Současnost a a budoucnost českého školství ****************************************************************************************** * Současnost a a budoucnost českého školství ****************************************************************************************** 19.6.2008, 22:10, pořad: Studio STOP Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Příjemný večer, vážení posluchači a vážené posluchačky, i dnes je pro vás připraveno Inter Od mikrofonu vás zdraví a nerušený poslech přejí ... Petr HOLUB, moderátor -------------------- Petr Holub. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Jana Šmídová. Naším dnešním hostem je vysokoškolský pedagog a lektor kritického myšlení, Hausenblaus. Dobrý večer. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Dobrý večer. Zuzana KŠÍROVÁ, ředitelka Soukromé základní školy Klíček v Praze na Chodově -------------------- Stav českého základního školství je poměrně dobrý v porovnání s minulostí, myslím si, že j A troufám si říct, že stav českého základního školství je o něco málo lepší než stav české školství. Jan MAREŠ, ředitel Střední energetické a stavební školy v Chomutově -------------------- Tak děkuju paní kolegyni, že vyjádřila názor, že stav základního školství je o malinko lep školství. Já nebudu hodnotit základní školství, to není úplně moje parketa, nicméně obecně že české školství je na dobré úrovni i přes to, co se ve společnosti odehrává. A změny, kt oblasti vzdělávacích programů  podobně, jsou nastoupeny velice dobře. Myslím si, že školy, i ředitelé si s tím umí docela dobře poradit. Školy, učitelé zvládají reformy vzdělávacího nastaven a že právě díky práci učitelů a ředitelů se je daří plnit. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Slyšeli jsme celkem pozitivní názory na stav českého školství, tak jak je na vlnách Českéh prezentovali Zuzana Kšírová, ředitelka Soukromé základní školy Klíček v Praze na Chodově a ředitel Střední energetické a stavební školy v Chomutově. Pane doktore, vy s tím souhlasít slyšeli? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- To jsou těžké otázky, ale my naštěstí máme přemýšlivé posluchače, takže se k tomu dneska m vyjadřovat. Jindy to je nebezpečné tím, že takové povšechné vyjádření, jako i to dobré i t hrozně zavádějící. To školství je nesmírně rozmanité, takže když tihle dva ředitelé říkají vlastně dobré, tak já nevím přesně, co oni k tomu nastudovali. Ale řekl bych, že dobře zna a znamená to, že jsou spokojeni s tím, jak se jim daří se rozvíjet, vylepšovat a zvládat t dětí. A když to říkají, tak bych řekl, že to skoro je jisté, že to tam bude hezky klapat. taky spoustu míst, protože opravdu hodně jezdím po republice, vyučuju učitele a tedy potká setkáních i ředitele i učitele, tak vím, že mnohde to hrozně nejde. A ty problémy jsou mno uzavřené kruhy těžko řešitelné. Takže já bych neřekl, že to je dobré, ale předem upozorňuj proto, že jsme si neřekli, co jsou cíle, protože hodnotit to je tak stejně jako ve škole. známku a neřeknou, k jakému cíli míříte, jak jste od něj daleko, tak je to k ničemu. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak to pojďme nyní rozebírat. Ty základní školy mají za sebou první rok reformy. Pane dokt jinak? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- To je brzy položená otázka. Všichni už se na to ptají. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Rok je málo. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Jasně. Podívejte se, když se dítě učí, tak aby se i dospělejší žák, nejenom od malého cvrč od šestky třeba do maturity aby se s ním stalo něco velikého, vzdělávacího, tak to fakt tr třeba. A v tom školství to není o mnoho rychlejší. Takže jestli měli začít v září s novou nových školních programů aspoň v šesté a v první třídě, tak nečekejme, že když na to dosta přípravy, učitelům nebylo v té věci téměř nijak pomáháno předem, padlo to na ně jako kámen nemůžou ještě učit ani jinak a často ani ne moc dobře. Já myslím, že učí prostě většinou t A tam, kde jsou dobří, tak přidávají ty nové prvky a snaží se třeba o ty klíčové kompetenc dětech rozvinula také schopnost se dorozumět, spolupracovat a učit se a tak. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže hodnotit můžeme až za několik let, opravdu objektivně hodnotit. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Já bych chtěl vidět třeba deváťáky, kteří byli už podle toho nového školního programu vych uvidíme něco zajímavého. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ale přece jenom rok za sebou máme, tak co dnes dělají ředitelé a učitelé, kteří si připrav opravdu originální vzdělávací program a teď ho vlastně s oficiální podporou ministerstva š Je to nějaká výrazná změna proti tomu, co jsme třeba zažívali v těch sedmdesátých, osmdesá školách my osobně? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- To určitě ano. Jednak tady teda změna je i bez té reformy, bez toho školního vzdělávacího se změnilo ve svobodě trochu ... lidé opravdu mají k sobě, bych řekl, lepší vztahy a v té je. Nové problémy taky třeba, zlobivé děti a rodiče, kteří jsou zpupní a tak. Ale v těch š se podařilo si napsat ten školní program dobře, to znamená, že ředitel i s učiteli na tom se při tom hodně naučili sami o sobě, o své práci, tak tam jakoby už mají trochu vystaráno třídu. Teď pracujou tak, aby to měli hotové i pro ty vyšší ročníky v takové kvalitě, s jak jedna věc. Že my učitelé v tom sboru učitelském to musíme dobře všechno chápat a převést s to vůbec není snadné. Vy si dáte krásné cíle, popíšete výkony dětí, ale teď musíte udělat To je krok za krokem, jak ty děti dojdou k tomu, že slušně pojednají nějakou složitou otáz problém, nepohádají se s kamarády ve třídě a mají napsané nějaké dobré výsledky. A to ty ř učiteli tam, kde znám těch několik škol, kde se to opravdu daří, opravdu naplno rozvíjejí. já jako učitel? Jak se nám vylepší atmosféra ve třídě a v celé škole? Odstraňujeme všelija takové ty křivdy, co se dějou dětem, že takové nesmyslné školní řády se musely opravit. To opravdu provádí. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže ten režim už není tak příkazový, teda na těch školách, které s tím skutečně začaly, asi není úplně přesně tak, i spoluúčast dětí na vytváření té výuky. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Jestli si ten školní vzdělávací program napsali v tom smyslu, v jakém byla ta reforma zahá tomuhle jistě ty učitelé dospěli. A myslím si, že tam, kde se to podařilo napsat, už to v hodně měli. Tam, kde jsou ti učitelé prostě tvrdí a nevšímaví vůči dětem, tak ty s tím měl a říkají, že to je byrokracie ta reforma a že to všechno už dávno dělají. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ale to zní docela překvapivě. Samozřejmě když je nějaké zaměstnání, kde jsou dospělí, tak iniciativě zaměstnanců, aby rádi pracovali, tak to je celkem běžný postup. Ale jde tohle t škole, že by iniciativa dětí mohla něčím vylepšit tu výuku? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- No, tak takové jsou některé celé vzdělávací systémy. Že jo, to jsou ty otevřené učení, ty kořeny a Freinetovská pedagogika, Montessori a podobně. Ale je to už dneska v pedagogickém který jako říká, že se dítě musí učit tak, že staví na tom, co už v něm je, tak tam je to A ty děti, když to ten učitel umí, to znamená, ovládá všelijaké metody jak to těm dětem př to dobře promyslely a zpracovaly a přitom nezabloudily příliš, oni musejí trochu bloudit, nechat utopit, není to házení dětí do vody. Ten učitel taky musí zapracovat sám na sobě. O lehké najednou neříkat ty správné odpovědi těm dětem a nechat je je vyhledávat a probrat v učitel musí zavřít zuby a držet za nimi jazyk. A opravdu mezi učiteli je to velká tendence poučit, aby snad se nespletly. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Je to reformní úsilí spíše otázkou mladých pedagogů a ti staří stále skřípějí zuby a necht těch pravidel, nebo není to generační záležitost? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Ta vůle něco zlepšit je napříč generacemi a skřípění zubů taky. Co já znám, zase abych nem jiného, je, že v terénu potkávám učitele, kteří jsou opravdovými odpírači moderních přístu pecky a nic neřeknou, jenom se tváří a říkají - vždyť tohle už dávno děláme, nebo to nedáv těmi našimi zlobivými dětmi se takovéhle moderní věci dělat nedají. Ale zároveň jsou tam l nebo čtyřicetiletí, kteří mají velkou tendenci vymyslet nové věci, naučit se nové věci a h žáky provádějí. A mezi studenty je to hrozně podobné. I mezi mladými studenty, které učím lidi, kteří jsou předem proti veškerým změnám a chtějí, aby škola byla jen taková, jakou z nedávném dětství. A kupodivu tam zažili totéž, co my v těch sedmdesátých letech. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste říkal, že hodně jezdíte, tak nás bude teď zajímat váš názor, jakou ona reforma má ministerstva školství, ale hlavně od krajů. A liší se kraj od kraje? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- To tak je. Liší se kraje, jsou některé, které zřejmě podporujou různými peněžními prostřed nemám úplný přehled. Vím, že ale v leckterých krajích se to děje z evropských grantů. Ale by to krajské hejtmanství nějak zvlášť dotovalo, ale šikovně se tam dali schopní lidé dohr ty granty. To je případ třeba novojičínského vzdělávacího centra, které působí v celém Mor kraji velmi úspěšně a má různé předmětové metodické týmy, které vyvíjejí nové věci. A pak také někde je prostě je ticho a spánek. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A kde je ticho a spánek? Který kraj spí jak Šípková Růženka? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Teď mě hned někdo napadne, že zrovna u nich se něco děje. Ale vidím třeba poměrně málo něj soustředěných aktivit v Jihočeském kraji, který je tradičně konzervativní. A to je taky ho musíme mít jakoby lidi, kteří říkají - počkejte, pomalu radši, ať se to nezkazí. Takže je Středočeský kraj, myslím, na té věci dost pracuje a tím, že jsou leckde taková centra vzdě těch rozpuštěných ministeriálních pedagogických centrech, tak se tam ti lidé snaží nějakým a leccos provozují. Ale musím říct, že ne všude ty programy mají nějaký společný cíl a ráz to takové jednotlivé příležitosti a ti učitelé si berou takové drobínky. Ale to, co je dne opravdu, aby se učitelé dobrali toho, jak ty věci souvisejí. Že to, co jednotlivě dělají, Když dělám nějaký postup třeba ve fyzice s dětmi, nějakou metodu, tak že ona zapadá do něj přístupu, který se děje ve všech předmětech. A toho je teda zatím hrozně málo mezi těmi vz akcemi. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Tu reformu připravovaly ještě vlády před rokem 2006, ještě před volbami, a od té doby se v střídají ministři školství. A stále méně se o té reformě mluví. Nevypadá to, že školy byly dělají reformu, a teď od ministerstva nemají vůbec žádnou podporu? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- No, je to teda velmi neslavné. To ministerstvo se snaží dneska, bych řekl, velmi upřímně a vnést všelijaký lepší řád do toho, jakým způsobem se ta změna v tom školství má provádět. od začátku postavená dost nešťastně. Ty cíle jsou dobré, ty evropské různé kompetence jsou důležité, ale my Češi jsme si hned uvědomili a opravdu se daří to tam vsadit, že není všec jenom pro trh a pro pracovní zařazení a že lidi taky mají umět být rádi na světě a mít se něco pro sebe dělat k tomu šťastnému životu svému osobnímu. Tak na tohle čeští učitelé umě to je dobře, že nechtějí jenom trénovat nějaké zaměstnance poslušné nebo výkonné. Ale tak promyšlené to, jakým způsobem se vlastně tyhle ušlechtilé cíle do toho školství dostanou. udělat s učiteli? Co se má udělat se sítí pedagogických center? Ta byla potom paní Buzkovo protože potřebovala snížit stavy na ministerstvu, tak zrušila to, co nejvíc fungovalo. Ne, pár úředníků, ale zrušila vzdělávací jednotky. A tak tohle to je veliký problém, že oni ne kterými by tomu moc pomáhali. Můžou dát nějaký výnos a na to se u nás hodně věří. My vydám si, že se realita změní. Ale Češi jsou mistři v nedodržování zákonů ve všech oborech přece nejde, tam musí být nějaká podpora, která jde přímo dolů. Například to, aby se dali dohrom učitelé, kteří už něco mají vyzkoušeného, mají nějakou moudrost učitelskou a mohli by si j vyměňovat, tak tohle to by mělo být podporováno. A to teda u nás jde po neziskové sféře, a nástroje tomu nenapomáhají. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Pokud tedy jsou nějací osvícení ředitelé, kteří chtějí, aby si škola vytvořila ten vlastní modernizovala výuku, tak oni si to spíše dělají pod vlivem té reformy, nebo naopak většina dělá i nadále po svém a reformu ignoruje? Přiznám se, že minimálně jeden příklad toho druh znám. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Ano, to já taky. Naštěstí znám i ten první přístup. Zase je to různé. Někde ta reforma vys vhod těm několika školám, které už takhle nebo podobně pracovaly. A dokonce znám školy, kt než to, co ta reforma na nich žádá, ona je trochu svazuje, ony už jsou dál. Ale naštěstí n tam je, protože stejně nikdo neví, jak to má správně vypadat. Pak jsou teda školy, které p ten postrk, kde vlastně v rukou třeba osvícenějšího ředitele ten rámcový vzdělávací progra nástroj, kterým ti učitelé, protože oni přijímají celkem předpisy, on ji řekne - tohle mus oni se snaží, tak tam jim to pomohlo, ale mají ty problémy, že to prostě třeba neumějí a ž potřebovali třeba dvouletý kurs, průpravu k tomu, aby pochopili, co jsou ty nové kompetenč děti potřebujou vybavit dovednostmi, které nejsou jenom v mém zeměpise, v mé fyzice, v mé třeba dělat si výpisky z textu je věc, kterou přece sdílíme všichni. A to znamená, že ji a my učitelé musíme promyslet, jak ji budeme společně vyučovat. Jinak se to liší natolik, že přizpůsobí a pro tohohle vědí, že tam nesmějí mít své vlastní myšlenky, a pro jiného vědí, s vlastními myšlenkami. Ale my jim nedáváme funkční nástroj toho, jak se běžně profesionál výpisky z textu, protože jsme se o tom nedohadovali. Tak tohle to ty školy, které byly pos postupně se toho dobírají. A to je třeba to, co se bude asi teď dít, když začaly nějak v t a dopracovávají se výš. No, ale pak jsou samozřejmě teda školy, kde doufají, že to pomine. učitelů, podporuje ... Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Že to je jenom módní vlna. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- No jasně. Víte, to je ze Západu a tak. Jak to bylo z Ruska - říkají - tak teď to máme z Am zaplňujou ten prostor pro své vlastní přemýšlení takovými, bych tady neřek rád slovo kecy, neslušné ... Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Řekněte balast. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Ale jsou to jako plytké řeči, balast. A ten jim znemožní ... protože on ... to nadávání na strhne k tomu, že vlastně nic neděláte. A tak jsme nedávno slyšeli různé výroky od akademi zděšení nad tím, jak je svět jiný, tak řekli loni na podzim, jak se jim nelíbí, co se děje Teď napsal nějaký dosti opravdu nepromyšlený článek bývalý pan ministr Piťha. Tam jsou pro tom, nedomyšlenosti. A spousta lidí říká - to je báječné, on to vystihl. Nemohl nic vystih to jedno vyvrací to druhé, co říká. Ale je tady pocit, že jsme my, kteří jsme proti té ref jsme nešťastní spravedlivě z toho, že děti jsou opravdu mnohem méně spoutané a nereagujou nástroje. A tím nás vytáčejí. Jsou neposlušné. A rodiče je v tom podporujou. Ze dvou důvod jsou svobodomyslní a nechtějí, aby jejich dítě bylo vychováváno kasárensky, ale těch je má skutečně nezvedení rodiče, kteří píšou falešné omluvenky dětem, kdykoliv je chrání za jako ať jde o šikanu nebo o záškoláctví nebo nesplnění nějakých požadavků zcela správných. A ty kryjou, protože jsou sami loktaři, protože se v obchodě, businessu derou všelijakými podiv to ty učitele strašně ničí. Zase na tohle nemají nástroj. Já si myslím, že to tady máme zn hlavní mor našeho školství je, že je povinné, že ta docházka je povinná. Protože s lidmi, vždyť to je jak za socialismu, museli jste do práce. Tak to bylo strašně snadné to tam flá nás málo platěj, tak my málo pracujeme. Být tam jenom z donucení. To žádnému dítěti nepomá děti to ignorujou a protože mají vzor v rodičích nebo nějaký zájmový svůj obor, hudbu nebo tak si jdou kupředu, ale většina je vlastně inhibovaná, tedy jakoby podvázaná, zmrtvělá tí Kdyby se podařilo to, co mají třeba v Anglii, že zlobivé dítě, které opakovaně a vážně nar a školy, bude z této školy vyloučeno. A to je veliký nástroj, protože on sice přejde do so ale za rok, když je to takovýhle trouba, tam má tentýž problém. A za chvilku on vyčerpá bě pár let ty školy v okolí a na těch rodičích, kteří ho nechali takhle zvlčet a nestarali se školou, je teď, aby ho vozili třeba sto kilometrů do nejbližší další školy, která je ještě ho přijmout, dokud nenadělá maléry. No, to ty rodiče můžou prasknout, protože to jsou peně časové. A teď jim začne teprve v hlavě vrtat - co jsme to za trouby, že jsme to dítě neved spolupracovalo s tou školou. Čili oni si spravedlivě vypijou trest za to, jak se špatně ch dítěti. Ale tohle to český ředitel nemá, takže ty učitelé jsou vlastně rukojmí toho povinn je spousta opravdu dětí, které jsou nezvladatelné, potřebovaly by speciální péči, psycholo rodiče by potřebovali speciální péči. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A ten problém za minulého režimu nebyl? Samozřejmě byl, ale byl skrytý. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Já myslím, že byl velmi utlumený, protože všichni jsme byli mnohem poslušnější. A měli jsm důvody. Existenční, báli jsme se o zaměstnání, estébácké, báli jsme se, že na nás přijde p prostě takhle nezlobili, ovšem ten život taky nestál za nic, že jo. Já bych se moc přimlou proráželi v úvahách tu perspektivu toho povinného školství, tím si pomůžeme. Petr HOLUB, moderátor -------------------- To je pozoruhodná a, řekl bych, originální úvaha. A kdybych tedy měl shrnout obecně ten vl vy říkáte, že je dobrý a že nabízí možnosti, pouze se nevyužívají, a to především na té vy by měla jít dolů větší podpora. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- No, asi to tak je. Já bych byl i pro, že ta reforma by měla být, a to se ještě dá domyslet být víc promyšlená v té provozní stránce, jak to chytře dělat, jak pomáhat těm, kteří to n podporovat ty, kteří to zvládají. A pak nám teda ale opravdu chybí na vyšších stupních ško do toho vplouvají, tak budou to zvládat, jak umějí, a bude to podobné, ale úplně myslím, ž společná péče vysokoškolská. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak a my teď půjdeme na ten vyšší stupeň škol. Ministerstvo školství, respektive CERMAT př úloh pro státní maturity. Odpovídá tento seznam záměrům reformy lépe než úlohy, které přip ministryně Buzkové? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- No, to je celé strašně sporné. První závažná věc je, že ta reforma, ty její základní myšle tomu, že se něco mění přímo v práci dítěte a učitele. A když potřebujete nástroj, abyste t tak je nejslabším způsobem, nejméně inteligentním a nejméně účinným nastavit na konci něja To je prostě opačný postup. Oni si trošku představovali, když se to chystalo, nastavíme ně a učitelé se jí přizpůsobí a budou k ní učit. To je zase ta naše legislativistická politik a oni se přizpůsobí. Ale tak to prostě nefunguje. V tom školství zejména ne. Ty lidé se po té změny. Takže já jsem velmi proti tomu, aby vůbec ta maturita takhle bylo, já si myslím, neštěstí. A vidím to ve školách. Petr HOLUB, moderátor -------------------- To myslíte, že i ta nová verze je stejně špatná? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Já jsem studoval to, co bylo vyvěšeno CERMATem jako ukázky té letošní verze. Tak předpoklá když udělá ukázku, tak že tam to dá tak, aby to reprezentovalo její kvalitu. A shledal jse velmi bídné. Rozebral jsem si všechny úlohy v češtině, poněvadž to je můj obor, a viděl js nepostihuje důležité věci. Zase jsou tam takové chybnosti v tom způsobu zadání, takže to b těm dětem. A nepostihuje to, tak jako ale opravdu testy nemůžou postihnout, ty nejzávažněj primitivní, dávat testy zejména v národě, který se k tomu nedobral dlouholetým vývojem a d narychlo, to je primitivistický postup a to nepomůže. A je to tak. Učitelé už teď se toho říkají - my musíme ty děti naučit na tohle, na tohle. A k tomu, jak mají ... většina škol udělanou ne příliš rozumně, tu svoji vlastní školní, taky po těch dětech chtějí, aby spíš nějaké informace, než aby ukázaly, že dovedou přemýšlet a řešit problémy v tom oboru. Tak jim tady přibyl státní tlak, který rozhodně není moderní, a i osvícený. A to, že tam je tř strukturovanou práci, to do toho nemá stát co mluvit, to si právě musí vyrobit ta škola to kritéria. A jenom tak se jí podaří to ty děti naučit. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Mají tedy podle vás smysl dvě úrovně maturit? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- No, tak když přijmeme to, že bohužel tu maturitu před sebou máme, tak si myslím, že to je když byla jedna. Ale když se podíváte na ty testy, tak i ta vyšší úroveň ... i ta vyšší úr lehká a jednoduchá. Já být gymnazistou, tak napíšu - pro jednoduchost neřeším. To se dělá. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- To byste dopadl tedy. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- No jo, ale víte, koho vychováváme. Jestliže neoceňujeme to, že ten žák řekne - pro jednodu a nechá se komisionálně přezkoušet. A ukáže, že je chytřejší. Tak to by bylo. Jenomže poch nesmíme žádat od dětí, nebo od studentů, to musíme žádat sami od sebe. Ta vyšší úroveň je v ní jenom pár náročných úloh, ale opravdu málo. Ta nižší úroveň je velmi jednoduchá, což spoustě oborů, které prostě nemají čas na takovéhle věci a dělají svoje řemeslo. To by byl pak ta zkouška nemá žádnou valnou vypovídací hodnotu. Co ten člověk vlastně umí? Udělal ta kousky, jenom že teda chodil do školy. Víc nic. To je špatně. A třetí úplně špatná věc je, osudová zkouška. Oni chtějí, aby ta maturita rozhodovala o vašem přijetí na vysokou, proto už nic ... ona vás nevylepší, už se nic nenaučíte. A takovéhle osudové zkoušky musejí být dobře vymyšlené, a to u nás neumí, rozhodně ne CERMAT, skoro nikdo z odborníků, to se pros dorůstá dvacet, třicet let. Studuje se to na vysokých, to u nás není. A druhá věc je, že t musejí být provozovány v lidské atmosféře. Tam fakt jde o váš budoucí celý život třeba, je dostanete nebo ne. A to nemůže mít v rukou žádná administrativa, která ty testy nějakým zp vyhodnocuje. Všechny ty řeči o objektivitě jsou nesmyslné a mnohem spravedlivější by bylo, škola zodpovídala za kvalitu svých maturit se vší ostudou a ctí, kterou si zaslouží. Ať zv ať ... vždyť ty maturity jsou veřejné, ty ústní, tam má být veřejnost a ta bude vidět, jak a jak sami inteligentně zkoušíme. To má být veřejnosti na Internetu a všude k dispozici. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ona ta maturita se bere jako taková určitá směrnice, podle níž se dá hodnotit či kontrolov na školách. Aby bylo něco objektivního. Takže vy říkáte, ty maturity nejsou dobré. Ale jak jestli ty školy někam směřují a učí dobře? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Kdo jsme my? Proč to máme vědět? Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Třeba rodiče. Petr HOLUB, moderátor -------------------- My jsme veřejnost. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Tak jo. Jestli jsme veřejnost, ... Petr HOLUB, moderátor -------------------- Která do toho dáváme peníze. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- ... rodiče, která to platíme, tak bychom, jestli to chceme svěřit ten průzkum inspektorům statistikám, tak nemáme platit špatné průzkumy a neinformovanou inspekci, ale máme si koup dá, různé třeba pilotáže svěřené odborným firmám. A ty to udělají mnohem levněji než státn samozřejmě, poněvadž vyberou vzorek těch škol. To je jedna cesta. Druhá věc, když my, rodi třeba podnikatelé v tom kraji, chceme mít dobré školy, tak zase nevím, proč bychom měli če nějací úředníci někde zpackají. Vždyť víte, jak tady všechna ta ministerstva fungují. A ti to dobře vědí, jak jsou nespokojení s ministerstvem vnitřního obchodu a takových věcí. Tak si neděláme ty přímé kontakty? Rodiče se prostě musejí stýkat se svou školou a ve své modr musejí jednat s moudrými učiteli a vyjednat ty věci. Tak to se dělá v cizině, protože se t staletí neposkvrněného a nezhloupělého vývoje. My jsme bohužel upadli do toho nešťastného tak teďka to máme napravovat. Tak se máme učit. Mohlo by ministerstvo podporovat tuhle tu místem a školou, mezi rodiči a učiteli. Na to bych dával evropské peníze. Ale dávat státní maturit je zase cesta, která to nepokrývá. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A naším dnešním hostem je vysokoškolský pedagog Ondřej Hausenblas. A my se dále ptáme. Výs PISA 2006 potvrdily, že české školy dokážou učit přírodní vědy a matematiku, horší už je t schopnostmi. Je to očekávaný výsledek? Snaží se teď někdo ty nedostatky v češtině dohnat? nakonec ... vám čeština leží na srdci, jak víme. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Asi ano. Tady se mi zdá, že přece jenom zlepšení nastává. Ten výsledek neznáme nový, tehdá průměrné, a to na dolním okraji průměru. Ono to není zase tak strašné, horší je, že někter porozumění jsou tam prachmizerné. Zejména se říká, že ty děti jako si moc neuvědomují, neb mládež že si neuvědomují, co to s nimi má ten autor na mysli, kam je tlačí, jakým způsobem manipuluje. A to je hrozně nebezpečné, takovou dospělou populaci nechceme, že. Ale to, co školách a v projektech a v různých neziskovkách a krajích, je, že se pečuje o tu čtenářsko vznikají hodně v těch velkých městech, méně to jde po celé ploše území, všelijaké projekty učí, co vlastně se dá dělat, aby děti četly a rozuměly. Nejenom knížky z krásné literatury texty věcné a novinové. A v tom se mi zdá, že se učitelé vzdělat chtějí. Oni to sami dobře dobrá vůle mezi učiteli. Když vám žáci nejsou schopni přečíst zadání matematické úlohy, ta matematici uvědomujou, a to dřív nebývalo, že to dítě nemá problémy v matematice, ale že o větám. Ono neví, na co se ho ptají a co je tam v popředí a co v pozadí. A tak doufejme, že budou vzdělávat v té čtenářské gramotnosti. Když si mají děti nastudovat článek v zeměpisu v hlavě prostě motá, když nemají tu čtenářskou vyspělost. Ale to, co u nás je málo známé a učíme a snažíme se to na fakultě třeba do těch žáků, do studentů dostávat, je, že máme věd to spočívá, když někdo dobře čte. A o tom se u nás ví málo. Co dělá moje hlavička, dětská narazí na místo, kterému nerozumí. A to je možné děti naučit. A můžeme to učit děti doma, čteme a oni nerozumějí, tak říkáme - hele, přečti si to znovu a to místo si říkej nahlas, a hlas vždycky nám pomáhá, je to přirozená naše řeč. Nebo říká - hele, čti dál, však se ti si ... jiná strategie je - podívej se na to slovo a zkus najít to slovo, ve kterém se nejv nemůžeš dál. A podívej se na něj a řekni, jestli znáš podobná slovíčka, když ho neznáš. Po Slyšel si ho už někde? Pátrej ve své mysli, ono se ti to vybaví. A tohle to je potřeba ty trénovat. Ale škola bohužel často učí jenom pravopisná cvičení, všelijaké - dávejte synony jednotlivému slovu, slova podobného významu. Ale tak naše mysl nepracuje. Naše mysl pracuj celé věty. A to se v té škole málo objevuje. Takže pozitivně říkám, už jsou tady lektoři, učitelé, kteří to umějí a jsou ochotni učit druhé. A jsou tady i školy, které na to dělají více škol, kde se to učí učitelé. Tak to je pozitivní. Já myslím, že to se bude rozvíjet. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy pracujete jako lektor iniciativy Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Tak to je přesn teď mluvil. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- To děláme. Je to mezinárodní program, dneska je v něm asi třiatřicet zemí, jak těch postko tak dneska už Pákistán a nějaká Afrika a podobně. A je to opravdu program, soustavný stoho kurs, ve kterém se učitelé připravujou na to, aby věděli co přesně dělat s dětmi, aby jim hlavy. Čili jak vyučovat, aby se dítě učilo. A tam je jednak spousta konkrétních metod, kt dneska mezi učiteli v Česku hodně rozmáhají, to moc rád vidím. Ale kromě toho jsou tam tak Ten konstruktivismus pedagogický, který říká - nechte to dítě nejdřív ve své hlavičce přip tomuhle tématu nebo k tomuhle problému už zná. Protože děti toho znají obvykle víc než pan mají ty přístupy do informací a televizí a Internetů. Oni si to vybaví, svobodně si to vše a vzniknou jim otázky. To je strašně důležité. Ptát se. A s těmi otázkami pak přijdou k uč nějakému textu a ten zase strukturovaně a řízeně nastudujou. Když ty nové informace zabudu pochopení, tak přijde ještě třetí fáze toho učení, ve které si uvědomujeme, kam ta nová in Co my to teď nového víme třeba o pohybu nějakých rychle jedoucích aut. Dřív jsme si myslel nebezpečné, že to krásně sviští a že se spálí hodně benzinu. Pak jsme nastudovali něco o t brzdné dráhy a nebezpečí srážky třeba. A teď uděláme reflexi takové úvahy - no jo, to když takhle těsně za autem, co jede před námi, a jedeme stočtyřicítkou, tak já se vlastně ... b táty, jestli je schopen to ubrzdit. A sám až budu řídit, na to budu myslet. To je vzdělání budu si analyzovat situace, které se mě týkají. Tak to ten náš program učí deset let. Já m tisíce absolventů a už šedesát lektorů třeba, kteří to dávají dál. To je dobré. Ale co nev uspokojivé, je, že jako asi každá ta změna ona jde nejdřív takovými drobínkami. Jako byste nějaká zrníčka, ale než z nich vzejde porost, který drží pohromadě, tak to já myslím, že j třicet let. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Dalším výsledkem zmíněného průzkumu PISA 2006 je zjištění, že se zvětšují rozdíl mezi škol i v terénu při vašich cestách? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- To je jednoznačné, potvrzují to i další lidé a inspekce a řada výzkumníků. Protože rodiče zachránit ze špatné školy nebo ze špatného dětského kolektivu, tak zcela spravedlivě chtěj na výběrovou školu. To myslím, že je v pořádku. V nepořádku je to, že jednak ty výběrové š zase o tolik lepší často, takže ty rodiče tam vlastně to dítě zachraňují spíš často jenom divokým a nelidským podmínkám. Ale takové všechny ty základky zdaleka nejsou. Ale na těch potom zbývají děti, které nemají motivaci k učení, které nezajímají ty abstraktní pojmy, c spíš něco praktického. A učitelé si stěžujou, že jim chybí třídní tahouni, pro ty děti mod to je něco dělat soustředěně. Paní učitelka je daleko a spolužák je na gymplu, takže prost třídě nikoho nemají. A že tohle představuje obrovský problém. A mimo jiné také proto, že f těch fakultách neučíme učitele nijak zvlášť na to, aby zvládali tyhle ty dehumanizované tř akademického úsilí. Čili naši studenti obvykle říkají - já bych chtěl učit na gymplu, prot jsou nadanější. Ale specialisty plodíme dneska pro děti s poruchami učení, to je výborné, co dělat s těmi třídami, které nemají disciplínu, které nemají soustředění, ve kterých jso jenom ne pracovat ve škole, tak na tohle vlastně nemáme soustředěné programy. A já myslím, nemá stávat v těch školách, že děti mají vyrůstat společně. Jenom, že by bylo dobré zajist nebyla šikana, aby ty nadané děti mohly jít kupředu v prostředí těch ostatních. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Naším dnešním hostem je vysokoškolský pedagog Ondřej Hausenblas. Pojďme tedy nyní k aktuál záležitosti, tou jsou platy nejen pedagogů, ale i školských pracovníků. Dnes již citovaná Soukromé školy Klíček Zuzana Kšírová se naší stanici svěřila: Zuzana KŠÍROVÁ, ředitelka Soukromé základní školy Klíček v Praze na Chodově -------------------- My jsme škola soukromá, takže u nás jsou platy smluvní. A my se neřídíme takzvaně platy ta vím od svých kolegů, tak ty platy učitelů na základních školách jsou opravdu katastrofálně se nedivím kolegům učitelům, kteří opouštějí učitelská místa, prostě do škol pracovat nejd zjednodušeně řečeno by neuživili svoje rodiny. U nás jsou platy mírně vyšší, ale opravdu j vyšší, než je to na státních školách. Pro učitele. Samozřejmě nemůžu vám říct ani průměrno vám říct, kolik u nás učitelé berou. Je to také velice individuální. Za zmínku také stojí je velice nízká ta motivační složka platu pedagogických pracovníků, v tuhle tu chvíli je t deseti procent. A to si myslím, že vůbec nemůže podporovat kariérní řád učitelů, pokud můž kariéře v tom učitelském povolání vůbec mluvit. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Soudí Zuzana Kšírová. A ředitel chomutovské energetické a stavební školy Jan Mareš dodává: Jan MAREŠ, ředitel Střední energetické a stavební školy v Chomutově -------------------- Obecně ale je potřeba říci, že je nutné uvažovat to, že ta výše mzdy má být odrazem také t po těch pracovnících škol a školských zařízení chce. A uvědomme si, že skutečně po pracovn a školských zařízení se toho poslední dobou chce tolik, že nevím, kde přesně ta role toho postavená. Jestli je to skutečně jenom učitel, nebo jestli je to zároveň ... a je to skute výchovný pracovník. A těch výchovných problémů poslední dobou narůstá. Takže pokud potom s tu práci toho člověka po té odborné stránce i po té výchovné stránce, započítáme do toho j vytížení a všechny tyhle ty aspekty, tak skutečně ta mzda by měla odrážet celou tuhle tu s v současné době v současné skutečně neodráží to mzdové navýšení. A zároveň si uvědomme, že pracovníků je také relativně odvozena od toho, jaký počet žáků v které škole příslušné je. dostáváme do oněch pojmů, jestli je dobře, že je mzda "závislá" i na počtu žáků ve třídách dáváme dohromady to, co asi dohromady nejde sloučit, to znamená kvalitní pedagogický proce počtem žáků ve vazbě na nějaký objem finančních prostředků. Takže jednoznačně se stavím za úroveň mzdová musí jít u pedagogických pracovníků nahoru. Ale já bych ještě dodal, že já s nepedagogických pracovníků. A tam mě docela mrzí, že se mnohdy o nepedagogických pracovníc školských zařízeních v této rovině nemluví nebo mluví strašně málo. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Že peněz na mzdy je ve školách málo a ještě se špatně rozdělují, nebo špatné jsou předpisy se rozdělují. Pane doktore, souhlasíte s tímto názorem, že by se to mělo zlepšit? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- No, tak myslím, že to opravdu tak je. Myslím, že v normálním kulturním státě a společnosti musí dostávat docela hodně peněz, a to z jednoho důležitého důvodu. Chápu, že je třeba živ hlavní důvod je, že školství má přitahovat nejlepší inteligentní lidi, protože ti nám budo mládež, která nás bude živit, až budem v důchodu. Pamatujte na to. A tohle u nás není. Ti ve školách jsou taky, ale jsou tam víceméně jako charitativně, a proto mnozí odejdou jedno fakt neuživí rodinu. Ten hlavní důvod proč být učitelem, to já na tom trvám, nemůžou být p učitelů to potvrzuje, že jim tak nevadí ten nízký plat, ale že by potřebovali tvořivé pros dětmi se dají dělat úžasné věci, tam vidíte růst té věci, který jiné povolání tohle vůbec práce prostě rozvíjí pod rukama. Možná že když pěstujete okurky, tak to znáte, protože pře máte úžasnou úrodu. S těmi dětmi je to pomalejší. Takže my bychom potřebovali udržet a zís ty nejchytřejší studenty, ty velmi zkušené a moudré dospělé lidi. Ale tomuhle všemu brání mizerné platy, jednak odboráři, heleďte těch návrhů na zvýšení platů cestou toho, že ti, c a ti, co neumějí, budou trpět, ty tady jsou celých patnáct posledních let. A vždycky se to na odborářském vlivu na ministerstvu. Protože samozřejmě, když jste dobrý odborářský vůdce aby všichni dostávali stejně. Tohle udělali dobře v Americe kdysi, že řekli, že mají učite měli co nejlepší prostředí v té škole. A dobré prostředí je, když je tam skvělá výuka. A t chceme všichni stejné platy. Takže to je jedna věc, že tam těch peněz jde málo a že je neu A neumíme přidávat dobře učitelům, co jsou dobří taky, protože jsme se ještě neshodli na t dobrý učitel a jaké je dobré učení. Vždyť tolik lidí chce, aby ty děti zpohlavkoval nebo j tu spoustu odříkávaček nebo si s nimi jenom hrál. A to jsou všechno úplně zcestné představ jako společnost, alespoň mezi inteligentními a vzdělanými lidmi, by měla být mnohem společ představa toho, jak funguje dobrý učitel a jak mu slouží škola. A to u nás není, takže my vydupat zvýšení platů pro ty, co umějí učit. Petr HOLUB, moderátor -------------------- To se tedy spojuje s tím, že si nedokážeme dost dobře představit ty cíle reformy, jak jsme V každém případě teď učitelé bojují o peníze, už kvůli tomu i stávkovali dvakrát v posledn Dostali se tedy pod vliv odborářů. A dá se říct, že se tím blokuje to reformní úsilí, prot peníze, tak nestíhám příliš mnoho dalších věcí. Poslechněme si teď názor předáka školských Dobšíka, který nedávno na vlnách Českého rozhlasu 6 v rozhovoru s kolegyní Terezií Jirásko motivy protestu školských pracovníků, konkrétně toho protestu z 9. června, kdy byly školy / Ukázka / František DOBŠÍK, předák školských odborů -------------------- My to organizujeme, protože opravdu nejsme smířený s tím, že nám poklesly reálné platy. Ty které ještě je vláda v letošním roce ochotna uvolnit, to je těch pět set milionů, neřeší s onoho poklesu reálného platu. U nepedagogických pracovníků tam řešení vůbec žádné prostě. deficit v pomůckách, učebnicích, v prostředcích na další vzdělávání pedagogů a toto také v Takže je to podfinancování kapitoly školství a my chceme, aby se tím opravdu vláda zabýval Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka -------------------- Ano, vy máte dojem, že se tím vláda nezabývá. On přeci jenom nějakou částku na tento rok i školství přislíbil, je možné diskutovat o tom, do jaké míry je diskriminační? Nebo není to ty peníze nepedagogické zaměstnance, ale nevidíte přeci jenom nějakou snahu? František DOBŠÍK, předák školských odborů -------------------- Já myslím, že jsme dali dostatečně najevo, že si vážíme toho, že pan ministr jedná. Je tad že to jednání přispívá jenom k částečnému řešení, ani ... to není ani polovičaté řešení, ž v podstatě jakási náplast v letošním roce, pro příští rok je to příslib. Vůbec to neřeší t neřeší to ty ostatní neinvestiční výdaje. Věříme tomu, že kdyby byla vůle politická řešit tak že i ty prostředky by se v rámci státního rozpočtu našly. Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka -------------------- Kolik byste chtěli, aby učitelé vydělávali podle vašich představ, abyste nemuseli stávkova by měli vydělávat nepedagogičtí pracovníci? Průměrný plat nepedagogických zaměstnanců škol dvanáct tisíc korun. František DOBŠÍK, předák školských odborů -------------------- Určitě by se plat provozního a správního zaměstnance měl posunout blíže k průměrnému platu je něco kolem ... přes dvacet tisíc. Učitelé, kteří mají v současné době asi dvacet tři ti nás zasloužili obdobný plat, jako mají vysokoškolsky vzdělané profese ve veřejném sektoru, třicet tisíc. / Konec ukázky / Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Navrhuje odborový předák František Dobšík. Tak vysokoškolský pedagog Ondřej Hausenblas, ko to samozřejmě je asi tajemství. Ale obecně jak se díváte na ty požadavky platového ohodnoc pracovníků a pedagogů? Ostatně v jste říkal, že společnost se stále o pedagogy, o školství ale odboráři, jak jsme slyšeli, se starají. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Jo, tak já myslím, že i kdyby se podařilo odborářům získat peníze pro všecky, tak že to ne řešení, protože pak bude možné, doufám teda, ten vysoký plat nastavený někomu upřít, kdo s kdo to dělá buď postaru hloupě anebo se nenamáhá. Tak to je taky dobré mít to rozpětí. Ale levnější pro nás jako národ by bylo dávat ty peníze rovnou těm, kteří dobře vyučujou, a ne kteří nevyučujou. A za posledních patnáct let se nepodařilo udělat kariérní, nebo spíš pro znamená, čím seš lepší učitel, tím více získáš na platu. To u nás neexistuje, je takový te toho stárnutí, no to je úplný nesmysl. Starší člověk nemusí učit líp než mladý a někdy je tohle to bych řekl, že není efektivní cesta, zvyšovat všem. To, že ministr Liška teď vynak se teda našlo, co budem považovat za dobrý učitelský výkon, to je, myslím, velice důležitá zatím jako, myslím, vaří na tom ministerstvu a jeho ústavech nebo se taky o tom jedná s vy Ale kdyby se například podporovalo to, aby se i učitelé v terénu a jejich ředitelé a inspe začali cíleně dohadovat o tom, jak si popíšeme dobrý výkon učitele, tak se tomu hrozně pom vlastně každý bude daleko líp vědět, ten má spravedlivě vysoký plat, ten spravedlivě nedos je držen na spodku tabulky, protože se o toto nesnaží. Náš program kritické myšlení má svo standardy výkonu učitele, které jsou samozřejmě v tom konstruktivistickém duchu, takže ne vyhověly, ale vyzkoušeli jsme si, že ten popis toho výkonu se dá dělat velmi konkrétně, ve a že se o něm může domluvit veliké množství lidí. Jenomže nám to teda chybí v tom státě, m děláme ty maturity a všelijaké testovačky a podobně. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ještě bych se naposled vrátil k tomu výzkumu PISA. Tam společnost McKinsey to zanalyzovala v různých zemích, a doporučila několik základních pravidel, které mají všechny dobré škols Jednak ať se lépe platí mladí učitelé, ať se stanoví numerus clausus na pedagogických faku znamená, budou to elitní školy. A ať se učitelé více věnují zaostávajícím žákům, třeba odp dají nějaký čas. Je to recept i pro české školství? Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Já myslím, že tohle opravdu jsou věci mezinárodní a že to bude platit i u nás, protože nej divočina už, jako že bychom byli jiní. Numerus clausus na učitelských fakultách by znamena velmi dobré, že se fakulta uživí, přestože nebere každého. A to je moc důležité. Dneska ja studentů, tak se nám může stát, že na učitelství přijmeme lidi, kteří na to vůbec nemají. ani třeba intelektuální výkonnost. A to je hrozně nebezpečné. Víc pečovat o žáky, kterým t to není v odpoledních kroužcích, to znamená, že se výuka postaví tak, aby vlastně nebyli ž nejde. Jasně, někdo je prostě pomalý a dojde na nízké stupně té vzdělanosti, ale bude se p rychlostí, jaké je schopen. A to je pak dobrá škola. Ale tak to dneska není. Oni často jso a proflákají tam ten čas a nezapracujou na sobě. To je velice dobré doporučení a to by se realizovat. Tohle to se musíme s učiteli společně naučit, na to nejsou ani kuchařky, abyst odněkud prostě okopírovali, a není to ani na rozkaz, to je, jako když Jaroslav Hašek v pov píše, jak ten velitel rozkázal veškerému lidu, aby se do tří dnů naučil psát a číst. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A tak poslední otázka, která by asi vydala za celý pořad. Pane Hausenblasi, jak se pozná d bych třeba chtěla dát svého vnoučka, který půjde v září do první třídy. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Tak to se hodně lidé ptají opravdu a chtějí doporučení. Tak já doporučuju. Vy sami si musí zřetelně, co chcete, aby s vaším dítětem škola udělala, jak bude vypadat, až bude deváťáke co vy věříte. Někdo věří, že bude poslušný, a chce takové děti. Bude si hledat takovou ško že bude vynalézavý a já nevím jak světově vybavený jazyky, bude si hledat takovou školu. T krok. A druhý je. Fakt se musíte jít podívat včas, s tím ročním, dvouletým předstihem do t škol. Už to, že vás přijmou v rámci svých možností a budou s vámi o tom mluvit, je ukázkou není špatná škola. Tam, kde vás rovnou vycvrnknou, tam asi nepůjdete, protože s nimi nebud se do třídy a nabídnete paní učitelce, že tam nebudete jenom jako čumilové, ale že třeba p při čtení. Děti potřebujou někomu číst. Že tam pobudete třeba čtyřikrát. Jako takový asist den. Vezmete si dovolenou. Jestli vám to nestojí za to, tak si dejte dítě, do jaké školy c Takhle poznáte, jak to v té škole chodí. Promluvte si s ředitelem, abyste věděli, že to ne náfuka, který třeba zanedbává ty prvostupňové učitelky. Nebo nějaký nimral. Vemte si školu ředitel ... ve které vidíte, že to je poctivý člověk s rozhledem. S těmi se potom bude dát všechno, co budete potřebovat. Takových škol není zatím mnoho. A zejména lituju lidí, kteř městských aglomeracích, protože když tam je někde špatná škola, tak je hrozně obtížné to d velmi daleko, protože ten prvňáček tím trpí. A to se může zlepšit, když se vy rodiče budet nebo prarodiče, od dvou, tří let toho dítěte a vytvoříte místní komunitu, která má společn chceme, aby se s prvňáčky dělo. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Radí host dnešního Interview Studia STOP, vysokoškolský pedagog a lektor kritického myšlen Hausenblas. Děkujeme za vaše názory, informace a také rady. A někdy na shledanou. Ondřej HAUSENBLAS, vysokoškolský pedagog -------------------- Děkuji za pozvání. Na shledanou. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Techniku měla na starosti Markéta Bydžovská a od mikrofonu se loučí ... Petr HOLUB, moderátor -------------------- Petr Holub. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Jana Šmídová. Na slyšenou.