autoři předchozích výzkumů. Těžko bychom asi dokázal se v době ledové dostala pylová zrnka jehličnatých a listnatých stromů na naše území,“ odp Třeba bychom se domnívali, že stromů bylo málo, ale produkovaly mnoho pylových zrn. Anebo z velké dálky. Ale díky srovnání a poznání podmínek na Sibiři jsme zjistili, že například až do vzdálenosti okolo sta kilometrů. Což je pořád v oblasti střední Evropy, kde panovaly Prozíraví lovci mamutů Lesním porostem se prodírali rovněž lovci mamutů, kteří před 27 tis u dnešních Dolních Věstonic. Pylový záznam z blízké obce Bulhary vypovídá, že na Pálavě ro borovice, částečně smrk, břízy, i teplomilné dřeviny jako lípa a dub. Těžko říct, zda byli prozíraví, ale je fakt, že si pro svoje tábořiště vybrali dobré místo. Lesnaté údolí Dyje dostatek dřeva i úkryt ve chvílích nebezpečí a zároveň z pálavských svahů měli na dohled h které mohli sledovat blížící se stáda mamutů. K vytvoření nového pohledu na charakter krajiny v době ledové však pouhé porovnávání pylov Česka a Sibiře nestačilo. Vědci vzali v úvahu také klimatologické modely vypovídající o te Ledovec, jedna z hlavních příčin extrémně chladného prostředí, končil několik set kilometr od hranic dnešního Česka. Po svazích ledovce sklouzávaly k jihu masy vzduchu, a protože ry vlhkost, poměrně brzy se zahřály a v podobě fönu vály nad krajinou. Vzduch, na dobu ledovou poměrně teplý, ovlivňoval i klima na Moravě, ale naštěstí pro stro svou roli velké řeky, které poskytovaly lesním porostům dostatek vláhy. Další plus pro str vrcholky Západních Karpat. Jako hřeben vyčesávaly z mraků poslední zbytky srážek. „Díky tě hydrologickým podmínkám nebyla krajina jen holá a větrná, ale planiny se mozaikovitě stříd porosty,“ říká Petr Kuneš. Vědecká expedice do poslední fáze doby ledové začala na dnešní Sibiři *** Pylová zrnka v roli svědků Vědci zjistili, jak vypadala česká a moravská krajina v době ledové. Svoji teorii potvrdil pylových zrn ze Sibiře a Česka i pomocí modelů klimatu v době před 10 až 40 tisíci lety. Sibiř v podhůří Altaje: tak asi před 20 tisíci lety vypadala krajina ve vltavském údolí u Vsetínsku okolo řeky Bečvy V údolích Vltavy, řeky Bečvy na Vsetínsku i podél dalších velkých toků rostly ke konci dob jehličnany a někde i teplomilné listnáče. Ve srovnání s původní představou o bezlesém Česk zásadní obrat, říká paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK