Rektoři: Česká věda nemůže být světová, když ji chybí peníze

Praha 18. listopadu (CTK)

Praha 18. listopadu (ČTK) - Nižší vysledky české vědy, na které upozorňuje analyza

vládní rady pro vyzkum a vyvoj, podle rektorů přímo souvisejí s množstvím peněz, které do

vědy proudí. Na dnešní tiskové konferenci rektoři šesti pražskych vysokych škol

poukazovali na malé investice do vyzkumné infrastruktury, nesoulad české a evropské

legislativy ve financování, propast mezi platy českych a evropskych vědců a na nedostatek

peněz ze soukromé sféry. Pražské vysoké školy mají navíc uzavřeny přístup k penězům ze

strukturálních fondů EU, zdůrazňovali.

Hodnocení stavu vyzkumu a vyvoje v České republice vládě předložila rada pro vyzkum

a vyvoj koncem října. Vyznívá podle rektorů tak, že zůstávají vysledky vyzkumu a vyvoje v

Česku a jejich přínosy pro ekonomiku a společnost nízké.

Podle rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla rozhodně tento závěr neplatí o většině

vysokych škol, o Akademii věd i o dalších vyzkumnych ústavech. Čeští vědci podle něj za

menší peníze podávají přinejmenším stejné a spíše nadprůměrné vykony i v celosvětovém

srovnání. Podle rektora ČVUT Václava Havlíčka platí také pravidlo, že větší podíl HDP na

vyzkumu a vyvoji znamená úměrně větší vědecky vykon. "U nás vysledky nejsou veliké, ale

ty prostředky nejsou také veliké," uvedl. "Šest metrů neskočím, když budu mít bambusovou

tyč," poznamenal rektor České zemědělské univerzity Jan Hron.

České vysoké školy jsou podle rektorů ve srovnání se světem financovány ve všech

ukazatelích podprůměrně, a přesto jsou absolventi nadprůměrní. Důkazem toho je, že se

uplatňují na světovych univerzitách i ve špičkovych světovych firmách, uvedl rektor Vysoké

školy ekonomické Richard Hindls.

Přestože je kvalita a konkurenceschopnost vysokoškolského vzdělávání závislá na úrovni

vyzkumu a vyvoje, plyne podle rektorů do českych vysokych škol jen 17 procent z

celkovych vydajů na vyzkum a vyvoj, průměr evropské sedmadvacítky je 22 procent.

Vyzkum a vyvoj je navíc téměř vylučně financován z veřejnych zdrojů. Loni to bylo z

veřejnych zdrojů 91,6 procenta, ze zahraničních 4,5 procenta, 3,2 procenta z vlastních

zdrojů vysokych škol a z podnikatelské sféry pouze 0,7 procenta (průměr EU je 6,5

procenta). Řešení vidí rektoři v daňovém zvyhodnění podniků, které do vyzkumu a vyvoje

investují.

Rektor Vysoké školy chemicko-technologické Josef Koubek také upozornil, že prostředky

na velké vědecké infrastrukturní projekty z operačního programu Vyzkum a vyvoj pro

inovace jsou určeny jen pro mimopražská pracoviště. To považuje Koubek za diskriminaci.

Rektoři si navíc stěžovali, že ministerstvo školství brání pražskym vysokym školám v

"exportu" jejich vyzkumnych kapacit mimo hlavní město s poukazem na to, že si to Brusel

nepřeje. Díky operačnímu programu by měli čeští vědci z Bruselu dostat téměř 2,1 miliardy

eur (zhruba 50 miliard korun).

Celkově stát příští rok do vědy a vyvoje investuje 24,83 miliardy korun, což je o 1,8

miliardy víc než letos. V letech 2010 a 2011 vláda počítá s dalším růstem vydajů, a to na

26,78 a 28,92 miliardy korun.

Vydaje na vyzkum a vyvoj v Česku v posledních letech sice rostou, stále však zaostávají

za průměrem EU. Z vládních materiálů plyne, že v roce 2005 měly celkové vydaje na

vyzkum a vyvoj na hrubém domácím produktu ČR podíl 1,42 procenta, zatímco průměr 27

členskych států EU byl 1,74 procenta. Nejlépe je na tom je v Evropě Finsko, kde tyto

vydaje dosáhly 3,48 procenta HDP. Cílem EU, podle mnohych pozorovatelů nesplnitelnym,

je dosáhnout do roku 2010 zvyšení všech vydajů na vědu a vyzkum na tři procenta HDP, z

toho dvě procenta ze soukromé sféry.

Velky náskok před EU mají Spojené státy a Japonsko, kde se vydaje na výzkum a vývoj

v roce 2005 podílely na HDP 2,62, respektive 3,33 procenta.