Věda není obyčejné chytlavé zboží ****************************************************************************************** * Věda není obyčejné chytlavé zboží ****************************************************************************************** 22.7.2009, rubrika: Názory, strana: 8, autor: Štěpán Kubík KomeNtáŘe V současných diskusích o likvidaci Akademie věd alias reformě výzkumu poněkud zapadá asi n rys reformy, který snad nejlépe ilustruje její zvrácenou podstatu. Argumentem pro utlumení (rozuměj postupné zrušení) Akademie je její údajná nízká produktiv Argumentem pro navýšení prostředků pro tzv. „aplikovaný výzkum“ je jeho ještě nižší produk Není to úžasná logika? V dokumentu Rady vlády pro výzkum a vývoj (RVV) hodnotícím stav výz v roce 2008 se na straně 129 konstatuje, že investice tzv. rizikového kapitálu do počátečn technologických firem v ČR prakticky neexistují. Jinými slovy: v ČR neexistuje kapitál, kt financuje tzv. technologický transfer poznatků základního výzkumu do komerční sféry. V tom spatřuji hlavní příčinu nedostatečného ekonomického využití výsledků české vědy. Pří firmám tento problém neřeší, protože neexistuje mechanismus, který by odlišil subjekty, kt inovativní podnikání, od těch, které zajímá jenom ona státní podpora. Aplikace vyrůstají v základního výzkumu. Jsou jako plodnice na podhoubí. Vykopeteli podhoubí, nedočkáte se ani reforma vykopává právě ono podhoubí a ve výsledku tak hrozí, že bude skutečně „nahouby“. Bulvarizace vědy Metodika používaná RVV k hodnocení výsledků vědy a výzkumu připomíná rčen holi. Jen je zde bita Akademie věd. Namísto transparentních a mezinárodně používaných krit česká třetí cesta. Kvalita článků ve sbornících, které tvoří téměř polovinu hodnocených vý neověřitelná, o funkčních vzorcích, prototypech a uplatněných metodikách ani nemluvě. Nako patentů „pro patenty“ je sporný, zvláště je-li jejich působnost omezena na ČR. Jak ukazuje exponenciální nárůst „měkkých výsledků“ (prototypy, funkční vzorky, metodiky, software apod.), mechanické hodnocení podle určených kritérií, je samo o sobě kontraproduk Stimuluje totiž produkci pseudovýsledků, určených pouze k naplnění těchto kritérií. I oblí objektivní citační index vede k publikování prací, které nejsou ani tak přínosné nebo inov kontroverzní. Tyto práce mají vysokou citovanost, byť jen proto, že s nimi ostatní polemiz závěry vyvracejí. Vede to k celkové „bulvarizaci“ vědy, kdy se nejlépe prodává „chytlavé“ na kvalitu. Proto ve světě hodnotí výsledky a kvalitu vědecké práce nejčastěji komise expe oboru, kteří jsou schopni ocenit skutečný přínos konkrétního vědce či instituce. To vše na obavy, že cílem současné „reformy“ není zkvalitnění výzkumu, ale přesměrování toku peněz d rukou. Ty se chceš vrátit? Vrátit se z prestižní světové instituce do ČR a pokoušet se zde zavést něco nového je nesm vyčerpávající a stresující. Dělat to za mzdu obvyklou v české vědě je také nesmírně nevděč v situaci, kdy vaše výzkumná instituce spěje ke zrušení, je bláznovství. Několik let jsem USA, část z toho i na University of California Irvine, v Centru pro neurobiologii učení a pracoviště patří na světovou špičku ve svém oboru. V ČR se podobný výzkum provádí na jedin ve Fyziologickém ústavu AVČR, jehož pracovníci zajišťují zadarmo (sic!!!) celou řadu předn Přírodovědecké fakultě UK a školí její studenty, stejně jako postgraduální studenty z léka ale kredit a peníze za tuto činnost získávají vysoké školy, ne Akademie. I bez hrozby zrušení je pro naše instituce prakticky nemožné přilákat světově špičkové věd ze zemí západní Evropy, Severní Ameriky a nově i z jihovýchodní Asie totiž nabízejí nesrov podmínky a perspektivy. Dobře to ilustruje příhoda z mého pobytu v USA. Na konferenci jsem kolegyni, toho času též pracující v USA, která asi nejlépe snese označení „špičkový vědec“ publikací v Science a pracovním nasazením. Během hovoru o našich plánech do budoucna se na podívala a zeptala se, „Ty se chceš vážně vrátit?“ Vypadá to, že cílem současné „reformy“ není zkvalitnění výzkumu, ale přesměrování toku pen Foto popis| O autorovi| Štěpán Kubík, Autor pracuje ve Fyziologickém ústavu AVČR