Mluv se mnou, chybí mi to ****************************************************************************************** * Mluv se mnou, chybí mi to ****************************************************************************************** 30.6.2008, autor: ADAM ŠŮRA Hitem současnosti se stala touha po diskusi. Kvůli pocitu, že je jí málo, tu dnes lidé drž pořádají demonstrace. Vicepremiér Alexandr Vondra dokonce nedávno prohlásil, že nedokážeme domluvit, čeká nás velmi brzy „sebevražda země v přímém přenosu“. umění diskuse Napětí v místnosti stoupá. Osm mladých dam a pánů má každou chvíli dostat téma, na kterém umění diskuse. A je to tu: „Úplný zákaz kouření v restauracích,“ vyhlašuje porota. Debatéř do klidných koutů, aby si dali dohromady argumenty pro a proti. Mají na to čtvrt hodiny, p řečnit. Dva týmy zastupují „vládu“, která má návrh hájit, dva „opozici“, jejímž úkolem je rozcupovat a navrhnout vlastní řešení. Každý z řečníků má na svůj projev sedm minut. Porot množství argumentů, schopnost je rozvést, jasnost projevu a jeho poutavost. Osobní útoky a dodržet časový limit se netolerují. Vžít se a pochopit „To, co navrhuje vláda, je zbytečné opatření, které plošně omezuje lidskou svobodu,“ hřímá pultíku student právnické fakulty Tomáš. „Proč vláda nezakáže jíst hamburgery? Ty přece ta Zástupce „vlády“ se tím však nenechává vyvést z míry. „Ano, děkuji,“ odpovídá s ledovým kl filozofie Matěj. „Až bude existovat tolik studií potvrzujících škodlivost hamburgerů, jako budeme řešit zákaz hamburgerů. Teď se ale bavme o kouření,“ říká a rozhovoří se o důležito nekuřáků před hrozbami kuřácké vášně. Pravidelné setkání členů Debatního klubu studentů Univerzity Karlovy je samozřejmě jenom h okolností jsou všichni přítomní zarytými nekuřáky, takže čtveřice, která podle losu argume „vládě“, má docela těžkou práci. Ta chvilka názorové schizofrenie prý ale stojí za to. „Mi učí vžít se do myšlení člověka, který má jiný názor než vy,“ říká jeden z účastníků debatn student filozofie Marek Leško. Jak sám na sobě zjistil, pomocí téhle metody, kterou studen odkoukali ve Velké Británii, se člověk propracovává k větší toleranci a porozumění. „Zjist oponent může mít svoje přesvědčení podložené solidními argumenty.“ To vás nerozhodí Užitečnost debatních tréninků potvrzuje řada zahraničních studií. Jejich absolventi prý kr k názorům získávají i schopnost více rozumět společenským konfliktům a snaží se je i řešit zapojují do dobrovolnických aktivit, častěji chodí volit, méně podléhají pocitům bezmoci a při studiu i v zaměstnání. Posilovat svou schopnost diskuse je tak stále více „in“. I v Če Počty lidí trénujících pravidelně v „debatních posilovnách“ se tu zatím počítají na stovky rychle stoupají. A výuka v umění diskutovat už proniká i na střední školy. „Účast v debatn už pro nás tradice,“ říká profesor teplického gymnázia Miroslav Vartecký, jehož desetičlen letos v konkurenci 30 dalších škol skončil třetí v soutěži Cestou do parlamentu, kterou ka občanské sdružení Agora Central Europe. Každý jednotlivý milovník či adept debatního umění samozřejmě pozvedává úroveň veřejné dis Této úrovni podle odborníků přispívá i důvěra lidí v systém, ve kterém žijí. „Když věříte nerozhodí, když se vám vaše názory nepodaří prosadit okamžitě,“ říká Ansgar Kemmann, hlavn Jugend debattiert, ve které nedávno změřilo své diskusní síly v německém jazyce 500 žáků č Jak ale stále znovu ukazují sociologické průzkumy, tahle důvěra pořád Čechům chybí. Úplně postrádají schopnost debatovat, vyjednávat a informovat o problémech u poslanců parlamentu průzkumu společnosti CVVM je to celých jednadevadesát procent dotázaných. Snahou přimět politiky k vysvětlení zásadních kroků a k debatě o nich zdůvodňují svou akti účastníci současné symbolické „hladovky proti radaru“. „Chci vědět, jaké bude ten radar vy jestli k němu budou mít přístup i Češi nebo jestli budou mít v rukou všechno Američani, pr v jedné ze zdejších nejhustěji osídlených oblastí,“ vypočítává své důvody herečka a bývalá Fischerová. „Chci, aby mi to vláda vysvětlila, abych se mohla rozhodnout, jestli tady ten Zvýšený hlad lidí po informacích zaznamenávají ve svých průzkumech i sociologové. „Lidé ma politici neinformují, a přejí si, aby se víc investovalo do informačních kampaní. Ať už se NATO nebo Evropské unie,“ říká Jan Hartl ze společnosti STEM. Jestli za tím stojí rostoucí veřejných debatách a po možnosti udělat si názor na věci veřejné, se bojí hodnotit. Data z zájem o informace tomu ale prý napovídají. „Možná teď stojíme před zlomem, kdy se debata v úroveň výš a politici pochopí, že musejí s lidmi víc komunikovat,“ říká Hartl. Záchrana před sebevraždou Nutnost dalšího růstu v umění shody si uvědomují i samotní politici. Blíží se čas, kdy bud Evropské unii, a pro tuto funkci je schopnost debaty a kompromisu klíčová. Přitom dnes tad opozicí a koalicí tvrdá válka a český sněm musí fungovat v nouzovém režimu, aby vůbec mohl to takhle bude i během předsednictví EU, tak by to byla sebevražda země v přímém přenosu,“ nedávno Hospodářským novinám místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. podle něj prostě musejí dohodnout. Jak na tom ale vlastně v tréninku dohody a komunikace n jsou? „Radí mi manželka,“ říká zahraniční expert ČSSD Jan Hamáček. „Je to bývalá mediální poradk ní občas svá vystoupení konzultuji. Ale nijak pravidelně.“ I když Češi podle Hamáčka v umě „nevybočují z evropského standardu“, přece jen je sociálnědemokratický expert při mezináro vždy znovu příjemně překvapen svými západoevropskými kolegy. „Politici starých zemí Evrops lépe umí vysvětlovat svoje názory a chápat názory druhých,“ říká Hamáček. Hamáčkova lidovecká kolegyně Michaela Šojdrová se podle svých slov „učí praxí“. Až na nepr konzultace s mediálním poradcem strany před vystoupeními v televizních debatách prý svoje debatní dovednosti s nikým netrénuje. Podobné jsou i reakce dalších oslovených poslanců. „ nechal několikrát poradit od jedné mediální agentury,“ říká poslanec za ODS Walter Bartoš. ale lepší být svůj než se přizpůsobovat cizím představám.“ Pravidelné komunikační rozcvičky absolvuje mezi oslovenými poslanci jenom místopředseda za za ODS Tomáš Dub. „Jsem na tom s vyjadřováním mizerně a řekl jsem si, že takhle to prostě konstatuje nad kávou nedaleko Poslanecké sněmovny vystudovaný ekonom Dub. Už tři čtvrtě ro k externí školitelce redaktorů televize Nova a herečce Janě Postlerové, se kterou každé po správné dýchání, vyslovování samohlásek i rétorickou formu svých projevů ve sněmovně. „Pok správně vyslovené ,a‘,“ chválí svého žáka Postlerová. Ale nejde jenom o výslovnost. „Povin poslance je, aby působil libým dojmem,“ říká školitelka. „Aby vyzařoval příjemnou vážnost, rozhodit, když na něj pokřikuje oponent, a dovedl svým projevem strhnout ostatní,“ vysvětl ke kterému se snaží vést svého klienta. Poslanci k němu však mají podle paní Postlerové do sleduji komunikaci ve sněmovně,“ říká herečka „tak mi to připomíná spíš stádo prskajících Kde se rodí dohoda Že jejich debaty při řešení sporů nepůsobí zrovna libým dojmem, přiznávají i poslanci. „Ta z toho, jak vypadá naše jednání,“ komentuje předseda klubu ČSSD Michal Hašek sněmovnu, kde projevech svých kolegů nahlas baví, telefonují a často na sebe osobně útočí. Ostré konflikty v těchto dnech dorazily i do sněmovních výborů, dosud považovaných za míst rozdíl od „show“ na plénu jedná věcně a bez siláckého předvádění. Vláda se však rozhodla z rozdělení moci ve výborech „půl na půl“ a chce je dostat pod svou kontrolu. ČSSD proto vyh nulovou toleranci a nehodlá „složit zbraně“ ani během evropského předsednictví. „Nabízeli očekávali podání ruky. Místo toho ale přišla rána pěstí. Vláda si prostě chce dokázat, že bavit,“ shrnuje své stanovisko i mínění svých spolustraníků už citovaný poslanec Hamáček. Jeho sněmovní protivník z ODS Tomáš Dub je přesto přesvědčen, že po podzimních volbách do politické scéně zklidní a předsedové velkých stran nakonec spolu „klid zbraní“ během předs Evropské unii dojednají. Jak k tomu dojde, ale neví. „Prostě věřím, že zvítězí zdravý rozu o pověst celé České republiky,“ říká Dub. Stejně to vidí i Alexandr Vondra. „Po volbách vá potom budeme mít ještě tři měsíce na dohodu.“ Předseda poslanců ČSSD Michal Hašek však jak odmítá. „Dokud bude premiérem Mirek Topolánek a jeho parta, tak možnost jakékoliv dohody n Všichni se to učíme Podle sociologa Martina Potůčka z Centra pro sociální a ekonomické strategie Karlovy unive nutné při pohledu na rozhádaný parlament propadat depresím. Současní politici jsou prý ve kvůli tomu, že vinou společenské rozpolcenosti má vláda jen křehkou většinu. „Veřejná debata je dost náročná disciplína,“ říká Potůček a uvádí příklad svého centra, kt rozproudit veřejnou debatu v Česku vydáváním objemných publikací o tom, kam by se měla zem ubírat. „Nikdo to ale nečetl,“ svěřuje se autor. „Takže teď sázíme na pořádání diskusí pro odborníky a úředníky. To je ovšem těžší. Musíte jednoduše a srozumitelně zformulovat, o co vypořádat se s názory, které s tématem třeba vůbec nesouvisí, moderovat spory a hledat kom všechno samozřejmě vyžaduje čas a energii. Všichni se vlastně pořád učíme, jak na to.“ Q