Na univerzitě může studovat každý

Nechcete se stát důchodcem, jehož jediným spojením se světem jsou seriály? ZKUSTE UNIVERZITU TŘETÍHO VĚKU. Získáte nové znalosti i přátele.

Třetí věk je období, jehož počátek obvykle souvisí s odchodem do důchodu. Snaha prožít dlouhé spokojené stáří je však mezi lidmi stále silnější. „Zvyšuje se i podíl těch, kteří si chtějí uchovat nebo rozšířit své znalosti a schopnosti. Říkáme tomu aktivní stárnutí,“ konstatuje Jaroslav Šigut z Vysoké školy sociálněsprávní v Havířově, pod níž funguje jedna z univerzit třetího věku.

Důležité je podle Šiguta hlavně zachovávání a rozvíjení psychických, komunikačních a sociálních aktivit. A to včetně snahy o zvládnutí běžně používaných technických prostředků, počítačů či internetu, s nimiž si mnohdy starší lidé neporozumějí a někdy ani nechtějí poradit.

Ale lidí, kteří si uvědomují nutnost neustálého učení a seznamování se s novými technikami, podle Šiguta přibývá. Stejně jako těch, kdo se v pokročilém věku rozhodli naučit se cizí jazyk. „Důležitost jazykových znalostí po našem vstupu do evropských a celosvětových struktur navíc opravdu není třeba připomínat,“ podotýká Šigut.

Proto se už i mnozí senioři snaží získat nové znalosti a informace ve večerních kurzech, které si sami platí. Nebo při dálkovém studiu na středních a vysokých školách.

Nové znalosti pomohou s komunikací napříč generacemi Lavice univerzit třetího věku plní zájemci už od padesáti let, horní hranicí je až devadesát let. Díky tomuto studiu získávají senioři vhodnou formou nové poznatky, vědomosti a zkušenosti. Využívají je samozřejmě především pro svůj rozvoj. Znalost věcí, které pro pasivnější důchodce zůstávají španělskou vesnicí, však aktivním seniorům pomáhá i v komunikaci s mladšími ročníky. Například s vnoučaty. Necítí se méněcenní, když někdo začne mluvit o webových stránkách, e-mailových adresách či o aktuálním dění ve světě.

„Navíc se dostávají do kontaktu s lidmi ve stejném věku, kteří smýšlejí podobně. Většinou navážou spoustu nových přátelství, která pokračují i po skončení studia. Necítí se tak sami, odstrčení, odkázáni na občasné návštěvy blízkých, kteří často bývají hodně zaneprázdněni,“ míní psycholožka Hana Součková. Myslí si také, že vzdělávání seniorů bude, vzhledem k prodlužování průměrného věku života a taktéž hranice pro odchod do důchodu, stále žádanější. „Univerzity třetího věku rozhodně nebudou mít prázdné třídy,“ dodává psycholožka.

Studium na univerzitě není drahé, zapsat se může každý Na Karlově univerzitě lektoři seznamují seniory s řadou zajímavých oborů. Starší studenti se systematicky učí o nejnovějších poznatcích v oblasti vědy, historie, politiky, kultury.

Univerzita třetího věku zde navíc loni oslavila již dvacet let od svého vzniku. První kurzy se uskutečnily v roce 1987 na 1. lékařské fakultě UK.

„Posluchačem Univerzity třetího věku se může stát každý občan, který dosáhl důchodového věku. U většiny kurzů je podmínkou pro přijetí středoškolské vzdělání s maturitou. V některých případech může být podmínka středoškolského vzdělání prominuta,“ uvádí tiskový mluvčí školy Václav Hájek.

Jen na Karlově univerzitě loňský školní rok studovalo téměř devět set seniorů. Vzdělávání důchodců není přitom drahé. Semestr vyjde obvykle na sto až pět set korun. O něco dražší je pak studium na soukromých univerzitách.

Loni na Univerzitě Karlově fungovalo čtyřiasedmdesát kurzů. Vyhlašují se vždy na přelomu března a dubna, někde se přihlášky přijímají až do září. Absolventi získají osvědčení předávané při slavnostním obřadu - i v důchodu tak můžete zažít ceremoniál podobný klasické promoci.

Čekání na zájemce o finance Pro představení nabízených oborů pořádají univerzity dny otevřených dveří. Někde sice vyhlásí obor, který je určen pro studium seniorů, ale čekají na odezvu, zda o něj bude zájem a naplní se třídy.

Například Bankovní institut vysoká škola Praha loni nastartovala pilotní projekt celoživotního vzdělávání. Jak říká Věra Pacíková, která jej má na starosti, nyní počítají přihlášky do dalšího ročníku. „Teprve podle počtu zájemců otevřeme třídu. Čili v září bychom už měli mít definitivně jasno. Ale vypadá to, že zájem o vzdělání v oboru finančnictví ze strany starších lidí určitě existuje,“ podotýká Pacíková. Obor je určen seniorům, jimž osud jejich financí není lhostejný, a chtějí si proto doplnit znalosti z oblasti bankovních a finančních služeb. Po absolvování studia by měli mít jistotu, že jsou jejich finance bezpečně a přitom efektivně uloženy.

Délka studia trvá dva semestry v rozsahu sto dvaceti osmi hodin, s dalšími osmi hodinami musíte počítat na závěrečné konzultace a nepovinné zkoušky. Po úspěšném vykonání závěrečných zkoušek obdrží účastníci osvědčení. Výuka přijde na 2 300 korun za semestr.