Peníze pro základní výzkum ****************************************************************************************** * Peníze pro základní výzkum ****************************************************************************************** 21.7.2009 | 12:00 | pořad: Ozvěny dne Jan BUMBA, moderátor -------------------- Kdo chce zabít vědu? Připadá vám to jako absurdní otázka? Pracovníci Akademie věd České re přesvědčeni o tom, že právě do sféry absurdity se má posunout financování jejich ústavu. A rámci změn ve financování vědy přijít v příštích letech o miliardy a její čelní představit že jí hrozí likvidace. Dnes se před budovou Ústavu dějin umění na Starém Městě v Praze kon názvem Vražda české vědy. V našem přenosovém voze je Jiří Beneš z Filozofického ústavu Aka den. Jiří BENEŠ, Filozofický ústav AV ČR -------------------- Dobrý den. Jan BUMBA, moderátor -------------------- Pane Beneši, jde o akci pořádanou Ústavem dějin umění a další ústavy se k ní přidaly, nebo akademie? Jiří BENEŠ, Filozofický ústav AV ČR -------------------- Ne, je to akademie, kterou iniciovali pracovníci z Ústavu dějin umění s tím, že má plnou p celé akademie. Jan BUMBA, moderátor -------------------- Jsou právě humanitní obory jako například dějiny umění nebo Filozofický ústav, jsou právě těmi, které jsou nejvíc ohroženy? Jiří BENEŠ, Filozofický ústav AV ČR -------------------- Ne, takhle se to nedá říci, poněvadž v tomto okamžiku, pokud bude přijat návrh rozpočtu, t rovnoměrně všechny ústavy Akademie věd. Akademie věd je soustava vědeckých pracovišť, přes škrty by se týkaly plošně všech těchto ústavů. Jan BUMBA, moderátor -------------------- Já se ptám proto, že vládní rada pro výzkum a vývoj, která tu novou koncepci vypracovávala nijak netají tím, že jí jde především o podporu aplikovaného výzkumu, tedy toho, který lze využít třeba v průmyslu. Co může takový filozofický ústav nebo Ústav dějin umění nabídnout aplikovaného výzkumu? Jiří BENEŠ, Filozofický ústav AV ČR -------------------- To je právě odlišné stanovisko vládní rady, za níž stojí také Hospodářská komora, minister a průmyslu a další vlivné skupiny, které mají zájem o šíření aplikovaného výzkumu. Samozře výzkum na pracovištích humanitního zaměření nikdy nebude takový nebo to bude jen část toho se zde provozuje. Ale to je právě otázka nastavení správných parametrů a poměrů mezi zákla a aplikovaným. Základní výzkum je tedy takový, který není zacílen ke konkrétnímu zadání, k objevovat nové souvislosti a skutečnosti. Jan BUMBA, moderátor -------------------- A když se zeptám úplně natvrdo, proč by měli daňoví poplatníci platit ze svých peněz třeba umění? Jiří BENEŠ, Filozofický ústav AV ČR -------------------- Já se zeptám protiotázkou, proč by daňoví poplatníci měli platit například všechny vysokoš Je záruka, že ze všech studentů bude přínos pro společnost? Jan BUMBA, moderátor -------------------- Takže myslíte, že i když tam není žádná záruka toho, že tam bude přínos pro společnost? Jiří BENEŠ, Filozofický ústav AV ČR -------------------- Ale navíc záruka zde je, poněvadž ústavy pracoviště akademie procházejí samozřejmě hodnoce let a pokud ty výsledky nejsou, tak se to projeví i zrušením pracovišť. Používá se nespráv že akademie usnula, že 20 let zamrzla, že se nic neděje. Není to pravda,  za těch poslední let bylo několik ústavů zrušeno a několik jich také vzniklo právě podle potřeby a podle do výzkumu. Jan BUMBA, moderátor -------------------- Jeden z argumentů pro škrty v rozpočtu Akademie věd je ten, že údajně dochází k jakési dup stejnému bádání věnuje akademie i univerzity. Proč by třeba Filozofický ústav Akademie věd v rámci Filozofické fakulty? Jiří BENEŠ, Filozofický ústav AV ČR -------------------- Já zde na okraj nezastupuji pouze filozofický ústav, já v této chvíli zastupuji akademicko jde o Filozofický ústav, můžeme se také zeptat, proč nemůže být jedna filozofická fakulta Proč musí být několik vysokých škol? Jan BUMBA, moderátor -------------------- Vy mi stále odpovídáte otázkami, ale já bych rád nějakou odpověď od vás. Co by bylo tak šp kdyby se třeba Filozofický ústav Akademie věd sloučil s filozofickou fakultou, dejme tomu, Karlovy? Jiří BENEŠ, Filozofický ústav AV ČR -------------------- Samozřejmě taková možnost teoreticky existuje a bylo by to kontraproduktivní, protože při ke kolegům na univerzitě pedagogická zátěž odvádí od dlouhodobějších trvalých úkolů, které soustředění na bádání v archivech, knihovnách a na vytváření větších syntéz. Jan BUMBA, moderátor -------------------- Děkujeme za rozhovor. Jiří Beneš z Filozofického ústavu Akademie věd. Na shledanou. Jiří BENEŠ, Filozofický ústav AV ČR -------------------- Na shledanou. Jan BUMBA, moderátor -------------------- Na telefonní lince je nyní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro oblast výzkumu, vývo Karel Šperlink. Dobrý den i vám. Karel ŠPERLINK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro oblast výzkumu, vývoje a inovac -------------------- Dobrý den přeji. Jan BUMBA, moderátor -------------------- Pane viceprezidente, váš svaz soudě podle dosavadních prohlášení na stranu Akademie věd př koncepce financování vědy, jak ji připravila vládní rada, je podle vás tedy správná? Karel ŠPERLINK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro oblast výzkumu, vývoje a inovac -------------------- Já si myslím, za prvé, že správná je, za druhé si myslím, že Akademie věd vystupuje v pozi vyhlašování nepřímo ohroženého živočicha, což vůbec není pravda a za třetí z dlouhodobým r výzkumu, vývoje a inovací v České republice došlo i ke změně, dochází ke změně financování výsledků výzkumu a vývoje. Jan BUMBA, moderátor -------------------- Promiňte, prosím, že vám skáču do řeči, ale jak to, že akademie není ohrožená, protože ze necelých 6 miliard korun by se měla v roce 2012 dostat na asi 2,8 miliardy korun. To je ve zkrácení. Karel ŠPERLINK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro oblast výzkumu, vývoje a inovac -------------------- To jsou, prosím vás, to jsou takové ty prognózy, které souvisí s tím, že ekonomiky jsou ma prosím vás, ona nehospodaří s necelými šesti miliardami. Akademie hospodařila v posledních více než 9 miliardami korun. A dostávala kolem 5 miliard korun takzvaného institucionálníh a zbytek bylo takzvané účelové financování a prostředky, které získala z licencí, což já v Ale co je podstatné prosím vás. V České republice do základního výzkumu jde téměř 60 % vše prostředků. To nemá ve světě obdoby. Ve světě jde do základního výzkumu 20 - 30 % státních takže rada pro výzkum již někdy od roku 2004 se snažila, aby nárůst do základního výzkumu nižší než nárůst prostředků do aplikovaného výzkumu s tím, nárůst tak významný bohužel sou krizí, která prochází a tady si musí pracovníci akademie uvědomit jedno. Jestliže Svaz prů reprezentuje zhruba 40 % tvorby hrubého domácího produktu a jestli víc jak 40 % podniků pr v měsíci a zatím nepropouští, tak nemůže akademie vykřikovat, že chce navyšovat prostředky mluví o navyšování prostředků. Takže tady musí být nějaká rozumná míra. Jan BUMBA, moderátor -------------------- Vraťme se prosím ale k tomu sporu, pokud je to vůbec nějaký spor, zda základní nebo apliko Akademici říkají, že bez toho základního teoretického výzkumu zakrátko nebude mít onen apl potažmo ani průmysl kde brát, že aplikovaný výzkum často jen jaksi dopracovává základní ob teoretici. Karel ŠPERLINK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro oblast výzkumu, vývoje a inovac -------------------- Ona to tak docela pravda není. Ve světě platí takzvané nové paradigma výzkumu, že se účelo účelovým financováním řeší problémy, které vyžaduje společnost komplexně, to znamená, začí výzkumem přes aplikovaný výzkum a bývá tou realizací. A nikdo neříká ze Svazu průmyslu, že základní výzkum. Jsou pouze potřebné docílení určitých takových rozumných relací. Jan BUMBA, moderátor -------------------- Myslíte, že tedy opravdu nehrozí, že stát místo špičkové vědy bude podporovat jen jakési d a zlepšováky? Karel ŠPERLINK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro oblast výzkumu, vývoje a inovac -------------------- Ne, to rozhodně ne. Tady je jedna věc, prosím vás. My máme v zákoně napsáno, že základní v podporu státu a státu že není do toho nic, co si dělá  základní výzkum. Což já považuji za ve vyspělém světě stát má zájem o tom, co se v tom základním výzkumu provádí. To je první problém, nedávno jsem byl na konferenci ve Spojených státech, zhruba jedna miliarda dolarů do špičkového výzkumu ve Spojených státech generuje deset nositelů Nobelových cen. Akademi v posledních dvou letech s 18 miliardami korun, čili řekněme, že jednou miliardou dolarů. nositele Nobelových cen? Jan BUMBA, moderátor -------------------- Říká Karel Šperlink, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. I vám děkuji za rozhovor. Na Karel ŠPERLINK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro oblast výzkumu, vývoje a inovac -------------------- Prosím, na shledanou.