Dopisy a e-maily

22.7.2009, rubrika: Názory, strana: 8

Problém poplatků školné nevyřeší Reaguji na článek Nová studie: „skryté školné“ jde do tisíců ročně (HN 20. července) Chybí mi v něm pohled ze strany studentů.

V červnu letošního roku jsem ukončil bakalářské studium najedné soukromé vysoké škole, která též na první pohled svým studentům účtuje pouze poplatek za přihlášku a školné za semestr výuky. Jenže to není vše. I tato soukromá škola má další poplatky, se kterými se student seznamuje v průběhu studia. Jedná se například o zpoplatnění převodu složení zkoušky z jednoho semestru do druhého. Stejně tak odklad složení státních zkoušek je zpoplatněn. A je to v pořádku, neboť tyto poplatky platí hlavně ti studenti, kteří své školní povinnosti neplní řádně a včas. Domnívám se, že stejnou cestou půjdou v případě zavedení školného i ostatní vysoké školy. Problém roztříštěnosti poplatků tedy zavedením školného nezmizí. Změní se pouze úkony, za které bude student platit. Stejně tak klientský přístup školy ke studentovi má značné mezery. Uplatňuje se hlavně v době, kdy je budoucí student přesvědčován, aby si vybral konkrétní vysokou školu. Jakmile je zapsán a zaplatil školné za první rok studia, je zčásti po klientském přístupu. Málokdo je ochoten měnit školu, když zjistí, že neplní úplně všechno, co slíbila. A reklamovat studium jako špatně dodanou službu nelze.

Nevěřím tomu, že při zavedení školného budou muset méně kvalitní školy zlevnit. Špatné školy by vůbec neměly získat od ministerstva školství akreditaci. Připustíme-li totiž, že na trhu působí nekvalitní vysoké školy, pak připouštíme i to, že existují školy, které za školné nechají vystudovat každého. A tento pohled na soukromé vysoké školy určitě na prestiži českých vysokoškoláků nepřidá.

V neposlední řadě brání zavedení školného i ocenění vysokoškoláka na trhu práce. Spočítáme-li si čas strávený na studiu a náklady na stravné, ubytování a školné zaplacené v průběhu studia, vychází nám, že současné platy vysokoškoláků nestačí na úhradu těchto nákladů v rozumném časovém horizontu. V mikroekonomii existuje pojem náklady obětované příležitosti a studenti ekonomických škol jej musí bezpodmínečně znát. A nedivím se, že po získání prvních zkušeností si mnoho z nich pokládá otázku:

„A kvůli tomuhle jsem studoval vysokou školu?“