Reforma vysokých škol: přežilo školné i půjčky ****************************************************************************************** * Reforma vysokých škol: přežilo školné i půjčky ****************************************************************************************** Hospodářské noviny, 4.11.2008, rubrika: ČESKO, strana: 4, autor: Petra Benešová * Ministerstvo školství chce půjčky a spoření pro vysokoškoláky schválit do dvou let * Uni ve svém vedení manažery z byznysu Reforma vysokých škol míří do finále. Mladí lidé se do dvou let dočkají nízkoúročených půj spoření na vzdělání. Univerzity budou muset více spolupracovat s průmyslem a rektorem bude i manažer z byznysu. »Počítáme i s odloženým školným, které ale můžeme zavést až po dobře půjčkách a spoření na vzdělání. Financování z veřejných zdrojů je omezené. Musíme do vysok soukromé zdroje,« řekl včera náměstek ministra školství Vlastimil Růžička na semináři, kde finální verze vysokoškolské reformy, tzv. Bílá kniha. Tu by za měsíc měla projednat vláda. Příští rok už chce ministerstvo školství návrh reform zákona o terciárním vzdělávání. Změny v českém vysokém školství by tak měl parlament schva konce volebního období. Manažeři v čele univerzit Reformu vysokých škol představil ministr školství Ondřej Liška před šesti měsíci. Za tu do její autoři vypořádat s připomínkami, které měli rektoři vysokých škol, lidé z byznysu, al studenti. Školám nejvíce vadilo, že by do čela univerzit mohl usednout i člověk z byznysu, který nik akademickém prostředí nepůsobil. A také to, že by univerzity měly více připomínat firmy. P role senátů v rozhodování o akademických záležitostech by se totiž na jejich řízení měli v byznysmeni. Ti by měli tlačit na lepší výsledky a do zkostnatělých institucí přivést více Správní rady a tím i manažeři soukromých firem by měli rozhodovat i o rozpočtu škol či vol rozhodování by se ovšem dál měli podílet zaměstnanci fakult a studenti v akademických sená by nově nemusel být ryzím akademikem -rada by si mohla najmout profesionálního manažera. Ve světě přitom není takový model žádnou novinkou a přechází na něj stále více evropských se jím britské i americké školy, které patří k těm nejlepším na světě. »České školy jsou příliš uzavřené zkušeným lidem z praxe, kteří přinesou do akademického p nápady. Nám se tato otevřenost velmi vyplatila,« popisoval včera na semináři Rudolf Haňka, Univerzity Cambridge, která patří k nejlepším na světě. Rektorům se to ovšem nelíbí. »Navrhovaný model řízení otevírá cestu k přímé závislosti ško podnikatelské sféře. Školy mohou být politicky ovlivňovány a ztratí autonomii,« píší v při škol. Autoři reformy to odmítají. »V Česku školy nikdo pořádně neřídí, rektoři a děkani se pořád rameno, aby vyhověli své volební obci. Musíme změnit tento model myšlení a školy více otev prostředí. O svoje svobody nepřijdou. Naopak budou mnohem odpovědnější,« vysvětluje vedouc Petr Matějů. »V roce 1996 se stal rektorem člověk, který do té doby pracoval v IBM. Nutil nás jinak pře spolupracovat s průmyslem. Profesory se na škole mohli stát i lidé z byznysu, pokud uspěli Česku se akademická hodnost mění jen postupem času, bez ohledu na vědecký ohlas,« doplnil Pro studenty by nový model řízení univerzit mohl znamenat, že bude-li škola lépe hospodaři výuka. A díky většímu množství peněz budou mít školy na zahraniční stáže či lepší vybavení Tři typy škol Studenti by si podle návrhu reformy mohli vybírat také ze tří typů vysokých škol: výzkumný a škol profesně orientovaných na bakalářské programy. Každá škola by měla jinou roli. Některé se zaměří jen na vzdělání, jiné na špičkovou vědu. odborné školy, které projdou novou akreditací, by mohly vzdělávat bakaláře. Právě takového vysoké školy obávají. »Vzdělávací činnost školy neuživí, proto musí provozovat výzkum jako doplňující zdroj příj připomínkách k reformě rektoři. »Jenže školy mnohdy výzkum jen předstírají, aby získaly peníze. Proto je nutné podpořit ja tak výbornou výuku a neplýtvat penězi se slabým efektem,« dodává Petr Matějů.