Přijímačky jsou ohroženy. Univerzity chystají stávku

13.12.2008, rubrika: Zpravodajství, strana: 10, autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ

Humanitní obory mají namále, kvůli financím rezignoval děkan Pedagogické fakulty UK

Praha/ Filozof má mít neustálý pocit hladu a zdržovat se v chladu, aby se mohl plně soustředit na svou mysl. Říkávalo se ve středověku a nyní se k tomu české školství zřejmě vrací. Akademická obec to odmítá, tudíž chystá stávku. „Financování vysokého školství obecně a humanitních fakult zvlášť je kriticky nedostatečné, proto se Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) rozhodl konat,“ řekl Deníku jeho předseda Petr Christov. Nyní budou pražští filozofové jednat se svými kolegy z celé republiky. „Chceme upozornit na celkově podfinancované vysoké školství, nejen na situaci humanitních oborů,“ řekl Christov.

Stejně jako představitelé celé univerzity nesouhlasí s názorem, že situaci vyřeší nová koncepce rozvoje terciárního vzdělání, kterou obsahuje tzv. Bílá kniha. „Reforma naprosto nezohledňuje šíři oborů a jejich rozdílnou materiálovou náročnost,“ míní Christov. Kvůli nedostatku peněz na studium a platy abdikoval také děkan Pedagogické fakulty UK Pavel Beneš. Včera jeho rezignaci přijal rektor Václav Hampl. „Pokud vláda nepřehodnotí svoji politiku financování vysokých škol, odrazí se to na útlumu některých oborů,“ potvrdil mluvčí UK Václav Hájek.

Krizi nevyléčí bankéři a technici

Mohlo by se to týkat i katedry českého jazyka a literatury nebo sociologie. Přitom dnes už každý odborník ví, že jevy, třeba finanční krize, nemají čistě ekonomické řešení. „Děláme výzkumy v terénu a z nich jednoznačně plyne, že například produktivita práce zdaleka není jen věcí výkonu, ale také spokojenosti v práci, přístupu nadřízených, celkového klimatu. Ukazuje se, že pro humanitní obory, jako jsou pedagogika, psychologie, sociální práce, bude čím dál větší odbyt,“ vysvětluje vedoucí katedry sociologie FF UK František Buriánek. Upozorňuje zároveň, že zárukou kvality absolventů je individuální, výběrová výuka. Jenže v tom je kámen úrazu. „Ideální by bylo zvýšení tzv. koeficientu ekonomické náročnosti humanitních oborů,“ říká děkan FF UK Michal Stehlík.

S ničím takovým však ministerstvo školství nepočítá. „Žádný rozdíl ve finanční podpoře společenských oborů se ve vztahu k ostatním vědám nepřipravuje. Jejich financování se bude odvíjet od schopnosti produkovat kvalitní výsledky výzkumu a vývoje stejně jako u ostatních studií,“ sdělila Deníku Helena Müllerová z tiskového odboru ministerstva.

Rozpočet vysokých škol se sice oproti loňskému roku zvýšil o půl miliardy, jenže počet studentů narostl o deset procent. Proto Konference rektorů žádala alespoň 2,5 miliardy korun navíc. Ve vyspělých evropských státech do terciárního vzdělávání plyne zhruba jedno procento HDP. Pokud by to platilo u nás, dostaly by vysoké školy příští rok 41,5 miliardy korun. Reálně získají 24,6 miliardy. I to je důvod, proč studenti a pedagogové pražské filozofické fakulty chystají demonstrace. „Nevylučujeme ani bojkot přijímacích zkoušek,“ potvrdil Christov.

***

Výdaje na české vysoké školství

Položka rok 2008 tis. Kč rok 2009 tis. Kč změna v%

Rozpočet bez programů EU 24 101 935 24 640 250 102,2

Z toho obnova majetku 3 021 649 2 736 749 90,6

Zdroj:MŠMT