Manažeři a trh vysoké školy neobrodí












            ******************************************************************************************

            * Manažeři a trh vysoké školy neobrodí
            ******************************************************************************************
            24.6.2008, autor: Karel Helman

            DISKUSE

            Univerzitou obchází strašidlo liberalismu. Nechť se akademické třídy třesou před manažersk

            mohli autoři Bílé knihy - manifestu vyššího vzdělávání, opsat od klasiků. Tržní strašák oh
            vzdělance“ a úpadek univerzit (v souběhu s krácením rozpočtu a nástupem neuniverzit). Zatí
            obec liberální přízrak plaší, reformně politickou koalici inspiruje.

            Absolventi neuspokojují potřeby zaměstnavatelů. Polepšit se mají „od praxe odtržené“ školy
            prý nepraktické, managementy zastydlé a výzkum provinční. Míní tak šéfové firem a státní ú

            v sociologickém průzkumu (Matějů). V anonymním šetření se pochlapili i zástupci univerzit;
            jiné, že jejich rozpočty by měly odpovídat úspěšnosti absolventů. Kvalitu vzdělání však há
            školného ale nebude možné navěky, připouští těsná většina respondentů. Souhra externích a 

            akademického pokeru je trumfem reformátorů. Karty liberálů přebíjejí jiné sociologické výz
            Tvrdý). Reforma je podle nich alibistickou objednávkou v situaci, kdy veřejnému sektoru do
            vzdělání má fungovat jako pojištění proti nezaměstnanosti.

            Boje na dvou frontách Konzervativnější akademická opozice zbraně neskládá. Obráncům „ideje
            se ale nedostává munice, a tak alespoň varují před ponížením vysoké školy na „producenta“ 
            „výrobnu“ vědy. Vedou ústupové boje na dvou frontách - nejen s průmyslověadministrativní k

            trendy vzdělanostní společnosti, v níž pluralita komunikačních polí podrývá autoritu unive
            moc“ ji v minulosti nejednou přinutila sloužit „ideologickým krysařům“, připomíná profesor
            si na ni brousí zuby ideologové hospodářského růstu. Úředníci již vytlačují akademiky z po

            to v souvislosti se zpožděným čerpáním fondů. Poslední baštou obrany je kritický potenciál
            to mudrování ve slonovinové věži. Univerzita - laboratoř kritické reflexe, je pro novou sy
            rozkládaného celku světa slušně vybavena. Celospolečenským zájmům slouží ex defitione lépe

            firem.
            Vysoké školy prý nejsou proti užitečným změnám, dialog se státem a „boloňský proces“ nesou
            se akademičtí vyjednávači zbrzdit postup reformistů. Pro „zásadnější změny“ ale chybí „rel

            čteme v prohlášení z konference k výročí Karlovy univerzity. Novela vysokoškolského zákona
            změny ohrozí existenci škol, najdeme v podtextu.
            Boloňská Magna Charta posvětila nezávislost vzdělávání a výzkumu na ekonomickém vlivu. Ved

            svrchovanosti škol je ale nadbytek „nepraktických“ absolventů. Ekonomika nestíhá odměňovat
            graduované čekatele výnosnějšími místy. Vysokoškolský diplom sice profesní postup usnadňuj
            nezaručuje. Vpusťme do škol konkurenci, ať vystaví katedrám veřejný účet, doporučují refor

            Plánovaná „synergie“ akademie a byznysu podřídí školy lobbistickým zájmům; začnou zpívat p
            chleba jedí. Jen srovnání plateb za výzkum v organizacích a na školách je výmluvné. Násled
            tlaky na centralizaci akademické samosprávy. Marketizace vzdělávání a autonomie škol totiž

            které se přitahují.
            Univerzity budou hledat novou identitu a povedou sebezáchovný boj s rutinní správou a výuk
            buď akademická svoboda, nebo úspěch v komerční soutěži, je donutí přehodnotit pojetí auton

            nároky na odpovědnost všech aktérů; nelze dopustit, aby se vzdělání „demokratizovalo“ tím,
            studenti „vzájemně vyhoví“. Studenti by měli být sebevědomými klienty škol, navrhují účast
            průzkumu. Změní se i role Akreditační komise, která zatím lpí na „nekomerčních“ měřítkách 

            trvá na zárukách kvality. Má-li o vysokoškolských oborech rozhodovat poptávka zaměstnavate
            prodloužená ruka státu pohlídat, aby se vzdělání zúžením na kvalifikaci zcela nezprivatizo
            provozu ke studentovi Zázračné manažerské recepty a tržní reformy vysokou školu neobrodí. 

            je návrat původního klimatu akademického sdílení a odpovědnosti, přesun těžiště od „provoz
            ekonomického, tak výzkumného) ke studentovi. Ten se za reformními koncepcemi ztrácí. Přito
            kdo investuje čas, úsilí a finance do vzdělávání, na jehož konci přichází vzdělanost k těm

            mají“ - nadání a výdrž. Seriózní vysoká škola je jim i v informační éře nenahraditelným pr

            ***


            Plánovaná „synergie“ akademie a byznysu podřídí školy lobbistickým zájmům; začnou zpívat p
            chleba jedí


            O autorovi| Karel Helman, vedoucí katedry jazyků a společenských věd Soukromé vysoké školy
            studií v Praze