Vážná hra na oběšence ****************************************************************************************** * Vážná hra na oběšence ****************************************************************************************** 27.7.2009, rubrika: Komentáře, strana: 13, autor: Martin Uhlíř Podaří se vládě vyhnat do zahraničí přední české vědce? česká věda Rozvášněný dav mávající transparenty s nápisy „hybaj, darmožrouti“. Oběšený věd živí kolegové prchající ze země s narychlo sbalenými skripty a zkumavkami v podpaží. Zatím odehrávalo „jen jako“, během happeningu organizovaného minulý týden Akademií věd ČR na pra Pokud by se ale v příštích třech letech naplnily záměry vládní rady pro výzkum a vývoj, bu svědky útěku vědců i ve skutečnosti. Zkusme celý spor mezi akademií a vládní radou přiblížit pomocí sportovní terminologie. Pře máme v české lize tři fotbalové týmy: akademický, vysokoškolský a průmyslový. Vedení fotba rozhodne, že bude napříště přidělovat peníze podle výsledků, aby podpořilo ty nejlepší. Je zvláštní kritéria: nepočítají se jen góly, ale i počet kilometrů, které borci naběhají po Ne všichni fotbalisté v týmech jsou špičkoví, všem třem mužstvům by prospěla podstatně pří určující, kdo má hrát a kdo ne. Jako celek ale hraje nejlépe akademický tým. Soustředí se dal nejvíc gólů, protože se až dosud bláhově domníval, že rozhoduje vítězství. Jenže marná vysokoškolského mužstva toho víc naběhají, a proto akademiky přečíslí na body. Tím pádem o nepřijdou. Průmyslový tým sice svého akademického soupeře ani na body porazit nedokáže, ve panuje přesvědčení, že by měl i tak dostat výrazně přidáno. V zahraničí nad takovým přístupem kroutí hlavou, přední světový sportovní časopis se nad n – bossové české kopané však trvají na svém, tváří se, že vymysleli nejlepší způsob hodnoce světě. Není jim divné, že jej nikdo jiný nepoužívá. Odhlédneme-li od fotbalové terminologie, jde v celé kauze o to, že nový systém hodnocení v vypracovala zmíněná vládní rada (nutno dodat, že za nepochopitelného nezájmu akademiků), s nesrovnatelné a není těžké jej obelstít. Akademie věd přitom vykazuje i podle této metodik kvalitních výsledků k těm hůře obhajitelným, přesto má přijít o peníze. To, že vládní rada od roku 2012 peníze čistě na základě výsledků, jichž vědci dosáhli v minulosti, je v pořád vymyslet systém hodnocení, který bude lépe odrážet realitu. Otázka je, zda mužstvo akademiků nepopravuje své hráče před zraky médií trochu předčasně, na příští rok zatím nejsou tak dramatické, aby znamenaly zánik týmu. Teprve v dalších dvou krácení likvidační, neboť stát chce akademii odebrat téměř polovinu financí, které jí dává tom ovšem není definitivně rozhodnuto. Má tedy cenu se věšet už teď? Na druhou stranu, jak upozornit, zvlášť v situaci, kdy vysokoškolské mužstvo své akademické kolegy nepodpořilo, systém hodnocení disciplíny zvané věda může v budoucnu poškodit i je? Ještě vizi, prosím Komplikovaná diskuse se vede kolem snahy vlády podpořit aplikovaný výzkum na úkor základní nejvíc doplatit právě akademie. Česko skutečně dává na základní výzkum více než řada jinýc Jenže právě v aplikovaném rezortním výzkumu (řídí jej jednotlivá ministerstva) se dosud vl plýtvalo nejvíc a je velká otázka, zda se to v budoucnu zlepší. Potíž je mimo jiné v tom, že Česko nemá žádnou vizi, jak v aplikovaném výzkumu postupovat. firmám peníze na výzkum americká vláda, vždy jasně řekla, co za to chce: úspornější automo na vodík, ekologičtější plasty nebo třeba snížení emisí skleníkových plynů. V Česku takové plánování chybí. Dále je tu otázka, jestli je vůbec přímá podpora firem nutná. Když před lety vyvíjela švéd Volvo airbagy, obrátila se také na univerzitní vědce, přestože sama zaměstnávala týmy mate odborníků. Česko by se mělo především snažit vytvořit prostředí, v němž firmy samy obcháze univerzity a hledají, v čem by mohla být spolupráce přínosná. A konečně – je tu problém s dělicí čárou mezi základním a aplikovaným výzkumem. Třeba látk protinádorovými účinky vyvíjené v akademickém ústavu makromolekulární chemie nebo špičkové konstruované na ČVUT v Praze by za čistý základní výzkum označil jen málokdo. Navzdory tom ministerstvo průmyslu a obchodu, hlavní sponzor aplikovaného výzkumu, má dostat do roku 20 přidáno, v rozpočtu ministerstva školství, které rozděluje peníze univerzitám, se má škrta hlavní břemeno úspor dopadne na akademii. Takový přístup je nešťastný. Klidně přemýšlejme o tom, zda si Česko může dovolit akademii, 52 ústavů, ale zároveň nuťme během hospodářské krize šetřit všechny týmy, ne pouze ten na jeho hráče by na zahraničních stadionech vítali s otevřenou náručí, a pokud odejdou, zpět přiláká. Q K tématu též sloupek v rubrice Civilizace Je otázka, zda si Česko může dovolit akademii s 52 ústavy.