Někomu v tomto státě může jít o likvidaci Akademie, říká její šéf Drahoš ****************************************************************************************** * Někomu v tomto státě může jít o likvidaci Akademie, říká její šéf Drahoš ****************************************************************************************** 12. července 2009  9:14 Vládou navržené rozpočty na příští léta jsou pro vědu a výzkum likvidační, myslí si předse České republiky Jiří Drahoš. "Kilometr nové dálnice do Ostravy stál jednu miliardu. V příp příští rok pro Akademii se bavíme o jednom kilometru dálnice," říká. Pane profesore, pokud by vláda výrazně omezila rozpočet Akademie věd, jak slibuje, tak si představit, že vědci vyjdou do ulic a budou demonstrovat? Umím si představit třeba mladé vědecké pracovníky, kteří demonstrují před Úřadem vlády. Je nejkrajnější možnost a já věřím, že se nakonec domluvíme. Publicista Karel Pacner ve svém článku, který visí i na vašem webu, hovoří o "spiknutí pro Nejsou to už moc silná slova? Spiknutí je v tomto případě publicistický termín. Na základě všech souvislostí se ale domn tomto státě může jít o likvidaci Akademie věd. Skutečně? To jsou další silná slova. Dostáváme přímo přes státní rozpočet přes pět miliard, což je asi polovina našich výdajů, z grantů, přes Evropskou unii či z licencí. Na příští rok máme dostat přes státní rozpočet To jsou platy pro 1 500 lidí. Rok 2010 bychom se snažili ustát omezením infrastrukturních výdajů i výdajů na přístroje. Jenže my máme výhled i na roky 2011 a 2012 a tam klesají pen miliard téměř o 50 procent. A to už je likvidační. Co by se podle vás pak stalo? Lidé by ztratili důvěru v Akademii a ve vědu a začali by se ohlížet po jiných zaměstnáních bychom nebyli schopni získat část druhé poloviny našeho financování, tedy granty, evropské Některé reformy a opatření, která se vás týkají, navrhuje vládní Rada pro vědu a vývoj. Vy označujete za "nekvalifikovaná a nezodpovědná". Proč jste neprotestovali už dříve? Proč až hodně peněz? Protestovali jsme důrazně proti primitivní metodice a aplikaci hodnocení vědecké práce, kt nastavila a která pak výrazně ovlivňuje tok peněz. Proti tomu se ohrazujeme od roku 2004. rada nás ještě v prosinci minulého roku ujišťovala, že pokud jde o rozpočet, nic výrazného kvalita prosadí. Najednou se v březnu objevil první deficitní rozpočet, pak byla čísla něk rychle se to svezlo až ke škrtu jedné miliardy na příští rok. Kvůli finančním problémům byl vůbec poprvé za existenci České republiky na konec června sv sněm Akademie, tam jste říkal, že vám nebylo umožněno dobře vysvětlit vládě svoje námitky s vámi nikdo před rozhodnutím vlády nejednal? Jednal jsem s Radou pro vědu a výzkum a sešel jsem se také s premiérem Janem Fischerem i m školství paní Kopicovou. Své výhrady jsem panu premiérovi vysvětloval, ale při schvalování se to neprojevilo. Zemi postihla ekonomická krize, není logické, že se škrtá i u vás? Škrty v důsledku krize tvoří sotva třetinu našeho deficitu pro rok 2010, ty jsme byli přip akceptovat. Zbytek je důsledkem nekoncepčních rozhodnutí rady. Tvrdíte, že pokud dostanete ze státního rozpočtu místo dnešních pěti miliard v roce 2012 p zničí vaše ústavy v jejich současné podobě. Nestrašíte tím pouze? Je to skutečně likvidační. Nemůžete z výzkumného týmu odebrat tři lidi a říci zbytku, ať j práce probíhá jinak, je dlouhodobá. V důsledku rozpadu týmů a omezení přístrojového vybave si sáhnout ani na granty, což je významná složka našeho financování. Museli bychom zastavi přestat opravovat budovy, omezit nákup přístrojů. Vše je propojené, proto před tím varuji. Jaký by byl ideální rozpočet? Podobně jako v jiných povoláních je i vědec schopen utratit značné množství peněz. Lákavé složitější přístroje. S částkou pěti miliard se dá ale rozumně hospodařit, mimo jiné z nic šest tisíc lidí. Není celá ta diskuse bláznivá? Vlády Jiřího Paroubka i Mirka Topolánka několik let po sobě vědu a výzkum má jít každým rokem daleko více peněz, že v roce 2012 to bude celkově až 31, to číslo už kleslo na 24,8 miliardy. Je sice krize, ale země jako Česko bez kvalitního výz světové konkurenci. Máte pravdu. Celá reforma výzkumu a vývoje, která byla připravována tak před čtyřmi lety, penězi, jenže to se podle všeho už nestane. Přitom Rada pro vědu a výzkum se pořád tváří, a že je to pořád stejné. Ze státního rozpočtu dostáváte pět miliard, další peníze jinými cestami, kam proudí ty dal výzkumné a vědecké účely? Na vysoké školy a na výzkumné ústavy v různých resortech přes příslušná ministerstva. Akademie dělá takzvaný základní výzkum, ale kritizoval jste peníze plynoucí do aplikovanéh se většinou odehrává mimo ústavy Akademie, například ve firmách. Za poslední léta do něj b šest miliard, ale výsledek je prý nulový. Je to tak? Opakovaně to tvrdila vládní rada, já nevím, co se tam vlastně vykazovalo. Nevím ani, v jak dírách ty miliardy zmizely. Mohly je dostat přes tlaky na politiky firmy a lobbistické skupiny? V posledních letech se objevilo módní slovo inovace. Nemá však konkrétní obsah. Pod vlivem část peněz na výzkum mohla dostat někam, kde se vlastně žádný výzkum neprovádí. Byznys a politika jsou hodně propojené. Je možné, že peníze, o kterých hovoříme, odputoval dohodách podnikatelů a politiků? Je to možné. Kritizujete Radu pro vědu a výzkum, ale nebyla před lety jí naplánovaná reforma v něčem sp několik zásadních bodů: Nedostatečnost a roztříštěnost veřejné podpory vědy a výzkumu. Níz výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomiku a společnost. Nízký počet kvalitních výzkumných pr průměrnosti na úkor excelence. To vše zní dobře. Nikdy jsme neříkali, že všechny záměry reformy jsou špatné. Dnes se hovoří jen o špatném hodnocení ze strany rady, ale ty základní věci jsou zapomenut Protože cílem změny hodnocení měla být podpora kvalitního výzkumu, což souvisí s body, kte Jenže to hodnocení podporuje průměr, ne kvalitu. Cílem mělo být i zvýšení počtu výzkumných České republice, ale my jsme pořád pod průměrem EU. Možná nás bude ještě daleko méně po př škrtech. A pozor - nejenom Akademie, ale i vysoké školy říkají, že jim chybějí peníze. Pok politika vlády na posílení vědy a výzkumu, tak nechápu, o jakou politiku se jedná! Vy ale kritizujete zejména hodnocení vaší práce. Současná metodika je špatná a nedovedu si vysvětlit, že se v ní dál pokračuje. Na to se ze pro vědu a výzkum. Tato metodika nemůže být použita jako trojčlenka v převodu na finance. mít vhodná kvantitativní kritéria, ale ne tak primitivní jako dnes. A měli by to hodnotit zahraniční vědci, ti ať zkoumají jednotlivé instituce. Co by vyzkoumali v Akademii? Pozvali jsme odborníky z ciziny už v roce 2004, aby zkoumali naše projekty i ústavy. Dospě máme ústavy tří kategorií – jak výborné, tak i ty o něco horší. V té nejhorší kategorii js několik. Z hlediska celostátního průměru byly i ty naše nejslabší na dobré úrovni. Přesto zrušili a některé ústavy spojili. To neodborník těžko posoudí. Tvrdíte ale, že u vás neexistují ústavy, které nic neprodukuj živíte zbytečně lidi? Neexistují. V oblasti přírodních a technických věd vám nikdo nic nekvalitního nepřijme k p mezinárodním časopise. To nejde. V oblasti humanitních a sociálních věd je také těžké publ už tady předtím bylo. Mají však vědce hodnotit vědci? To je, jako když policisté vyšetřují policisty a lékaři dá lékařům. Pak jde výsledek hlavně na ruku té profesní skupině. Obecně na každé úrovni existuje jistý druh kamarádství. Neumím si ale představit, že by si vědec, zejména zahraniční, dovolil chválit ústav, který je špatný. Uřízl by si ostudu. Pro vědce mají hodnotit vědci. Žádný politik či podnikatel neví, o čem věda je. Musí se však n aby se nic nezneužívalo. Tak hodnoťme výzkumné týmy zahraničními odborníky. Já se toho za Řekněte mi některé pronikavé úspěchy z vašich ústavů. Prosím takové příklady, které se bez dotýkají široké veřejnosti. Notoricky známé jsou léky profesora Holého. Po dlouhodobém výzkumu, tým profesora Strnada řadu let, se nyní objevily i léčivé přípravky proti stárnutí kůže a některým chorobám kůže rostlinných hormonů. Pocházejí z Ústavu experimentální botaniky, respektive z jejího praco kde pracují v symbióze s Palackého univerzitou. Přípravky tohoto ústavu vyrábí s úspěchem firma. Té byla prodána licence a ze získaných peněz se financuje výzkum? Samozřejmě. Bývá to někdy s osudem vědců podobné, jak vidíme ve filmu? Že něco vymyslí, ale nikdo to n Ano. Ani vynikající výsledek nevede vždy k praktické aplikaci. Avšak tento výsledek dokážo další týmy, které ho dotáhnou jinam. Od roku 1973 pracujete v Ústavu chemických procesů Akademie věd. Jste spoluautorem téměř d Chápu, že váš obor je složitější, aby to pochopila široká veřejnost, ale máte i patent, kt v běžném životě? Jsem spoluautorem patentu na mikrovlnné sušení knih. Dal by se využít třeba po povodních. vyzkoušeli a vysušili mnoho set kilogramů různých zatopených materiálů. Víte, že do mikrov vložit nic kovového. My jsme vyvinuli s kolegou Hájkem technologii, která to umožňuje, a d sušit i staré knihy s kovovými sponami. Jenže sušicí lobby v Česku se postarala o to, abyc prorazit. Náš nápad naopak využil německý archiv po velkých povodních v Drážďanech. Doloži to bezvadně funguje, ale u nás jsme nedostali šanci ani od vlády, ani od ministerstev. Mám pocit, protože náš postup je rychlejší než běžné sušení knih. A není dražší. Na rozdíl od jiných zemí, například Finska či Kanady, chybí Česku dlouhodobá vize, na kter politické strany. Vize pro vzdělávání, vědu, výzkum, oblasti, které spolu souvisí a dají s u nás nic takového není? Je to jedna z věcí, kterou politici a ani odpovědné instituce zatím nezvládli. Stát invest zatímco Finové do vzdělávání a moderních technologií. Zavázali jsme se, že dáme do veřejný vědu a výzkum jedno procento HDP. Pořád jsme ale na čísle kolem 0,63. Přitom peníze na věd narůstaly jen proto, že se zvyšoval hrubý národní produkt. A je to věc politiků, nebo vás vědců přijít s dlouhodobou vizí? Vlády se mění, takže by se o vizi, kam směrovat vědu, výzkum, školství, jak udělat penzijn má ubírat zdravotnictví, měly dohodnout politické strany s odborníky. Místo toho se objevu krátkodechá opatření. My máme představu o dalším rozvoji ve výzkumu jednotlivých oborů. Al úrovni to v podstatě nikoho vážněji nezajímá. Jistě jste zaznamenal výhrady, že mnoho výzkumníků pobírá plat, a přitom na ničem kloudném Naopak vy máte rád slova německého přírodovědce Alexandera von Humboldta, který tvrdil, že existovala "rozmanitost situací". Tím myslíte, že výzkum má probíhat na co nejširší bázi. veřejnost chápe takto pojímanou "rozmanitost"? I lidé, kteří nedělají vědu, ale přemýšlejí o životě a společnosti, vědí, že vsadit všechn může být nebezpečné. Už jsem mluvil o montovnách, to je dobrý příklad. Výzkum může probíha univerzitách i mimo ně. Je na nás, abychom o tom veřejnost přesvědčili. Bez peněz však moh jakékoliv instituce, nejen Akademie věd. Na to někdo odpoví, tak ať vymizí. Znám ty názory. Považuji je ale za nekvalifikované a primitivní. Do problémů s financováním Akademie jste se silně opřeli. Pokud by ten rozpočet klesl do t polovinu, opustil byste svoji funkci? Jsem optimista. Budou pokračovat jednání a rozpočet schválí nový parlament. Doufám, že k d současnou vládou. Ptal jsem se, zda byste odstoupil, pokud by jednání nedopadla dobře? Odstupovat určitě nechci, to není řešení. Pokud bude mít Akademie nějaký deficit jen v pří můžeme ustát. Další redukce by ale byla kritická. Vlády si musí uvědomit, že bez kvalitní stát existovat. Pak budeme jen ta montovna. Kilometr nové dálnice do Ostravy stál jednu mi bude opravovat. Může to být demagogické srovnání, ale bavíme se v případě škrtu na příští o jednom kilometru dálnice. Autoři: Viliam Buchert