Akademie už nebude mít své jisté - rozhodnou uznané výsledky ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 8.7.2009, rubrika: Trhy & ekonomika, strana: 14, autor: Petr Zuna Komentář Od 1. července je v platnosti nový zákon č. 110/2009 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. Do z reforma systému výzkumu a vývoje, která je promítnuta i do Národní politiky výzkumu, vývoj léta 2009 až 2015. Mezi hlavní cíle reformy patří podpora institucí zabývajících se výzkumem ze státních inst prostředků podle dosažených výsledků, projektová podpora teamů či snížení počtu rozpočtový výzkum a vývoj z 22 na 11 (škoda že redukce nebyla větší). Je podporována excelence ve výz je podílové financování z veřejných a soukromých zdrojů. Reforma má zajistit důslednou provázanost výzkumu, vývoje a inovací tak, aby platilo, že „ převádí peníze ve znalosti, inovace využívají tyto znalosti a převádějí je v peníze“. Po rozsáhlé veřejné diskusi a připomínkách byla reforma výzkumníky podpořena a vládou schv okamžiku, kdy se promítla do přípravy rozpočtu, však vyvolala bouři ze strany Akademie věd institucionální finanční prostředky vycházející z „uznaných výsledků“ za minulé čtyřleté o Vysoké školy mají v oblasti vědy a výzkumu naopak mírný nárůst. Objevují se hlasy, že jde Akademie věd a celého základního výzkumu. Z pohledu prezidenta Inženýrské Akademie ČR a profesora technické vysoké školy s tímto náz souhlasit. Řady pracovníků Akademie věd si vážím, s řadou z nich úspěšně spolupracujeme. A argumentaci z jejich strany přijmout nelze. V minulosti měla Akademie v souvislosti s výzk zajištěn pevný rozpočet, o tyto prostředky s nikým prakticky nesoutěžila, na aplikovaný vý dívala „skrz prsty“. Jak se má situace změnit? Všechny veřejné institucionální prostředky budou vloženy do „jed a výzkumníkům ze všech organizací budou rozděleny podle uznaných výsledků za předchozí obd nebude mít garantované, všichni o ně musí soutěžit, lepší vyhrává. Zde se však právem otevírá otázka, zda škála uznávaných výsledků je správně nastavena. Dok budoucnu musí být znovu přehodnocována a upravována. Problematické zůstává například posuz se lišících oborů podle stejného metru, potlačení významu technických odborných konferencí transfer výsledků do praxe a další. Přesto je hodnocení výsledků pokrokem. V dalších krocí využít zahraniční zkušenosti a v nastoupeném trendu setrvat. Je správné, že s požadavkem, že výzkum a vývoj nás musí i živit (a to je důvod, proč v tét v době krize nemají být škrty), budou peníze přidělovány bez ohledu na to, o jaký výzkum s badatelský nebo aplikovaný. Hlavně když budou přesvědčivé výsledky. Kromě toho jsem hluboc že žádná ostrá hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem neexistuje, že se oba typy vý prolínají. Jsou-li kvalitní, mají adekvátní hodnocení i dopad. Při srovnání situace v Akademii věd ČR a na vysokých školách je třeba vzít v úvahu, že zák Akademie je tvořen pouze z prostředků na vědu. Vysoké školy mají kromě těchto i prostředky studentů. Pokud ale srovnáváme oblast výzkumu a vývoje z pohledu počtu výzkumníků v Akadem vysokých školách a počtu uznaných výsledků, neuvažuje Akademie ve své argumentaci, že krom vysoké školy „odučit“ 240 tisíc studentů (počet studentů roste, prostředky na výuku ne - v pocítí vysoké školy v této oblasti pokles, který nárůst peněz na výzkum zdaleka nepokryje) že institucionální prostředky jsou rozmělňovány tím, že podle stejného klíče jsou přidělov výsledky i dalším výzkumným organizacím, jako je třeba Škoda výzkum, jsou zcela irelevantn Vedle institucionálních prostředků jsou zde však i prostředky účelové, jejichž podíl má v narůstat. Tyto prostředky jsou předmětem veřejné soutěže, ze které může i Akademie věd zís významné částky do svého rozpočtu. Podmínkou je předložení kvalitního projektu, který opon řešení. O tyto prostředky se mohou v rámci Grantové agentury ČR, připravované Technologické agentu resortních programů opět ucházet všichni bez rozdílu „příslušnosti“. Zdůrazňuji, že zde zá kvalitě předkládaného projektu. A jsou tu ještě i evropské peníze - operační programy, str I zde jsou „měkké peníze“, které lze použít na mzdy. Reforma výzkumu a vývoje byla potřebná a dlouho se po ní volalo. Jejím cílem není kohokoli Naopak cílem je podpořit kvalitní výzkum, vývoj a inovace, kdy o státní podporu si říkají výzkumníci ze stejné startovní čáry. Je ovšem třeba připomenout, že peníze dostanou pouze výzkumníci“ a kvalitní projekty. Na ty horší, kteří jsou jistě ve všech výzkumných organiz méně nebo vůbec nic. Největší chybou by bylo, kdyby se z problematiky vědy, výzkumu a inovací stalo zneužívané úrovni vědy, výzkumu a inovací nemůže pomoci, naopak by jí to významně uškodilo.