Kybermagnet z Dejvic ****************************************************************************************** * Kybermagnet z Dejvic ****************************************************************************************** 8.12.2008, rubrika: Report, strana: 48, autor: MARTIN RYCHLÍK ČVUT postaví informatické centrum excelence za 1,6 miliardy korun VĚDA A ARCHITEKTURA Velkolepé plány na vytvoření elitního pracoviště v oblasti počítačových věd a kybernetiky učení technické v Praze (ČVUT). Má vyrůst do roku 2012, přičemž stavební povolení by mělo již v příštím roce. Studii proveditelnosti Centra excelence Antonína Svobody (CEAS), jak b objekt v pražských Dejvicích nazývat, má týdeník EURO k dispozici. Návrh vypracovala pražs Franta Architekti & ASOC. Pořizovací náklady kybercentra se vyšplhají na 1,598 miliardy ko prostředky pro vědu a výzkum ze státního rozpočtu. Informace potvrdil týdeníku EURO docent Miloslav Pavlík, prorektor ČVUT pro výstavbu a inv i jeden z předkladatelů návrhu profesor Vladimír Mařík, jenž už roku 1999 založil a nyní v kybernetiky FEL ČVUT. „Musíme ukázat sousedním zemím i světu, že to ČR myslí s vědou a výz Centrum přinese zemi prestiž i objednávky na práci s vysokou přidanou hodnotou,“ tvrdí Mař počítá rovněž s intenzivní a soustředěnou podporou velkých firem, ale i Evropské unie a ob USA. REVOLUCE KOLEM „KULAŤÁKU“ Navržený Český institut informatiky a kybernetiky je součástí rozsáhlejších plánů. „Průběž generel investičního rozvoje ČVUT a cíleně se chceme zaměřit na odstranění roztříštěnosti má ČVUT po celé Praze. Došlo k dohodě, že soustředíme kapacity jednak do historického kamp náměstí a další, hlavní rozvoj uskutečníme v dejvickém kampusu,“ říká Pavlík. Komplex CEAS metrů čtverečních se má stát vstupní branou do budoucího areálu jménem Dejvice Center. „Ob první pohled zaujmout, má mít reprezentační charakter a měl by i architektonicky deklarova polohu v rámci celého Vítězného náměstí,“ přeje si prorektor. Dominantou bude výšková třin budova, k níž bude přistavěna kongresová část i 344 parkovacích míst. Architekt Petr Frant sdělil, že jedním z nejsložitějších úkolů bylo vyřešit dopravní dostupnost, což se prý ve Fakultou dopravní ČVUT, jež bude na nový „kyberdům“ napojena, podařilo. Starostu Prahy 6 T (ODS) prý projekt, jenž vyroste na spojnici ulic Jugoslávských partyzánů, Šolínovy a také zaujal. Pozemky poskytne škola. „V příštím roce máme za úkol sehnat stavební povolení. Předpokládáme, že na přelomu roku b rozhodnutí, a podle ekonomické situace jsme připraveni pokračovat,“ říká Pavlík, někdejší Českého svazu stavebních inženýrů. Podle harmonogramu se má začít stavět v říjnu 2009, zah je plánováno na leden 2012. „Jednáme s ministerstvem školství o financování zahájení výsta v řádu stamilionů korun,“ říká Mařík. Dle důvěryhodných zdrojů týdeníku EURO se s projekte premiér Mirek Topolánek (ODS). Ten také přislíbil podporu, neboť zmíněné centrum – jež si veličiny jako Robotic Institute při Carnegie Mellon, tokijský National Institute of Inform ústavy v Calgary a Berkeley – považuje za důležité z hlediska vládní politiky zaměřené na výzkumu do praxe i mezinárodní spolupráci. „Ve Střešovicích máme i parcely, které připravu pro nadstandardní bydlení zahraničních doktorandů a profesorů,“ nastiňuje Pavlík rozvojové které jdou až k roku 2020, kdy se má změnit rovněž podoba dosluhujících školních objektů v ELITA POD JEDNOU STŘECHOU Proč vsadit na IT a kybernetiku, je vcelku jasné. Aktuálně se jedná o nejsilnější výzkumno (až 42 procent výsledků) a také obory, jimž patří v nejbližších dekádách – vedle energetik bádání – nejzářivější budoucnost. Důležité jsou i pro ekonomiku země. Cílem je vybudovat „ vědecko-výzkumné a vědecko-pedagogické pracoviště evropské, či dokonce světové úrovně sdru špičkových výzkumníků a vytvářející podmínky pro efektivní transfer nových technologií do v dokumentu. Důležitým slovem je integrace; na jediném místě by se mělo koncentrovat to ne IT, co Česko nabízí, v podobě expertů z ČVUT, AV ČR, ZČU Plzeň, VUT Brno či TU Liberec, př studie počítá i s využitím financování výzkumných aktivit ze strany amerického obranného s Právě profesor Mařík byl vládou pověřen sestavením databáze elitních pracovišť, jež by moh americkou Missile Defense Agency (MDA) v návaznosti s výstavbou radaru v Brdech. „Přitom v že máme mnoho kvalitních týmů, ale jsou malé, těžko mohou v konkurenci obstát. A pokud by měla být masivnější, je zapotřebí ukázat synergické efekty. Proto se domníváme, že by ČVUT integrující roli a nabídnout něco, co shrne informatický a kybernetický výzkum napříč celo Proto má projekt i druhý název Český institut,“ říká koordinátor s tím, že by zde svůj um další technické VŠ. Jen na pražské technice je roztroušeno na 20 pracovišť, jejichž 250 el by nyní mohlo zakotvit pod jednou střechou. Doplnit je mají i kolegové z AV, MFF UK a mimo zahraničních škol. Chce se snad středisko profilovat jako RWTH Cáchy a ETH Curych? „O to n to troufalé, ale musíme mít velký vzor. Rádi bychom přitahovali špičkové experty, kteří si angažmá vážit,“ doufá Mařík, jehož domovská katedra získala roku 2000 prestižní označení C EU a předloni i Evropskou cenu za IT. Z KÓJÍ AŽ KE HVĚZDÁM Součástí budoucí „výkladní skříně“ české informatiky mají být kromě přednáškového sálu pro auly pro 800 osob i laboratoře či pronajímatelné prostory pro firmy, jež mohou mít v místě pracovníky. Už dnes ČVUT spolupracuje s giganty typu Honeywell, Toyota, Hitachi, Siemens a si bude přát Rockwell nebo Raytheon nový vývoj algoritmů, proč ne. Jen si bude muset připl nehrozí, že takto „nakýblované“ korporace vykradou českému centru nápady. „Ne, my je pustí uznáme za vhodné. Ale budou po ruce. Sami hned uvidí, co umíme,“ vypráví Mařík. Ve spodních patrech CEAS budou připraveny prostory pro inkubátory nebo spin-off firmy, jim návodem několik již vzniklých subjektů jako EyeDea, Certicon, Protys, Neovision nebo Polyx je výchova doktorandů. Výhodou je i nedaleká Národní technická knihovna, jež má v září 200 provoz. Plusem komplexu bude flexibilní uspořádání stavby. Nepůjde o kamennou instituci, a v němž se propojují týmy. „Proto je navržen koncept budovy, která je ve stanovených cyklec flexibilní, dispozičně uspořádaná na principu přemístitelných příček. Může se proměňovat d uživatele a pružně reagovat na změny,“ plánuje prorektor Pavlík. Kyberinstitut, který má odhadované roční provozní náklady 18,6 milionu korun a výdaje na a pracovníků činí 418,6 milionu korun, se má specializovat na teorii systémů, umělou intelig mechatroniku, počítačovou bezpečnost, kvantové počítače, avioniku, dopravní telematiku, vi laserovou komunikaci nebo telekomunikační technologie. Mezi osobnosti, které „by mohly oka pozice v Českém institutu“, řadí citovaný dokument profesory Maříka, Vladimíra Kučeru (řed ústavu vyšších studií), Michaela Šebka (manažer Centra aplikované kybernetiky) a Jiřího Wi (ředitel Ústavu informatiky AV ČR). KTERAK ZASTAVIT BRAIN-DRAIN? Co si tedy ČVUT – a úhrnem i česká věda – od centra slibuje? Myšlenka je jednoznačná: přit a zkoncentrovat ji na jediném místě, které má vynikající polohu v centru Prahy, navíc blíz Ruzyně. „Česko se chce přece ostatním ukázat jako kontejner technologických znalostí. Když hlavy států, byť jen na půl dne, nebylo by od věci, aby se čas od času cestou ze Strakovy Hradu zastavily v Dejvicích. Prezentovat se tu ale mohou i školy z Ostravy či Liberce, kam státníci asi nedorazili,“ domnívá se Mařík. Centrum excelence Antonína Svobody, které by si na sebe mělo v horizontu několika let i vy stát jakýmsi obřím, multifunkčním magnetem. Jednak má k sobě přitáhnout zájem špičkových v i výhodnými podmínkami by mělo taktéž zakázky firem, ale co víc, spojenou silou obojího by obávanému odlivu mladých mozků. Snad se tedy „brain-drain“ na ČVUT konat nebude a zjevné a či uplatnění lidí u renomovaných firem přitáhnou k technickému vzdělání i nejmladší genera analýze projektu se píše: „Institut by se stal líhní a inkubátorem talentů, centrem výchov výzkumníků a manažerů výzkumu – již dnes pracoviště potenciálně vstupující do Institutu do 35 až 40 kvalitních doktorandů ročně. V institutu budou vhodné podmínky pro podstatné zvýš při snížení průměrných nákladů.“ DO TŘETICE PRO „FREEDOMA“ Nezbytné vysvětlení závěrem: proč centrum Antonína Svobody? Jde o světově uznávaného vědce 1980), jenž musel z Československa dvakrát emigrovat. Nejprve roku 1939 do USA – s plány n zaměřovač, kde později v laboratoři při Massachusetts Institute of Technology (MIT) pracov MARK 56, který byl využit u US Navy. Roku 1947 se Svoboda na ČVUT habilitoval a pět let na Výzkumný ústav matematických strojů (VÚMS). V roce 1957 dokončil vývoj prvního čs. samočin SAPO, který bývá považován za první „kompjútr“ von neumannovského typu na světě. Roku 1962 zrodu prvního elektronického počítače EPOS u nás. Kvůli nepochopení své práce odešel do za v Berkeley pracoval pro obranné složky USA. Ač získal roku 1999 in memoriam státní medaili stupně, je jeho význam dle některých podceňován. Sám Mařík říká: „Je to skutečně velká oso že je v ČR stále nedoceněn a ve světě bývá známější než doma. Chceme dát tímto Svobodovi t zůstal konečně ve své vlasti.“ Graf ŽÁDNÍ PŘÍŽIVNÍCI... Struktura plánovaného financování pracovníků centra Veřejné zdroje z ČR 18 % Dotace 30 % Veřejné zdroje EU 25 % Spolupráce s průmyslem 27 % Pramen: Týdeník EURO *** DEJVICKÉ SOUVISLOSTI * Integrace špičkových IT pracovníků z celé ČR (450 osob) * Náklady 1,598 miliardy korun, podpora vlády ČR * Plánovaný termín dokončení začátkem roku 2012 * „Výkladní skříň“ české vědy poblíž letiště Ruzyně * Centralizace spolupráce s obrannými agenturami USA * Propojení výzkumu s průmyslem, vznik spin-off firem * Nový vstupní blok do budoucího kampusu ČVUT Pramen: týdeník EURO IDEJE? K DISPOZICI! Příklady výzkumných výstupů od týmů vstupujících do Českého institutu * Výzkum autonomních agentů pro obranný sektor i průmysl * Navigační systém AgentFly pro řízení letového provozu * Algoritmy strojového vnímání; rozpoznávání značek či obličejů * Stabilizovaná kamerová základna pro bezpilotní letouny * Robustní řízení pro teleskop ESO (European Southern Observatory) * Systém I4Control pro ovládání zařízení pomocí očních pohybů * Vývoj prvního digitálního kardiostimulátoru na světě * Hledač bomb DIMADS; vývoj modernizované minohledačky * Informatika pro dopravní infrastrukturu, simulace provozu v tunelech Pramen: ČVUT