Kdo půjde na vysokou? Rozhoduje abeceda

Téměř pět tisíc českých studentů možná přišlo před devíti lety o možnost studovat na výběrové vysoké škole. A to jen kvůli tomu, že nemají správné příjmení.

Pokud se například jmenovali Zelený či Václavík, měli menší šanci na přijetí než studenti Bareš nebo Dohnal.

Tato nevýhoda, kterou popisuje nová studie předních českých ekonomů, se týkala hlavně studentů, kteří byli na hranici přijetí. Pokud měli stejně bodů jako další uchazeči, škola je rozřadila podle abecedy. Výhodu měli ti, jejichž příjmení začínalo písmenem z kraje abecedy.

»Zkoumali jsme přijímání zhruba stovky tisíc studentů z roku 1999 na školy, kde je převis zájemců. Právě zde podle naší hypotézy záleželo na tom, jak se studenti jmenují,« vysvětluje spoluautor studie Daniel Munich.

Podle výzkumu, který podpořila i Grantová agentura ČR a grant CERGE-EI, mělo tak počáteční písmeno vliv na to, jak úspěšná bude kariéra.

Studie zkoumala přijímačky na 116 fakultách. »Kdyby se něco takového dělo, dotyčné vyhodím,« říká rektor VŠE Richard Hindls.

Autoři studie uvádějí i jeden konkrétní příklad. V podmínkách přijímacího řízení z let 2005 až 2006 na Filozofickou fakultu UK se pro jeden obor přímo píše: pokud více uchazečů získá stejný počet bodů, bude pořadník dále řazen abecedně podle příjmení.

»To, že to řada ostatních fakult neuvedla explicitně, ještě neznamená, že to tak nedělá či nedělala,« dodává Munich.

 Čtěte vyjádření Univerzity Karlovy k tomuto článku!