Jak si vybrat vysokou školu

12.11.2008, rubrika: Vzdělání, strana: 1, autor: Ondřej Vokál

Nemáte jasno, co budete studovat? Nezoufejte, nejste sami. Odpovězte si na 7 OTÁZEK, které vám pomohou, abyste si vybrali dobře.

Podvědomě každý budoucí vysokoškolák rozděluje školy na ty, co ho jistě bavit nebudou, a na ty, co by ho bavit mohly. Jakkoli se toto hledisko může zdát zjednodušené, jeví se vzápětí jako to nejdůležitější. Nejhorší je, když v průběhu studia přijdete na to, že je to nezvladatelná otrava. Co by vás mělo zajímat, abyste tomu předešli?

1. Co rozhodně studovat nechci?

Jestli zatím nevíte, co studovat, mohli byste začít i obráceně: který předmět rozhodně nesmí v rozvrhu být. Matematika, fyzika nebo chemie? Chcete-li se jim zcela vyhnout, rozhodněte se pro některý z humanitních oborů. Filozof, psycholog nebo speciální pedagog pro svůj obor moc chemie nepotřebuje. Nebo zkuste některé programy z okruhu společenskovědního, například právo nebo politologii.

Nejste schopni si zapamatovat jména, data a události? Úplně se jich asi nezbavíte, každý předmět má svou historii a jako správní odborníci byste ji měli znát. Pokud jí chcete co nejméně, sáhněte do nabídky technických programů. Třeba na dopravní fakultě ČVUT se s historií železniční dopravy setkáte jen jako s volitelným předmětem.

2. Jaké budou přijímačky?

Nejde jen o předměty, ze kterých budete skládat zkoušky, ale i o způsob, jak se provádějí. Moderní přijímačky se jmenují Národní srovnávací zkoušky (NSZ). Zkoušky skládáte na některé škole poblíž bydliště a můžete jít na několik termínů (letos šest), přičemž se počítá ten nejlepší dosažený výsledek. Podle NSZ přijímá 24 fakult na 15 vysokých školách, další školy k jejich výsledku přihlížejí. Seznam najdete na www.scio.cz.

3. Mám šanci se tam dostat a udržet?

Podle procenta přijatých studentů je nejtěžší uspět u přijímacího řízení na všechny umělecké obory, na právnické a lékařské fakulty a fakulty sociálních věd či studií.

Míra „úmrtnosti“ studentů je vysoká na technických školách - vezmou skoro všechny, ale již první zkouškové období ukáže, kdo na studium nemá. Překvapivě hodně lidí nedokončí teologii nebo matematiku.

4. Vydělám si dost?

Uplatnění sice hodně záleží na šikovnosti absolventa, přesto v některých oborech máte větší šanci na práci, úspěch či peníze. Vyšší jistotu by měli mít absolventi technických oborů, stále se také hledají učitelé a lékaři. Zvlášť velká poptávka je po zubařích. Ti si také s ekonomy a právníky vydělají nejvíc.

Skálopevnou jistotu, že najdou místo ve svém oboru, by měli mít absolventi dvou státních škol - Policejní akademie a Univerzity obrany.

5. Budu pracovat rukama?

Pokud věříte ve své manuální schopnosti, mohli byste být chirurg, oděvní designér nebo trenér. Vsaďte na obory sportovního, lékařského či technického zaměření.

Jestliže se naopak chcete fyzické činnosti bezpečně vyhnout, vybírejte z kolonky humanitních či společenskovědních programů.

6. Nevadí mi práce s lidmi?

Každý bude nějak pracovat s lidmi, pro někoho to však bude přímo základ. Mezi takové programy patří většina humanitně a lékařsky zaměřených oborů, dále například mediální a komunikační studia, mezinárodní a teritoriální studia, sociologie, právo a učitelské obory.

Chcete-li se s lidmi vídat střídměji, můžete se věnovat vědecké činnosti v podstatě v kterémkoliv programu. Nejlepšími obory pro samotáře jsou například historie, geologie, chemie, překladatelství (pokud nebudete tlumočníkem, ale budete doma u krbu překládat tlusté vědecké publikace).

7. Chci školu prestižní, nebo rodinnou?

Mezi veřejnými školami mají tradičně největší lesk univerzity velkých měst. Ale mnozí studenti raději zvolí menší školy, kde mají šanci, že si je jejich pedagogové budou pamatovat jménem a že nezabloudí v univerzitním kampusu. Takové školy najdete třeba v Olomouci, Ostravě nebo ve Zlíně.