Humanitní vědy ****************************************************************************************** * Humanitní vědy ****************************************************************************************** 3.12.2008, 22:10, pořad: Studio STOP Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý večer při poslechu Českého rozhlasu 6 pořadu Studio STOP, při jehož poslechu vás srd Terezie Jirásková. Pojďme se v dnešním vydání relace zamyslet nad postavením, rozvojem a i humanitních oborů v České republice a ptejme se na otázky, zda jsou z hlediska financí, sp prestiže či uplatnění absolventů humanitní obory obory soběstačnými nebo zda je takzvaně t předbíhají. Pro ucelenější představu si některé z jednotlivých oborů humanitních společens či přírodovědeckých připomeňme. Mezi humanitní obory počítáme například dějiny umění, hist religionistiku, archeologii či jazykovědné obory. Mezi vědy společenské se počítají sociol psychologie, sociální vědy a obory sociální práce. A poslední kategorii tvoří klasické obo technické až po vysloveně technologické či inovační a průmyslové. K čemu dnes humanitní vě jmenuje publikace, kterou letos vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ve vydavatel knize se nad osudem humanitních oborů zamýšlejí někteří významní představitelé humanitních například religionista a sociolog náboženství Tomáš Halík, socioložka Jiřina Šiklová či bý ministr kultury, slovakista a hungarista Rudolf Chmel a nebo český egyptolog Miroslav Wern z řady hostů dnešní relace jsem oslovila děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mic Ptala jsem se ho, proč publikaci K čemu dnes humanitní vědy? zpracovali. Michal STEHLÍK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Tak, my jsme chtěli mít v ruce, respektive spíše komunikovat ty naše argumenty takhle něčí protože vlastně v kontextu posledního roku se připravuje reforma výzkumu a vývoje a dlouho že humanitní společenské vědy jsou jak v tom hodnocení věd, financování, nebo vůbec vnímán relativně podceněné, tak jsme chtěli přinést něco konkrétního. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak je to tedy s podporou výzkumu a vývoje v České republice směrem k těm humanitním oborů Michal STEHLÍK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Tak, říkáme tím, že my jsme vlastně jakoby tím nejslabším článkem v rámci podpory a ani ne nynější situaci bychom nějak zvláště trpěli. Tam jde spíš o to, že tak, jak se připravoval respektive jak byla připravována, tak tam bylo zjevné, že je velký důraz na inovace, aplik propojení s průmyslem, a u nás panovala velká obava, že v případě, že se vlastně tenhle dů pouze na tuto oblast vědy, tak humanitní vědy nebudou do budoucna podporovány. Takže, prot zvedli svůj hlas. Protože na jedné straně chápeme nutnost aplikovaného výzkumu, na druhé s stát měl definovat, že potřebuje i humanitní vědy. To bylo to nebezpečí, které jsme spíše budoucna. Zároveň jsme tam měli některá konkrétní témata, že v radě vlády pro výzkum a výv z humanitních věd, tehdejší komise pro humanitní a společenské vědy byla zastoupena většin a tak dále. Byly to velmi konkrétní záležitosti. A úplně v počátku vlastně byly humanitní vědy slity do stejného posuzovacího systému jako ty přírodní, které mají inpaktované časop navázány na svět, zatímco mnoho humanitních věd je navázáno jen na české prostředí a naši A to, co se podařilo, je vlastně rozdělit ten způsob hodnocení, že přece jenom publikace m humanitních vědách vzniká několik let a je absurdní, aby měla stejnou váhu jako půlstránko v rámci přírodních věd, byť ty přírodní vědy nepodceňujeme. Takže, myslím, že vůbec to roz systému hodnocení na humanitní a společenské vědy a ten, řekněme, inovační či aplikovateln docela relativním úspěchem. Samozřejmě bychom chtěli ještě trochu víc, nejlépe, řekněme, f procento podpory pro humanitní a společenské vědy, které by se mohlo pohybovat okolo 10 pr znamenalo podporu, teď jsme kolem 7, 8 procent. Takže, na jedné straně se podařilo rozděli abychom opravdu nebyli absurdně mícháni s aplikovanými inovačními vědami. Na druhé straně ještě ten jeden krok by se docela hodil. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Můžete trochu popsat, jaká je ta situace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy třeba v pedagogů, spokojenosti výše platů, spokojenosti studentů, případně co měníte na fakultě? Michal STEHLÍK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- My jsme teď řekněme ve velkém jednom problému, kdy v rámci financování vysokého školství s trošičku nad propastí, protože Filozofická fakulta pěstuje mnoho takzvaných malých oborů, v podstatě studuje velmi málo studentů v kruhu všech těch arabistik, perštin, ale i jiných slavistických a několik málo studentů v rámci ročníku nezaplatí profesora, protože jsme pl malým koeficientem na hlavu jednoho studenta. Takže ten náš hlavní problém kromě, řekněme, vědy, která je pro nás také významná jako finanční zdroj, tak ten problém je zejména v obl vysokého školství, které primárně díky klesajícím financím dopadá na humanitní vědy. Fakul asi 700 pedagogů, asi 8 tisíc studentů a tento systém podpory, který relativně se snižuje pro nás teď znamená už, řekněme, i životní problémy v horizontu tohoto či příštího roku. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak to je s uplatněním absolventů vašich oborů, tedy humanitních oborů, jak se na tom trhu schopni uchytit? Michal STEHLÍK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Tak, my máme možná nečekané výsledky z hlediska jakési analýzy, že mi v podstatě nemáme pr uplatnitelností absolventů, protože absolvent Filozofické fakulty jakkoliv nemusí do svého se stát historikem, filozofem, sociologem, tak se uplatňuje poměrně široce jak v takzvaném neziskovém, kulturním, tak se uplatňuje v rámci státní správy, a nebo končí právě v oblast ať už středního školství, popřípadě přímo v těch vědeckých institucích na vysokých školách hlediska uplatnitelnosti našich absolventů jsme bez problému toho, že by se neuplatnili. D se uplatňují v oblastech, které samozřejmě nejsou tak finančně lukrativní a v mnohém pracu o věc, třeba právě v té sociální oblasti, popřípadě v oblasti školství. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pokud se zamyslíte nad budoucností, co by se mohlo stát, pokud by to takto šlo dále, pokud zřetel, že vy se domníváte, že humanitní obory jsou podhodnocovány nejen tedy z hlediska f týče peněz, které vynakládá stát právě na tuto oblast, ale i z hlediska postavení celospol Michal STEHLÍK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- V případě pokračujícího trendu bychom asi museli omezit či přímo redukovat či ukončovat ně malé obory, protože by v podstatě byly neufinancovatelné a dlouhodobě by jsme se potýkali ztrátou jako instituce, to je jedna věc. Druhá věc, dalším důsledkem tohoto by bylo, a mom některých oborech už je, že musíme nabíhat na takzvanou masovost studia, to znamená, že ná podstatě stovky lidí v ročníku, kdežto před lety byly ještě desítky, jenom proto, abychom na tu hlavu studenta. A díky té masovosti na jedné straně může míti více lidí vysokoškolsk na druhé straně, zejména pokud jde o Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, mám velkou o pádem půjde kvalita výuky, kvalita vzdělávání mladých lidí dolů, že budeme spíše masově vy navazující magistry, než bychom v podstatě vzdělávali nějakou novou generaci. Takže, jedna redukce některých oborů a druhá věc je díky té masovosti a tomuto trendu snižující se kval Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Které obory byste museli redukovat? Vy jste zmínil, že některé malé obory by zanikly, tak Michal STEHLÍK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Tak, my jsme teď získávali i speciální podporu v rámci dohody vlády, ministerstva vnitra, školství, tady je to otázka právě arabistiky, perštiny, do budoucna vietnamistiky, záležit oborů, jihovýchodoevropských studií, možná i východoevropských studií, baltistiky a dalšíc několik málo studentů a měli bychom velký problém tyhle obory, aby pokračovaly dál. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Kolik v těchto oborech malých studuje tak studentů jenom přibližně, třeba arabistika, perš Michal STEHLÍK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Tak, tam jsme u nějakých jako 2 desítek třeba celkově, v ročníku máme třeba 8, 10 lidí, př takových je podobných asi 15 až 20. To znamená, když bych to vynásobil, že je to o nějakou krát 20, tak se pohybujeme u nějakých 80, 100, 120 studentů. Na jedné straně to je relativ na druhé straně, pokud zmizí, když to řeknu takto, v rámci vzdělávacího procesu tyto obory tak tady v horizontu 5, 6 let nebude vůbec nikdo, kdo by vlastně ovládal tyto jazyky a zna zemí. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Připomeňme, že dotaci pro malé humanitní obory, jako jsou sinologie, perština, arabistika, korun, které Filozofická fakulta čerpá již v letošním zimním semestru. Do roku 2013 pak ty dostanou celkem 53 milionů. Hrozí podle děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mich i přes tuto subvenci zánik některých dříve jmenovaných malých oborů? Odpověděl takto, citu mimořádné podpoře jsme schopni dané konkrétní obory udržet při životě, ale rozhodně se nej částku, která by vyřešila postavení dalších malých oborů, nehledě na to, že se tato podpor jedné fakulty", uvedl děkan Michal Stehlík. Dále mě zajímalo, jak představitelé ministerst vnímají postavení humanitních věd v České republice, a to z hlediska jejich financování, č prestiže. Za ministerstvo školství mě písemně na otázky odpověděla Helena Müllerová z odbo vztahů a komunikace ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která uvedla toto, cituj z hlediska financování považujeme za rovnoprávné. Jejich budoucí financování se bude odvíj schopnosti produkovat kvalitní výsledky výzkumu a vývoje, zrovna tak jako u ostatních vědn jsem se Heleny Müllerové ptala na to, jak bude ministerstvo do budoucna finančně podporova a vývoje humanitní obory celkově. Odpověděla toto: "Žádný rozdíl ve finanční podpoře human ve vztahu k ostatním vědám nepřipravuje." Jak již zaznělo, děkan Filozofické fakulty Unive Michal Stehlík vidí problém v oblasti financování vysokých škol, které klesá. Pokud tento pokračovat, největší potíže dopadnou dle jeho názoru na humanitní vědy, tam pak hrozí redu Jak ministerstvo školství hodlá podporovat humanitní obory, kterým hrozí zánik? Na to odpo Helena Müllerová a uvedla toto: "Ministerstvo školství nepodporuje selektivně ty či ony vě programy, ale obecně vzdělávací činnost na veřejných vysokých školách. V rozhodnutí o posk veřejné vysoké škole je uvedena jako podmínka jeho užití, takzvaná vzdělávací činnost, to vysoká škola může poskytnutý příspěvek rozdělit mezi své fakulty, katedry, studijní progra podle svých potřeb. Do výpočtu výše příspěvku určité veřejné vysoké školy ovšem vstupuje p ekonomická náročnost studijních programů, neboť kvantitu výkonů veřejné vysoké školy je tř Koeficienty ekonomické náročnosti vyznačují ekonomickou náročnost v poměru k ostatním stud nikoli reálnou ekonomickou náročnost, která je ve skutečnosti stanovena výší rozpočtu vyso určitý rok." A dále uvedla: "Pokud mají vysoké školy za to, že některé studijní programy m koeficient ekonomické náročnosti, pak by měly situace seriózně vyhodnotit a požádat o jeji tomu v případě humanitních věd nedošlo, zmíněná úprava podléhá projednání s reprezentací v Tyto reprezentace, tedy Česká konference rektorů a Rada vysokých škol, jsou velmi obezřetn takových úprav. Univerzita Karlova nemůže tvrdit, že nemá prostředky na úhradu nákladů na některých studijních programem, neboť v jejím fondu provozních prostředků bylo na konci ro milionu korun. Během roku 2007 se zvýšila částka v tomto fondu o 41,5 milionu korun. Fond roce 2006 podle změny zákona o vysokých školách." Tolik tedy vyjádření Heleny Müllerové z vztahů a komunikace ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jedním z velkých témat s vědy je takzvaná mezioborovost, neboli interdisciplinarita vědeckého bádání. Jedná se o pr neomezuje na působení pouze v jednom z oborů. Vysokoškolský profesor Miloš Havelka je zají která podporuje právě interdisciplinární vědeckou práci v oblasti historie, filozofie a so proděkanem pro vědu a výzkum na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a pr politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Představuje specifika své práce takto. Miloš HAVELKA, proděkan pro vědu a výzkum na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy profesor Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Já vlastně se pohybuju hodně na interdisciplinární nebo dokonce transdisciplinární rovině sociologií a historií. To znamená, že věci, které přednáším a které píšu, vlastně obsahují tyto 3 dimenze. To, co já dělám, je snaha jít tak trošičku proti mainstreamu vlastně těch humanitních věd nebo českejch duchověd, který mají sklon uzavírat se do takových jako disc hranic. To znamená, že historici chtějí být jenom historiky, sociologové jenom sociology, jenom politology, a že vlastně přece jenom ona ta společnost a ta kultura má takovej chara není možný vysvětlovat pouze v jediný perspektivě nebo z jedné souvislosti. S tím potom ta práce vlastně s tím empirickým materiálem, protože všecky ty vědy si vytvářejí takovou jak jednostrannou představu, co je hodnověrný materiál a co vlastně, nebo jaké jsou přístupy a jak s tímto materiálem pracovat. Jakýkoliv pokus jít teoretickou cestou a pokusit se vlast materiál v nějaké silné teoretické perspektivě, která umožňuje tvořit hypotézy a ty hypoté potom buď verifikovat nebo falsifikovat, to už vlastně se ponechává čtenářům, a tím dokonc veřejnost je dostávána do takové situace, že spíš všechny tady ty informace z těch oblastí sociologie nebo politologie, vnímá vlastně silně politicky. Dokonce bych řekl, že hlavním dnešních humanitních věd je nedostatek teoretické práce. Je to víra, že stačí prostě popis žádné vysvětlování, žádná interpretace, která by přesáhla jenom takový to spontánní a intu není nutná, což je dost velký rozdíl k tomu, jak se provozujou humanitní vědy dneska na Zá Německu, ve Francii, nebo v anglosaských zemích. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dá se říci, že v těchto zemích, které jste právě jmenoval, je větší poptávka po té interdi existuje u nás tady v České republice? Miloš HAVELKA, proděkan pro vědu a výzkum na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy profesor Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- To určitě. A právě dokonce dneska, já jsem nějakou dobu působil jako hostující profesor v samozřejmě je potřeba vidět ten rozdíl mezi jenom čistě badatelským výkonem, který samozře zůstává v rámci té jedné disciplíny, ale potom ve snaze tady ty výsledky tý badatelský prá nejširších kontextů a nabízet taky nejrůznějším zájemcům poznání souvislostí, které nejsou zřejmé a které nejsou bezprostředně očividné. Takže, vlastně každý historik v Německu nebo zároveň kolem toho svého badatelského výsledku vytváří nějakou koncepci interpretační, kte umožňuje integrovat do té národní kultury nebo do nějaké evropské kultury a tak dál. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, vy jste působil, já jenom pro informace našim posluchačům, vy jste působil, když jste vašich zahraničních aktivitách, tak vy jste byl na takovém studijním pobytu v Lipsku, pak v Sociologickém ústavu Maxmiliánovy univerzity v Mnichově, Ústavu věd o člověku ve Vídni a také berlínský pobyt v Ústavu pro srovnávací dějiny. Kdybyste ještě měl trošku porovnat, j vědecky pracuje v těch vašich oborech za hranicemi, konkrétně asi v tom Německu či Rakousk že vám to bude nejbližší, tak jaká specifika té práce jsou tam jiná než u nás? Miloš HAVELKA, proděkan pro vědu a výzkum na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy profesor Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Já si myslím, že pokud jde o ten základní badatelský provoz metodického a metodologického že žádné velké rozdíly nejsou. Samozřejmě, co je rozdíl, to bych řekl, jsou finance. I kdy němečtí kolegové nebo britští kolegové, se kterými jsem se setkával třeba v Berlíně na Mei institutu, si stěžují na nedostatek peněz, tak to samozřejmě ten nedostatek peněz je pro n nedosažitelná meta blahobytu. Ať už jde o možnost prostě zúčastňovat se konferencí, ať už jaksi badatelsky pracovat a ať už jde o takový jako zajištění základních příjmů těch vědec v humanitních vědách. Ten rozdíl je v podstatě nebetyčný a do značné míry většina lidí, kt těchto oborech pohybují, tak mají charakter nadšenců a ta profesionalita je vždycky kompli situace taky způsobuje, že většina lidí ve společenských a humanitních vědách má 2 povolán povolání, ale vždycky 1 povolání a ještě něco navíc, protože vlastně ty příjmy nejsou úpln srovnatelné třeba i dneska s příjmy kvalifikovaných dělníků, nemluvě o manažerech a tak po Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy se pohybujete mezi obory, které jsou jaksi i v té humanitní části, mám na mysli, to jso jsou považovány za čistě humanitní jako filozofie, historie, a také v té oblasti společens sociologie. Kdybyste měl srovnat, jak jsou na tom ty obory finančně, jak je to s tím příli tedy ze strany státu, a nebo i z hlediska grantů a jiných možných způsobů, jakým si ty fak tomu, aby buďto přežily, a nebo se zdárně rozvíjely? Miloš HAVELKA, proděkan pro vědu a výzkum na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy profesor Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- No, tak, samozřejmě, i když jako já jsem kritický, tak přece jenom je pořád nějaká snaha t řešit. Samozřejmě, určitý problém těch humanitních a společenských věd je, že ta představa je velice silně profilovaná představami vědeckosti, která panuje v přírodních vědách, a s menší práh citlivosti vůči jako specifickým potřebám těch humanitních věd. Takže, i když h dostávají granty, tak je třeba snaha organizovat ty granty takovým jako maximalistickým zp kolegové přírodovědci nemají vůbec jaksi vnímavost pro to, že přece jenom ten badatel v tě vědách potřebuje menší grant a že je potřeba rozdávat víc grantů. A že takové ty velké jed které mají větší šanci na přísun peněz, ve společenských vědách vlastně nepředstavují prin nebo dokonce modernizace vědecké práce. Pokud jde o samotné ty obory, samozřejmě filozofov tužkou, s knihou, možná se zvýrazňovačem a potom s počítačem, kde píšou svý testy, a samoz potřeba mít to finanční zázemí organizovaný trošičku jinak než třeba v oblasti sociologie, prostě musí organizovat nějaký terénní výzkum, najmout si buď agenturu, která mu ten terén veřejného mínění udělá, musí ji nějakým způsobem zpracovat. Samozřejmě, to vyžaduje už tým která je zcela odlišná od tý práce filozofa. Jakmile se tadleta specifika té práce v těch a sociálních vědách prostě nebudou zohledňovat, no tak potom samozřejmě celá ta podpora vý oblasti bude trošičku formální a, myslím si, ne zcela účelná. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Další problémy, se kterými se vědecká práce v oblasti humanitních věd potýká, vysvětluje o Havelka. Miloš HAVELKA, proděkan pro vědu a výzkum na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy profesor Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Zvláštním problémem potom taky je představa bych řekl nejvyšších špiček, který rozhodují o způsobem a jaký význam mají jednotlivé výsledky. My jsme nedávno zažili vlastně pokus zred vědeckých časopisů s tím, že je potřeba zvyšovat vědeckost tím, že se bude zvyšovat vědeck Ale ono třeba pro historika je velice složité, když se dozví, že třeba nějaký regionální č muzea nedostane podporu, protože samozřejmě, i když je, třeba se může říct, že třeba polov věcí, které v tom regionálním věstníku vycházejí, nemá nějaký super vědecký charakter, tak polovinu představují velice důležité informace, které pokud nebudou tyto, bych řekl, regio činnosti podporovány, no tak nebudou už vůbec nikdy zachyceny. Představa té vědeckosti, že v těch humanitních vědách je publikace v karentovaném časopise pokud možno v zahraničí, je trošičku zcestná, jednak proto, že celý ten systém toho scientometrickýho přístupu k řízen 1 věc, že těžiště všech tady těch scientometrických systémů jsou, bych řekl, experimentáln přírodovědní disciplíny, kde třeba v medicíně, ve fyziologii, je v International Science i asi 250 časopisů, zatímco třeba v oblasti sociologie na celém světě se sleduje a vyhodnocu 23 časopisů, což je samozřejmě nepoměr, protože dostat se potom do tady těchto časopisů tř který píše o českých dějinách nebo český literatuře a dělá třeba sociologii české literatu nemá šanci se tam dostat. Jednak také proto, že vlastně všechny ostatní národy tady v tom vědy velice zdůrazňují aspekt národní vědy a národní kultury. Takže, třeba časopis, jako j historický, by měl sám být považován kompetentními lidmi za nejvyšší standart vědeckosti p dějinách. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, a jestli, promiňte, že vám vstupuji do řeči, jestli tomu dobře rozumím, tak tomu se to nějak už narovnává tato situace? Miloš HAVELKA, proděkan pro vědu a výzkum na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy profesor Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Bohužel právě naopak, ta situace jdoucí tím scientometrickým směrem se trošičku zhoršuje. chápu tu intenci, že je potřeba za peníze, který ty humanitní a sociální vědy dostávají, j dávat odpovídající výsledky, ale nemělo by se to asi řešit tak, že to zároveň bude postiho méně určitou rovinu tvorby kulturní produkce a popularizace vědy, které nemají potom z čeh týká například těch regionálních sborníků a nejrůznějších muzejních zpráv a tak dál, který vylučovány z hodnocení vědecké práce, ačkoliv ty výsledky, jak jsem říkal, mohou být důlež nebo velice důležité pro další badatelskou činnost. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořil profesor Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty human taktéž Univerzity Karlovy Miloš Havelka. Egyptologie je malý, méně než 200 let starý, exot vám představíme v dalších minutách dnešního vydání Studia STOP, které věnujeme postavení h české společnosti. Česká egyptologie byla založena krátce po vzniku Československé republi fakultě Univerzity Karlovy a je dodneška jediným egyptologickým pracovištěm u nás. Má 8 st a přibližně 15 odborných vědeckých spolupracovníků, taktéž pracovníky administrativní a te Jaký smysl má v naší malé zemi pěstovat tento úzce specializovaný obor a co je jeho náplní se zeptala světově uznávaného egyptologa Miroslava Vernera, ředitele koncese pro výzkum lo Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Miroslav VERNER, egyptolog, ředitel koncese pro výzkum lokality Abúsír Českého egyptologic Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Náplní egyptologie je zkoumat dějiny starého Egypta, kulturní odkaz starého Egypta. To je, takový základní předmět bádání egyptologického, který pochopitelně má poměrně pestrou pale od, řekněme, lingvistického bádání, přes archeologii, až řekněme i uměnovědnému bádání. Če myslím si, za léta svého působení získala respektované postavení i v mezinárodním měřítku. velice dobře hodnocena. Čeští egyptologové se podílejí na výzkumu a záchraně památek přímo už půl století. Odpovědět na otázku, zdali v naší malé zemi a jaký smysl má egyptologie. J prostě smysl má každá dobrá práce, která přináší kvalitní výsledky. Takových malých oborů celá řada a myslím, že z tohoto zorného úhlu asi by nebylo nejšťastnější posuzovat vědní o Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste sám studoval a absolvoval egyptologii a prehistorickou archeologii na Filozofické Univerzity Karlovy v Praze. Můžete říci, jak je to s tím dnešním zájmem studentů o egyptol se uchází o to studium a kolik jich má možnost dnes studovat? Miroslav VERNER, egyptolog, ředitel koncese pro výzkum lokality Abúsír Českého egyptologic Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Zájem o studium egyptologie je obrovský, bez nadsázky. Pokud vypíšeme tento obor, tak se n průměru okolo 150 zájemců o studium egyptologie. Bohužel nemůžeme uspokojit všechny, také nebylo možné, je zapotřebí učinit i výběr mezi studenty. Takže, nakonec bereme ne více než ročníku. Egyptologii otevíráme nikoli každoročně, ale otevíráme ji zhruba jednou za 5 let. zvažujeme, že bychom mohli obor otevírat v kratším časovém intervalu, asi tak jednou za 3 výukou egyptologie pro tak malý počet studentů jsou spojeny určité problémy. My si plně uv ten pedagogický úvazek je relativně nevelký, a proto těžiště činnosti toho našeho týmu spo v práci věděcké a snažíme se právě, myslím, docela ku prospěchu obou vlastně těchto stráne pedagogické i vědecké obojí kombinovat. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jaké uplatnění vaši absolventi potom nacházejí v praxi, zůstávají v oboru? Miroslav VERNER, egyptolog, ředitel koncese pro výzkum lokality Abúsír Českého egyptologic Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- No, tak my samozřejmě očekáváme, že uchazeči o studium egyptologie budou kvalitně připrave nejen velice kvalitní všeobecné vědomosti, ale že budou také velmi dobře jazykově připrave minimálně 1 světový jazyk aktivně a ostatní světové jazyky, mám tedy na mysli ty standardn franština, němčina, že budou znát pasivně. A samozřejmě, že budou mít také hlubší znalosti jde o starý Egypt, jeho dějiny a reálie. Nakonec z těch absolventů, ti nejlepší z nejlepší v oboru uplatnit. I to je jeden z důvodů, proč prostě nebereme tak obrovské množství poslu se nám hlásili ke studiu egyptologie, protože by bylo podle našeho názoru naprosto nezodpo desítky a desítky egyptologů, kteří by přece nemohli mít žádné uplatnění v tak malé zemi, republika. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak vnímáte postavení vašeho oboru? Je takovou popelkou mezi ostatními obory a nebo se drž nebo má trochu třeba výsadnější postavení? Miroslav VERNER, egyptolog, ředitel koncese pro výzkum lokality Abúsír Českého egyptologic Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Já se domnívám, že náš obor, byť velmi malý, má velmi slušné, velmi pěkné postavení na fak pracoviště je jedním ze 6 držitelů veděckovýzkumného záměru na naší fakultě. Takže, uvědom fakultě je více jak 100 různých oborů a několik desítek pracovišť, tak prostě tento relati respektive poměrně malé pracoviště samozřejmě řeší docela rozsáhlé úkoly, které přesahují republiky. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A čím jste si, promiňte, a čím jste si zasloužili takovou tu zvýšenou pozornost? Je to vaš nebo je to tím, že opravdu ta egyptologie se jeví z toho hlediska i celospolečenského jako jiné obory menší? Miroslav VERNER, egyptolog, ředitel koncese pro výzkum lokality Abúsír Českého egyptologic Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------- Možná je to tak trošku kombinace několika faktorů. Nepochybně egyptologie je atraktivní ob jestli je to kletba faraonů a nebo jestli je to například atraktivita Tutanchámonova pokla pokud se konají například přednášky různé nebo výstavy s egyptologickou tématikou, zpravid výrazně frekventovanější než prostě výstavy či přednášky z některých jiných oborů. Pokud j našeho výzkumu, tak ten v současné době zajišťuje vědeckovýzkumný záměr, který už jsem zmi záměr se nazývá Výzkum civilizace starého Egypta a získali jsme ho v soutěži, probíhá od r projektovaný do roku 2011. Vedle toho existuje několik menších grantů, které se podařilo o získat některým mým spolupracovníkům, kteří se podílejí na řešení úkolů věděckovýzkumného Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Slyšeli jste Miroslava Vernera, významného českého egyptologa z Českého egyptologického ús fakulty Univerzity Karlovy. Dalším oborem, o který je dnes z řad uchazečů o studium značný obor psychologie. Řadíme jej mezi obory společenskovědní. Profesor Vladimír Smékal je vyso pedagogem na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde vyučuje psycholog psychologickou metodologii i psychologii náboženství. O psychologii jako oboru říká toto: Vladimír SMÉKAL, profesor Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerz -------------------- V každém případě je psychologie až dosud u nás do značné míry považována za takzvanou měkk srovnání s tvrdými vědami, jako jsou vědy fyzika, chemie, částečně možná i biologie a nebo čili psychologie se stále řadí do věd sociálních nebo do věd humanistických. A já teď, kdy toho slova měkká věda, tak se opírám o koncepci Richarda Blendyho, australského ekonoma, k formu nazvanou studii publikoval někdy v 2. polovině 80. let minulého století a řadí mezi psychologie také třeba literární vědu nebo historiografii a další tedy v užším slova smysl vědy a říkal, že tyto vědy používají takzvaný rétorický diskurz. To znamená, že důkazy, kt jsou spíš založeny na eleganci vyjádření než na nějakých matematickostatistických důkazech Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A znevýhodňuje to psychologii, pokud ji srovnáváme s těmi tvrdými vědami, případně s výzku výsledku nese něco pro laickou veřejnost hmatatelného, to znamená, že se z aplikovaného vý vyrobí nějaký lék, který je účinný na nějakou konkrétní nemoc, a to tedy laikům opodstatňu důležitost té které vědy, tak jak je to v psychologii s tím výzkumem? Vladimír SMÉKAL, profesor Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerz -------------------- Kognitivní psychologie, respektive na behaviorismu založená psychologie se inspirovala exa přírodními a snaží se používat matematickostatistických důkazů či takzvaného testování hyp statistické významnosti rozdílu třeba mezi skupinami nebo korelačních analýz k odhalení so třeba nějakými podmínkami nebo předpokládanými příčinami, jako je /nesrozumitelné/ v rodin stav nebo průběh porodu a tak dále. Když bych uváděl příklady z vývojové psychologie a důs to má třeba pro chování nebo prožívání nebo odolnost lidí nebo třeba i sklon ke kriminalit tak v tomto smyslu psychologie se snaží být bližší těm exaktním vědám. Ovšem mnoho proudů a mnoho témat se inspiruje tím, čemu se v posledních 15-ti, 20-ti letech říká kvalitativní to znamená, že se nepoužívá matematická statistika, ale spíš se hledají až takovým individ způsobem souvislosti mezi určitými událostmi a jejich důsledky. Ovšem největší problém v p těm vyloženě exaktním vědám, jako je fyzika nebo chemie, je v tom, že psychologie nemá výk znamená, že i když zjistíme určité souvislosti, tak ty souvislosti většinou mají statistic a my můžeme formulovat jenom doporučení pro prezenci nebo pro vyhýbání se některým rizikov životě, abychom chránili lidi před třeba zhroucením nebo tím burn-out syndromem, čili jaký myšlenkovým citovým vyhořením, nebo i psychopatologickými změnami či duševními chorobami. jasně říct: když budete dělat to a to, nebo když budete v takových a takových podmínkách, tak, jak se to většinou dá říct v některých oblastech fyziky nebo chemie. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dále psycholog Vladimír Smékal popisuje důvody, proč je dnes takový zájem o studium psycho Vladimír SMÉKAL, profesor Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerz -------------------- Ty počty jsou dvacetkrát i vícekrát vyšší než je nakonec počet přijatých. Ten důvod zájmu v tom, že skutečně se v naší společnosti klade velký důraz na to, čemu se říká sociální ka kvality lidí, kteří vstupují do zaměstnání a zejména do zaměstnání, kde hraje roli dovedno dovednost řešit problémy, rozhodovat a tak dál, a tím vším se vlastně psychologie zabývá. výběrové metody, které se používají pro výběr zaměstnanců v rámci personalistiky nemají ta jednoznačnost a jistotu, jakou má třeba predikce nějakých událostí ve fyzice nebo v chemii je to daleko jistější, než vybírat na základě dojmu nebo na základě doporučení, i když poc hraje roli. A myslím si, že i mladé lidi přitahuje i to, že díky tomu mají vlastně určité na druhé lidi, respektive prestiž, respekt a tak dál. Mám zkušenost, že mnoho našich uchaz přijati a kteří studují, když pozoruju, jak se během studia mění, tak zjišťuju, že skutečn na studium třeba i proto, aby si vyřešili nějaké své osobní problémy, potom s takových abs mají reflexi toho, co si sami zažívali, ty nejistoty vztahové a podobně, tak jsou z nich s psychologové. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ještě by mě zajímalo, je ten obor dostatečně jaksi dotovaný, daří se oboru psychologie zís částky, aby se mohl pohodlně rozvíjet? Vladimír SMÉKAL, profesor Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerz -------------------- Myslím si, že si psychologie úplně stěžovat nemůže ve srovnání třeba s některými uměleckým dotace jsou slušné, protože se naše rozhodující orgány, které v těch různých grantových ag i na ministerstvu školství přidělují peníze fakultám a pracovištím, tak vědí, že peníze ta se vrátí tím, že psychologové budou dobře připraveni a budou pomáhat jak v prezenci těch n sociálních jevů, u toho, jak se tomu dnes říká rizikového chování dětí, mládeže i dospělýc straně, že budou pomáhat i v tom růstu výběru a zvyšování kvalifikace, takové té psychosoc odborníků, manažerů a tak dál. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře, to znamená, pokud bychom udělali nějaká krátký závěr, tak z vašeho odborného pohled její postavení je takové velmi dobré, dá se říci, není nikde na okraji a ta společenská pr na psychologii nazíráno, je dosti dobrá. Vladimír SMÉKAL, profesor Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerz -------------------- Je to přesně tak, jak to říkáte. Jsme pozitivně přijímání. Vzpomínám si, jak někdy v 2. po v 80. letech u nás jeden prorektor tak výsměšně řekl na jednom takovém setkání: "Vy jste t obor, vy nebudete vůbec potřebný", tak bych řekl, že celosvětově se ukazuje, že psychologi A vybavuju si ještě výrok jednoho prognostika vědy, který říkal, že v 19. století bylo sto také vrcholilo vlastně objevem radioaktivity a její potenciální využitelnosti tehdy, 20. s biologie, to bylo řečeno někdy, myslím, na počátku 20. století, a vrcholilo to na konci 20 objevem genomu, čili jedním z nejvýznamnějších objevů biologie. A předpověděl, že 21. stol psychologie. Takže, to pochopitelně jako psycholog přijímám s obrovskou nadějí, že tomu ta Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořil vysokoškolský profesor Vladimír Smékal z Katedry psychologie Fakulty sociálních st univerzity v Brně. A v poslední části dnešního vydání Studia STOP si přibližme poměrně šir slavistiky, s nímž souvisí celá řada témat, jazyková, literární, historická. Při této příl oslovila slovakistu, hungaristu, literárního historika a v neposlední řadě ředitele Ústavu a východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zeptala jsem se která s oborem slavistiky souvisejí, je celá řada, obor je značně široký, ať už zahrnují t literární či historická. Můžete říci, jak často se vám stává, pokud hovoříte s někým, kdo lidé nerozumí, čím se konkrétně profesně zabýváte? Rudolf CHMEL, ředitel Ústavu slavistických a východoevropských studií Filozofické fakulty Karlovy, slovakista, hungarista, literární historik -------------------- Tak, zase není to, myslím si, až tak hrozný, že by lidé nevěděli, když řekneme, že to je Ú slavistických a východoevropských studií, že co tam asi učíme, protože je to vlastně posta tradičním základě české, zejména pražské slavistiky, což je takříkajíc rodinné stříbro Fil Karlovy univerzity. Ale pravda je ta, že dnes učíme na našem ústavu 12 jazyků, akreditovan literatur, kultur, z těch 12 jazyků je 11 takzvaných malých a jenom 1, rusistika, je vlast Takže, ta různost je pro náš ústav skutečně charakteristická. A je i svým způsobem exkluzi přitažlivá, ale samozřejmě i trochu složitější nebo komplikuje trochu život. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Můžete vyjmenovat některé ty menší jazykovědné obory? Nemusíte všech těch 11. Rudolf CHMEL, ředitel Ústavu slavistických a východoevropských studií Filozofické fakulty Karlovy, slovakista, hungarista, literární historik -------------------- Máme přes 40 interních učitelů a asi 20 externích. Máme ty jazyky rozděleny do 3 seminářů. je slovakistika, polonistika a hungaristika, východoevropský je rusistika, ukrajinistika a lotyšština, litevština, a pak jsou jihovýchodní, to jsou slovinština, srbština, chorvatšti máme, bulharštinu. Na každý obor musíte mít minimálně 2 kvalifikované síly. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Kolik v těch malých oborech studuje studentů? Rudolf CHMEL, ředitel Ústavu slavistických a východoevropských studií Filozofické fakulty Karlovy, slovakista, hungarista, literární historik -------------------- Máme na těch malých oborech od 5 do 10 studentů přibližně, plus na tý rusistice samozřejmě Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak je to u vás s těmi malými jazykovědnými obory, hrozil některému třeba zánik a nebo jso přiměřeně dotovány a nemají problémy, tedy finanční problémy? Rudolf CHMEL, ředitel Ústavu slavistických a východoevropských studií Filozofické fakulty Karlovy, slovakista, hungarista, literární historik -------------------- Ty dotace pokryjou skutečně jenom ten základ, to minimum. A tak se pokoušíme už vlastně 2 ústavu řešit problematiku financování a navyšování prostředků pro chod ústavu z různých zd agentura České republiky, máme grant visegrádského fondu, máme různé rozvojové projekty mi školství. To jsou samozřejmě komplementární, doplňující projekty, ale v každém případě zle i kvalitu výuky, kvalitu vědeckého bádání na ústavu. Takže, v tomhletom, si myslím, že mi chvostu, abych tak řekl. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, poslední věc, která by mě zajímala. Jak si česká společnost váží vzdělanosti celkově, investice do vzdělání v humanitních oborech a i co se týče společenské prestiže, jak se mě vzdělanost? Rudolf CHMEL, ředitel Ústavu slavistických a východoevropských studií Filozofické fakulty Karlovy, slovakista, hungarista, literární historik -------------------- Pokud 2 století byl ideál vzdělaný člověk v tom nejlepším slova smyslu, tak dneska je ideá informovaný nebo informační. Takže, v tomhletom, si myslím, mi musíme přizpůsobit i vzdělá školách. Pravda je však ta, že bychom mi pedagogové v podstatě neměli se zaměřovat jenom n banálních vědomostí, faktů, poznatků, ale že bychom měli zejména rozvíjet kreativitu, emoc to bohužel ale můžou dělat jenom kreativní lidé, kreativní učitelé, osobnosti, a tam je te pes zakopaný, že bez těchhletěch osobností skutečných na vysokých školách, které ale musí zaplaceny, bez nich ta kvalita toho vzdělávání nepůjde nahoru. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Uzavřel dnešní vydání Studia STOP ředitel Ústavu slavistických a východoevropských studií fakulty Univerzity Karlovy Rudolf Chmel. A jsme na konci dnešního vydání. Na poradu spolup technice a režii Jitka Procházková a Radvít Novák a ze studia Českého rozhlasu 6 vám všem Českého rozhlasu 6 přeje klidnou noc Terezie Jirásková.