Jako v Americe to u nás ještě nějakou dobu nebude, aby postávali před každou nemocnicí právníci a odchytávali pacienty s nabídkou: Pokud jste nebyl spokojen s péčí, tady je má vizitka...

Do této kategorie spadám i já, když učím jako profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a pohledem na výplatní lístek zjišťuji, že mám měsíčně přibližně polovinu této „uspokojivé“ částky. Patrně to bude tím, že nedělám vědu? Publikoval jsem v posledních letech několik vědeckých knih a desítky studií, kromě jiného jednu monografii anglicky a jednu německy. Letos jsem dostal prestižní Humboldtovu cenu, kde mezinárodní grémium vybírá z vědců všech národností a všech oborů. Dělám tedy vědu málo? Nebo je pes zakopaný jinde a já nejsem schopen shánět si granty?

Studovat v zemích Evropské unie dnes není pro mladé Čechy nic neobvyklého a složitého. K studijnímu výjezdu na vybranou evropskou vysokou školu či univerzitu stačí splnit jen několik málo podmínek. V zemích EU totiž platí pravidlo, že student z jiného členského státu musí mít stejné podmínky pro studium jako místní občané.

„První verzi Bílé knihy terciárního vzdělávání a celý dosavadní proces jejích příprav odmítáme.“ Tak zní oficiální stanovisko Univerzity Karlovy ke koncepčnímu dokumentu ministerstva školství o reformě terciárního vzdělávání.

„Kam se hlásíš?“ „Na práva.“ „A co máš jako rezervu ,na jistotu‘?“ „Další práva.“ „Blázne!“ I když se vyplatí nechat si v zásobě přece jen ještě nějakou jinou školu, dávno už neplatí, že na práva je nemožné se dostat.

Pojďme se v dnešním vydání relace zamyslet nad postavením, rozvojem a i dalším osudem humanitních oborů v České republice a ptejme se na otázky, zda jsou z hlediska financí, společenské prestiže či uplatnění absolventů humanitní obory obory soběstačnými nebo zda je takzvaně tvrdé vědy předbíhají.

Zásadním úspěchem se chlubí Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Po třech letech rekonstrukcí zpřístupnila odborníkům i veřejnosti univerzitní muzeum, které se podle expertů zařadí mezi ty nejvýznamnější. Jméno dostalo po českém paleontologovi Ivo Chlupáčovi.

Od trilobitů a dinosaurů až k současným savcům. Tak dlouhou vývojovou řadu živočichů představuje Chlupáčovo muzeum historie Země, které bylo včera oficiálně otevřeno na Přírodovědecké fakultě UK v Praze na Albertově.

Ještěrka, kterou byste asi nechtěli potkat. Ale vlastně proč ne. Už nepokouše, neublíží. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy je ode dneška jediným místem v Česku, kde můžete vidět kostru dinosaura v životní velikosti.

Na Vysoké škole ekonomické v Praze dnes zasedne plénum České konference rektorů. Jednat budou o rozpočtu univerzit, ale také o dalších problémech českého vysokého školství. Diskutovat se bude o připravované reformě vysokých škol a o změnách navržených v takzvané Bílé knize terciárního vzdělávání. 

Sněmovna se tento týden už podruhé mimořádně sešla, tentokrát kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. Rozhodnout by o něm mohla nejspíš příští týden. Odpoledne se pak poslanci vrátili k programu svého prvního mimořádného jednání, které zahájili v úterý. Projednali řadu daňových změn či novelu školského zákona.

Vyškolit učitele, dostat počítače do tříd a naučit pracovat s počítačem a informacemi všechny generace uživatelů je cílem ministra školství Ondřeje Lišky (SZ).

„Víme, kolik hormonů nacucá rostlinná buňka a co vypuzuje. Čili jde o jakousi látkovou výměnu, “ objasnil mi populárním způsobem bakalář Petr Hošek (22) z pražského ČVUT, jenž studuje na fakultě biomedicínského inženýrství a je čerstvým držitelem Ceny Josefa Hlávky.

Humanitní fakulta vysokých škol se chystají stávkovat. V jejich rozpočtech totiž chybějí stamiliony a docházejí jim i poslední peníze na výplaty pro učitele. Situace pobouřila také studenty, kteří chtějí vyjít protestovat do ulic.

Unikátním exponátem Chlupáčova muzea historie Země je osmimetrová kostra dinosaura rodu Carnotaurus, jediná na území České republiky. Muzeum bylo otevřeno ve středu na Albertově v podzemí Přírodovědecké fakulty UK.

Po roce diskusí má ministerstvo školství definitivní podobu Bílé knihy terciárního vzdělávání. Tedy koncepčního dokumentu o reformě vysokoškolského vzdělávání. Tu by měla do konce tohoto roku dostat ke schválení vláda.

Návrh zákona o reformě českého vysokého školství by mohl být připraven na podzim příštího roku. Oznámil to ve čtvrtek ministr školství Ondřej Liška (SZ). Podle Karlovy univerzity je ale zpracování nedostatečné, proto univerzita vydala odmítavé stanovisko k procesu přípravy tzv. bílé knihy, z níž má zákon vzniknout.

Reformy českého vysokého školství nebudou mít smysl, pokud univerzity bojují o holé přežití. Chybí jim jedna a čtvrt miliardy korun, nejhůř na to doplácejí humanitní obory. ČTK to řekl rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Návrh zákona o reformě českého vysokého školství by mohl být připraven na podzim příštího roku. Ministerstvo školství do základního dokumentu reformy, tak zvané bílé knihy, zapracovalo všechny připomínky odborné veřejnosti.

Slovenské vysoké školy stále více zaostávají za zahraničními. Vyplývá to ze studie nevládní Akademické rankingové a ratingové agentury (ARRA), která již čtvrtým rokem hodnotila kvalitu slovenského vysokého školství

Pokud si chce absolvent střední školy splnit v Česku svůj sen stát se lékařem, má k tomu v současnosti příležitost hned na osmi vysokých školách či jejich fakultách. Ať již vystuduje kteroukoliv z nich, získá titul doktora medicíny – tedy MUDr. – a stane se lékařem. Přesto existují mezi jednotlivými školami často i významné rozdíly.

1. lékařská fakulta UK bude pro příští akademický rok opět přijímat uchazeče o studium adiktologie. Obor nabízí specializované akademické vzdělání všem, kteří chtějí pracovat nebo už pracují v oblasti prevence a léčby různých forem závislého chování,. jako jsou užívání ilegálních drog, alkoholu, tabáku nebo gambling.

Český klub skeptiků Sisyfos připravil na 9. prosince přednášku o největším urychlovači částic u Ženevy. Od 17.00 v posluchárně kladenského gymnázia odpoví Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty například na otázku, k čemu je urychlovač částic dobrý.

Velkolepé plány na vytvoření elitního pracoviště v oblasti počítačových věd a kybernetiky má České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Má vyrůst do roku 2012, přičemž stavební povolení by mělo být vydáno již v příštím roce

Oslovovat správně nemocniční personál nebývá vždycky jednoduché. Člověk neví, jestli stačí říct muži v bílém plášti „pane doktore“, nebo by měl použít oslovení „pane primáři“, případně „pane asistente, docente, profesore“. Jedinou jistotou byly vždycky sestry. U těch se našinec nespletl. Tedy dřív. Dneska se mu může stát, že mu oslovená řekne:já ale nejsem sestra, já jsem asistentka. Kdyby přitom maturovala na střední zdravotnické škole o rok dřív, titul sestry by jí náležel.

Ve srovnání s vyspělými státy Ameriky a Evropy – Německem, Francií, Británií, USA – je půldruhého procenta příliš malým podílem. Na druhou stranu to, že polovina zdrojů – pokud je to pravda – přišla ze soukromých zdrojů, je velmi dobrým znamením. Mám problém s tím zbytkem, neboť jde o peníze daňových poplatníků, jež jsou přerozdělovány vládou.

Na podporu národního výzkumu a vývoje je pro Česko z evropských peněz připraveno zhruba 53 miliard korun. Peníze, které bude možné čerpat až do roku 2013, jsou určeny zejména pro vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další neziskové organizace, které se zabývají výzkumem a vývojem. Novinářům to dnes řekl ministr školství Ondřej Liška

Bílá kniha terciárního vzdělávání (BK), podklad pro reformu vysokého školství, „jde do vlády“. Tým ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pod vedením Petra Matějů může být se svým úspěchem spokojen. Mnohem méně jsou však spokojené vysoké školy, a zejména jejich humanitní či umělecké fakulty. Nutnost reformy nikdo nezpochybňuje. BK ale nebere na zřetel specifické potřeby humanitních či uměleckých oborů, naopak některé reformní kroky přímo ohrožují jejich přežití.

Hendikepovaní studenti dostali od konta Bariéry přes tři miliony korun. Ty se podařilo získat na sobotní charitativní aukci. Konala se v pražském Karolinu a dražilo se na ní čtyři sta čtyřicet předmětů a to nejen od českých výtvarníků. Účastníci dražby si domů mohli odnést například obrazy, sochy či plastiky.

Na čtyřech příkladech vám ukážeme, jak lze RŮZNÝMI ZPŮSOBY hledat školu na Navigátorce. Požadavky se liší, modely jsme vybrali za vás. Medicínu, psychologii, informatiku a ekonomii.

Z téměř padesáti kriterií pro srovnávání veřejných vysokých škol, které nabízí server Navigátorka, jsme vybrali deset (viz strana E9). Podle těch jsme porovnávali právnické fakulty. Kromě nich jsme vyzkoušeli ještě lékařské, ekonomické, filozofické a technické. Soukromé VŠ v tomto srovnání nejsou obsaženy.

V e světově respektovaném americkém žebříčku ARWU zabodovala z českých škol jenom Univerzita Karlova. Stejně jako loni se umístila ve třetí stovce. Protože má ve své historii alespoň jednu Nobelovu cenu (profesor Heyrovský) a z ní pochází nejvíce českých prestižních publikací. Před ní je v žebříčku například 90 amerických, 22 britských, 11 německých univerzit. Za ní skončila nejlepší maďarská, polská, slovinská univerzita, Slováci nebodovali vůbec.

Diplom z vysoké školy stále zaručuje nejlépe placenou práci. A pokud máte technické nadání nebo vás baví programování a chystáte se je studovat, máte solidní plat téměř jistý.

Zájem zahraničních studentů o vzdělání na plzeňských univerzitách stále stoupá. Přijíždí ale méně vysokoškoláků z exotických zemí a posluchárny plní studenti z Evropské unie nebo Ruska. Mají to sem prostě blízko.

Děkan pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Beneš rezignoval na svou funkci. Důvodem jsou finanční problémy, do kterých se fakulta dostala, a hlavně ohlasy některých jeho kolegů, že za nedostatek peněz nese zodpovědnost právě Beneš.

Znalosti matematiky a přírodních věd se za posledních třináct let nejvíce zhoršily u českých školáků. Jejich učitelé zase patří mezi nejméně spokojené na světě. Toto je jeden ze závěrů zprávy mezinárodního srovnávání TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study).

Děkanové již delší dobu řeší nedostatek financí na humanitních fakultách. Nikdo to s nimi neřeší. Proto chtějí sáhnout po radikální formě protestu. "Pravděpodobně by se stávkovalo v den přijímacích zkoušek," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ místopředseda Akademického senátu Filozofické fakulty UK Josef Šlerka.

Pavel Beneš rezignoval na svou funkci. Podle Lidových novin jsou důvodem finanční problémy, do kterých se fakulta dostala, a hlavně ohlasy některých jeho kolegů, že za nedostatek peněz nese zodpovědnost právě Beneš.

Hrozí stávka vysokých škol. Studenti a pedagogové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtějí kvůli nedostatkům financí oslovit univerzity po celé zemi. Připravují protestní akce a pokud se situace nezmění, hodlají i stávkovat.

To potvrzuje i Azmi Maatok, řecký student všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. „Když jsem se rozhodoval, kam jít studovat, byla mi doporučena právě Plzeň s tím, že zdejší lékařská fakulta je jedna z nejkvalitnějších. Hodně pro mě bylo také důležité, že to mám do Řecka docela kousek. Také rodiče za mnou mohou častěji přiletět,“ říká Azmi Maatok.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze je bez děkana. Rektor univerzity Václav Hampl totiž přijal rezignaci děkana Pavla Beneše. Důvodem jeho odchodu je dlouhodobě špatná finanční situace na fakultě

Humanitní fakulty vysokých škol čelí dramatické finanční krizi. V krajním případě plánují stávky včetně bojkotu přijímacích zkoušek.

Pavel Beneš, dosavadní děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (UK) v Praze, jež se ocitla v kritickém schodku 20 miliónů korun, dokonce tento týden kvůli dlouhodobým ekonomickým problémům školy odstoupil z funkce.

Studentům a pedagogům z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy došla trpělivost. Kvůli nedostatku financí hodlají oslovit všechny své kolegy v republice.

Filozof má mít neustálý pocit hladu a zdržovat se v chladu, aby se mohl plně soustředit na svou mysl. Říkávalo se ve středověku a nyní se k tomu české školství zřejmě vrací. Akademická obec to odmítá, tudíž chystá stávku. „Financování vysokého školství obecně a humanitních fakult zvlášť je kriticky nedostatečné, proto se Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) rozhodl konat,“ řekl Deníku jeho předseda Petr Christov.

Zásadním úspěchem se chlubí Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Po třech letech rekonstrukcí zpřístupnila odborníkům i veřejnosti univerzitní muzeum. Jméno dostalo po českém paleontologovi Ivo Chlupáčovi.

Kvůli problémům v rozpočtu odchází z Pedagogické fakulty v Praze děkan Pavel Beneš. Jeho kolegové z Karlovy Univerzity mu dávají za vinu dvacetimilionový schodek v hospodaření fakulty. Beneš to popírá. O jeho rezignaci rozhodne vedení univerzity během několika dnů.

Pět týmů lékařů a vědců včera převzalo Ceny ministra zdravotnictví za letošní rok. Vítězné práce vybrala vědecká rada Interní grantové agentury ministerstva zdravotnictví.

Pojďme k dalšímu tématu. Humanitní fakulty v Česku čelí vážné finanční situaci. Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dokonce uvažuje o bojkotu přijímacích zkoušek jako protestu proti tomuto stavu.

O křeslo šéfa Akademie věd, kde se ročně vynakládá na vědu a výzkum kolem 5,5 miliardy korun, se dnes na zasedání Akademického sněmu utkají fyzioložka Eva Syková a fyzikální chemik Jiří Drahoš. Vítěz převezme tuto nepochybně významnou funkci od Václava Pačese, který se o zvolení na druhé funkční období neuchází.

V Praze od pondělí zasedají zástupci pro vzdělávání z 27 zemí EU, diskutují o spolupráci ve vzdělávání a strategických cílech resortu. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva školství pro předsednictví Tomáš Bouška. V následujícím půlroce zorganizuje ministerstvo 28 akcí a konferencí, kde se bude mimo jiné hledat směr evropského vzdělávání do roku 2020.      

Je to kvalita výzkumu na ústavech Akademie věd, dále strategická spolupráce s vysokými školami. A konečně podpora kvalitních mladých vědeckých pracovníků.

Vítězství profesora Drahoše lze tedy zdůvodnit určitou výhodou domácího prostředí, neboť již třetím rokem působí v centru Akademie jako místopředseda. Prioritami nově zvoleného nejvyššího funkcionáře Akademie je zejména podpora mladých vědců, vyšší kvalita výzkumu a lepší strategická spolupráce s vysokými školami.

Nebudu předstírat, že vím, jestli má mít národní patent 10 nebo 15 bodů. Ředitelé podniků i ústavů aplikovaného výzkumu mi říkali, že podle nich je nejlepší nepatentovat nic a v tajnosti vyvíjet. Jakmile přihlásíte patent, někdo už se pokusí vaši patentovou ochranu obejít a nápad využít. Proto se vytvářejí foggy (klamné) patenty, claim patenty (mají jen »vykolíkovat« prostor), čistě kvůli konkurenčnímu boji... Ustavím už teď spolu s lidmi z vysokých škol pracovní skupinu Akademie, která by měla navrhnout lepší tabulku pro hodnocení vědeckých výsledků.