Mars prozkoumají také Češi ****************************************************************************************** * Mars prozkoumají také Češi ****************************************************************************************** 26.7.2008, autor: JOSEF MATYÁŠ Vědci z Přírodovědecké fakulty UK se podílejí na programu, který má najít stopy života na Hledat Marťany v podobě zelených mužíčků? Úkol hodný Julese Verna. Mnohem větší naději vša okamžiku, když začneme pátrat po mikroorganismech. Roboty vyslané v posledních letech na M dokážou. Zatím zkoumají, zda byly nebo pořád ještě jsou na rudé planetě vhodné podmínky na bakterie a jiné miniaturní formy. Nyní mezinárodní tým vědců společně s českými odborníky připravuje pro Evropskou kosmickou „nástroj“ k hledání života na Marsu. Jde o zařízení pro tzv. Ramanovu mikrospektroskopii. vměstnat do malého prostoru, což je výhodné, neboť na vesmírné sondě hraje roli každý cent Přístroji stačí minimum energie, protože před chemickým rozborem není nutné vzorky hornin rozmělňovat, zahřívat nebo jinak „rozbíjet na prvočinitele“. Přístroj najde pozůstatky mik přírodních směsích. „Výhodou je, že Ramanova mikrospektroskopie dokáže rozpoznat ve směsi i nepatrná zrnka mat mohou nést stopy života. Stačí mu například objekt o velikosti jednoho mikrometru,“ říká J vedoucí českého týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Proč tedy nebyl tento skoro „zázračný“ přístroj vyslán k Marsu již dávno? Pro jeho práci n zatím chybí „kuchařka“. Tedy přesněji řečeno ohromné množství dat a informací o tom, jak p hornině kdysi dávno žily bakterie, rostliny nebo jiné, vyspělejší organismy. Jako v detekt detektivce dostává komisař od expertů zprávu, zda při vraždě tekla krev oběti, nebo i pach tomu nepatrný vzorek půdy z terénu nebo usazeniny odebrané třeba ze škvíry v podlaze. Vědci hledají podobné důkazy. Tzv. biomarkery, molekuly, které svědčí o tom, že kdysi dávn místě existovala organická hmota určitého typu. Na Marsu však panuje mnohem tvrdší podnebí zemského povrchu. Týmy vědců proto už několik let zkoumají jen nejméně přívětivé oblasti n jejich cestovním deníku najdete například Antarktidu, kde drsné klimatické podmínky a zvýš ultrafialové záření ovlivňují řadu životních procesů tamních miniaturních „obyvatel“. Na S formy života schopné přebývat ve věčně zmrzlé půdě. Vědci spouštějí sondy na dno oceánů, kde v okolí pramenů vody horké až 115 stupňů Celsia r různé mikroorganismy. Pátrají také v oblastech s velmi slanou vodou. Když chtějí zjistit, sobě zanechávají organické sloučeniny vystavené vysoké radiaci, vytvoří si takové prostřed Další týmy studují meziplanetární prachové částice a meteority, aby zjistily, jak se mění během průletu mezihvězdným prostorem nebo atmosférou Země. Tady něco rostlo Čeští experti stopách života ve zdejších zeměpisných šířkách. „Biomarkery hledáme například v břidlicích starých desítky až stovky milionů let,“ říká Jan Jehlička. Různé porfyriny dokládají napří chlorofylu, což je důkaz o dávné přítomnosti nějakých rostlin. Pokud se stejné sloučeniny jako tady na Zemi najdou i na Marsu, nelze vyloučit, že také na kdysi existovaly organismy, které získávaly energii fotosyntézou. Důkazem života v nějaké primitivnější podobě jsou také organické minerály. Šťavelan vápena běžný, jiné jsou velmi vzácné a vznikají různými procesy v usazeninách. Mohou rovněž poslo biomarkery. „Mnohé z organických minerálů byly poprvé popsány na některých českých a morav a jejich Ramanovská spektra jsou pro nás velmi poučná,“ říká Jan Jehlička. Seznam v počíta týmy na celém světě nyní postupně shromažďují desetitisíce údajů o stopách, které po sobě nejrůznější mikroorganismy nebo rostliny. Kompletní seznam pak „spolkne“ počítač umístěný ři v řídícím středisku mise. Vozítko vypuštěné na rudé planetě umožní analyzovat vzorky z dvou metrů pod povrchem. Během rozborů pomocí Ramanovy spektrometrie komputer porovná údaje o stopách života na Zem z Marsu. Právě pro tuto misi připravuje podklady také skupina Exobiologie na Přírodovědeck Univerzity Karlovy v Praze. Sondu chystá v rámci programu Aurora Evropská kosmická agentura. Start rakety nesoucí ExoM rok 2013. Na řadu přijde i Jupiter Část výzkumu, na kterém se podílejí čeští vědci, má také geologic kontext. Informace poslouží k posouzení a vysvětlení změn pozorovaných na povrchu kosmický Zároveň data předaná odborníkům z Evropské kosmické agentury mohou pomoci objasnit, jak vz kapalné produkty na povrchu nebo pod ním. A jak se vytvářejí plynné útvary v atmosféře. Po expertů se využijí nejen při výzkumu Marsu, ale počítá se s nimi také při studiu měsíců Ju *** Žilo tady něco? Při pohledu na Mars si tuhle otázku kladou vědci už mnoho let. Najít odpověď se nyní pokoušejí také čeští experti. Pokud na Marsu byla voda, existovala tam zřejmě i nějaká, třeba i primitivní forma života. podobě mikrofosilií nebo sloučenin vytvořených dávnou činností bakterií nebo rostlin bude analýzou vzorků získaných misí ExoMars z vrtů pod povrchem planety. Pro tzv. Ramanovu mikrospektrometrii v Česku vytvářejí soubor údajů, které bude sonda ExoMars porovnávat s daty získanými rozbo hornin. Mise v režii Evropské kosmické agentury má odstartovat v roce 2013. Je velmi pravd Marsu kdysi tekla voda. Nepřímými důkazy jsou například stružky vyryté ve svazích, minerály vykrystalizované z vodného roztoku při nebo tzv. borůvky. Kuličky o průměru do pěti milimetrů, tvořené převážně oxidem železitým, svému vzniku pravděpodobně vodné prostředí. Rover vážící asi 240 kg bude vybaven šesti nez a systémem autonomní navigace Společně se zahraničními odborníky naši vědci testovali přen prototypy uvažované pro sondu ExoMars. „Přístroj pro Ramanovu mikrospektroskopii dokáže rozpoznat stopy života i v nepatrném zrnk vedoucí týmu Jan Jehlička. Vrták roveru