Akademický kolega? Capart i důchodcePlzeňský deník, 5.11.2008, autor: (fli) Vysokoškolské vzdělání už dávno není jen výsadou mladých lidí kolem dvacítky. České vysoké školy se totiž předhánějí v nabídce kombinovaných a distančních programů, krom toho ale nabízejí ještě větší speciality. Tak, jak to předvedla olomoucká Univerzita Palackého. První den akademického roku totiž akademickou obec její přírodovědecké fakulty rozšířila stovka dětí ve věku do 11 let. Mladí zájemci o studium přírodních věd jsou samozřejmě vysokoškoláky jen naoko, ale škola chce podchytit jejich zájem o exaktní vědy už v zárodku a rozhodla se pro tuto netradiční metodu. Nováčci dostali své první indexy a až do prosince je čeká devět přednášek z různých oborů přírodních věd, od exkurze do lidského těla až po vulkanologii. Své „studium“ potom završí promocí 17. prosince. Zatímco v Olomouci experimentují s takzvanou Univerzitou dětského věku, především v Praze se zase rozmáhá vzdělání pro penzisty. Dominují jednosemestrální kurzy Vysoké školy ekonomické a Univerzity Karlovy. Zájemce o studium přitom musí jen zaplatit symbolický poplatek v řádu stokorun, mít maturitu a důchodový věk. Kurzy jsou ukončeny promocí a absolventi získávají certifikát. Ten sice vysokoškolské vzdělání nenahradí, ale dokládá získané znalosti, i pro případ návratu do pracovního procesu. Opravdovou lahůdkou je studium práva na Právnické fakultě UK, které probíhá v tříletých cyklech. Počet studentů univerzit třetího věku se odhaduje už na 14 tisíc. Téměř polovinu z nich tvoří lidé, kteří už jednu vysokou školu absolvovali. |
|