Interview s ministrem školství Ondřejem Liškou

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Příjemný večer, vážené posluchačky a vážení posluchači. I dnes je pro vás připraveno Interview Studia STOP. Od mikrofonu vás opět zdraví ...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

... Petr Holub ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

... a Jana Šmídová. Prázdniny bohužel končí a v pondělí začíná školní rok. I proto jsme pozvali k mikrofonu Českého rozhlasu 6 ministra školství Ondřeje Lišku, s nímž však budeme hovořit také o nadcházejícím sjezdu jeho mateřské strany, Strany zelených. Dobrý večer, pane ministře.

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Dobrý večer.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pane ministře, čím se ten nadcházející školní rok bude lišit od toho předchozího, který skončil v červnu?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Myslím si, že se nebude lišit úplně významně z hlediska žáků a učitelů, takže by si řekli: Tohle je úplně nová situace, ale některé přece jenom významné změny pocítí, je to pokračující kurikulární reforma, která postupuje základními školami a nyní i na středních školách. Já věřím, že se odrazí i vyjednané prostředky pro navýšení mezd učitelů a učitelek na jejich výplatních páskách. Já si myslím, že to bude rozhodně školní rok, který zaznamená docela důležité změny.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A co chcete tedy na současném stavu českých škol změnit? Přece jen probíhá reforma základních škol a má být i další krok a chystá se reforma vysokých škol. Už to pocítíme v těch nadcházejících měsících?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Já si myslím, že zčásti ano. To, co bych předeslal, je určitě to, že, a shoduji se v tom s odborníky i s pracovníky vzdělávacích zařízení, chybí ucelený pohled na změny v našem vzdělávání, v našem školství. Mým cílem není další revoluce, už bůh ví kolikátá v řadě, nýbrž mou snahou je zasadit systémové změny do nějakého celku srozumitelného jak učitelům, tak rodičům, tak samozřejmě žákům, a to je jedna z věcí, které určitě chybí. A stejně tak musím říci, že významný úkol, který mě čeká, na kterém pracuji, je to, aby školská reforma nezůstala pouze na papíře, ale aby se stala skutečně žitou praxí, aby byla vtělena do toho každodenního života škol. Stejně tak naše vzdělávací soustava má jednu významnou slabou stránku, a tou je vysoká selektivita. To, kde nakonec ve vzdělávací soustavě to dítě skončí, zda vystuduje vysokou školu, či učňovský obor, to, jak se uplatní na trhu práce, to bohužel se rozhoduje už na velmi nízkých ročnících, někdy už i v mateřské škole, na prvním stupni základní školy, už tam se rozhoduje o tom, jak se děti vlastně v pozdějším životě uplatní. Tohle je potřeba změnit. Je potřeba odstranit tuto selektivitu, je potřeba odstranit to, že tím hlavním determinantem, tím určujícím prvkem toho, jaké vzdělání děti získají, že to je určováno vlastně sociálně-ekonomickým pozadím, rodinou a prostředím, ze kterého vycházejí. Tohle bych chtěl změnit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak ještě než budeme všechny ty věci rozebírat, tak já si přihřeju jako autorka genderového pořadu Českého rozhlasu 6 svoji polívčičku, protože vím, že kromě připravovaných novel si ministerstvo školství zadalo pro nadcházející školní rok ještě další úkol - dostat do pedagogických sborů víc mužů učitelů. Během podzimu chcete představit nový projekt, který by do škol měl přilákat víc mužů. To ale není všechno, co bude ministerstvo v genderové problematice podnikat. Jak tedy ty muže nalákáte, pane ministře? Ty platy nejsou zrovna skvělé.

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

To není otázka, kterou lze jedním opatřením vyřešit. Já si myslím, že, za A, je správně, aby děti na různých stupních vzdělávací soustavy měly před sebou nejenom ten ženský prvek, ale také mužský, to určitě patří k nějaké schopnosti rozlišovat, přizpůsobovat se, respektovat různé životní roli, to za A. Za B, to, že dnes máme málo mužů mezi učiteli, to je způsobeno samozřejmě především tím, že vůbec platové ohodnocení našich kantorů a kantorek je velmi nízké. A muž, u nějž stereotyp předpokládá, že bude živitelem rodiny, tak mladý učitel jen obtížně může uživit třeba čtyřčlennou rodinu a ještě třeba uvažovat o vlastním bydlení nebo žít na místě, které je třeba pěkné. Tohle jsou věci, které samozřejmě přesahují dalekosáhle pouze resort školství. Já bych chtěl ale přilákat muže mezi kantory i tím, že bych chtěl nabídnout a zatraktivnit toto povolání tak, aby to nebyla jenom otázka peněz, ale aby to byla i otázka určitého poslání, což mimochodem už dneska také je, ale tady tento projekt se nemůže zaměřit pouze na nějakou výseč. Já chci, aby to byl skutečně projekt, který bude působit jak na studenty pedagogických fakult, tak na rodiče, tak i na samotné školy, aby se snažily více mužů do škol přivést.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Existují ovšem doporučení v tomto směru od OECD či od spřízněných poradenských firem a ty tvrdí, že nejlépe by se zaměstnání učitele stalo posláním, pokud by se třeba udělal numerus clausus na pedagogických fakultách a pokud by se úplně vyloučila možnost, že by na školách učil někdo jiný, než kdo má tady to velice přísně výběrové vzdělání. Myslíte si, že to je cesta pro Českou republiku?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

My tady tohle doporučení známe a bereme ho vážně, ale nemyslím si, že nastavení takto tvrdé podmínky ze dne na den by tu situaci skutečně vyřešilo. Myslím si, že by to spíš tím systémem mohlo otřást. Proto já jsem například připravil se svým týmem novelu zákona o pedagogických pracovnících, který vůbec zlepšuje podmínky pedagogických pracovníků ve školách. To souvisí s kvalifikací, s odborností, řeší to také zčásti problém s nedostatkem jazykářů, kvalifikovaných jazykových učitelů. Ona ta problematika je velmi komplexní, já bych ji nerad redukoval na roli mužů a žen, to je spíše, řekněme, druhotný efekt jiných systémových problémů, které ... se kterými se potýkáme. Rozhodně si myslím, že bychom měli usilovat a neslevit tady z té mety, že by měli učit kvalifikovaní učitelé a učitelky, kteří mají přiměřené vysokoškolské vzdělání. To, jakým způsobem se k téhle metě dostaneme, to je otázka času, financí a také nabídky vzdělání pro ty učitele, kteří dnes učí, ale třeba to odpovídající vzdělání nemají, aby si mohli vybrat, zda si ho doplní, nebo zda ze školství odejdou.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A tahle novela, která by měla zlepšit postavení učitelů, tak ta začne platit už v září nebo v lednu?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Ne, tady tato novela nyní jde do vlády a do parlamentu, já bych chtěl, aby od roku 2009 platila.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak teď pojďme rozebírat spíš celou záležitost školství a vzdělávacího systému z obecnějšího hlediska. Dostanou dnes, pane ministře, Češi ve škole dobré vzdělání? Co může čekat mého vnuka, který v pondělí půjde do první třídy?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Já si myslím, že nemusí mít vůbec žádné obavy, protože z těch mezinárodních srovnání vychází poměrně jednoznačný závěr. České ... česká vzdělávací soustava je na velmi dobré úrovni, vzdělání, které mohou získat děti žijící v České republice, velmi dobře obstojí v mezinárodním srovnání, uplatní se a mohou se dobře uplatnit i v zahraničí. Myslím si ale, že je potřeba hovořit i o těch slabých stránkách, které nesporně v českém vzdělávacím systému jsou. Já už jsem na začátku hovořil o té nepřiměřené selektivitě, kdy rozdělujeme děti na ty takzvaně méně schopné a více schopné, a to na základě jejich sociálně-kulturní-ekonomického původu a zázemí. Podle mě tedy velmi nespravedlivě. Podle mě by naše školství mělo být natolik otevřené, že poskytne odpovídající a maximální vzdělání i těm, kteří přichází do prvních tříd znevýhodněni. Rozhodně si myslím, že také čtenářská gramotnost, schopnost, dovednost, která je dnes problémem nejenom u nás, ale i v Německu, v jiných zemích, s tou je potřeba se utkat. Problém je v tom, že je velmi nesnadno ovlivnitelná. Souvisí to opět s celým komplexem otázek, jak moc dnes děti, které přicházejí do prvních tříd, mají osahanou knihu, jak moc s nimi rodiče mluví, jakou slovní zásobu mají, odráží se to v bohatosti jazyka, který dnešní děti užívají, to, jakým způsobem rozumějí textu a jsou schopni ho interpretovat. To si odnášejí nejenom ze školy, ale primárně z rodiny. Ale tím nechci ze sebe shazovat odpovědnost, já chci, aby podstatná část prostředků z evropských fondů byla strategicky zaměřena na řešení otázek, které nás dlouhodobě trápí, a to je to, že se Češi nedomluví dobře cizími jazyky, to, že ne všichni umí ovládat moderní informační techniku, a samozřejmě také to, že zaostáváme právě ve čtenářské gramotnosti.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Já se vrátím k té selektivitě, o níž jste hovořil. Ten můj zmiňovaný vnouček Vojtěch, samozřejmě jsme ho chtěli dát na školu, která v okolí měla nejlepší pověst, je to škola velmi tvořivá, tam dělal přijímačky, které skoro vypadaly jako mé přijímačky na vysokou školu, to nebyl žádný zápis, nakonec se tam nedostal jenom z toho důvodu, že byl z jiného obvodu, i když to bylo vlastně teritoriálně velmi blízko. Jak to, že na takovém pražském obvodě je jedna taková vyhlášená škola a ty ostatní školy mají špatnou pověst a nemohou třeba rozvíjet nadání dětí, protože nejsou třeba zaměřeny bohužel už v první třídě humanitně nebo na umělecké obory nebo něco takového, vím, že mladé maminky tohle to velice postrádají, že mají malou možnost výběru?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Úplně vám rozumím. Obecně bych řekl, že to, s čím se setkáváme nyní, tak je docela nový fenomén, čím dál víc do vzdělávání vstupuje konkurence, a to i na základních školách. To, že si mezi sebou rodiče vyměňují informace o tom, která škola má dobrou pověst, snaží se logicky, a je to tak správné, umístit svoje ratolesti na co nejlepší školu nebo na školu s co nejlepší pověstí, to je samozřejmě správně. Mým cílem ale je to, aby každá škola, každý ředitel nebo ředitelka měli stejnou šanci tu svou šanci udělat tou konkurenceschopnou, k tomu slouží, to je smysl kurikulární reformy. Každá škola má nyní možnost nastavit si vzdělávací program podle svého nejlepšího vědomí, svědomí, znalostí, kompetencí, ne všem se to daří. Proto já vidím jako veliký úkol v tom následujícím školním roce významně podpořit kurikulární reformu, metodicky, školeními, dalším vzděláváním, poskytnout dobré příklady praxe, tak aby i ty školy, které ještě pořád k této reformě přistupují úplně formalisticky, spíše nadávají na to, že to je jakýsi administrativní náklad, který vůbec nepotřebují, tak postavit je do kontrastu s těmi školami, které už dnes vykazují lepší výsledky právě proto, že se kurikulární reformy chopily jako příležitosti, nikoliv jako hrozby.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Vy už jste dvakrát zmínil to, že chcete zrušit či omezit selekci mezi žáky a studenty, k ní dochází na mnoha úrovních, my jsme slyšeli dokonce, že už v první třídě, ale potom samozřejmě i ve třetí třídě začínají jazykové školy, v páté či v šesté třídě začíná víceleté gymnázium, potom se o osudu už definitivně rozhodne při přijímání na střední školy, kde prostě někdo musí nakonec jít třeba i do jiného typu, než by sám chtěl, takže je asi nutné udělat nějaké konkrétní kroky, je jich celá řada, já jenom pro ilustraci zmíním, je třeba možné zařídit, aby každý mohl jít na kterou střední školu chce, je možné zrušit víceletá gymnázia, je možné ty žáky, kteří mají potíže s prospěchem, tak je třeba nějakým způsobem se snažit doučovat ještě v rámci těch základních škol. Co tedy chcete udělat, když chcete, aby selekce nebyla tak přísná?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Těch uzlových momentů, kdy k té selekci dochází, je celá řada, desítky, možná stovky. Není možné se hned zaměřit na úplně všechny. Já jsem proto si vybral, stanovil ty, které považuji za nejpalčivější. Jsou to děti ze sociálně vyloučeného prostředí, v české společnosti především Romové, ale nejenom oni. Dnes jsme sice v situaci, kdy po právní stránce byly zrušeny zvláštní školy, ale de facto nezanikly. Za to jsme právem kritizováni mezinárodně i od nevládních organizací. Já bych se snad trochu pochlubil určitou změnou. Zatímco dříve nevládní organizace i ty mezinárodní kritizovaly ministerstvo školství za vlastně segregační přístup, tak dnes už jsme na jedné lodi, dneska zástupci těchto organizací působí v mých poradních orgánech, společně pracujeme na legislativních změnách, měníme dotační programy, tak aby byly skutečně inkluzivní, nikoliv segregační. A teď úplně konkrétně, v těch školách, kam jsou umisťovány romské děti, se učí podle rámcových vzdělávacích programů, které jsou určeny pro děti s lehkým mentálním postižením. Tyto děti nejsou lehce mentálně postižené, tyto děti mají specifické vzdělávací potřeby a je potřeba k nim také takto přistupovat. To je jedna ze změn, které chystám v co nejkratší možné době. Stejně tak si myslím, že je potřeba je podporovat nejenom ještě před tím, než přijdou na základní školu, ale u těch, které jsou bezpochyby schopny vystudovat i školu střední, tak je provést tou střední školou až do konce, bez toho, aby uzavřely střední školu, vzdělaly se v nějakém oboru a uplatnily se na trhu práce, nebudou schopny se emancipovat z toho zatíženého prostředí, osamostatnit se a třeba pomoci i vlastní komunitě. A poslední věc na závěr, vy jste zmínil kontroverzní otázku víceletých gymnázií, já to vnímám podobně jako vy, myslím si, že to je do značné míry iracionální téma, protože když se podíváte na skutečnou podrobnou analýzu toho, co tato víceletá gymnázia přinášejí, tak potom my čelíme následující skutečnosti: Děti, které jsou umístěny z té běžné základní školy na víceletá gymnázia, tak v těch prvních letech skutečně zaznamenají osobnostní a znalostní rozvoj mnohem prudší než na těch základních školách klasických, ale když tytéž děti srovnáváte na střední škole, případně při odchodu ze střední školy, tak jsou naprosto srovnatelné. To znamená, pokud rodiče chtějí pomoci svým dětem a myslí si, že tomu radikálně pomohou tím, že je pošlou na víceleté gymnázium, nemusí to být vůbec pravda. Politicky ale unést zrušení víceletých gymnázií, to samozřejmě problém je, a dokud na tom nebude široká shoda, hrozí, že by se z toho stalo další iracionální koaličně-opoziční téma, tak si myslím, že to nemá smysl. Mým cílem je podporovat základní školy tak, aby mohly konkurovat na jakékoliv úrovni i těm víceletým gymnáziím. Myslím, že se to může podařit.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Je pravda, že před lobby víceletých gymnázií musel ustoupit už lecjaký ministr školství, ale je tady ještě jedna rovina výběru, ta je právě na konci deváté třídy, a tam si myslím, že český stát, že její reprezentanti nemají vůbec jasno, co chtějí dělat, je tam samozřejmě vyšší poptávka po tom všeobecném vzdělání, ještě sociálnědemokratická vláda hovořila o tom, že by ta nabídka se měla zvětšit, ovšem na druhé straně jsou tady do značné míry oprávněné požadavky českých průmyslových podniků, které žádají více absolventů učilišť a mají pravdu, když už tady ten průmysl máme, tak musí tam pracovat někdo odborně zdatný. Jakou cestou půjdete v tomto směru? Budete to držet tak, že pomocí kvót umožníte celé řadě žáků nebo přinutíte celou řadu žáků, aby šli na ty učiliště, anebo podpoříte to všeobecné vzdělávání na gymnáziích, takže každý tam se bude moct dostat?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Není pravdou, že klesá zájem o odborné vzdělávání. Skutečností je, že stoupá zájem o učební obory s maturitou. To je diametrální rozdíl. My se ale potýkáme jakoby s dvěma tlaky, dvěma mlýnskými koly. Jedno mlýnské kolo je to, že klesá demografická křivka, a druhé, že se snižuje atraktivita těch klasických učebních oborů. Myslím si, že je potřeba vydat se komplexní cestou změn, já jsem připravil v tom minulém půlroce poměrně obsáhlý materiál, který jako hlavní téma má právě odborné školství, jeho reformu, změnu a renesanci, a tento materiál půjde nyní na podzim do vlády, protože si myslím, že to je otázka přesahující resort školství, a chci pro to získat co největší podporu. A to, v čem spočívá tady toto řešení, já si myslím, že je potřeba, aby se proměnila role tady tohoto odborného vzdělávání, je potřeba i změnit systém výuky. Chceme přiblížit vzdělávání k praxi. Jsou země, Německo a další, kde je poměr mezi tím teoretickým vzděláváním a praktickým poměr padesát na padesát. My chceme odstranit bariéry mezi soukromým sektorem a odborným vzděláváním. Tady máme poměrně velké pole působnosti. Já chci přimět a přesvědčit i ministra financí, abychom zapojili i daňové úlevy pro ty soukromé subjekty, které se chtějí podílet na vzdělávání. My budeme čelit čím dál více nedostatku odborných pracovních sil a nevyřešíme ho tím, že budeme někoho nutit mít nižší vzdělání, než chce, ani tím, že budeme svážet autobusy lidi z Ukrajiny, Slovenska, Balkánu a tak dále. My se k tomu musíme postavit jinak, musíme proměnit ten systém vzdělávání, tak aby odpovídal jak požadavkům trhu práce, tak samozřejmě i poptávky těch samotných mladých lidí, jejich rodičů. Podle mě existuje dostatečný počet dobrých příkladů praxe ze zahraničí, a to obsahuje právě ten materiál. Zaměstnavatelé jsou na naší straně, já věřím, že se pro to podaří najít i politická shoda.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

To je právě ono, pěkně se to poslouchá, máte spoustu plánů, já už jsem coby babička toho prvňáčka úplně uklidněná, ale musím se zeptat, zda tedy máte pro to všechno zajištěnou koaliční podporu, jak potom všechny ty návrhy půjdou do sněmovny? Známe tvořivost českých poslanců a školství rozumí snad úplně každý, takže si leccos leckde přihodí, tak co z těch vašich plánů reálně může být uskutečněno?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Já nemám žádné iluze o tom, v jaké situaci se nacházím, já jsem nastoupil před půl rokem, řekněme, osmi měsíci do této funkce, do konce volebního období zbývá rok a půl, z něhož půl roku bude ukrojeno přípravou na parlamentní volby a druhý půlrok bude ukrojen českým předsednictvím, takže pokud bychom to brali úplně důsledně, tak mi zbývá zhruba půl roku na systematickou politickou práci. Já se snažím velmi intenzivně vyjednávat se všemi, včetně opozice, aby podpořili tady tyto rozumné návrhy.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A daří se to?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Já si myslím, že se to zčásti daří, že se to daří. Koneckonců maturita a ten dvouúrovňový model, který jsem připravil, ten prošel dokonce v prvním čtení podle paragrafu devadesát, získal velkou podporu. Já věřím, že u většiny těch návrhů, se kterými přicházím, tomu tak bude. Já jsem přesvědčen o tom, že ty změny mají smysl pouze tehdy, pokud se na nich nalezne širší shoda než jenom pouze úzce koaliční, jinak by totiž hrozilo, že ve chvíli, kdy odejdu, tak přijde po mně jiný a začne to dělat úplně celé znova. Toho se chci vyvarovat.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

My jsme teď hovořili o těch potížích a problémech, se kterými se každý setkává, a teď bych se vrátil k tomu, jak jsme dobří, říkal jste to na začátku. Dá se tedy říct, že když se člověk ocitne na tom evropském pracovním trhu, tak to může brát jako konkurenční výhodu, že je Čech a že má za sebou českou školu?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Já si myslím, že zcela dobře obstojí. Já sám jsem chodil ještě za komunismu do třídy s rozšířenou výukou jazyků, od třetí třída ruština, od páté němčina, myslím si, že tohle byla rozhodně konkurenční výhoda už tehdy, myslím si, že by se mělo mnohem více investovat do vzdělávání jazykového. My máme mladé lidi, kteří skvěle obstojí co do znalostí, dokonce i v přírodních vědách, můžeme skvěle konkurovat jiným zemím, ale horší je to s tím, jak se domluvit. Já často říkám, když jsem delší dobu žil v zahraničí, v Bruselu, když k nám přišel instalatér, tak se se mnou domluvil anglicky, německy a francouzsky zcela plynule, takhle by to mělo fungovat v celé Evropě. Ty trhy se propojují, včetně trhu pracovního, myslím si, že Češi velmi dobře obstojí. Například Dánsko si zvolilo jako prioritu mimo jiné, aby se každý Dán domluvil plynně anglicky. A nikdo tam nemá strach, tak jako náš pan prezident, že by se dánská identita rozpustila jako kostka cukru v kávě. Naopak Dánové jsou hrdý národ a jsou o to hrdější, že jsou také zemí, která dokazuje nejvyšší konkurenceschopnost vůbec z celého světa.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Takže stačí dohnat jazyky a jsme bez problémů?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Ne, to jsem nechtěl říci, já myslím, že to je mnohem komplexnější, ale jazyky jsou skutečně klíčem ke schopnosti uplatnit se v zahraničí.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A teď ještě úplně nejdůležitější věc, vždycky každý z nás prvního září poslouchal pana ministra, jak říká žáčkům cosi pěkného k novému školnímu roku. Vy teď máte možnost také se chopit této čestné povinnosti, budete mít nějaký projev?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Ano, já už jsem tento projev natočil, mimochodem přišel jsem z toho studia rovnou sem k vám, a mluvil jsem a budu mluvit tedy prvního září o dvou důležitých hodnotách, a to je respekt a tolerance.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A naším hostem je ministr školství Ondřej Liška, s nímž nyní míříme k dalšímu avizovanému tématu. Pokud dělají politické strany sjezd před volbami, tak většinou s cílem demonstrovat sílu a jednotu. To ovšem v žádném případě není, pane Liško, případ vašeho sjezdu, který proběhne v podstatě za týden. Nemůže dojít ke sporům, které vás ve volbách můžou ještě více poškodit? Zatím nemáte možná moc dobrou pověst, je tam spoustu skandálů, nejrůznějších roztržek, konfliktů, rýsují se dvě poměrně nesmiřitelná křídla. Tak jak je to s tím sjezdem?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Zelení se v tomto neliší od zelených v ostatních zemích. V tomhle máme pověst, řekl bych, všude stejnou. Ale tím to nechci vůbec omlouvat. Já si myslím, že samozřejmě hrozí to, že se situace zelených ještě více vyhrotí, ale já jsem podpořil konání tohoto sjezdu především proto, že to je jedna z hlavních možností, ne-li ta hlavní, jak tu jednotu a spolupráci ve straně obnovit. Myslím si, že tam jedině demokraticky se může rozhodnout, zda mandát dostanou ti, kteří chtějí pokračovat v práci s určitými korekcemi, tak jako doposud, či ti, kteří koalici opustit a vydat se třeba cestou úplně jinou.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Tam si myslíte, že to jde až tak daleko, že by někdo chtěl opustit koalici? To jsem ještě nezaslechl takové kroky.

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Já jsem to zaslechl, Dana Kuchtová v posledních dnech pro mě docela překvapivě začala tvrdit, že jejím cílem není opustit tuto koalici, v těch minulých měsících o tom mluvila ale na různých jednáních i veřejně velmi otevřeně, a ti, kteří ji podporují, tak ještě vehementněji kritizují naši přítomnost v koalici, Matěj Stropnický a další, ti si přejí koalici opustit, takže já si myslím, že to je skutečně střet určitých dvou pohledů na tu současnou situaci. Myslím si, že zelení si to dělají ještě těžší, než by to nutně museli mít.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Co by tedy mělo být tím ideálním výsledkem sjezdu, aby vám to ještě pomohlo ve volbách? Kromě toho, že byste se dali dohromady.

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Myslím si, že tím hlavním poselstvím, výsledkem sjezdu by měla být shoda na tom týmu, který nás provede do konce tohoto volebního období, a pak bude mít možnost nastoupit po nás zase tým třeba úplně jiný. Myslím si, že voliče, občany vůbec nezajímá to, co si Dana Kuchtová myslí o Martinu Bursíkovi, voliče a občany zajímá to, co chtějí zelení dosáhnout a jak se jim to daří. Tohle bych, tuhle debatu, tuhle komunikaci s veřejností já si přeju obnovit, abychom těžiště svojí práce věnovali skutečně na tuto komunikaci, na výsledky naší práce ve vládě a na ministerstvech nám svěřených, nikoliv na hašteření mezi sebou samými.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já jsem si právě říkal, v čem je smysl toho sjezdu, co by měl rozhodnout. Jde tam spíše o personální spor, tedy Bursík - Kuchtová, jde tam o takovou čistou bezobsažnou politiku, jestli setrvat ve vládě, nesetrvat, nebo je tam také nějaký věcný spor, který by nakonec šel vyřešit úplně nejlépe?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

V politice žádný personální spor, myslím si, není odstřihnutelný od obsahového, tam vždy je do značné míry přítomno. Já se přiznám, jsem zatím nezaznamenal nějakou ucelenou alternativní koncepci na straně Dany Kuchtové a jejích spolupracovníků, podporovatelů, která by pro mě byla minimálně čitelnou variantou, ke které bych se mohl přinejmenším vymezit. To nám Dana Kuchtová činí těžším, proto si myslím, že Martin Bursík a směřování, které zelení nastartovali ve volbách 2006 a které se daří více či méně uplatňovat bohužel nyní pod nánosem těchto vnitrostranických sporů, myslím si, že by měl pokračovat, že bychom měli skutečně soustředit tu energii do práce politické, nikoliv personální. Myslím si ale, že je důležité, aby ten tým lidí, kteří Stranu zelených povedou po sjezdu, aby to byli lidé, kteří jsou schopni mezi sebou komunikovat i přes názorové rozdíly. Martin Bursík, já, ale i další se v řadě věcí neshodneme, ale dokážeme se dohodnout. A to je to, co si myslím, že Dana Kuchtová v posledních měsících zcela pozbyla, a to ji také zproblematizovalo její další působení.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A Dana Kuchtová, tolikrát zmiňovaná osoba, je v tuto chvíli na vlnách Českého rozhlasu 6. Zdravíme vás ze Studia STOP, paní místopředsedkyně. Slyšíme se?

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Dobrý den, já vás slyším.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

My tady s Ondřejem Liškou hovoříme o nadcházejícím sjezdu, rozebírali jsme zatím nejrůznější alternativy a také jsme se ho zeptali, a teď se ptám i vás, jestli je rozumné pořádat sjezd v podstatě v předvečer velmi důležitých voleb?

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Já jsem své stanovisko řekla jasně, já se domnívám, že sjezd se před senátními a krajskými volbami konat neměl. Dokladem toho je především vystupování v médiích, to, že se tam objevují především jména Martin Bursík, Dana Kuchtová, Ondřej Liška a ostatní, neobjevují se tam lídři krajských kandidátek. A potom samozřejmě škodí krajům i to, že se propírá, jak se tak říká, to vnitrostranické prádlo na veřejnosti.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy tedy kandidujete na předsednickou funkci, jakou cítíte pár dnů před sjezdem podporu?

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Já si myslím, že mám podporu ve straně velmi dobrou. Ta podle mého názoru už dosahovala padesáti procent, možná více než padesáti procent.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Máte nějaké průzkumy nebo nějaké ankety, nebo z čeho tak soudíte, paní místopředsedkyně?

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Soudím z toho, že znám velmi dobře regiony, já jsem první místopředsedkyní pro práci v regionech a ty členy strany v těchto krajích znám velice osobně, jezdím tam pravidelně a znám jejich názory. A myslím si, že můžu zodpovědně říci, že ta moje podpora je vysoká. Ovšem situace se změnila v poslední době, protože byly vytvořeny nové základní organizace, to je, myslím si, už poměrně známá kauza a ty organizace vznikly některé velmi podivně, některé jsou naprosto regulérní, ale jiné vznikly za podmínek, které si myslím, že naznačují jistou účelovost, a ty by mohly změnit poměr ve straně.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Jaká v tuto chvíli, a myslím opravdu dnes, panuje ve straně atmosféra? Už dlouho jsme o žádném skandálu či konfliktu neslyšeli, je to, paní místopředsedkyně, klid před bouří?

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

No, to jsem ráda, že jste neslyšeli o žádném skandálu, to je dobře.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

My jsme taky rádi.

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Já si myslím, že Strana zelených je stranou, která nikdy nebude znít jenom jedním hlasem, a v této straně se můžete dočkat toho, že bude vždycky debata, která se částečně objeví i v médiích, velmi pestrá, velmi opravdu různorodá, ale věřím tomu, že žádný závažný skandál, tak jak se objevuje u některých jiných stran, to znamená, ať by se to mělo týkat nějaké korupce či nějakých problémů jiného druhu, závažných problémů, se u nás neobjeví.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže vy jste takové pestré společenství, které se prostě jenom osobně hádá?

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

To není o hádání, ty debaty jsou skutečně o programu, o stanovách, o fungování strany, tedy o její vnitřní demokracii, a to pro zelené skutečně není nějaká nevýznamná debata, to je něco, co rozhoduje o tom, jestli ta strana bude mít demokratický charakter, anebo jestli to bude strana například, teď jak nám hrozí podle nových stanov, strana centralistická.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste v médiích vyloučila naposled v rozhovoru pro Mladou frontu DNES v případě vašeho vítězství odchod z koaliční vlády a slíbila jste rovněž dodržovat vládní priority a cíle. My jsme tady slyšeli, že naopak byste z koalice ráda odešla. Tak jak to je, a pokud tedy chcete všechny sliby dodržovat, v čem budete jiná než Martin Bursík, který také všechny ty sliby dodržuje?

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Tak já myslím, že to, co udělám já, vím nejlépe já, nikoliv kolega Liška, takže pokud on tvrdí, že já odejdu z koalice, tak já se ptám, odkud to ví, protože se mnou o tom nemluvil, a já opakovaně říkám, že tato koalice a koaliční dohoda je dohodou, kterou já chci dodržovat, pod kterou je můj podpis a kterou já považuji tedy za závaznou pro sebe. Jiná věc je, že v rámci této koaliční dohody už se některé body nedodržují, a pak máme problémy, které koaliční dohoda neošetřuje, a tady je skutečně potřeba diskuse.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Které problémy to jsou, paní místopředsedkyně? Máte na mysli třeba radar?

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Ano, to si myslím, že jsou témata, jako třeba radar nebo otázky, které se objevují nově, třeba sanace ekologických škod nebo teď úplně nově otázky konfliktu v Gruzii a podobně, a o těchto tématech bychom měli vést s koaličními partnery debatu a my ji bohužel nevedeme.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak a teď se na závěr zeptám, co budete dělat, když neuspějete na sjezdu a nakonec nedojde v tom vašem pestrém společenství k mírové dohodě a s Martinem Bursíkem si potřesete rukou?

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Já se domnívám, že na sjezdu uspěju, a v každém případě je pro mě sjezd regulérním nejvyšším rozhodovacím orgánem ve straně, který máme, a jeho výsledek budu respektovat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A pokud tedy byste neuspěla, vzdala byste se politické kariéry, nebo jak by to bylo?

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Takovou variantu já si vůbec nepřipouštím, a proto o tom nehodlám diskutovat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, paní Kuchtová, mnohokrát vám děkujeme za váš čas, za vaše názory.

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Já taky děkuju za rozhovor, na shledanou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Na shledanou. Tak slyšeli jsme, pane ministře Liško, názor rivalky Martina Bursíka, uchazečky o předsednickou funkci ve Straně zelených Dany Kuchtové. Ještě chcete k tomu něco dodat?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Snad jenom to, že mně připadá opravdu bizarní situace, do které jsme se jako zelení dostali, kdy vlastně dva vrcholní představitelé zelených v médiích pronášejí tvrzení proti tvrzení. Mně je za to trochu stydno. Myslím si, že do takových situací bychom se dostávat vůbec neměli, ale já myslím, že se ukáže za ten týden, co z toho bylo mlácení prázdné slámy a co byla skutečnost, proto to nechám na delegátech sjezdu, oni všechny informace k dispozici mají.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ještě bych se vrátila k Daně Kuchtové, ona říká, že cítí velkou podporu, že jí třeba podporuje polovina delegátů nebo polovina členstva, to se asi hrozně těžko zjišťuje, podívejme se nyní do střev Strany zelených. Jsou skutečně nějaké takové průzkumy veřejného mínění interní nebo něco takového, podle nichž bychom mohli tu váhu podpory sympatií vážit?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Velmi obtížně, já do regionů jezdím také a mohl bych oponovat, že to vnímám úplně naopak, takže tady tuhle dojmologii já bych z mé strany a ze strany Dany Kuchtové vůbec nesrovnával. To není vůbec relevantní. Já si myslím, že rozhodovat budou hlasy a ti lidé tam budou hlasovat sami sebe, k tomu mají mandát ze svých základních a krajských organizací. Já ty šance Dany Kuchtové vidím jako mizivé, ona se do toho střetu rozhodla jít, podle mě to dělat neměla, sama ale svým vystupováním v médiích vlastně vyvolala potřebu tohoto sjezdu. Já znova opakuji, tím důvodem je to, že jsem ... já jsem třeba hlasoval pro tento sjezd ještě před krajskými volbami právě proto, že nechci nechávat voliče před krajskými a senátními volbami v nejistotě, kým vlastně zelení jsou, a jediná možnost, jak to rozhodnout skutečně právoplatně a plně, je konání sjezdu.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pokud bychom se na to podívali trochu s odstupem, tak ono to, co zažívá Strana zelených, zase není tak neobvyklé vzhledem k tomu, že jde o stranu, která se poprvé vůbec dostala do vlády, to jsou pak takové tlaky, které ty strany velice snadno rozštěpí. Myslíte si tedy, že přežijete do té míry, že ještě budete mít nějaký volební úspěch, a co by mělo být tím základem přežití, v čem je ta identita Strany zelených?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Tak já myslím, že jsou věci obvyklé a neobvyklé. Ty obvyklé jsou, že spory se mohou skutečně vyhrotit, to neobvyklé je, že třeba kandidátka na post předsedkyně má kampaň, v níž ji podporují lidé přímo napojení na předsedu hlavní opoziční strany, sociální demokracie, to už skutečně zavání ingerencí.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Máte pro to nějaké důkazy? To je docela vážné tvrzení. Tak sem s nimi.

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Ano, tak v tisku se o tom běžně píše, pan Soukup, který je úzce propojen s panem Tvrdíkem, blízkým spolupracovníkem pana Paroubka, kancelář a tak dále, zázemí pro kampaň paní Kuchtové, tohle všechno už bylo popsáno, já to nepopisuju jako první, tohle už bylo v tisku, takže neříkám žádné novinky. To si myslím, že jsou ty neobvyklé věci. A to, co je obvyklé, a to je to, na co se chci soustředit, to jsou skutečně programové otázky, co zelení chtějí dosáhnout. Nedosáhli toho vůbec málo za ten rok a půl, co jsou ve vládě, problém je v tom, že zelení ztratili velkou část energie tím, že se zabývali vnitřními spory a nikoliv srozumitelným vysvětlením toho, jaký smysl má jejich fungování ve vládě a jaký výsledek měla tato vládní odpovědnost. Já si myslím, že se tyhle spory podaří urovnat, že příležitost dostanou vést stranu ti, kteří dostanou mandát, příště dostanou příležitost jiní, to, co si ale myslím rozhodně, je, že zelení jen tak snadno z politické mapy nezmizí, protože my jsme stranou liberální a stranou zelenou, a tohle nám dává silný politický profil a věřím, že ať už bude u kormidla kdokoliv a bude dostatečně odpovědný, tak do příští Poslanecké sněmovny zelené přivede opět.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Říkáte, že jste stranou liberální a zelenou, a tím pádem podobně jako na Západě máte trvalé místo v politické spektru, ovšem něčím se lišíte, a to je tím, že zatímco na Západě zelené strany patří spíše nalevo stranického spektra, tak vy najednou napravo. Tak není v tom nějaký problém?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Ne, já v tom problém vůbec nevidím, protože spíš vidím problém v tom, co jste právě řekl. Já si nemyslím, že to odpovídá skutečnosti. My jsme stranou středovou, která v určitých sektorech se inspiruje, řekněme, liberálně pravicovou, ale často taky právě liberálně levicovou, takže tvoří liberální středovou politiku a vůbec to je zajímavá debata i politologická, když se podíváte na vývoj úspěšných zelených stran na Západě, například třeba v Německu, tak vidíte posun do politického středu, takže ten vývoj, který je u nás, který proběhl velmi rychle od strany neparlamentní až ke straně vládní, tak i u stran, které mají za sebou třicetiletou historii, tak i u nich je pozorovatelná podobná trajektorie.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ale já myslím, že jsme se dostali i nakonec k těm programovým sporům, které jsou u vás ve straně. Vy jste totiž říkal, že my jsme v té vládě už leccos dosáhli, to bych se jednak chtěl zeptat, co jste tedy dosáhli, a on totiž tady existuje protichůdný nástroj, který reprezentují například poslankyně Jakubková a Zubová, a ty tvrdí, že právě jste toho mnoho ve vládě nedosáhli, naopak jste se museli zříci nějakých svých programových principů, takže čeho jste dosáhli a čím vyvrátíte výtky stranické opozice?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Děkuju za tuhle příležitost.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Rádo se stalo.

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Já si myslím, obdivuju teda úsilí těch, kteří v počtu šesti hlasů nalézají energii ještě na hledání těch slabých stránek a zveřejňování, ale pojďme o tom mluvit otevřeně. Já si myslím, a teďka nechci mluvit za všechny, ale to, co ... tu práci, kterou odvádí Džamila Stehlíková a Martin Bursík, já a koneckonců i právě Karel Schwarzenberg, když uzávorkuji pomyslný radar, na který se skutečně naše názory liší, včetně mě, který jsem jej nepodpořil, tak si myslím, že těch věcí je celá řada. My jsme tady dneska hovořili o školství, já si myslím například, že nikdy ministerstvo školství nevěnovalo takovou pozornost péči a vzdělávání ohrožených a sociálně vyloučených dětí jako dnes, to je jedna ze zásadních programových priorit zelených. To, že se mi podařilo prosadit ve vládě a nyní putuje do parlamentu novela, která vlastně ruší limity počtu žáků ve školách, což se týká především škol venkovských, jejichž zachování je jednou z priorit Strany zelených, to považuji za rozhodně dílčí úspěch. Taková škola, ta se snadno zruší, ale obnovit školu v takové obci, to je velmi složité. To, že se mi podařilo vyjednat čtyři a půl miliardy korun na navýšení mzdových prostředků pro učitele, což se nepodařilo ani Daně Kuchtové přede mnou, naopak ona souhlasila s tím poklesem při minulém rozpočtu, to považuji také za úspěch. To, že se podařilo nastartovat velmi širokou, precedentně širokou debatu o tak zásadní reformě, jako je reforma vysokého školství, která běží a která na začátku příštího roku vyústí v úplně konkrétní zákon o vysokém školstvím, o terciárním vzdělávání, tohle považuji taky za úspěch. Podle mě tohle splňuje parametry zelené politiky a je jasné a logické, že ve chvíli, kdy máme šest hlasů z dvou set, nutně se musíme části svých programových priorit vzdát proto, abychom dosáhli například jinde zase úspěchu pro nás.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Liško, spoustu lidí vás volilo mimo jiné proto, že měli poměrně odvážnou politiku dopravní, mnoho lidí si říkalo: Dáme hlas zeleným a snad proboha nebude jízda po českých dálnicích ruskou ruletou. Ta ruleta dneska už je úplně vražedná, v podstatě vyjet na české dálnici se rovná opravdu velkému risku. Tak i voliči se asi dívají na tohle to a tady vám patrně nebudou úplně tleskat.

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Po roce a půl ve vládě my jsme tohle téma dostali, to vládní vyjednávání proběhlo několik kol v koalici, jednání mezi ministerstvem životního prostředí, ministerstvem dopravy právě na toto téma, už před letními prázdninami byla tato dohoda na spadnutí, nakonec se jí nepodařilo uzavřít, ale ta jednání běží na nejvyšší obrátky a já věřím, že se ve velmi blízkém čase podaří dosáhnout toho, co jsme chtěli, a to jest víkendového zákazu kamionů. Věřím, že se to podaří skutečně v krátké době.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Jestli tomu dobře rozumím, tak ten sjezd podle vašich slov by měl debatovat právě o takových věcech, o nichž tady teď hovoříme, o věcných problémech, také o radaru a neměl by tedy už být zrcadlem těch sporů. Ovšem jak jsem si přečetla v agenturách, tak některé skupiny Strany zelených už chystají těžké procedurální obstrukce, takže možná už začátek toho sjezdu naznačí, že se ty spory mohou jenom prohloubit, ukáže se, že se bude tvrdě debatovat o republikové radě versus vedení a tak dále, což vlastně voliče a veřejnost moc nezajímá. Tak jaký předvídáte průběh a jenom se ujišťuji, že vy budete kandidovat na post prvního místopředsedy?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Ano, budu kandidovat do funkce prvního místopředsedy a tím hlavním důvodem je pro mě to, že chci ukázat, že je možné pracovat v nejužším vedení politické strany, mít rozdílné názory, neomezovat pluralitu a přesto svoje názory neprojevovat destruktivním způsobem. Myslím, že se nám s Martinem Bursíkem i dalšími kolegy tohle daří, i přes názorové odlišnosti udržet ten společný směr. Sjezd nebude jednat primárně o radaru ani podle mě o nějakých tématech takto specifických, protože my jsme radaru věnovali ze všech stran na celorepublikové úrovni snad nejvíc času. Na posledním sjezdu před rokem a půl v únoru roku 2007 jsme věnovali čtyři hodiny debatě o radaru. Dopracovali jsme se k usnesení, které jsme zčásti splnili. Podařilo se nám něco, čemu se naši partneři političtí zpočátku smáli. My jsme řekli, že chceme z radaru učinit předmět debaty v NATO a integrovat jej. Všichni se smáli a říkali: To přece není věc NATO, to jste se úplně zbláznili, vy chcete změnit zahraniční politiku Spojených států. O rok a půl později jsme v situaci, kdy v NATO otevřeně diskutuje o integraci těchto dvou systémů a o multilateralizaci vlastně tohoto projektu. To je nesporný úspěch a debata může být o tom, zda je dostatečné pro náš souhlas s tímhle projektem, nebo ne, a na to se dále lišíme. Sjezd by měl rozhodnout jednu principiální záležitost, a to já považuji za klíčové, to, zda naši strukturu stranickou, která skutečně voliče nezajímá, ale pro nás je životně důležitá, zdali ji změníme tak, aby fungovala otevřeně na jednu stranu a demokraticky, ale zároveň efektivně, nebo zda zůstaneme u stanov, které jsme si vytvořili ještě v době, kdy jsme nebyli ani parlamentní, natož vládní stranou, a kdy jsme vůbec nepředpokládali, do jakých situací se můžeme dostat. Já si myslím, že tady nejde o vůbec žádnou centralizaci, tak jak o tom hovoří Dana Kuchtová, naopak já můžu velmi silně argumentovat tím, že ten návrh stanov, který já podporuji, chce dát mnohem silnější hlas regionům, to znamená dát přímý mandát těm, kteří vycházejí od té základní báze Strany zelených, aby měli ještě více než doposud moci hovořit do směřování strany.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já bych si ještě dovolil tak úplně na závěr korekci těch vašich úspěch, zvláště v dopravní politice, protože když se dnes člověk podívá, jak ta debata pokračuje, tak se zdá být velmi jisté, že jedna vaše priorita, totiž častější budování obchvatů měst na úkor třeba zbytečných dálnic, takže nebude v příštím roce splněna, nebude splněna ani častější výstavba železnic, tak také k žádnému posunu zřejmě nedojde, pokud jde teda o ty návrhy, a i když se ty dálnice staví, tak se často staví dálnice zbytečné a ne ty, které jsou potřeba. To si myslím, že je obhajitelná věc, ale nebudu ji teď vysvětlovat. Takže vidíte sám, že jste celou řadu věcí nedokázali prosadit.

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Vy jste mě vyzval k tomu, abych hovořil o tom, co se povedlo. Kdybyste mě vyzval k tomu, co se nepovedlo, tak dokážu stejně kompetentně odpovědět, a jednou z věcí, které bych uvedl, je právě ta, kterou jste řekl. Já bych mohl velmi dlouhou, jelikož jsem z jižní Moravy, vyprávět o zbytečných dálnicích, viz R52, trasa na Mikulov či na Břeclav, mimo jiné ale tohle zrovna počítám k těm úspěchům, nám se podařilo dosáhnout toho, aby vláda podpořila i variantu, která jde přes Břeclav, což bude znamenat vlastně odvedení těch kamionů ven z Lednicko-valtického areálu, z těch pálavských vinic, od těch sídel kolem Mikulova, ale to bych odbíhal. Já si myslím, že tohle je skutečně jeden z klíčových zápasů, které v koalici vedeme. Martin Bursík velmi intenzivně vyjednává i právě o věcech, jakou jsou, témata, jakou jsou obchvaty, jako je železnice, máme na to experty, kteří jsou velmi silnými partnery právě lidem od pana ministře Řebíčka, a přesto, že se nám celá řada věcí určitě nepodaří, myslím si, že dílčích úspěchů jsme dosáhli. My je určitě pojmenujeme, když se budeme znova ucházet o důvěru voličů v příštích volbách.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak a úplně na závěr, Dana Kuchtová dostala slovo k prognózám, ona tvrdí, že uspěje, tak člověka, který kandiduje na prvního místopředsedu strany, se ptám, jak to o příštím víkendu dopadne?

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Já se nerad pouštím do věštění, ale spíš bych řekl, já jsem relativně mladý, mně je jednatřicet let, v zelených jsem od roku 2002 a je tohle můj sedmý sjezd, tady něco není v pořádku. To je příliš krátká doba na tolik sjezdů, ale je to strana mladá, dynamická, já si myslím, že zatím většina těch sjezdů dopadla racionálně a dobře a byl to vždycky nový impuls do života té strany a posunuli jsme se vždycky o kousek dál kvalitativně. Já si myslím, že to dopadne dobře, ať už v předsednictvu budu, nebo ne, ale myslím si, že tu podporu mám. Lidé, se kterými se setkávám, tak mě podporují, a věřím v tom, že ten tým bude dobrý, těším se na další práci.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Předvídá host dnešního Interview Studia STOP, ministr školství Ondřej Liška. Děkujeme za vaše názory, argumenty, informace a také za prognózy a na shledanou.

Ondřej LIŠKA, ministr školství /SZ/

--------------------

Děkuji vám za pozvání, na shledanou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Techniku měla na starosti Helena Málková, režii Jaroslava Tvrzníková a od mikrofonu se loučí ...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

... Petr Holub ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

... a Jana Šmídová. Na slyšenou.