Vědce zaujala epidemie obezity ****************************************************************************************** * Vědce zaujala epidemie obezity ****************************************************************************************** 14.6.2008, autor: LENKA MALETÍNSKÁ, JANA MAIXNEROVÁ Nové směry v léčbě nadměrné hmotnosti – budoucnost, nebo falešné naděje? Dříve se obezita považovala za estetický a společenský problém. V posledních desetiletích, celosvětovou epidemií, se ukázalo, že představuje i závažný zdravotní problém. Nadváha a obezita podmiňují vznik diabetu druhého typu (cukrovky spojené se sníženou citli inzulin). Nadměrná tělesná hmotnost většinou stojí za onemocněním vysokým krevním tlakem, na choroby kardiovaskulárního systému i výskyt mnoha typů nádorových onemocnění. Obezita je nyní nejrozšířenější metabolickou nemocí na světě s trvale vzestupným trendem v republice je přibližně šestina populace obézní a více než třetina populace trpí nadváhou. lidí stoupá rychlým tempem ve všech vyspělých zemích, ale možná překvapivě také v mnoha ro Navíc přibývá obézních mladistvých a dětí. U obezity hrají roli dva vlivy – geny (ze 40 až 50 procent) a prostředí. Charakteristický příjem energeticky bohaté stravy při minimální tělesné námaze. Tyto vlivy se projevují změ příjmu potravy i chuti k jídlu a hromaděním tukové tkáně. Do nedávné minulosti měla většina populace potravy nedostatek, vyvinuly se proto silné mec uchování energie. Ty jsou v době nadbytku potravy nevýhodou a vedou k obezitě. O příjmu potravy rozhoduje hypotalamus Energetická rovnováha lidského organismu je regulov metabolických procesů. Účastní se jich jak složky potravy (glukóza, aminokyseliny, volné m tak hormony vytvářené v zažívacím ústrojí i centrální nervové soustavě. Za oblast regulující příjem potravy je považován hypotalamus, který je řídicím střediskem podněty z jiných oblastí centrální nervové soustavy i z periferie. Zmíněných procesů se úč neuropřenašečů, jejichž významnou část tvoří peptidové hormony. Ty v organismu vznikají v spojených s příjmem potravy a působí v cílových tkáních přes specifické receptory. V posledních 15 letech objevili odborníci velké množství nových peptidů regulujících příje mnohdy působí paralelně a jejichž přesná funkce v organismu není dosud plně objasněna. Nejvýznamnější byl v roce 1994 objev leptinu, hormonu produkovaném zejména buňkami tukové snižuje příjem a zvyšuje výdej energie. Objev vyvolal velké naděje, ale brzy se ukázalo, ž jsou k účinku leptinu rezistentní (podobně jako existuje rezistence k inzulinu u diabetu 2 začali zajímat o další hormony produkované tukovou tkání, hlavně o adiponektin a rezistin. V České republice byly k léčbě obezity schváleny zatím pouze dva léky: sibutramin – navozu a orlistat – snižuje vstřebávání tuku ve střevě. Oba léky se podávají dlouhodobě. Hmotnost kombinaci s úpravou složení stravy, množství potravy a životního stylu. Vedlejším účinkem nejčastěji nespavost. Průjmy po orlistatu jsou důsledkem nedostatečného omezení tuků v pot Dalším nadějným lékem je rimonabant, který potlačuje kanabinoidní receptory v mozku i peri stimulovány například při kouření marihuany). Tato látka je již na trhu v USA i v Evropě. by měla být registrována již brzy. Rimonabant snižuje nejen příjem potravy, ale i hladinu triglyceridů a zlepšuje citlivost k inzulinu. Podle časopisu Lancet ale významně zvyšuje v Několik následujících látek je již ve III. fázi klinických testů a v budoucnu by se mohly léčbě obezity. Pramlintid snižuje příjem potravy a způsobuje pokles tělesné hmotnosti. Ser používá jako antidepresivum, je nyní ve vyšších dávkách testován jako lék proti obezitě. Podle současných kritérií musí potenciální lék proti obezitě snižovat u statisticky význam pacientů hmotnost alespoň o pět procent v USA nebo o 10 procent v Evropě. Látka se podává rok a její účinky se srovnávají s placebem. Pro člověka o hmotnosti 100 kg pokles hmotnosti „pouze“ o pět až deset kg, avšak i toto malé snížení hmotnosti již mívá o efekt. Snižuje koncentraci glukózy a triglyceridů, zlepšuje citlivost na inzulin apod. Pomáhají i „knokautované“ myši Pro výzkum mechanismů a látek regulujících příjem potravy a příčin obezity se nejčastěji využívají myši a potkani, kteří jsou jako savci vhodnými mode pro studium lidských onemocnění nebo účinků látek. Dnes je možné u myší vyřadit libovolný gen a vytvořit „knokautované myši“. Tak lze určit m produktu genu v rámci celého organismu. Existuje řada myší, kterým chybí gen pro peptid stimulující, nebo naopak potlačující příje popřípadě gen pro jeho receptor v cílové tkáni. Dalším vhodným modelem jsou myši obézní nikoliv kvůli vyřazení některého genu, ale po dlou vysokoenergetickou potravou. Tato obezita je podobná lidské. Myši mají nejen zvýšené množs také vykazují rezistenci k leptinu a inzulinu i vysoké hladiny glykemie. Mohou proto dobře model pro testování látek snižujících příjem potravy, tedy potenciálních antiobezitik. Peptidy, potenciální látky pro léčbu obezity Jednu z hlavních skupin hormonů účastnících s potravy tvoří peptidy. Jako potenciální terapeutika mají své pro a proti. Výhodou je fakt, že jde o látky přirozené, které se v organismu snadno odbourávají. Tato v ale zároveň jejich nevýhodou z hlediska terapie, protože jsou velmi rychle enzymaticky odb či cílových tkáních, mnohdy za několik minut. V žaludku jsou rychle natráveny, a nemohou s orálně. Proto se pro terapeutické účely vyvíjejí jejich analogy, které mají prodloužený účinek, al vůči rychlému rozložení. Těmito analogy mohou být rovněž peptidy, ale k jejich syntéze se aminokyseliny, které se přirozeně v organismu nevyskytují, a jsou tedy odolné vůči enzymat Další možností je syntéza peptidomimetik, molekul, které napodobují účinky peptidů. Peptidů ovlivňujících příjem potravy je mnoho a stále jsou objevovány nové. Analogy několi současné době považovány za horké kandidáty pro budoucí terapii obezity, některé jsou již testech. K peptidům působícím v centrální nervové soustavě patří například hormon koncentrující mel příjem potravy a vytváří se v hypotalamu. Látky blokující cílový receptor tohoto peptidu d do mozku. Pro léčbu obezity jsou nadějnými kandidáty a vyvíjí je několik velkých farmaceut Mají totiž další příznivé účinky: antidepresivní a erektilní. Nově objevený hormon ghrelin, peptid vylučovaný žaludkem při hladu, má dvojí účinek. V hyp vylučování růstového hormonu a v hypotalamu stimuluje příjem potravy, a ovlivňuje se tak n leptinem, který příjem potravy potlačuje. Hormon vytvářený ve střevě, GLP-1, stimuluje hlavně vylučování inzulinu, takže je potenciá proti diabetu 2. typu. Jeho analog exendin, odolný proti degradaci, je již v preklinických lék proti obezitě. Velké množství peptidů regulujících příjem potravy je neustále doplňováno dalšími objevy. analogy mají nepochybně budoucnost v léčbě obezity. Celoživotní léčba V minulosti se za příčinu obezity často považovala lenost a přejídání. T se mění, protože obezita se stala epidemií a počet obézních lidí se patrně bude kvůli živo části populace zvyšovat. Je důležité pacientům zdůraznit, že obezita pro ně představuje zá problém, který je nutno řešit celoživotně, stejně jako hypertenzi nebo cukrovku. Cílem farmakoterapie je upravovat metabolické a regulační poruchy příjmu potravy, které př rozvoji obezity, podáváním antiobezitik. Léky používané dnes jsou účinné zejména tehdy, kd léčbě podílí úpravou svého životního stylu. V blízké budoucnosti budou nepochybně objeveny nové léky proti obezitě se sníženými nežádo účinky. Pravděpodobně půjde o kombinaci několika léků v nižších dávkách. Budou také vyvíje na skupiny pacientů s různými typy zdravotních problémů. Vzhledem k tomu, jak složité je r potravy, si však lze těžko představit, že by mohla být vyvinuta jedna „zázračná“ látka, kt účinná, bezpečná a nevyžadovala by pacientovu spolupráci ani změnu jeho životního stylu. **** Článek byl převzat z červnového čísla časopisu Vesmír, které vyšlo minulý týden. Text zkrá mezititulky doplnila redakce LN. Lenka Maletínská se v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zabývá studiem peptidů reg potravy. Jana Maixnerová vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK a nyní je doktorandkou na fakultě UK (biochemie a patobiochemie). V Česku je asi šestina populace obézní a více než třetina lidí trpí nadváhou Nadměrná hmotnost v laboratoři Pochopit příčiny obezity a najít postup, jak ji léčit. Tent řada týmů na světě. Vědci zjistili, že příjem potravy reguluje hypotalamus. Procesu se v t účastní řada neuropřenašečů, jejichž významnou část tvoří peptidy. Vhodným modelem pro studium nadměrné hmotnosti jsou myši z kmene C57Bl: Po dlouhodobém krmení vysokoenergetickou potravou získa podobnou lidské. Mohou proto dobře sloužit pro testování látek, které snižují příjem potra Výzkum obezity neprobíhá pouze na myších: V Ústavu organické chemie a biochemie AV zkoumaj působí na buněčnou kulturu. Získají tak informace o vlivu peptidů na buňky v živém organis