Raději školné než čekání na zázrak












            ******************************************************************************************

            * Raději školné než čekání na zázrak
            ******************************************************************************************
            21.7.2008| autor: Daniel Münich

            Vysokoškolští studenti a akademici si letos k moři či rybníku mohli přibalit i Bílou knihu
            vysokoškolského vzdělání, zveřejněnou před prázdninami ministerstvem školství. Ta shrnuje 
            současného stavu vysokoškolského vzdělávání u nás a výzvy blízké budoucnosti. Především vš

            přináší návrhy reformních kroků, včetně reformy financování. A zde dochází k důležitému zá
            veřejné vysoké školy měly konečně dostat klíč otevírající stavidla přílivu soukromých zdro
            Můžeme si pateticky namlouvat, že ve vzdělávání jde o vznešenější hodnoty než o mrzké pení

            však nezodpovědné. Většina debat o vysokých školách stejně skončí žehráním na nedostatek p
            peněz určitě nevyřeší pokles počtu absolventů středních škol v nadcházejících letech. Poro

            maturantů, středoškolsky vzdělaní lidé středního věku si budou chtít či muset doplňovat vy
            vzdělání, absolventi vysokých škol se během kariéry budou do škol vracet pro nové znalosti
            naše školy dobré, poroste i zájem studentů ze zahraničí. O nedostatku financí na veřejných

            mluví kdekdo. Řadu lidí ze škol by však jako reforma uspokojilo zdánlivě jednoduché masivn
            ze státního, ozdobené kosmetickými změnami zaběhaného stavu. Pokud bych se na věc jako uči
            vysoké školy díval pouze očima svého soukromého zájmu, viděl bych to asi podobně. Akademic

            má samozřejmě pravdu, že do vysokoškolského vzdělání by se u nás vyplatilo investovat více
            Výrazné navyšování veřejných prostředků by proto bylo velice žádoucí. Takovým konstatování
            nekončí, ale začíná. Je naivní se domnívat, že o objemu veřejných prostředků pro vysoké šk

            rozhodují schopnosti ministra školství vymáčknout čas od času z kolegy ministra financí pů
            Rozhodující jsou především priority vlády a preference poslanců. U těch lze těžko předpokl
            získají zvýšením daní na skandinávskou úroveň nebo snižováním důchodů a výdajů na zdravotn

            budou pod neúprosným tlakem rychlého stárnutí české populace. Žadonit na prahu kabinetu mi
            financí prostě nemá valného smyslu.
            Masivní navyšování peněz pro VŠ z eráru nelze realisticky očekávat. Místo vzbuzování marný

            přichází BK s jiným řešením. Doporučuje otevřít veřejné vysoké školy soukromým zdrojům. Pr
            nepříjemné, ale realistické řešení. Nejde přitom o žádnou fikci či experiment. Dělá to tak
            zemí EU. Tam, kde soukromé prostředky významněji doplňují prostředky veřejné, jde předevší

            vzdělávaných jednotlivců, mnohem méně od firem. A jsme u školného, které ve formě odložený
            hrazených splátek z budoucích příjmů absolventů navrhuje Bílá kniha jako realistické výcho
            prekérní situace. To by mělo doplnit, nikoliv nahradit veřejné výdaje.

            Alternativou je ponechat obrovskou investiční příležitost i nadále nevyužitu.