Zůstal jsem doma jako rukojmí ****************************************************************************************** * Zůstal jsem doma jako rukojmí ****************************************************************************************** 8.11.2008, rubrika: Věda, strana: 27, autor: JOSEF MATYÁŠ Syn Jaroslava Heyrovského vzpomíná na dobu, kdy jeho otec přebíral ve Stockholmu Nobelovu Nikdy jsem nevystoupil ze stínu tatínka, říká Michael Heyrovský, syn nositele Nobelovy cen polarografii. V Týdnu vědy a techniky AV ČR předváděl v pořadu Znamenitost kapky rtuti mož polarografie. * LN Dělal jste jako kluk chemické pokusy doma? Ano, z naspořeného kapesného jsem si postupně improvizoval malou laboratoř. * LN A kolikrát nastala exploze? Jednou jsem zamořil byt chlorem. Došlo i k několika drobnějším výbuchům. Pak mě ale tatíne napomenul, že jestli se chci věnovat přírodním vědám na úrovni, musím umět matematiku a fy pak můžu dělat pokusy. Potom už mi doma experimenty netrpěli. Ale tatínek měl radost, když o chemii. * LN Kdy bylo jasné, že se budete věnovat chemii? Odmalička. Strhnul mě zájem tatínka o přírodní vědy. Dlouho jsem ho prosil, aby mě vzal do jsem vědět, co je tam tak zajímavého, když v laboratoři trávil pravidelně i víkendy. Jedno sebou, když mi bylo pět let. Hrozně se mi tehdy líbila tajuplná atmosféra budovy ústavu, z a spousty lahviček, z nichž vycházely neobvyklé, zajímavé pachy. Od té doby jsem už o jiné oboru neuvažoval. * LN Když jste nastoupil do Polarografického ústavu, kde váš otec dělal ředitele, radil vá Spíše respektoval moje zájmy a já se snažil dělat něco užitečného. Jednou tatínek dokonce práci na mezinárodním kongresu. To mně velice imponovalo. * LN Kdy jste měl dojem, že jste vystoupil ze stínu svého otce? Já jsem z něj vůbec nevystoupil. Vzpomínky na tatínka i pracovní zaměření mě vlastně vždyc v jeho stínu. Ale nemám pocit, že bych byl nějak ochuzován. Snažím se být samostatnou osob cítím s jistou vděčností povinnost k tatínkovi pracovat ve stejném oboru jako on. Za svých Polarografickém ústavu jsem měl zpočátku smíšené pocity. Obával jsem se, že by mě mohli li protekční dítě, které všechno snadno dostane. Proto jsem se v zásadě nikam netlačil a drže * LN Nobelovu cenu za polarografii přebíral váš otec v roce 1959 ve Stockholmu. Jak na cer vzpomínáte? Je pravidlem, že na obřad přijede celá rodina a všichni jsou hosty Nobelova výboru. Nám al že tatínek má mnoho kontaktů se Západem, a proto je riskantní pustit do ciziny celou rodin odjeli jen rodiče a já se sestrou jsme zůstali doma jako rukojmí. * LN Mohl váš otec jezdit na zahraniční kongresy? Dostával řadu pozvání a vždycky mu tady slibovali, že pojede. Cesta se projednávala na str a někdy stačilo, aby nějaký soudruh z ulice řekl, že to nedoporučuje. Tatínek nikdy s jist jestli pojede. Stejně tak musel žádat o povolení k pozvání kolegů ze zahraničí. * LN Polarografie dokáže velmi přesně určit koncentraci látek v roztoku. Kde se tato schop V mnoha směrech a různě. Například se monitorují látky v životním prostředí, v medicíně se kyslíku v krvi během operace, polarografie pomáhá zjišťovat účinnost léčby některých druhů Krevní sérum onkologických pacientů totiž vyvolává reakci, takže lze po zákroku odhalit, z ohniska odstraněny všechny rakovinné buňky. V Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně zko polarografie DNA, bílkoviny a jiné biologicky důležité molekuly. *** Michael Heyrovský (* 1932) Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK se specializací na Do Polarografického ústavu ČSAV nastoupil v roce 1957. Během studijního pobytu v Cambridgi doktorát. V Anglii se seznámil s indickou vědkyní Rajalakshmi Natarajan, s níž se v roce 1 dceru a tři syny. Nyní pracuje v Ústavu fyzikální chemie AV ČR. Je autorem nebo spoluautor odborných prací o polarografii.