Bílá kniha jde do vlády. Bohužel ****************************************************************************************** * Bílá kniha jde do vlády. Bohužel ****************************************************************************************** 9.12.2008, rubrika: HORIZONT, strana: 11, autor: Jakub Jirsa DISKUSE Bílá kniha terciárního vzdělávání (BK), podklad pro reformu vysokého školství, „jde do vlá ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pod vedením Petra Matějů může být se s spokojen. Mnohem méně jsou však spokojené vysoké školy, a zejména jejich humanitní či uměl Nutnost reformy nikdo nezpochybňuje. BK ale nebere na zřetel specifické potřeby humanitníc oborů, naopak některé reformní kroky přímo ohrožují jejich přežití. Bohorovnost autorů Zejména v případě humanitních a uměleckých oborů BK od své první verze závažnějších změn a její autoři se ani neobtěžovali reagovat na výtky, které na veřejných v tisku zazněly. Kritické texty z novin a časopisů pro jistotu nejsou uveřejněny ani v sek médiích na webu ministerstva. Reformní tým bral v potaz pouze komentáře, které byly zaslán přímo na ministerstvo. V odpovědích, kterým se úředně říká „vypořádání“, pak převažuje boh koncepční námitky jsou odmítnuty jako neopodstatněné a kladného „vypořádání“ se dostane vě žádostem o podrobnější definice či doplnění statistik. Navíc nový vysokoškolský zákon je n v absolutní tichosti a o diskusi nad ním se ani nemluvilo. Hlavní obavou humanitních a uměleckých oborů je jejich financování po zavedení tzv. manaže vedení univerzit. Podle tohoto návrhu většinu ve výkonných orgánech univerzity nebudou mít ale zástupci podnikatelské sféry a politických institucí. Důraz celé reformy je kladen na s podnikatelskou sférou a na aplikovaný, komerčně využitelný výzkum. Podle autorů BK jsou humanitních oborů připravováni pouze „pro různé pozice ve státní správě a administrativě o Specifická role humanitních oborů ve společenském a kulturním prostoru, či dokonce možnost výzkumu, který však nemá příliš společného s průmyslem či podnikatelskou sférou, je autorů velkou neznámou. Reforma zřejmě předpokládá, že díky externím, soukromým zdrojům státu zbudou peníze, který obory podpoří. Nedokážu si však představit, kde by měly nějaké peníze zůstat. Autoři sami na rozdíl od civilizovaných zemí u nás lze očekávat pokles státních výdajů na vzdělání, a některé obory vzdají svého státního podílu ve prospěch humanitních věd, je více než bláhov financování vysokých škol nastaveno tak nešťastně, že humanitní obory pomalu rezignují na seminářích, jelikož veškerý důraz je kladen na vysoký počet studujících. Ostatně Bílá kniha není přesvědčivá ani ohledně finančních prostředků získaných ze soukrom Tyto prostředky má zřejmě zajistit účast podnikatelského sektoru ve správních radách unive BK nijak nepopisuje, jakým způsobem tyto soukromé prostředky univerzita získá. Kniha mlčí zajistit financování univerzit ze soukromých zdrojů. Přitom externím aktérům dává do rukou chodem univerzit, aniž by specifikovala jejich povinnosti či jakýkoli přínos. Tento přístu klasickou ukázkou principu „soukromé zisky za veřejné náklady“. Úsměvná je snaha autorů reformy přesvědčit veřejnost, že manažerský způsob vedení univerzi ve světě setkává s nadšením. Jako příklad jim slouží univerzita v anglické Cambridgi. Tent instituci působím jako „visiting scholar“ na fakultě klasických studií. Jediné, co podle v profesorů filozofie či klasických studií drží jejich obory při životě, je tradice a histor univerzity. Rozhodně to však není obliba u „manažerského“ vedení univerzity. Naopak během let zde humanitní obory čelí vážným problémům s udržením stálého počtu přednášejících. Nem vlastní, na státu či jakémkoli vnějším zdroji nezávislé prostředky k rozvoji humanitních v vedení k jejich zachování rozhodně nepřispěje. Vždy jsem pokládal stávku a podobné akce za přiznání neschopnosti dále komunikovat rozumně Také jsem byl přesvědčen, že tato situace nemůže v rámci univerzity nastat. Mýlil jsem se. školství a jeho reformní tým mne přesvědčil, že by humanitní fakulty českých univerzit měl zvažovat takovou formu komunikace, která by měla širší společenský dopad. *** Nutnost reformy nikdo nezpochybňuje. Některé reformní kroky ale přímo ohrožují přežití hum uměleckých oborů.