MŠMT dělá výzkum mezi akademiky, připraví podle něj zákon o VŠ

Praha 29. května 2009 (ČTK) - Ministerstvo školství (MŠMT) zjišťuje v průzkumu názory akademiků na stav českých univerzit, výsledky zohlední při přípravě zákona o vysokých školách. V dotazníku, který měl mailem přijít všem českým akademikům, jsou otázky na jejich spokojenost s řízením univerzit a s příjmy. Podle odpůrců ministerstvem připravené reformy vysokých škol jsou ale otázky v dotazníku návodné a nemají žádnou vypovídací hodnotu.

Petr Matějů, autor návrhu reformy vysokých škol, dnes ČTK řekl, že mail poslali před třemi dny všem akademikům v České republice. Z 24.000 lidí jich dosud odpověděly asi 2000. Ministerstvo se v anketě ptá třeba na to, jak vyučující hodnotí hospodaření vysokých škol nebo jak jsou spokojeni s příjmy. Podle Matějů totiž panují v oblasti příjmů mýty a akademici berou často mnohem víc, než se objevuje ve statistikách.

"Současně (výzkum) zjišťuje představy akademických pracovníků o možných řešeních problémů a jejich názory na možné reformní kroky," uvedl Matějů. Data prý také použijí při říjnové konferenci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde se bude mluvit i o změnách v systému českého vysokého školství.

"To je dotazník, který má podle mě úplně nulovou relevanci," myslí si předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Petr Christov. Otázky jsou podle něj návodné, navíc jej mohou vyplňovat jen akademičtí pracovníci. Nezjišťuje se tak názor třeba proděkanů pro rozvoj, kteří mezi akademiky nepatří, ale podílejí se na vedení škol. Christov také stojí za platformou Pro vzdělanost, kterou pracovníci univerzit vyjádřili svou nespokojenost se změnami tak, jak je navrhovalo MŠMT.

Na některá pracoviště dotazník ještě nedorazil, nedostali jej třeba pracovníci Katedry bohemistiky olomoucké univerzity.

Výzkum bude ukončen v polovině června, podle Matějů pak bude následovat anketa pro úřady a firmy, jak jsou spokojeni s absolventy vysokých škol v jejich kraji. V říjnu pak odstartuje průzkum mezi samotnými vysokoškoláky. Obrovské množství dat si nechá ministerstvo zpracovat od soukromé firmy, finance na to čerpá z EU.

Výzkum, jehož výsledky budou zveřejněny v červenci, zapracuje ministerstvo do věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání. První návrh změn připravilo MŠMT loni na jaře, sklidilo za něj však množství kritiky. Školám se nelíbil třeba navržený způsob financování, změny v obsazení správních rad vysokých škol a také předpokládaná užší spolupráce se soukromým sektorem. Po pádu vlády pak bývalý ministr školství Ondřej Liška práce na novém zákonu pozastavil.

Adéla Klimešová hš