Akademičtí pracovníci mají letos od státu k dispozici asi 5,9 miliardy korun ****************************************************************************************** * Akademičtí pracovníci mají letos od státu k dispozici asi 5,9 miliardy korun ****************************************************************************************** 8.7.2009, 22:10, pořad: Studio STOP Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6, na programu je Studio STOP, které slýcháte každý hodin a 10 minut. Při jeho poslechu vás dnes srdečně zdraví Terezie Jirásková. Akademičtí pracovníci mají letos od státu k dispozici asi 5,9 miliardy korun. V roce 2010 přibližně o půl miliardy méně než letos a v roce 2011 to má být méně o celou miliardu a pů reformy, která navrhuje právě tato opatření, se již vody rozvířily. Vědci dostali strach, Akademii věd zrušit a že je ohrožen základní výzkum. Ministři říkají, konkrétně ministryně Miroslava Kopicová, že se neděje nic dramatického a že s akademií počítají. Na novém rozdě vydělají univerzity, které by měly v následujícím roce dostat asi půl miliardy korun. Také které v roce 2011 obdrží miliardu. Přes technologickou agenturu, která pak peníze bude roz jednotlivé výzkumné projekty. Proč vlastně ke změnám ve financování vědeckých institucí do o ohrožení základního výzkumu oprávněné? O tom budeme mluvit právě v dnešním vydání Studia Inženýr chemie Miroslav Janeček je členem rady vlády pro výzkum a vývoj, která je autorem jejímž základě by v příštím roce měla vláda platit výzkum a vývoj podle nových pravidel. P věd budou krátit peníze? Miroslav Janeček mi odpověděl takto. Miroslav JANEČEK, inženýr chemie, člen rady vlády pro výzkum a vývoj -------------------- Situace je taková, že Akademie věd dostane na příští rok na institucionální podpoře, to je rozlišovat od celkové podpory, protože to je pouze určitá část. Ale na této části dostane věd o něco méně prostředků. A je to proto, že začal se uplatňovat nový systém, kdy se pros tuto podporu přidělují podle dosažených výsledků. Pravda je, že dosavadní systém, který pr takzvaným, s takzvanými výzkumnými záměry organizací, přiděloval ty peníze bez ohledu na t výsledků bylo dosaženo. A nyní se ukazuje, že Akademie věd má například i těch nejprestižn nejlépe dokumentovatelných výsledků, to znamená publikace v prestižních časopisech, asi o méně než vysoké školy. Z toho plyne určité snížení prostředků na příští rok, ale těch příč samozřejmě více. Jedním ze závažných bodů, a taky se o tom příliš mnoho nemluví, je to, že uplatňovat strukturální fondy, konkrétně program, operační program výzkum a vývoj pro inov musí být spolufinancován ze státních rozpočtů. A tudíž z té zmražené částky, která na příš dispozici pro podporu výzkumu a vývoje, určitá část, je to asi 10 procent, bude muset být spolufinancování tohoto operačního programu. Proto vlastně se dá říci, že dostanou všichni dostanou méně prostředků, jenom u té Akademie věd se to projeví právě z ohledu na ty výsle Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Koho všeho dalšího se to ještě týká mimo Akademie věd? Vysokých škol, ale jakých dalších i Miroslav JANEČEK, inženýr chemie, člen rady vlády pro výzkum a vývoj -------------------- Týká se to úplně všech institucí, protože budou kráceny i prostředky na účelovou podporu, výzkumu a vývoje a vysoké školy budou ale kráceny především na té položce, která se týká v není to přímo ta institucionální podpora, která dosáhne přibližně stejné úrovně jako v tom Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak hodnotíte postoj Akademie věd? Oni se bojí o to, že je ohrožena kvalita základního výz dokonce jakousi demonstrací. Tak jak hodnotíte jejich postoje? Jsou přehnané, anebo adekvá Miroslav JANEČEK, inženýr chemie, člen rady vlády pro výzkum a vývoj -------------------- Já bych řekl, že ty postoje nejsou adekvátní. Především je skutečností, že na příští rok j sice o něco nižší než letos, ale znovu opakuji, že je přibližně na úrovni roku 2006. A co říci, že k tomu nárůstu došlo vlastně svévolným postupem Akademie věd v rozporu se zákonem navyšovala ty prostředky na institucionální podporu v podstatě bez toho, aby k tomu měla o tady, tady je to jádro, o kterém se málo mluví, nebo skoro vůbec se o tom nemluví. A podst že ta čísla, která jsou odvozena od skutečných výsledků, jistým způsobem mění ty poměry v Akademie věd docela jistě ohrožena není. V tom, pro ty další roky, o kterých, se kterými a a ukazuje ráda graf, kde vlastně podpora jde až k nule a k likvidaci akademie, tak to pros není oprávněné, protože Akademie věd a jejích 54 ústavů má skvělé výsledky, jsou tam skvěl to já jsem ochoten tvrdit, že tam jsou nejméně tak dobří vědci jako na vysokých školách, m lepší, i když by to třeba zase neslyšeli rádi z vysokých škol. Ale podstatné je, že prostě době, kdy musejí šetřit všichni, že musí akademie k tomu zaujmout nějaký postoj a spíše se ty výsledky zlepšit a jak se té nové situaci přizpůsobit. Toť vše a pro ty další léta se b nic není definitivně uzavřeno. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená poškození základního výzkumu nepředpokládáte? Miroslav JANEČEK, inženýr chemie, člen rady vlády pro výzkum a vývoj -------------------- Docela určitě ne. Navíc já bych rád zdůraznil jednu věc. Ve světě je obvyklé, že z celkové stát ze státního rozpočtu dotuje výzkum a vývoj, je přibližně 40 procent věnováno na podpo výzkumu. V České republice jsou ty poměry opačné. V České republice stále ještě 60 procent výzkum. A ten, kdo by měl křičet a kdo je poškozován, je aplikovaný výzkum. Takže když aka tady hrozí vyhubení základního výzkumu, není to pravda, je to naopak. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A vy jste ještě v té vaší řeči zmínil, že akademie navyšovala tu institucionální podporu. posluchači rozumět? To znamená vykazovala více bodů výzkumných, aby získala více peněz? Miroslav JANEČEK, inženýr chemie, člen rady vlády pro výzkum a vývoj -------------------- Ona, ona zvyšovala institucionální podporu v rozporu s rámcem, který jí byl dán. Takže pro průměrného tempa růstu meziročního asi 10 procent. To znamená každoročně dostávala o 10 pr prostředků než roku předchozího. A samozřejmě, když si nějaká instituce na toto zvykne, ta jaksi hodit zpátečku nebo přibrzdit. To, to je logické celkem. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Bude dle vašeho názoru ohroženo propojení vědy a výzkumu s průmyslovými odvětvími? Případn ta situace vypadá v tuto chvíli. Miroslav JANEČEK, inženýr chemie, člen rady vlády pro výzkum a vývoj -------------------- To je velmi dobrá otázka, ale já bych to vzal malinko zeširoka. Pokud to má něco společnéh situací, pak by to mělo být spíše motivující. Protože v podstatě je to tak, že, že příjmy se zabývají výzkumem, ať již to jsou státní instituce, jako je Akademie věd nebo vysoké šk tam měly mít tu složku příjem ze smluvního výzkumu, příjem z prodeje licencí a podobně. V Česká republika velmi zaostává a vlastně paradoxně ubráním prostředků na podporu instituci dojít k tomu, co je velmi žádoucí, to znamená větší spolupráce těchto institucí akademický Já si osobně myslím, že to je vlastně cesta správná, která povede k tomu, aby se ty instit Má to dneska ještě jeden velmi důležitý aspekt, a to je podpora ze strukturálních fondů. T podmínkou, aby ti, kdo žádají o podporu a o rozdělení celých těch 60 miliard korun, který program výzkum a vývoj pro inovace půjdou, aby se snažily a usilovaly o to, aby získaly pr smluvního výzkumu. To znamená z průmyslu a jiných oblastí aplikační sféry. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořil člen rady vlády pro výzkum a vývoj Miroslav Janeček, který po natáčení dodal: "Aka vlastně jedním z ministerstev, neboť rozděluje svým ústavům prostředky na vědu a výzkum. A veřejné soutěže jen na základě vlastního sebehodnocení poskytla v letech 2005 až 2009 svým miliardy korun. Vysoké školy ve stejném období, tedy 2005 až 9 na výzkumné záměry dostaly resortní výzkumné ústavy a fakultní nemocnice získaly 3,8 miliardy korun. Průmyslové a zem organizace aplikovaného výzkumu a vývoje získaly 1 miliardu a více než tři čtvrtiny prostř činnost musely získat ve veřejné soutěži a ze soukromých zdrojů." V dnešním vydání Studia STOP vítám děkana Přírodovědecká fakulty Univerzity Karlovy profes Gaše a docenta Štěpána Jurajdu, ředitele institutu CERGE-EI, tedy společného pracoviště Un a Akademie věd. Pánové, dobrý večer. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Dobrý večer. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- Dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste v úvodním sestřihu slyšeli člena rady vlády pro výzkum a vývoj Miroslava Janečka. zaznělo, že se málokdy hovoří o tom, že finanční škrty souvisejí třeba s hospodářskou kriz pana Miroslava Janečka se musí uskromnit tedy i některé instituce právě v rámci toho zeští systému. Tak, je to podle vašeho názoru i případ Akademie věd? Bohuslav Gaš. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Já se obávám, že i vysoké školy se budou muset uskromňovat, jak tam konečně pan Janeček ře svém příspěvku. A to, to zeskromnění, to zeštíhlení bude, pokud vím, zatím o 10 procent. T případně naše prostředky na výzkum pro příští rok zůstanou na stejné výši jako jsou letos, půjdeme samozřejmě finančně dolů. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Vy budete více hovořit za univerzitní pracoviště a poprosím také, abyste postupně pos představovali, jakým způsobem u vás výzkum funguje a třeba CERGE-EI je společné pracoviště Karlovy a Akademie věd. Tak i na to se budeme ptát, jestli z toho vyplývají nějaký problém nějaké výhody. Otázka pro Štěpána Jurajdu, ředitele institutu CERGE-EI. Jak vy hodnotíte t rady vlády Miroslav Janeček o té reformě? Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- No, já v podstatě skoro se vším, co řekl, nesouhlasím. A je pravda, že univerzity na tom b roce hůře finančně než letos. Budou mít v příštím roce méně peněz než mají letos. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Na výuku. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- No, ale, přesně. Ale ten důvod nemá v podstatě nic společného s tou reformou financování v vývoje. Ale souvisí s vlastně koncem té expanze univerzitního vzdělávání, teda i jeho podp prostředků, kde je samozřejmé, že do budoucna je tu peněz nedostatek, že univerzity jsou n způsobem podfinancované, co se týče výuky. A že je nutné, aby do toho šly i soukromé peníz veřejné. Ale co se týče výzkumu a vývoje, nebo financování vědy ve zkratce, na univerzitác na tom možná budou univerzity o něco málo lépe, ale v podstatě to není zase nic zásadního roku. Zatímco pracoviště Akademie věd na tom budou podstatně hůře. Já jako ředitel zároveň který spadá pod Univerzitu Karlovu a zároveň ředitel jednoho u ústavů Akademie věd, už plá propouštění na příští rok několika zaměstnanců. A řekněme třeba 10 úvazků na tom našem mal Je to významný, významný zásah do financování těch ústavů. Myslím, že to naše pracoviště j toho pohledu, že ilustruje vynikající spolupráci mezi Akademií věd a univerzitami, která n funguje v rámci společných pracovišť. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Představte, jak funguje ta spolupráce? Případně jestli z této spolupráce vznikají nějaké p jenom výhody, o kterých vy hovoříte do této chvíle? Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- No, z pohledu našeho pracoviště jde skutečně jenom o výhody. To pracoviště vlastně spojuje s postgraduálním vzděláváním. A jeho základem je, je doktorandský program, který je akredi Univerzitě Karlově, tak ve Spojených státech. A, a v rámci doktorandského programu se samo i ta badatelská činnost. A tady bych řekl, že třeba v tom našem oboru ekonomie vlastně způ není zásadně odlišný od toho v přírodních vědách. Protože naprostá většina nových originál výsledků se publikuje v mezinárodních časopisech, je nesmírně obtížné prosadit výsledky va do těch nejlepších časopisů. A, a je to tak, že ta hodnota té jedné publikace v tom, v tom časopise, možná posluchači budou znát časopis jako je třeba Nature nebo Science pro přírod obdobné časopisy existují i v ekonomii, tak ta hodnota toho, té jedné nejprestižnější, nej publikace mnohonásobně převyšuje hodnotu méně kvalitních článků v místních nebo nerecenzov Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořme ještě o poměrně bazálních oblastech z hlediska vašeho, kteří se pohybujete ve výzk základním výzkumu, o aplikovaném výzkumu, o impaktovaných časopisech. Tak jestli byste vne kteří nejsou z vědeckého světa, jasno do těchto termínů? Pan profesor Gaš. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Základní výzkum se snaží získávat nové vědomosti, řekněme, ve prospěch celého lidstva, kte ti vědci publikovat v prestižních časopisech. Čím prestižnější, tím lépe samozřejmě. Tak, přístup co nejširší okruh čtenářů. Nejlépe z celého světa. Zatímco aplikovaný výzkum, ten na získávání nových poznatků o, řekněme, zdokonalení, zdokonalení způsobu výroby nebo něja postupech při výrobě. A tady zase ten výzkumník nemá, nemá zájem, aby to publikoval co nej řekněme, čtenářů. Tam spíš má tendenci napsat něco jako patent, to znamená, to znamená dek to je monopol na výrobu, že on ji má. A poté, co ten patent je zveřejněn, případně tento v pro výrobu a samozřejmě pro ekonomický zisk. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A ještě přibližte, když se hovoří o těch impaktovaných časopisech, tak jak si to mohou lai Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Impaktované časopisy, to je takový zvláštní český termín, který se používá v tomto státě. byl v některém jiném státě. Impaktované časopisy jsou jednoduše ty, které jsou umístěny v Science. To je vlastně všechno. A ta databáze Web of Science, ke které má přístup, mají př všechny vysoké školy a ústavy akademie, kromě toho, že tam jsou ty časopisy, tak taky vypo citační data těch časopisů. A ty lepší časopisy jsou samozřejmě více citovány těma ostatní takže nějakým způsobem se některé časopisy vydělily, že jsou lépe citované a mají vyšší ta impakt. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A ještě pan Jurajda. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- Já bych to právě malinko doplnil z pohledu ekonoma. Protože tady je ještě jeden zásadní ro nejenom v tom, jak se aplikovaný a badatelský základní výzkum "vyrábí", ale také je to zák v principech, nebo v důvodech, proč by ho měl stát nebo veřejné prostředky proč by ho měly Zatímco v základním výzkumu je nemožné očekávat, že by ho financovaly firmy, je to příliš to běh na dlouhou trať, není jasné, kdy a jak bude návratný. Ale přitom ty nejdůležitější které dneska činí náš život příjemným a bezpečným a zdravým a tak dále, tak jsou všechny p základního výzkumu. Takže tam je zcela jasné, jasně dáno ten, ten důvod, proč by stát, daň měli základní výzkum financovat. U aplikovaného vývoje, u inovačních podpor, což je velká rozpočtu, o kterém se dneska budeme bavit, tam už je to jasné méně. Ale je tam ten důvod e velice dobrý v případě, že by, že dochází k takzvanému tržnímu selhání, že by ty firmy z d ty projekty jsou příliš riskantní, nebo se jim nedaří rozložit riziko přes vícero projektů do technologického pokroku neinvestovaly. Ale tím, že je tam přece jenom důležitá účast to sektoru, tak je nutno prokázat mnohem silněji, že ta daná podpora funguje. Že má skutečně A tohle, já se omlouvám, že to tak protahuju, ale tohle je úplně zásadní bod pro tu diskus od zástupců ministerstva průmyslu a obchodu, Hospodářské komory, anebo třeba pana Janečka nikdy nezaznělo. A to je následující problém. Pokud kontrolujeme, že Akademie věd nebo uni nějaké výstupy, že skutečně publikují, píší knihy a tak podobně, tak je to taková velice j podstatě účetní kontrola. Za ty peníze, které jsme do toho systému škol, ústavů vložili, c do práce, vyrábějí něco. Ale u těch, u těch podpor inovací, což jsou řádově 5, 6, já si to přesně, miliard na ministerstvu průmyslu a obchodu, které vlastně tečou do firem, do spolu a firem a pro inovační vývoj nové technologie a tak, tak tam je důležité prokázat nejenom, peníze něco vyrobilo, ale navíc také to, že ty veřejné prostředky nevytěsnily soukromé. Že prostředky tam nebyly vloženy, že by ty firmy si ten, ten samý výzkum nezaplatily ze svého jako složitější problém. Náročnější, ale ekonomové ho všude na světě dělají. Je to standar toho typu v medicíně, když se ptáte, pokud já vám dám 5 pilulek aspirinu denně, jestli bud pravděpodobnost srdečního záchvatu a podobně. Je to standardní otázka, co by se stalo, kdy té operaci? Kdyby ten pacient nespolkl tu pilulku, kdyby ta firma nedostala tu veřejnou po analýzy tohoto typu v této zemi, na rozdíl od těch zemí západních, neexistují. To znamená, souhlasím s argumenty o potřebě aplikovaného výzkumu, o potřebě veřejné podpory a možná tř veřejné podpory aplikovaného výzkumu, ale pouze v situaci, že jsem si jist, že ty peníze j utraceny. To je podobně jako třeba u podpor v nezaměstnanosti, nebo takzvané aktivní polit práce, rekvalifikací a podobně. Tam se dají utratit miliardy a miliardy bez jakéhokoliv re Pokud si nejste jistá, že ty rekvalifikace, že ty podpory emoční skutečně mají nějaký vliv se na tom světě něco změnilo, že by ten nezaměstnaný po té rekvalifikaci skutečně měl lepš práci a že ta firma bude konkurenceschopnější, úspěšnější. Pokud ty peníze od státu dostan situace, kdy by je nedostala. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Já si myslím, že pan profesor Jurajda se dopustil určitého zjednodušení, když trošičku smí výzkum a inovace. To jsou dvě, dva různé stupně výzkumu a souhlasím do značné míry s panem aplikovaný výzkum by měl být z velké části podporován státem, zatímco inovace jsou skutečn Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- No, tady se úplně souhlasíme, protože já jsem mluvil o těch inovacích, o těch podporách, k do toho velkého programu Typ na ministerstvu průmyslu a obchodu, zatímco ten aplikovaný vý může odehrávat plně na ústavech nebo na univerzitách, může vést k patentům, tak ten by měl určitě z veřejných prostředků. Ale zároveň u tohoto typu výzkumu se také ukazuje na základ zkušeností a jejich vědeckých článků, že čím více jsou tam vědci zainteresováni na finančn patentu, z kvalitních výstupů, tím víc oni osobně, jaký, čím větší mají podíl na případnýc patentů, tím produktivnější potom ty univerzity bývají. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Bohuslav Gaš, vy jste se hlásil ještě. Dodatek, prosím. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- No, jestliže se stát bude snažit financovat aplikovaný výzkum, právě podle výsledků, tak j poměrně značných obtížích. Protože se těžko dá ohodnotit, řekněme, hodnota výsledku apliko zatímco u výsledku základního výzkumu, právě těch publikací třeba v těch impaktovaných čas docela snadno. Máme tady, řekněme, ty impaktní faktory, jak jsme o nich mluvili, tak u toh jde mnohem hůř. Těžko se dá, řekněme, srovnávat funkční vzorek nějaký, nějaká krabička, ře zlepšených parametrů, když je to, nebo třeba nějaké nové antivirotikum. Jo, takže ohodnoti aplikovaného výzkumu je hrozně těžké. A možná právě proto tady dochází k zádrhelům mezi, m veřejností, jakým způsobem k tomu přistoupit. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Poslechněme si ještě jeden zajímavý názor. Bude hovořit komentátor internetového serveru a Holub, jež je stálým spolupracovníkem naší stanice a kvalitou a dopady reformy vědy a výzk dlouhodobě. Tak jak jej hodnotí? Petr HOLUB, redaktor -------------------- Reforma financování výzkumu a vývoje je nezbytnou záležitostí, protože zřejmě se u nás stá vydávané za tímto účelem neutrácí zcela efektivně. Přinejmenším to tvrdí zpráva Nejvyššího úřadu. Ta reforma se připravuje již několik let. Její výsledek skutečně přeje méně Akademi více přeje vysokým školám. A nejvíce přeje soukromým firmám, které by se měly dostat k nej na podporu výzkumu a vývoje ve srovnání s tím, kolik dostávaly dříve. Ale nikdo by nedosta pokud by nepřišla ekonomická krize, protože ta, ten původní scénář reformy počítal s tím, výdaje na výzkum a vývoj budou růst ročně o 8 procent. Po nástupu krize rozhodl kabinet Ja se výdaje na výzkum a vývoj zmrazí, což z hlediska toho, jak vláda škrtá výdaje v různých tak to je ještě docela vstřícný přístup k výzkumu. Ale bohužel při sečtení efektu krize a bude skutečně financování Akademie věd ohroženo a může dojít k likvidování jednotlivých ús výzkumných týmů. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená podle tvého názoru, je ten základní výzkum ohrožen přímo? Petr HOLUB, redaktor -------------------- Těžko říct, jak by celá ta reforma dopadla. Pokud by se v současné podobě začala zavádět, došlo k nějakému zeštíhlení a zefektivnění práce Akademie věd. Ale já si spíše myslím, že velice málo promyšlená a že tedy tento experiment není až tak oprávněné zkoušet. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, požadavky ze strany Akademie věd, že by měli být odvoláni členové vládní rady vývoj, případně hrození stávkou, považuješ za adekvátní situaci? Petr HOLUB, redaktor -------------------- Já si myslím, že to je spíše ilustrace té současné situace. Jestli to je adekvátní, to nev válka různých lobbistických skupin o státní peníze a bohužel nikdo při tom nedokáže zcela argumentovat, jak ta která změna, nebo jak to které rozdělování státních peněz povede k ef rozdělování státních prostředků. Pokud by Česká republika a její politici či úředníci přes zcela originální česká řešení a například se přizpůsobili nebo napodobili to, jak se státn vědu rozdělují třeba v Německu nebo ve Spojených státech, tak by nemuselo docházet k takov ale zajímavé, že to si nepřeje žádná z těch stran sporu, ani politici, ani úředníci, ani p akademici. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Řekl komentátor aktualne.cz Petr Holub. A já ještě dodávám, že peníze na vědu v Německu či státech výhradně dostávají státní ústavy, které tyto peníze rozdělují mezi univerzity nebo dohody mezi soukromé podniky. Český přístup je takový, že stát dává peníze soukromým podni neobvyklé. V Německu i v Americe se také dost přísně asi po třech letech hodnotí, jak jsou peníze využívány a pokud ústav či konkrétní projekt jaksi neodvádí práci dostatečnou, tak odebrány a projekt případně zanikne. Vracíme se zpátky do Studia STOP. Připomínám posluchačům, našim tedy posluchačům Českého r dnes jsou mými hosty děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy profesor Bohuslav Gaš Jurajda, který je ředitelem institutu CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Pánové, vy jste slyšeli komentátora Petra Holuba. Samozřejmě můžete reagovat na to, co řík ten jeho názor, že by bylo dle jeho znalostí vhodné se inspirovat třeba německým modelem, Spojených států. Tak, pane profesore, vemte si slovo. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Akademici mají spíše na mysli, že by se prostředky na výzkum měly rozdělovat takovým mecha umožní větší zapojení, řekněme, jakýchsi panelů expertů. To znamená, znamená, že tedy přij odborníci, kteří řeknou, dobře, tak tento ústav je lepší, dostane tolik peněz, tento ústav je to tam nějaké, řekněme, málo perspektivní, dostane méně peněz. Ten, ta metodika, o kter převážně bavíme, ta se snaží toto nějakým způsobem kvantifikovat tím, že nějakým způsobem jednotlivých výsledků. A podle těchto bodů se, prosím, oni tomu říkají trojčlenkovým způso řekněme, přidělovat peníze. Právě ten, ten britský model RAE, ten se neosvědčil, ten byl p těch panelech expertů. A po, mám pocit, řekněme, po 10 letech tohoto působení nakonec Brit tohoto modelu a daleko více se spoléhá na model, který spoléhá na kvantifikátory a konkrét Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Štěpán Jurajda. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- No, já myslím, že se konečně dostáváme k tomu jádru pudla. Tady probíhají dva procesy. Prv ten, že jsou to, přesně jak popsal pan Holub, jsou tu prostě tři základní lobbistické skup schopné v jejich procesu, nebo schopnosti ovládat ten politický proces. Jsou to firmy a mi průmyslu a obchodu, jsou to výzkumné univerzity, možná vůči nevýzkumným univerzitám, ale k se zatím v rámci toho vyjednávání jsme se moc nedostali. A pak je tu Akademie věd. Já, kdy snažil přesvědčit, jako klienta systému, že je nějaký dobrý politický důvod, proč omezit č na vědu a výzkum a vývoj, která jde na základní výzkum a naopak přidat podnikům, tak pokud politik přesvědčil, že ty peníze na podporu podniků budou účelně utraceny, možná, že bych Jenže k tomu tady nedochází. Tady se to politické rozhodnutí, kdy samozřejmě školy nemají protože nedostanou navýšení prostředků, nebo naopak budou jim ubrány prostředky na vzděláv zásadní problém školy ufinancovat vysoké. Zároveň podniky se hlásí o podpory, je krize a t tak z konce to vezmeme, zase tu akademii. To by bylo politické rozhodnutí jasně zdůvodněné to rozhodnutí nestaví. Ono je prezentováno jako výsledek rigorózní, kvantifikované metodik myslím, opravdu zakopáno ten, to jádro toho problému. A tady já vidím mnohem větší problém které se dneska všichni soustředí v rámci diskusí, to znamená ta miliarda, která bude prav také na příští rok. Plně souhlasím s panem děkanem v tom, že se v České republice neosvědč takzvanýho kvalitativního panelového hodnocení, kdy k vám přijde komise na ústav, na vysok fakultu a nějak zhodnotí, jak jste na tom, jestli pracujete kvalitně nebo ne a podle toho procent nebo třeba uberou 70 procent, jak se to před asi 5 lety stalo například Přírodověd Ten důvod, proč to, což je katastrofa. To bylo například, to bylo hodnocení prováděné mini školství, mládeže a tělovýchovy. A bylo zcela náhodné, neodůvodněné, nesmyslné. Já to přir k bombardování, kdy letíte na Drážďany a ta bomba vám vypadne na Prahu, jo. A nicméně neso profesorem v tom, že by třeba v Británii, a u toho systému, takzvaného RAE systému těch kv hodnocení, ustupovali. Oni ho doplňují. A dokonce, bych řekl, že ideální způsob hodnocení výzkumu, a tudíž financování výzkumu, je ten, který kombinuje to takzvané kvantitativní ho tomu odborně bibliometrická opora, s panelovým hodnocením. Pokud k vám přijde na ústav, na nějaká komise a začne říkat, že děláte špatnou práci, tak je můžete odkázat na to, na to k hodnocení, říct, hele, podívejte se, my publikujeme v těch nejprestižnějších časopisech ví katedry nebo fakulty. Jak můžete odůvodnit vaše kvalitativní hodnocení, že jsme špatní? V ta kvantifikovaná opora těch hodnocení je naprosto žádoucí, ideální a myslím, že to je i d několika lety akademie tu reformu podporovala na začátku. Protože to je něco velice potřeb kde se všichni známe, v těch oborech je několik málo lidí, stávají se případy, kdy vás kri děláte kvalitní vědu, nebo naopak se navzájem skupiny přátel, známých, podporují v tom, že nekvalitní výzkum a podobně. Nicméně to řešení, s kterým přišla rada vlády si, považuji za to, které jsme tu měli před těma 5 lety. Myslím, že to naplnění, bych řekl, naplnění těch nedochází a tohle je to zásadní. My bysme se tu měli bavit nejenom o tom, jestli akademie přijde o miliardu nebo ji někdo dostane, nebo někdo jiný ne. Ale o tom, jaký systém motiva chování vědců a firem ta reforma zavádí? Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Tak tady zase nebudu ... Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Bohuslav Gaš. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- ... souhlasit já s panem, s panem profesorem. Protože si myslím, že ten systém kvantifikac mnohem lepší než ten, co byl, který nazval bombardováním. Je pravda, že jak má to ještě, ř některé slabiny, některé nedokonalosti. A některé obory se z toho vymykají. Konkrétně třeb Ale já myslím, že samozřejmě ta metodika 2008, podle které se zdá nějakým způsobem rozdělo na rok 2010, ta, prosím, má nějaký tento tvar a ta se bude dále vyvíjet. A k této metodice dát své připomínky, jakým způsobem je zlepšit. A já pracuji v jakési komisi pro hodnocení je poradní orgán rady pro výzkum a vývoj a tam se snažíme s tou metodikou jít, řekněme, tí zohlednit daleko více specifika jednotlivých oborů. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- I když samozřejmě se shodneme na tom, jak by ten konečný cíl měl vypadat, tak tu máme jako nesouhlas v tom, jak k tomu procesu dochází. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- O tom bodovacím systému budeme právě teďko hovořit. Například podle profesora Hořejšího, k Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, ten si myslí, že dramaticky postižené jsou právě věd kvůli systému bodového ohodnocení vědecké produktivity, založené na systému, kterému s kafemlejnku. 26. června také ministryně školství Miroslava Kopicová uvedla, že ve výzkumu podporovat vytvoření systému, který by posílil motivaci dosahovat výsledků světové úrovně třeba bránit účelovému vykazování pseudovýsledků. Peníze podle jejího názoru prý půjdou ne institucím a teď se dostáváme k tomu, abyste vysvětlili, na jakém principu onen známý kafe A zda je živnou půdou pro hledání co největšího počtu bodu na úkor výzkumné kvality a tím největšího množství finančních prostředků pro tu kterou instituci? Štěpán Jurajda. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- Ten systém boduje jednotlivé typy výstupů. Možná bude nejužitečnější si představit jako kv použijeme obor ekonomie. Můj nejkvalitnější článek v nejlepším časopise, ve kterém se mi p publikovat, vědeckém, to mně trvalo asi 3 roky. Napsat článek, který bude publikován v mís časopise mi zabere asi měsíc, pokud nebudu dělat nic jiného. A napsat něco, co splní kvali pro označení vědecká monografie, a tím pádem bude financováno v tomto systému, to mi zaber měsíc a půl. To znamená, že by bylo záhodno, aby ten systém bodově, nebo i finančně ohodno v tom prestižním časopise, na kterou jsem se nadřel ty 3 roky několikanásobně více, než tu být jakákoliv stostránková publikace, nebo třeba sto padesátistránková, to je v tuhle chví určitém počtu výtisků, kterou prostě napíšu na koleni bez toho, aby byla prošla jakoukoliv podobně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, a to je tedy to hledání za každou cenu těch oněch bodů, na základě jejichž vykaz instituce dostane ... Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- Je potom financována. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- ... více peněz. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- To znamená, že mně se, a myslím si, že to platí pro naprosto všechny obory včetně těch pří se vyplatí, pokud vezmu časový náklad toho výzkumníka, že je vždy snazší napsat tu nekvali pseudoknihu než napsat, bavíme se tu ne o tom, co ten výzkumník chce dělat a jestli má ty ten kvalitní článek, ale o tom, čistě z ekonomického finančního hlediska, co se mu vyplatí námaze. Že je tam ten rozdíl obrovský ne ve prospěch té kvalitní vědy, ale naopak v mnoha ve většině, v prospěch té nekvalitní vědy. A můj hlavní problém v téhle situaci je ten, že takzvaná bibliometrická, ta bodová opora toho kvalitativního hodnocení, by se s tímhle něj vypořádat, protože ta komise, pokud by fungovala aspoň trochu dobře, tak by řekla, ale toh jsou málo hodnotné, tady ty softwary, prototypy, které jste vy vyrobili vlastně k ničemu n splňují nějaká formální kritéria. Nicméně ten bodový systém, ten naopak to odmění automati stranu odstraníme komise, čili nikdo to nekontroluje, nikdo se na to nepodívá, nevezme tu metodiku do ruky, nezkontroluje si vůbec, naplňuje-li nějaká základní kvalitativní kritéri stranu, a to je můj, to je moje největší kritika práce rady vlády, za poslední 3, 4 roky n žádnému posunu při kontrole kvality těch pseudovýstupů. Přestože třeba já osobně jsem o to články do novin v roce 2006 a od té doby se každý rok, pozor a tohle je velice zásadní zál rok se říká, my to opravíme příští rok. My to příští rok tu metodiku pozměníme tak a tak. přes jeden víkend připomínkové řízení a ta mašina toho procesu administrativního jede dál. situaci, kdy rozdělujeme velké prostředky doleva, doprava, ať to padne komu padne, já tu j tričku Akademie věd v tom smyslu, že bych si myslel, že a priori akademik musí mít víc neb by to opravdu ty peníze jít tam, kde se dělá kvalitní věda. A myji dneska rozdělujeme na z v kterém prostě řádově skokově narostly tyhle pseudovýstupy  za poslední dobu tyhlety vědc naprosto systémově. V systému, kde, v kterém je spousta hlučných pseudovýstupů, já sám jse komise pro radu vlády, pro společenské a humanitní obory ručně kontroloval v ekonomii knih systému jsou. A za které jde přes milion korun. Některé z nich měly 8 stránek. Jiné měly t ale rozhodně se nekvalifikují jako vědecká monografie. Nemají s vědou vůbec nic společného tam jsou a ty peníze na ně jdou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. A nasnadě je otázka, proč nikdo nemá zájem? Vy říkáte, že vždy se hovoří o tom, že napraví, napraví a nic se nenapravuje. Pane děkane. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Ten systém se samozřejmě mnohokrát napravil. Ty takzvané pseudovýstupy, o kterých mluví pa třeba sborníky z konferencí, ty už tam třeba dávno nejsou. V tuto chvilku 65 procent bodov výsledků v tomto státě za posledních 5 let je tvořeno právě body za impaktované časopisy. výsledků, na kterých se všichni shodneme, že jsou ty nejpravější výsledky základního výzku 65 procent. Čili bavíme se o případných dalších, prosím, třetině výsledků výzkumu v tomto ty body za impaktované časopisy, ty jsou, řekněme, převáděny jakýmsi vzorečkem na body a p nikdo nic nemá. Takže, řekněme, dvě třetiny té metodiky jsou správné a to akceptují všechn jediný problém. Jsou to právě výsledky aplikovaného výzkumu, o kterých jsem mluvil na počá problém. A ty budou problémem i do budoucnosti nějakým způsobem je správně ohodnotit. Řekn správné jaksi bodové hodnoty. A taky ohodnotit, jak který, jak který tento výstup aplikova výstupu je cenný pro naši společnost. A druhý problém, prosím, souhlasím s panem profesore knihy. Doufám, že v příštím roce, nebo v příští metodice už ty knihy budou daleko lépe oše k jeho spokojenosti. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak se do těch bodových ohodnocení zahrnují výsledky výzkumů dosažené ve spolupráci se zah pracovišti? Pane děkane Gaši. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Když na nějaké publikaci jsou, řekněme, naši vědci, řekněme, z jedné poloviny a vědci z ji pracoviště, tak tomu našemu pracovišti jde právě polovina bodů z tohoto daného výsledku. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Doplnění pan ředitel Jurajda. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- No, já zareaguju na dva z těch bodů. Kde myslím, že ten argument pana profesora není logic dneska 65 procent bodů je za ty tvrdé impakt faktorové publikace, to je všechno určitě v p neznamená, že to ospravedlňuje ten systém. Že ten systém je dobře nastavený. To ten systém motivace do budoucna. A ten můj argument, že se vyplatí raději vyprodukovat pseudoknihu, p pseudosoftware než opublikovat tu kvalitní originální vědeckou práci v základní výzkumu, t že do budoucna se ten poměr velice rychle změní, protože ti vědci se budou chovat ekonomic důležité právě poukázat na to, že z mého pohledu, a to je další základní rozpor, ten důvod pro hodnocení vědy při radě vlády, myslím, že ta odpovědnost je každopádně na členech rady ty poslední roky udělala velice malý pokrok v tomhle, v tomhle směru, ten si myslím, že je To není náhoda. Protože se tam střetává několik zájmových skupin a odehrává se tam právě t jednotlivých lobbistických zájmů. Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří nechtějí, aby se aby se daly vysoké body za softwary, metodiky a inovace a podobně. A při tom rozdělování, vlastně patří, tam je další základní problém. Protože dneska vlastně studenti, doktorandi, vlastně z velké části, jsou, je jim věnován čas na ústavech Akademie věd, tak jsou de fact na univerzitách, protože Akademie věd nemá přístup k akreditacím doktorandským, nemůže kon školám na tomhle vzdělávacím poli. A tím pádem jejich výstupy jsou v tom systému uvedeny j vysokých škol. Podobně například, pokud já budu mít plný úvazek na Akademii věd, čtvrtinov vysoké škole a nahlásím nějaký výstup, že patří k oboum institucím, on se rozdělí 50 na 50 snažím říct, jsou dva základní a velice důležité body. První je ten, že, že to náhodou dop dolů pro akademii je náhoda. Protože ten systém není prostě dopracovaný, nejsou v něm ucpá druhé mnohem důležitější je to, že ani do budoucna nesouhlasím s panem profesorem v tom, ž principu, úpravami i za specifické obory ty všechny díry utěsnit. Pokud budu mít systém, k automaticky převádí na peníze bez jakékoliv kvalitativní kontroly, tak vždycky se tam najd motivace, nějaká díra, kde někdo bude vydělávat peníze na pseudovýstupech. Souhlasím s pan v tom, že na 80 procent je potřeba se opřít o nějaké kvantitativní hodnocení. Ale neponech kvalitativní kontrolu, je z mého pohledu základní chyba. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste teď řekl, že ty černé díry ve výzkumu není možné zcela zacelit. Ale jaké zásadní k prospěly tomuto bodovému ohodnocení, aby byl zdravější? Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- Kombinace toho kvantitativního hodnocení s tím kvalitativním. S tím, že ta kvantitativní o oborově specifická. Například pan profesor zmínil sborníky. Je naprosto správné ty sborník většinu oborů z takových těch tvrdých dat vyloučit. Ale třeba v informatice, což je strašn tam jsou sborníky strašně zásadní, důležité. Publikuje se v nich kvalitní výzkum. A je mož z úprav, které právě ta komise udělala, v tom oboru to přizpůsobit. Ale musí se to dělat p To je moje druhá základní kritika toho celého procesu. Ta komise, v které pan profesor půs rada vlády, to jsou takové dobrovolné organizace, kde se, v podstatě charitativní lidi, kt zájem, nebo mají nějaký lobbistický zájem v tom procesu, se tomu věnují. A nám tu zásadním profesionální státní úřad nebo ministerstvo, jestli chcete, ale spíš nějaký výzkumný ústav vědy. Tohle se nedá dělat na koleně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane děkane, souhlasíte s, tady s návrhy pana ředitele Jurajdy na to, jak zacelit ta tmavá případně připojte názor, jak se do tohoto výzkumu jaksi vejdou obory, které jsou trochu od vašich oborů, tedy přírodních věd a ekonomie, humanitní a společenské vědy? Jaké místo oni těchto oborech se přece bádá dost často odlišným způsobem než v přírodních vědách napříkla Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Ono výstupy výzkumu humanitních a společenských věd jsou samozřejmě převážně knihy. A ty t jsou. Já jsem přesvědčen o tom, že lze udělat smysluplnější definici knihy, než je v té st To souhlasím s panem profesorem. Ten možná, možná řekne, že to nebude tak snadné, já si my samozřejmě půjde. A já také s ním souhlasím v další věci. Že určitá část toho hodnocení by skutečně dělána panely expertů. Ale atak, že, řekněme, 80 procent prostředků v tomto státě rozdělovat podle metodiky a 20 procent budou mít ty panely expertů, aby nějakým způsobem p nějaké nelogičnosti, možná by vystihli nově obory a tím pádem zkorigovali ty, řekněme, sle výsledky té metodiky. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Otázka pro ředitele institutu CERGE-EI Štěpána Jurajdu. Jak se vejdou do tohoto bodového h humanitní a společenské vědy? Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- No, oni se tam pro to kvantitativní hodnocení tak moc dobře nehodí. V historii se prostě p nemáte tam možnost využít nějakých mezinárodních žebříčků, časopisů a, o které byste se mo kvantitativním hodnocení opřít. A prostě, pokud tu knihu nevezmete do ruky a nepodíváte se nezjistíte, jestli je to celoživotní dílo, které má zásadní přínos pro prostě poznání třeb České republiky, anebo jestli to je prostě něco, co někdo napsal jenom pro ty body. Za pos dní, aby vygeneroval milion korun pro svůj ústav nebo fakultu. Takže já si myslím, že nelz tenhlecten proces toho kvalitativního hodnocení obejít. U těchhle humanitních oborů. A zár ten velký problém, že ta metodika, která se to snaží vlastně až do dneška, a jsou to peníz miliardy a miliardy, rozdělené podle této metodiky a je to zamčeno na 5 let dopředu. To mo tom procesu zatím zmínil. Tak oni vlastně zavádějí konkurenci mezi obory, kdy já se snažím ekonom a sebrat je chemikům nebo, nebo historikům. A není to tak, že já bych konkuroval os v rámci České republiky, kdo z nás bude nejlepší pro nějaký rozpočet pro ekonomii, a v tom hlavních problémů současné metodiky. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Zamyslete se ještě v tuto chvíli, co se konkrétně stane s vašimi právě rozpracovanými výzk institucích poté, co dojde k tomu finančnímu krácení? Pan děkan Bohuslav Gaš, děkan Přírod Univerzity Karlovy. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Já předpokládám, ale alespoň podle stávajících bodů, které byly vypočtené podle té metodik fakulta by si na tom měla polepšit. Protože patří, řekněme, mezi silné výzkumné fakulty. T smyslu tu metodiku samozřejmě vítám. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Stejná otázka pro Štěpána Jurajdu, ředitele CERGE-EI. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- No, já vzhledem k tomu, že zrovna náhodou ten obor ekonomie se do té stávající metodiky mo proto ten náš ústav, nebo společné pracoviště získal méně peněz z té metodiky než získává myslím, každý, kdo se podívá na, na ta tvrdá data o výstupu v ekonomii, jako o vědeckém ob že naše společné pracoviště je na míle daleko před všemi ostatními pracovišti v této zemi Tak přesto nám hrozí významná ztráta a já jenom doufám, že Akademie věd v rámci rozdělován příští rok tu metodiku nevyužije. Protože pokud by podle ní odměňovala, tak to můžeme, to pracoviště, zavřít. A co se týče konkrétních kroků, protože já doufám, že to akademie neud jsou takové, že já dnes stojím před velkým dilematem, které dobře ilustruje ty dopady té r jak je dnes schválená vládou. Buď řeknu vědcům u nás v instituci, aby začali vyrábět ty ps budu jištěn proti případným dalším propadům financí v příštích letech. Anebo jim řeknu, ne vědecké práci, v základním výzkumu, publikujte v prestižních časopisech, umísťujte absolve na nejlepší katedry na, na univerzitách na celém světě, ale pak riskuji, že tahle rada vlá rok žádné další zásadní změny v té metodice a my za dva roky skončíme a já budu autorem de společného pracoviště. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Takže co uděláte? Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- No, já se budu dívat tady panu profesoru do očí a budu doufat, že se to příští rok opravdu způsobem změní. Protože, jak jsem řekl, tak teď na 5 let dopředu je významná část těch pro tou metodikou, s kterou já zásadním způsobem nesouhlasím. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Poslední 2 věci, které bych v tom našem vymezeném čase ráda ještě, vy tady kroutíte, pane tak vám dám příležitost, abyste se ohradil, prosím. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Metodika se snaží rozdělovat pouze takzvanou institucionální část financování výzkumných i ještě existuje druhý kanál, druhá část financování, a to je účelové. To jsou třeba grantov Účelové financování výzkumu je takové, kdy ten vědec, prosím, výzkumný tým napíše nějaký p co chce udělat a kolik na to potřebuje peněz. A pak ty peníze buď dostane, anebo nedostane posuzuje panel expertů, prosím, jakási hodnotící komise. A prostředky na účelové financová budou v příštích letech zvyšovat na rozdíl od institucionálních. Takže my se vlastně bavím těch peněz. Tak proč by nakonec ústavy nemohly získat velkou část peněz právě z toho účelo Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- Ano, mohly, ale ty prostředky se v grantové agentuře České republiky budou navyšovat příšt Možná za dva roky. Takže aby ty pracovníci našeho společného pracoviště si požádali o prop základních platů, o čem se tu bavíme, od grantové agentury z účelových, takzvaných účelový to dneska nehrozí. A za druhé tenhle argument pořád ještě nezdůvodňuje, proč v rámci ekono pracoviště, které produkuje kvalitnější základní výzkum než ostatní pracoviště, dostane i míň peněz než ostatní pracoviště v rámci České republiky. Je to proto, že ta metodika je p Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jaký je zájem mladých o to, zabývat se vědou profesionálně, vydržet v této oblasti? A zazn tuto chvíli, že odcházejí do ciziny natrvalo? Pan děkan Bohuslav Gaš. Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Já si myslím, že ten trend v posledních letech je právě opačný. Platy našich mladých praco tak ubohé jako byly předtím. Taky prostředky třeba na stipendia studentů, doktorských stud významně vyšší než byly v minulých letech. Takže myslím, že ten, ten proud, který původně ciziny, se obrací. A studenti po nějakém pobytu v zahraničí, třeba po takzvané postdukovsk zase poohlížejí, pošilhávají zpátky po české zemi a koukají se, kde by se u nás mohli zamě rádi vezmeme, my je rádi zase přijmeme, protože víme, že tam v té cizině se také něco nauč Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pan ředitel Jurajda. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- V ekonomii je to o něco těžší, protože ten platový rozdíl je tam stále ještě jakoby větší, ekonomové, obzvlášť třeba na byznys školách ve světě, jsou placeni opravdu až, až nezdvoři jinak úplně souhlasím v tom, že pokud by se prostředky na vědu rozdělovaly tak, aby skuteč kde se dělá kvalitní mezinárodní výzkum, tak by nebyl problém tady mít víc pracovišť, kter pravidelně v mezinárodních časopisech, například i v těch, těch společensko vědních oborec Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, a jsme na konci dnešního vydání Studia STOP. Za návštěvu děkuji Štěpánu Jurajdovi, ře Bohuslavu Gašovi, který je děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Na shledanou Bohuslav GAŠ, profesor, děkan, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy -------------------- Na shledanou. Štěpán JURAJDA, docent, ředitel, institut CERGE-EI -------------------- Na shledanou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Na pořadu spolupracovali Radvít Novák a Jitka Procházková a ze studia Českého rozhlasu 6 v přeje Terezie Jirásková.