Jak milovat molekuly ****************************************************************************************** * Jak milovat molekuly ****************************************************************************************** 10.11.2008, rubrika: Moderní život, strana: 92, autor: Stanislava Pecková Mladí lidé v síti vědecké vášně Představu vědce jako individua plížícího se v plášti potemnělou laboratoří a mžourajícího velikosti pštrosího vejce do kouřící kádinky současní mladí badatelé většinou nenaplňují. často jen tužku a papír nebo počítač a večer si třeba zaskočí do fitka. Zatímco někteří jeho spolužáci sedávají po škole nad půllitry, Michael Mikát pobíhá se síť na periferii Hradce Králové a kreslí značky na hřbety vážkám šídlatkám. Těšit ho může neje záchranu unikátního ekosystému, kterému hrozí zastavění, ale od podzimu i druhá cena pro m vědce EUCYS, kterou dostal za přítomnosti dánského prince Joachima. Studentovi posledního vklouzla s cenou do kapsy i odměna pět tisíc eur. Co s ní hodlá udělat? Možná si koupí čás oblasti… Ideály nad peníze Michael Mikát má motivaci k vědecké práci jasnou, je jí záchrana šídlatek. Právě vhodná mo přijde ve správný čas, je podle profesora Josefa Syky podstatná k tomu, aby mladých badate důležitá především v době středoškolského studia, kdy lidský mozek hledá své ideální uplat ideály znamenají mnohem více než peníze. Tehdy se rodí rozhodnutí věnovat se vědě.“ Například Petr Slavíček si ještě v šesté třídě myslel, že by se mohl živit třeba i luštění nerozšifrovaných indických písem. Skončil u teoretické chemie, o níž mluví jako o dětské l potenciál na to, být zábavná. Je to věda, která bouchá a smrdí. Dějepisem a češtinou deset dvanáctileté neoslovíte,“ myslí si. Nedávno vydal knížku Klíč k chemii, která je určena pr zájemcům o „páchnoucí sirovodík a třaskavé dělobuchy“. Fyzikální chemik Slavíček je jedním ze současných mladých vědců. Jako zaměstnanec Vysoké š technologické v Praze je rád, že může chodit do práce na desátou hodinu. Zato odchází až k večer. Model osmihodinové pracovní doby pro něho neplatí: pokud nespí, myslí na svou vědec věci s ní spojené, třeba na administrativu. I o víkendu. S šátkem před tabulí Během doktorských nebo postdoktorských studií se nad oslovením vědec mladí lidé většinou s Ti, kdo jsou na vysoké krátce nebo se na ni teprve chystají, mívají do vousaté image podiv když splňují to, co laici vnímají jako atributy vědecké práce: koumají nad problémy, který dobře (nebo ani za mák) nerozumějí, a výsledné objevy publikují. Ti starší už také učí mladší kolegy na fakultách a pracují na místech označených na dveříc „vědecké pracoviště“. Není jim ještě ani pětatřicet (to je hranice pro podávání juniorskýc vysokou se dostali až po roce 1989. A proto mohou jezdit na zkušenou po světě – třeba za j do Indie nebo za matematikou do Kanady. Ve volném čase chodí do posilovny, ale i do mešity Zuzana Masáková mohla být třeba právničkou, jak si přála její maminka. Na gymnáziu jí šly předměty. Nakonec „dozrála“ pro teorii čísel. Ačkoli se díky matematice dostala do Kanady nelákalo ji tam zůstat. Z cest si však přivezla nové náboženství, konvertovala k islámu. S absolvuje s šátkem na hlavě. Třiatřicetiletá docentka patří k lidem, kteří na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ne „Nepřipadám si jako vědkyně. Každý se musíme snažit být užitečný. Jakým způsobem, to je ot a schopností, které máme od boha. Já si vážím každého, kdo svou práci dělá dobře, ať je to uklízečka,“ tvrdí skromně. Volba matematiky byla pro ni tak trochu otázka náhody a lidí, na které narazila. Během bak si ji vyhlédla jako nadějnou studentku profesorka matematiky Edita Pelantová. „Někteří lid vidět, že to, co udělají, se hned dá použít v praxi. Mě matematika prostě baví. Mám radost logických souvislostí,“ říká Masáková, matka tříleté dcery. Jak se dá skloubit věda s vých dítěte? „Moc ne. S dětmi je spousta starostí, najednou mám na práci mnohem míň času a hůř dřív,“ komentuje propojení role matematičky a matky. Kouzlo objevování Množství mladých lidí, kteří proudí do vědy, vidí Syka, jenž je zároveň předsedou Grantové ČR, jako dostačující, ale stále je podle něho hodně těch, kteří dají raději přednost jisté v komerční sféře. „Nejsem si jist, že dostáváme vždy ty nejlepší mozky. Mnoho mladých stál velkých výdělků a snadné cesty k zbohatnutí,“ říká. „Rozhodující motivací pro budoucího vě kouzlo objevování neznámého a odměnou intelektuální radost z výsledku badatelské práce,“ z Petr Slavíček vidí vznik vědce jako vývoj motýla: „Dobrý student by si měl už během studií školitele. Pokud toho není schopen, naznačuje to, že není schopen ani se orientovat v tom, říká. Doktorské studium už je podle něho reálně vědecká činnost. První část kariéry, na kt „Po dostudování jste sice doktor, ale pořád jen vědecké embryo; musíte projít ještě dalším a kukly, aby z něj vyrostl ten krásný motýl. A to se děje v období, když je člověk zaměstn dobrého vědce, ideálně v zahraničí, a snaží se nasávat atmosféru a nová témata,“ tvrdí věd také ve Spojených státech. Věda, to je pro mladé vědce vášeň i dětská láska. „Jaké mám záliby kromě matematiky?“ krčí otázkou koníčků doktorandka Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lenka Háková, kter postgraduálního studia věnuje aplikované matematice. „Některé s ní přímo souvisí. Mám ráda hádanky a hlavolamy. Ty dokonce sbírám, mám jich doma už přes padesát.“ Pak ještě jmenuje organizování různých studentských akcí, a protože momentálně studuje v Montrealu, také o s bloguje. K matematice si našla cestu už na základní škole, kde ji skrze zajímavé úlohy vyk paní učitelka. Také ona by chtěla učit: „Ráda bych si našla místo na nějaké dobré univerzi věnovat částečně vědě a částečně výuce, baví mě oboje. Mám ráda zkoumání a vymýšlení novýc nechci ztratit kontakt s lidmi,“ říká. „Oxymóroni“ Chemik Petr Slavíček s nadsázkou říká, že spojení humanitní věda je oxymóron, protimluv: h jsou podle něho věci, které se vylučují. Připomíná, že například v angličtině se pro příro vědy používají dva rozdílné výrazy – science a humanities. S tím, že „neexistují“, jak ted tvrdí někteří exaktně založení vědci, by určitě nesouhlasili pracovníci z Centra orální hi pro soudobé dějiny AVČR. Poznatky o ústně předávané paměti se shromažďují v tichém starém Malostranského náměstí. Zatímco na zahradě si klidně pobíhají veverky, třicetiletý doktora fakulty Univerzity Karlovy Pavel Mücke se tu se svými kolegy snaží „psát dějiny“. Napříkla analýzy a interpretace rozhovorů s obyčejnými lidmi, pamětníky z řad dělníků a inteligence osmdesátých let. Na Akademii věd působí už tři roky. „Někteří kolegové vnímají vědu pořád jaká se dělala v 19. století. Dneska je svět vědy poněkud odlišný. Způsoby komunikace, pří prezentace výsledků jsou úplně jiné,“ říká. Poklidná rodinná atmosféra vládne i v prostorné hale s reaktorem v pražské Troji. Dominant archiv s nahrávkami jako v Centru orální historie, ale reaktor ve dvou spojených chladicíc nádržích. Téměř všechno už zde mají digitalizované. A prý tu někteří šťastlivci zahlédnou pověstnou modrou záři. To, že je zelená, je prý jen pověra. Ve „velíně“ studentům slouží ploché monitory, plazmové televizory i ergonomická křesla. „P něco modernizuje,“ říká inženýr Jan Frýbort, který dokončuje doktorská studia na Jaderné a inženýrské fakultě ČVUT. Pokud vše klapne, vydá se za nějaký čas na několik měsíců do Indi jak probíhá tamní jaderný výzkum. „Asie je v současnosti špičkou v jaderném výzkumu. Oprot ‚zelená politika‘ brání přílivu lidí do jaderné fyziky,“ tvrdí a vysvětluje, jak funguje o experimentálním reaktoru Vrabec (oficiálně VR 1). Právě možnost budoucího uplatnění je to, k výběru oboru. Jaderných vědců chybějí tisíce. Frýbort i jeho kolega Jan Rataj, kteří zde sice nosí brýle, zato módní. V obleku by zajisté mohli vystupovat jako mladí manažeři. O vědecké dráze uvažuje i zdejší student magisterského programu se zaměřením na teorii a t reaktorů Martin Bárta. Tomu, že by zůstal na akademické půdě, se nebrání. „Jsme však spíše vědci. Katedra jaderných reaktorů je hodně praktická, jsem provázáni přímo s průmyslem. Na školitel je z Dukovan,“ říká. V jeho ročníku je všehovšudy sedm studentů se stejným zaměře nadané bakaláře motivuje fakulta (i s pomocí firmy ČEZ) také finančně. Například on dostal za svou výbornou bakalářskou práci osm tisíc korun. Pokud zrovna není někde poblíž reaktor fitcentra nebo plavat. „Chci se zase dostat do formy,“ svěřuje se mladý vědec. Když profesor Syka srovnává svá studia na medicíně v šedesátých letech, v době, kdy společ žila objevy profesora Wichterleho, a současnost, vidí největší rozdíl v možnostech získáva v zahraničí. Také existenční podmínky byly podle něho v šedesátých letech „nepoměrně horší pokud mladí vědci chtěli založit rodinu: „Získat byt bylo velmi obtížné, kontakty se světo omezené, mobilita téměř neexistovala. Netvrdím, že dnes mají doktorandi i mladí vědečtí pr podmínky, ale práce v zahraničních laboratořích není problém a stejně tak ani účast na zah konferencích. Získání bytu je stále složité, ale pomáhají hypotéky na byt a také dlouhodob zahraničí,“ vypočítává. Profesor Ladislav Musílek, prorektor ČVUT pro vědeckou činnost, tv motivací pro vědeckou kariéru je možnost dělat „dobrou vědu“, tedy vědu na konkurenceschop úrovni. „Univerzita nesmí zůstat izolovaná. Musí rozvíjet intenzivní spolupráci s vědeckým nás i v zahraničí,“ zdůrazňuje. Vědecká práce prý také přitahuje určité typy lidí. „Ve vědě není schopen přežít někdo, kdo Takové lidi věda láká,“ myslí si Petr Slavíček. „Je fůra lidí, kteří jsou úspěšní, ale opr výsledek nemusejí mít. Náhoda přeje připraveným, člověk musí mít i trochu kliku, aby změni Ani jeden z lidí, s nimiž TÝDEN hovořil, nehodlal (nebo nehodlá) zůstat v zahraničí. Přest že to byla výborná zkušenost, kterou by každému doporučili. „Já jsem a vždycky budu Češka představit svůj život někde jinde. Samozřejmě nemohu vědět, jestli tento názor časem nezmě chvíli bych si už nejraději balila kufr domů,“ stýská si v Kanadě Lenka Háková. *** Kolik za vědeckou práci Základní „tabulkový plat“ mladého pracovníka ČVUT s titulem magistr nebo inženýr je 18,5 t Vědec s doktorským titulem a praxí do čtyř let má o necelé tři tisíce více. Na platech se několik položek. Tabulkový základ může růst o osobní příplatky a odměny, peníze proudí tak grantů a dohod (například zakázek pro průmyslové podniky). „Částky nad mzdový tarif je obt Závisí na úspěšnosti toho kterého pracoviště (až po úroveň katedry), kolik na ně má prostř profesor Musílek z ČVUT. „Kritickým okamžikem, kdy mnoho perspektivních mladých odborníků je doba, kdy se ožení, mají dítě a začnou se srovnávat se svými vrstevníky, kteří si zvoli lukrativnější kariéru, než je věda,“ dodává.