Diplomka: Zn. levně ****************************************************************************************** * Diplomka: Zn. levně ****************************************************************************************** 16.6.2008, autor: KAROLÍNA VITVAROVÁ -VRÁNKOVÁ Obchod se školními pracemi jen kvete a vysokoškolským učitelům dochází trpělivost Pan Písař sice nemá vysokou školu ani na žádné nestuduje, ale o zkouškovém období má hodně sice bylo čtyřicet, ale usilovně píše seminární, bakalářské a diplomové práce. Nedělá to o a nedělá to zadarmo. Píše na zakázku, čímž si přivydělává ke své úřednické práci. Také Res objednal seminární práci na téma Digitalizace televize. Nebyla sice tak čtivá jako článek čísle 22 a neobsahovala ani žádné originální myšlenky hodné bystrého studenta. Zato byla p detailů, před kterými by asi většina pedagogů kapitulovala a práci uznala. Taxa: za osm st korun, termín: do dvou až tří dní. Pan Písař si nepřál zveřejnit své pravé jméno, ale své počínání vysvětlil v e-mailu: „Samo činnost košer. Já daním peníze, které za práci dostávám, ale to dělá málokdo. Co se týče s lepší, než kdyby práce jiných prezentovali jako své a stahovali je z internetu.“ I to studenti dělají, a to s oblibou. Když na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekono před časem namátkou seminární práce z jednoho předmětu, bylo šedesát procent prokazatelnýc většinou okopírovaných z různých zdrojů na internetu. Také na většině dalších oslovených š době konalo nějaké disciplinární řízení s plagiátory a podvodníky. „Internet zvýšil dostupnost informací. Studenti je vyhledávají už na střední škole, jsou z pracovat. Ale ne vždy vnímají, že používat příkazy ,cut‘ a ,paste‘ bez udání zdroje je opi Ivana Černá, prorektorka Masarykovy univerzity v Brně. Největší rozmach akademického plagi zhruba po roce 2000, kdy se zvýšil počet zdrojů i kvalita informací přístupných na síti. T tolik, že řada škol vyhlásila plagiátům válku. Někdy studenti mačkají klávesy Ctrl C skutečně bez zábran. Třeba když někdo odevzdá jako r zkopírované heslo z Wikipedie (řešila disciplinární komise na Fakultě sociálních věd UK). diplomová práce, kde zůstal dokonce i podpis skutečného autora (stalo se na Národohospodář VŠE). Nejvíc se opisuje na humanitních oborech, ale své zkušenosti mají třeba i učitelé pr Masarykově univerzitě v Brně i na ČVUT v Praze už znají nazpaměť některá řešení, která si mezi sebou. S pracemi na zakázku je to mnohem složitější, zvlášť pokud jsou napsané kvalitně. „U jedné doby jsem měl podezření, že vznikla právě takto. Ale studentce se povedlo ji nakonec obháj Marada, vedoucí katedry sociologie na Masarykově univerzitě v Brně. Amorální přivýdělek Také paní Rovná si přivydělává psaním na zakázku. Přivedly ji k tomu finanční problémy; ru příbuzným, kteří nespláceli. A pak ji jedna známá požádala o výpomoc s diplomkou pro dceru (také to není její pravé jméno) je bývalá novinářka, udržuje si přehled a práci prý zvládl Od té doby píše. Právně je vše v pořádku, neexistuje zákon, který by její počínání trestal stránkou věci se už vyrovnala: „Můžete si položit otázku, zda je to morální, anebo amoráln to ze začátku řešila, dneska už ne. Dřív jsem si zakládala na tom, že jsem se vždy chovala zásadně na rovinu. A jak jsem dopadla?“ říká paní Rovná trpkým tónem a zdůrazňuje, že část dává na charitu. Lidí, jako je pan Písař nebo paní Rovná, inzerují na internetu desítky, často si tak přivy studenti. A jsou i takoví, kteří nabízejí zkompilovat diplomku přes noc. Ovšem zrovna paní něco jako profesní čest: „Klidně jsem odmítla lukrativní nabídku na 25 a více tisíc, když diplomku za dva dny,“ vysvětlila v e-mailu. Za čtyři dny se to prý stihnout dá, a to i na za taxu na internetu obvyklou: 180 korun za stránku diplomky, 160 korun za bakalářskou prá seminárky. Nejen malé námezdní dodavatele, i celé firmy živí lenost studentů. Hospodářské noviny před třeba na firmu Referáty za babku ze Zlína, která má několik zaměstnanců i oficiální ceník, diplomky si počítají 280 korun. Další prosperující podnik je server Studentisobe.cz, což j bakalářských a seminárních prací za cenu 19 až 499 korun. Ačkoliv si asi nikdo nemůže mysl práce k nezávaznému nahlédnutí (proklamovaný účel webu), nabídek je tu už deset tisíc. Stu práce poskytují i zadarmo na různých stránkách, které slouží většinou jen pro jednu fakult dostuduj.cz, felguide. monty.cz, abudehur.wz.cz, www.volny.cz/nesmyslno a mnoho dalších). dlouho vypadalo jen jako taková nová studentská legrace. „Jenže ono je to v důsledku znehodnocení vzdělání. Když proti tomu nebudeme bojovat, dosta kteří nebudou mít odpovídající znalosti,“ upozorňuje prorektorka Černá, že podstata je mno se studenti na vysokých školách učí úplně jiné věci, než bylo původně v plánu: místo přemý cizí myšlenky a šetřit si práci. Bez milosti „No mercy. Já jsem nemilosrdný,“ vedoucí katedry mezinárodních vztahů na Masarykově univer má pohled Yula Brynnera, když hrál v Sedmi statečných, a člověk by se mu nechtěl dostat na opisování ho „velmi silně irituje“. V minulém semestru poslal před disciplinární komisi za studenty, neobměkčily ho prý ani omluvy, ani slzy. „U mě studenti odevzdávají práce v angl velmi dobře poznat přechody mezi kostrbatým školním jazykem a odstavci, které jsou stylově říká Suchý. Většinou prý stačí zadat nějakou brilantní pasáž do Googlu a objeví se zdroj, nějaké instituce EU. Tohle je stopa pro většinu učitelů, když v práci najdou pasáže, které by student sám nevym se mění styl práce a když je její úroveň nevyrovnaná. A pak následuje Google. Kromě něj ex specializované programy na vyhledávání podobností přímo v akademických zdrojích: v anglosa používají program Turnitin, v Česku vyvinula něco podobného právě Masarykova univerzita (v Masarykova a několik dalších českých univerzit vyhlásily v posledních zhruba dvou letech p boj. Je to rozdíl oproti dosavadní praxi, kdy se školy snažily kopírování nevidět, neřešit veřejně nemluvit. „Je to také otázka generační výměny,“ domnívá se brněnská prorektorka Če kolegové si často neumí ani představit, jak snadné je informace na internetu najít.“ Skute lidí, kteří na školách plagiátory „loví“, je kolem třicítky a mají za sebou také zkušenost univerzit, kde existují přísné kodexy, studenti podepisují na začátku studia čestná prohlá opisování hrozí nemilosrdné vyhazovy. U nás chce boj s plagiátory občas dost silný žaludek. Na fakultě sociálních věd v Praze by u disciplinární komise kvůli bakalářské práci dvakrát. Poprvé s lítostí vysvětloval, že je pasáž, opsaná omylem. Oponent hledal dál a nacházel další opsané kusy. V této fázi student mnozí ovšem volí různé procedurální triky, třeba přeruší studium, aby nebylo možné je vylo může vypadat „akademická čest“ v české praxi. Už bych to neudělala Pečlivá kontrola každé práce a tvrdé postihy jsou zřejmě jediná cesta. Myslí si to kupodiv Žabková. Ačkoliv sama byla vyloučena z vysoké školy za opsání referátu. Byla úspěšná studentka, měla za sebou čtyři roky studia, zahraniční stáž a bakalářskou prá k odevzdání. Pak si ale přepočítala body za studijní povinnosti a zdálo se jí, že jí ještě chybí. „Zpanikařila jsem, že mi kredity nebudou stačit, a v časovém presu jsem opsala refe říká. „Nevěřila jsem, že by to mohl být takový problém.“ Ovšem právě ona měla být na škole případem. A tak následoval ortel „bezpodmínečné vyloučení“. Martina to brala jako křivdu, protože až do té doby studovala bez problémů. „Jenže chápu t ukázat, že opisování nikomu neprojde,“ říká. Nastoupila znovu do prvního ročníku, většinu škole nakonec uznali. Musela zaplatit 19 tisíc korun, protože pátý rok studia je zpoplatně obhájila bakalářskou práci, s půlročním zpožděním oproti plánu. „Takže vlastně to všechno dobře. Ale byly to hrozné nepříjemnosti a nervy. Vím, že dnes bych to už neudělala,“ říká o problému mluvit a bude se trestat, pak asi mnoho studentů dojde ke stejnému názoru jako „Nestojí to za to.“ Q Jako vejce vejci V serverové místnosti Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně je většího šatníku. Je v ní ovšem počítač a v něm je uloženo několik desítek tisíc prací z ce Do této „skříně“, tedy do školního informačního systému, odevzdávají studenti bakalářské, mnoha předmětech i své seminární práce. Učitel, než je vůbec začne číst, může kliknout na na ikonku zvanou „vajíčka“. A hned se mu ukáže, zda se odevzdaná práce nepodobá nějaké jin vejci“, a když, tak na kolik procent. V systému je také přes milion dalších dokumentů, tře Wikipedie nebo odborné statě, z nichž studenti rádi opisují. Podobný systém nabízí Masaryk dalším školám. Bakalářské a diplomové práce do něj ukládá od tohoto semestru už osmnáct šk používání rozšíří, bude možné číst a navzájem porovnávat kvalifikační práce tisíců student zatím nevstoupila Karlova univerzita, která se zveřejňování prací svých studentů zatím brá to v rozporu s principy autorství.