Limity regulace školným












            ******************************************************************************************

            * Limity regulace školným
            ******************************************************************************************
            20.7.2009, rubrika: Názory, strana: 8, autor: Petr Fischer



            To, že na českých vysokých školách se léta platí drobné poplatky za administrativu, vyšší 

            zkoušky, nejvyšší za zbytečné prodlužování studia, se ví. Jen až nyní je jasné kolik. Použ
            argument pro či proti zavedení školného je ale ošidné.
            ČSSD tuto formu zpoplatnění provozu akceptuje, říká tomu „skryté školné“. Školné bez tajem

            ale odmítá. Argumentuje jako u poplatků u lékaře: platíme daně, tu a tam něco navíc, veřej
            zadarmo. Ale plošný předpis mění prostředí a je sociálně diskriminující.

            V případě školného se takový argument míjí s realitou. Modely používané ve světě ukazují, 
            slabší nejsou z vysokého školství vyloučeni, a pokud jsou nadaní, mají dobrou šanci vystud
            spíše v definici vzdělání a vztahu k němu.

            Školné se používá jako regulátor a jako motivační faktor. Má studentům říct, že dostávají 
            statek, který po promoci budou muset splácet. A tedy, že je v jejich životním zájmu, vystu
            a relativně rychle. K této ekonomizaci vzdělání (vzdělání je bráno jako zboží, i když zvlá

            pečlivé vybírání studijních oborů. Nestuduje se už to, co mě momentálně baví, nýbrž to, co
            bavit pořád a co mě slušně uživí.
            České vysoké školy trpí vysokou „úmrtností“ studentů. Původní obor dokončí jen 45 procent 

            se přeskakuje a utíká jinam. Největší úprk je v pedagogických, ekonomických a zemědělských
            má takový chaos přivést k řádu.
            Školné vysoké školy ekonomicky nespasí, protože politické strany, které o něm uvažují, maj

            ve veřejných výdajích. Zaručeně však zpřehlední a zreguluje prostředí. A sváže studenty, n
            splácet půjčky, s ekonomickým statem quo. A také: sváže volbu studia se zodpovědností, nej
            si nemohou dovolit vyhodit desítky tisíc do vzduchu.

            Talent ale nemusí vždy najít cestu hned; a materiální užitek není smyslem studia. Je tedy 
            regulace školným nepřinese s ekonomickou odpovědností také jistý druh (lidské, myšlenkové)
            Politický spor o školné leží v tomto napětí, ne v sociální ohleduplnosti, již lze snadno p

            zmanipulovat.

            O autorovi| Petr Fischer, petr.fischer@economia.cz