Vědci Akademie věd protestují proti krácení rozpočtu ****************************************************************************************** * Vědci Akademie věd protestují proti krácení rozpočtu ****************************************************************************************** 22.7.2009, 18:10, pořad: Názory a argumenty Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------- Už několik týdnů vedou ostrý spor s vládou představitelé Akademie věd kvůli svému financov pro výzkum a vývoj totiž nedávno navrhla snížit Akademii věd v příštím roce dotaci ze stát o zhruba 1 miliardu korun, takže během 3 let by klesla dotace na polovinu. Vědci to považu likvidaci akademie a včera dokonce v ulicích Prahy demonstrovali proti vraždě české vědy. mimo jiné, proti argumentu vlády, že Akademie je údajně málo produktivní a poukazují naopa které ve své práci mají. Spor mezi vládou a Akademií věd komentuje Ondřej Konrád. Ondřej KONRÁD, redaktor -------------------- Jako začarovaný kruh vidí předseda Akademie věd Jiří Drahoš záměr státu snížit v příštích dost ostře - financování této instituce. Už totiž v letech 2011 nebo 12 by Akademie mohla padesát procent financí z rozpočtu, to by podle předsedy vedlo k odchodu řady pracovníků a ztratila důležité experty, na jejichž výzkumy získává v dané chvíli druhou polovinu vešker peněz - totiž z grantů, přes Evropskou unii, případně z licencí. Připomeňme, že částka ze se pohybuje kolem pěti miliard korun ročně. Pokud by se taková vize naplnila, pak by nyní o likvidaci Akademie dostaly takřka reálný obsah a člověk by dokonce mohl začít věřit i te "proti akademickém spiknutí". Za ním, pokud by skutečně existovalo, by mohly být zájmy jin či výzkumných center, které jsou dnes jak při vysokých školách, tak pod některými minister samotném průmyslu. Odborníci ovšem říkají, že ministerstvy zřizovaná pracoviště zatím vidi vlastně nevykazují a průmysl, příkladem může být automobilka Škoda, je v rukou zahraničníc ty výzkum provádějí doma. Nejvážnějšími konkurenty Akademie jsou tedy vědecké kabinety vys přičemž například Vládní rada pro vědu a výzkum některé z nich hodnotí vysoko. Ale ona kon se týká údajně hlavně tradičních univerzit, kdežto mladé regionální taková kritéria nenapl slovy, Akademie věd dávno není monopolní, ale aspoň na prvý pohled to také nevypadá, že by dovolit ji skutečně likvidovat. A vládní rada takový výklad odmítá. Pro člověka mimo vědec obtížné se v problematice orientovat a pokud se snaží tázat, dostává vcelku nepřekvapivě d odpovědi. Víceméně vlastně podle toho, kam patří jednotliví tázaní, zda mezi akademiky, ne jiných institucí. Podporou vědy a výzkumu se zaříkávaly různé minulé vlády, ale jakoby nad výzkum nyní ochládalo, jistě také pod vlivem ekonomické reality. Akademie věd, kolos se sp pracovišť, podle předsedy Drahoše v ní či pro ni pracuje asi šest tisíc lidí, se přitom mů výkonná. Přičemž ona výkonnost je sama o sobě často těžko měřitelná. Pokud se nějakému tým vlastně hmatatelného, jako jsou například nové účinné léky, pak asi není o čem hovořit. Al méně nápadné, řekněme lingvistické a podobně, mohou těžko vzbudit respekt stejně jako vyná léčbě onemocnění HIV/AIDS. Mimochodem, právě ty z rukou profesora Holého vzniky na půdě Ak že vědci jeho formátu by v případě nějakého kolapsu Akademie mohli pracovat i někde jinde, Univerzitě Karlově, jistě platí, ale zároveň nic neznamená. Momentální debata o financích má vcelku očekávaný průběh. Vědci říkají, že úřednici nemohou do problematiky jasně vidět na řadu specifik bádání, které se v některých případech může zdát jako cesta slepou uličko dlouhých letech začne přinášet výsledky. To vše je jistě pravda a příkladů z minulosti lze tomu, jakým způsobem výzkum financovat, to říká vlastně ale poměrně málo. A pocit, že si n hájí vysloveně to "své", je také těžko odvrátit. Včerejší happening, při kterém byla z okn Akademie v Praze pověšena na oprátce figurína představující českého vědce prokázal, že výz doslova smysl pro šibeniční humor. Pokud se postoj vlády nezmění, a zatím na to mnoho neuk čekat, že u tohoto protestu nezůstane. Veřejnost bude ovšem spíš jen laicky přihlížet. Jej si jistě myslí, že věda a výzkum jsou důležité a stát o ně má pečovat. Ale zda je lépe je postupně přenášet mimo Akademii věd, to asi těžko posoudí. Jelikož nakonec půjde o rozhodn budou se právě politikové muset prát odborníků a třeba se také rozhlédnout, jaké mají zkuš srovnatelné evropské země. Pokud k něčemu takovému ovšem dojde, pak skoro jistě až po volb Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------- U mikrofonu byl Ondřej Konrád.