Získat peníze je prostě věda ****************************************************************************************** * Získat peníze je prostě věda ****************************************************************************************** 14.7.2009, rubrika: Názory, strana: 8, autor: Martin Navrátil Komentáře Nestavte základní výzkum proti aplikovanému. Jsou to siamská dvojčata. Jedno bez druhého nepřežije. Lubomír Lízal z CERGE se sice v textu Vysoký trojskok do dálky o tyči (HN 2. če vysvětlit, proč by měl stát omezit podporu aplikovaného výzkumu a vývoje. Jeho argumenty j zpochybnit. Začněme dvěma nejkřiklavějšími omyly. Autor například píše, že v případě patentu „jde o vě efektem a proto není důvod utápět v aplikovaném výzkumu veřejné prostředky, když jde o sek privátní investory“. Něco takového může ale napsat jen člověk, který toho o patentech moc Zřejmě nikdy žádný neobhajoval u soudu, nepokoušel se ho prodat ani se nesnažil vymáhat ná narušení. Jinak by věděl, že soudní spory o patent se táhnou několik let, stojí v průměru milionu eur a není předvídatelné, jak dopadnou. Bez patentu na rozum Žádat o patent je obchodní rozhodnutí, které nemá nic společného s kv originalitou vynálezu. Jde o posouzení, zda vydělám víc peněz s patentem, nebo je výhodněj střežit jako obchodní tajemství. Je to samozřejmě rozhodování velmi komplikované s řadou neznámých. „Špatný patent“ nezname příjem“, jak píše Lubomír Lízal. Může znamenat i vysoké ztráty. Ani autorovo tvrzení, že tento sektor je lákavý pro privátní investory, neobstojí. Zná-li s ním nechám kontaktovat a ochotně zaplatím i provizi. Podle mých zkušeností totiž soukromí investoři do aplikovaného výzkumu a vývoje vkládají p nezbytně musí. Jinými slovy, jen když si chtějí udržet konkurenceschopnost. Investují tedy do inovací a ani tam se dvakrát nehrnou, pokud jim nenabídnete bezpečnou studenou termonuk elektrárnu, která se vejde v koupelně pod umyvadlo. V dalších pasážích Lubomír Lízal vymezuje „hranice rozumné státní podpory aplikovaného výz Na jednu stranu staví „morální hazard“, na druhou „vytlačování investic pro základní výzku případě prý investor automaticky preferuje rizikovější projekty, nenese-li v plné výši odp případné negativní dopady. V reálu ale nikdo nechce přijít ani o půlku peněz. Použití dota třeba daňových zvýhodnění znamená, že jsme schopni pracovat s větší intenzitou, ukončit pr nebo uvažovat ještě o nějakých dalších. Nemějme ale iluze o měření rizik. Čím větší inovac riziko. Tvrdit pak, že „podpora inovací omezuje prostředky dostupné pro základní výzkum“, je asi s jako tvrdit, že prostředky na vysoké školství omezují prostředky na ta základní. Ano, musíme se rozhodnout, jak dostupných finačních zdrojů využívat co nejefektivněji. Otá zda je dát jen základnímu nebo jen aplikovaného výzkumu. Je třeba uvažovat v souvislostech takovýchto: když postavíme o deset kilometrů dálnic méně, zbude nám významně více peněz na Debata o tom je nutná a zdravá, a to zvláště v době krize, kdy musíme omezovat všechny výd Necítím se povolán doporučovat, kolik se má dát na základní a kolik na aplikovaný výzkum v otázka pro politiky. Spočítat návratnost, která investice je výhodnější, nelze. Stejně jak návratnost investic do kultury nebo vzdělání. To šílené riziko V průmyslu víme, že na všech projektech, které by byly zajímavé a které b výnosné, pracovat nemůžeme. Tak jako je nesmysl na dostihových závodech vsadit na všechny chlubit, že jsme správně uhodli vítěze. Je to jen způsob, jak zaručeně prodělat. Proto si Profesor Robert G. Cooper z McMaster University ukázal ve svých rozsáhlých studiích, že v průměru úspěšný jen jeden projekt z dvaceti. Když tedy vedení firmy rozhodne, že nějaký pr dělá vlastně z 95 % správné rozhodnutí... Tím se dostáváme k otázce snižování investic do výzkumu a vývoje . Bude-li kvůli tomu nutn skupiny nebo zavřít laboratoře, možná to bude v řadě případů dobré, ale je také téměř jist procent nejlepších, o které nám jde, si najde práci v zahraničí a my o ně přijdeme. Potřebujeme vždy oba typy výzkumu a vývoje, abychom mohli inovovat a vytvářet bohatství pr Takže to nejsou siamská dvojčata, ale s inovací spíš trojčata. *** Investoři se nehrnou, pokud jim nenabídnete studenou nukleární fúzi či elektrárnu, která s koupelně pod umyvadlo.