Školné nanečisto ****************************************************************************************** * Školné nanečisto ****************************************************************************************** Reakce UK z 28/5/2009 [ URL "UDALOSTI-5856-version1- Respekt090528.doc"] V. Hampl pro Respekt 3.6.2009 [ URL "UDALOSTI-5856- version1-Respekt090603.pdf"] 8.6.2009, rubrika: Česko, strana: 24, autor: Bára Procházková Co přinese návrh na pětitisícové univerzitní zápisné vysoké školy Karlova univerzita přišla s převratnou zprávou: studenti by mohli v budoucnu za studium pl vášnivých sporů se tak zdá, že školné přestává být v Česku sprostým slovem. I když zatím j nejstarší univerzita by sice ráda odlehčila peněženkám svých studentů či jejich rodičů, sv neříká školné, nýbrž „zápisné“. Víc než o slovíčka jde přitom o to, jak ty peníze pomohou zásadní problémy s vysokoškolským vzděláním. Zaplatíš, postoupíš „Nejhorší pro nás je, že profesoři mají málo času na konzultace a že vypisují málo seminář ně byl velký zájem. Místo toho vyučují jinde, aby si přilepšili k platu,“ říká místopředse rady na Filozofické fakultě Karlovy univerzity Silvie Mitlenerová. Dlouhodobé podhodnocení však jen jednou z řady potíží. Každoročně je od bran českých univerzit a vysokých škol ode uchazeč o studium a zatímco na Západě získala vysokoškolský titul zhruba třetina obyvatel, pouze dvanáct procent. Oproti úspěšným svobodným společnostem se tu také na univerzity dos procento studentů ze sociálně slabších vrstev, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělán Tuto proslulou trojici výtek vůči českému systému potvrzují opakovaně i mezinárodní analýz OECD. Zdejší úřady a školy vysvětlují přetrvávající problémy se vzděláním už léta stejně – kvalitnější služby nejsou peníze. A stejně tak reformátorská protistrana vytrvale opakuje, zablokovanou situaci je školné. Bílá kniha ministerstva školství, kterou vláda projednala přišla s návrhem „odloženého školného“, které by student splácel až v době, kdy bude vyděl průměrný plat. Tak by podle reformátorů studium nezatěžovalo peněženky rodičů a platil by ten, kdo z něj později bude mít osobní výhody. Podle statistik totiž platy vysokoškoláků r než středoškolsky vzdělaných lidí. Akademická obec pod vedením Karlovy univerzity návrh Bílé knihy odmítla a navrhla alternat od studentů každoročně pět tisíc korun za možnost postoupení do vyššího ročníku. Logicky s otázka, proč univerzita došla ke změně názoru. A z čeho vlastně určila výšku zápisného. A peníze pomohou vyřešit problémy, o kterých byla řeč. Kompletní plat Odpověď na to, co Karlovu univerzitu přimělo změnit názor, je banální: samozřejmě nedostat Karlově univerzitě podle jejího vedení chybí dvě miliardy korun, k pohodlnému chodu by ale posílit stávající rozpočet zhruba o čtvrtmiliardu a hned bylo zápisné na světě. Jeho výše že členové sociální komise vydělili onu chybějící částku počtem studentů. „Školné jsme zavést odmítli, protože fakultách platily různé částky podle finanční náročnosti studia. Dražší přírodovědné obory dovolit pouze bohatší studenti. Protože ale škola peníze potřebuje, rozhodli jsme se pro z předseda sociální komise Akademického senátu Karlovy univerzity a zároveň student informat Volba tohoto slova má v očích tvůrců několik výhod. Tou zásadní je, že o takto vybraných p rozhoduje vedení ústavu. Zdejší školy totiž už dnes vybírají různé poplatky – například za studia nebo za druhé studium – a nejsou malé. Do rozpočtu Karlovy univerzity tak ročně při milionů korun, s těmi však šéfové školy nemohou nakládat podle svých představ, protože jso s fondem stipendií. Také pravidla vědeckých grantů většinou neumožňují, aby se z jejich ro jakékoliv personální náklady. Právě s tím by měl pomoci nový poplatek. Podle informace rektora Karlovy univerzity Václav byly peníze ze zápisného využity „na náklady na přijímání studentů a na kompletní administ mzdových nákladů“. Při zavedení elektronického systému, jehož provoz stojí ročně čtyři až na jednoho studenta, je náklad na vlastní zápis studentů podle zkušeností z brněnské Masar zanedbatelný. Ačkoli je zvýšení platů pedagogů dobrá zpráva, nelze ani zevnitř školy přesl obávající se zneužití peněz. „Je pravda, že fakulty potřebují volnou ruku v hospodaření s stranu musí existovat jasné závazky, že peníze půjdou pouze na zlepšování studijních podmí Fakultní knihovny potřebují například další knihy nebo chybí papír v kopírkách. I takové m studentům moc pomohly,“ říká místopředseda Akademického senátu Karlovy univerzity Josef Šl Škola místo mobilu Platy pedagogů by tedy zápisné do jisté míry vyřešilo. A jak je to s jeho účinkem na léčbu českého vzdělávacího systému? „Univerzity už několik let přijímají nadlimit studentů, více přijímat nemůžeme,“ říká mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek na otázku, zda nový poplat umožní škole rozšířit počet studijních míst. Na sociální skladbu vysokoškolského studentstva by zápisné podle jeho kritiků mělo velmi n „Studenti by byli ještě více závislí na finanční situaci svých rodičů, než je tomu doposud nejhorší verze poplatků, protože na zápisné se ani nedá vzít půjčka,“ říká známý reformáto Bílé knihy sociolog Petr Matějů. Karlova univerzita však kritiku razantně odmítá. „Pět tisíc je částka, která podle všech s dat u drtivé většiny studentů sociální bariéru netvoří,“ říká rektor Karlovy univerzity Vá Děkan Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška, který se k návrhu Karlovy univerzity při srovnává například s průměrným měsíčním účtem za mobilní telefon, a považuje ji proto pro za únosnou. „Když si student může dovolit telefonovat měsíčně za pětistovku, bylo by čistý označit za sociální bariéru,“ vysvětluje Zlatuška. O tom, kolik peněženka studenta a jeho unese, však nikdo na univerzitě žádné konkrétní informace nemá. Petr Matějů obtěžkává zápisné i dalším záporem – peníze vybrané touto formou nijak neovliv studia: „Zápisné na administrativu na rozdíl od školného nestaví studenty do role klientů, za své peníze požadovat vyšší kvalitu poskytovaného vzdělání,“ tvrdí Matějů a obhajuje svů odloženého školného: „Pokud univerzita peníze dostane dopředu, nemusí nic moc měnit, pokud peněz dostávala zpětně podle úspěšnosti absolventa, byla by více motivovaná připravovat st na pracovním trhu.“ Univerzity však mají strach, že přijetím návrhu z Bílé knihy by se dos konkurence a přišly by „zbytečně“ o část státní podpory. „Pokud bychom poplatkům za studiu pak už by nebyl žádný rozdíl mezi státními a soukromými školami. Ty soukromé by pak začaly také příspěvky ze státního rozpočtu. A protože se na školství přidávat nebude, musel by se balík peněz rozdělit mezi více škol,“ říká brněnský děkan Zlatuška. Konkrétně by to znamen stávajících 24 miliard ročně dělilo nejen mezi 45 státních škol jako dosud, ale o svůj díl i 26 soukromých vysokých škol, které dnes inkasují školné, a tudíž nemají na státní dotace Další problém je podle rektora Karlovy univerzity Hampla možné problematické vymáhání dluh a také to, že není dopředu jisté, kolik peněz budou lidé s univerzitním diplomem nakonec v žen jde například na mateřskou, a poté nevydělává dostatek, protože pracuje jen na částečn doplňuje kolegu Zlatuška. K návrhu Karlovy univerzity by se v těchto dnech měly vyjádřit i ostatní vysoké školy, kte jednotný názor. Část rektorů iniciativu Karlovy univerzity vítá, jiní jsou zásadně proti. školství už oznámilo, že pokud návrh podpoří i další vysoké školy, bude se podkladem na po *** Zápisné na rozdíl od školného nestaví studenty do role klientů, kteří by mohli za své pení vyšší standard.