Jak si vybrat vysokou školu ****************************************************************************************** * Jak si vybrat vysokou školu ****************************************************************************************** 12.11.2008, rubrika: Vzdělání, strana: 1, autor: Ondřej Vokál Nemáte jasno, co budete studovat? Nezoufejte, nejste sami. Odpovězte si na 7 OTÁZEK, které abyste si vybrali dobře. Podvědomě každý budoucí vysokoškolák rozděluje školy na ty, co ho jistě bavit nebudou, a n ho bavit mohly. Jakkoli se toto hledisko může zdát zjednodušené, jeví se vzápětí jako to n Nejhorší je, když v průběhu studia přijdete na to, že je to nezvladatelná otrava. Co by vá abyste tomu předešli? 1. Co rozhodně studovat nechci? Jestli zatím nevíte, co studovat, mohli byste začít i obráceně: který předmět rozhodně nes Matematika, fyzika nebo chemie? Chcete-li se jim zcela vyhnout, rozhodněte se pro některý oborů. Filozof, psycholog nebo speciální pedagog pro svůj obor moc chemie nepotřebuje. Neb programy z okruhu společenskovědního, například právo nebo politologii. Nejste schopni si zapamatovat jména, data a události? Úplně se jich asi nezbavíte, každý p historii a jako správní odborníci byste ji měli znát. Pokud jí chcete co nejméně, sáhněte technických programů. Třeba na dopravní fakultě ČVUT se s historií železniční dopravy setk volitelným předmětem. 2. Jaké budou přijímačky? Nejde jen o předměty, ze kterých budete skládat zkoušky, ale i o způsob, jak se provádějí. přijímačky se jmenují Národní srovnávací zkoušky (NSZ). Zkoušky skládáte na některé škole a můžete jít na několik termínů (letos šest), přičemž se počítá ten nejlepší dosažený výsl NSZ přijímá 24 fakult na 15 vysokých školách, další školy k jejich výsledku přihlížejí. Se www.scio.cz. 3. Mám šanci se tam dostat a udržet? Podle procenta přijatých studentů je nejtěžší uspět u přijímacího řízení na všechny umělec právnické a lékařské fakulty a fakulty sociálních věd či studií. Míra „úmrtnosti“ studentů je vysoká na technických školách - vezmou skoro všechny, ale již období ukáže, kdo na studium nemá. Překvapivě hodně lidí nedokončí teologii nebo matematik 4. Vydělám si dost? Uplatnění sice hodně záleží na šikovnosti absolventa, přesto v některých oborech máte větš úspěch či peníze. Vyšší jistotu by měli mít absolventi technických oborů, stále se také hl lékaři. Zvlášť velká poptávka je po zubařích. Ti si také s ekonomy a právníky vydělají nej Skálopevnou jistotu, že najdou místo ve svém oboru, by měli mít absolventi dvou státních š akademie a Univerzity obrany. 5. Budu pracovat rukama? Pokud věříte ve své manuální schopnosti, mohli byste být chirurg, oděvní designér nebo tre obory sportovního, lékařského či technického zaměření. Jestliže se naopak chcete fyzické činnosti bezpečně vyhnout, vybírejte z kolonky humanitní společenskovědních programů. 6. Nevadí mi práce s lidmi? Každý bude nějak pracovat s lidmi, pro někoho to však bude přímo základ. Mezi takové progr většina humanitně a lékařsky zaměřených oborů, dále například mediální a komunikační studi teritoriální studia, sociologie, právo a učitelské obory. Chcete-li se s lidmi vídat střídměji, můžete se věnovat vědecké činnosti v podstatě v kter Nejlepšími obory pro samotáře jsou například historie, geologie, chemie, překladatelství ( tlumočníkem, ale budete doma u krbu překládat tlusté vědecké publikace). 7. Chci školu prestižní, nebo rodinnou? Mezi veřejnými školami mají tradičně největší lesk univerzity velkých měst. Ale mnozí stud zvolí menší školy, kde mají šanci, že si je jejich pedagogové budou pamatovat jménem a že univerzitním kampusu. Takové školy najdete třeba v Olomouci, Ostravě nebo ve Zlíně.