Diskuse se senátorem Jiřím Zlatuškou o zavedení školného

23.6.2008

Proč jsou požadavky na počet studentů na vysokých školách stále větší, když klesá počet učňů na SOŠ a roste poptávka po řemeslných profesích na trhu práce?

Alexandr Staněk (stanek.al@tiscali.cz) Nedostatek řemeslníků není způsoben rozšiřováním příležitostí k vysokoškolskému studiu - žádné výhledy nesvědčí pro to, že by se podíl populačních ročníků nastupujících k bakalářskému studiu dostával nad padesát procent, v té zbylé polovině zůstává pořád ještě dost těch, kdo by se mohli řemeslu věnovat (nemluvě o imigrantech). Na velký nedostatek řemeslníků by trh reagoval výrazným zvýšením jejich příjmů, skutečná situace na trhu práce však svědčí spíš pro to, že je stále ještě výraznější nedostatek lidí s vyšším vzděláním.

Podle vašeho názoru může zavedení školného pomoci uchazečům z nižších sociálních vrstev studovat VŠ, protože na školné by si brali státem garantované půjčky?

Jana Perinova Školné může pomoci tomu, že část tohoto přerozdělování peněz se odehraje ve větší míře mezi těmi, kteří se vzdělání účastní - jednoduše řečeno školné bohatších studentů může být využito k podporám nadaných, ale méně majetných. Systém státem garantovaných půjček považuji za hodně nákladný z hlediska toho, co potřebuje k chodu. Může ale zlomit často iracionální obavy z poplatků. Splácení těchto půjček má koneckonců charakter prvku progresivního zdanění těch, kteří s dosaženým vzděláním lépe pracovně uspějí.

Jak vysoký by musel být poplatek za vysokoškolské studium, aby podstatně ovlivnil rozpočet vysoké školy?

Dušan Šlosar (slosar@phil.muni.cz) V počtech, o které se jedná na žádaných školách nebo oborech, by byl poznat i poplatek, který by odpovídal měsíčním účtům za mobilní telefon (těch je v ČR přes deset milionů, takže to považuji za částku sociálně dostupnou). Q ROZHOVORY. RESPEKT. CZ