Václav Hořejší: Se snahou o likvidaci Akademie věd se setkáváme již potřetí ****************************************************************************************** * Václav Hořejší: Se snahou o likvidaci Akademie věd se setkáváme již potřetí ****************************************************************************************** sobota 27. června 2009, 14:57 Čeští vědci, podobně jako před deseti lety, bijí na poplach. V roce 1999 předkládaný návrh rozpočtu přes drobný nominální růst znamenal reálný pokles výdajů na výzkum a vývoj v pomě Tehdy, stejně jako dnes, se hovořilo o hrozícím odlivu mozků a likvidaci vědy. Po deseti l situace opakuje. Podle Václava Hořejšího, ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie vě likvidaci Akademie věd vrací již potřetí. Ve svém článku na internetovém blogu píšete o likvidaci Akademie věd vzhledem k nižšímu ro nová vláda pro akademii počítá. Není likvidace příliš silné slovo? V titulku článku jsem záměrně použil silnější výraz, v současné chvíli není situace až tak Ale je možné, že by k likvidaci přece jen mohla směřovat. Se snahami o likvidaci Akademie potýkáme již od roku 1990, tato je třetí. Vycházejí od určitého typu politiků, ale také od univerzit. Vládní Rada pro výzkum a vývoj (RVV) žádala v květnu vládu, aby neomezovala rozpočet na vě návrhu úsporného opatření ministerstva financí. Avšak sama RVV také připravila snížení roz pro Akademii věd na roky 2010 až 2012. Toto snížení již vláda v červnu schválila, co pro A znamená? Situace je pořád otevřená, nyní počítáme s redukcí na rok 2010, pro další roky se to doufá změnit. Akademie věd by totiž jinak přišla o 45% svého tzv. institucionálního financování, peníze, které těžko můžeme nahradit jinak. Hradí se z nich většina mezd našich pracovníků náklady na provoz budov. Tyto náklady se nedají financovat jinak, není na ně možné použít granty ani další programo toho vyplývá, že by se Akademie musela redukovat rušením některých ústavů. K rušení již v v roce 1993, kdy byl rozpočet náhle zkrácen o 30% a mnoho ústavů bylo zrušeno. Tehdy to po mělo dobrý efekt, protože díky této redukci odpadl z akademie ten méně kvalitní výzkum. A proč má být dnes situace jiná? Neprospěla by podobná filtrace Akademii věd znovu? Protože k odstranění toho špatného už tehdy došlo. Myslíme si, že žádnou podobně drasticko instituce neprošla. Před ní měla Akademie věd asi 13 000 zaměstnanců, po ní přibližně 6 00 7 000. Rozhodně by se Akademie měla zkvalitňovat dále, ale ne cestou redukce. Na našem úst příchodu naplánovali zrušení části méně perspektivního výzkumu, ale nahradili jsme jej jin nových vedoucích pracovníků. Nárůst institucionálních výdajů Akademie věd se i po odečtení inflace v posledních letech zvyšuje. Na co se milióny navíc používají? Největší část spolknou nárůsty mezd a provozních nákladů budov (neustále rostoucí ceny ene spotřebovával na renovace zastaralých budov a zlepšení přístrojového vybavení, které bylo katastrofálním způsobem zanedbáváno. Jak se vypořádáte v roce 2010 se sníženým rozpočtem? Chápeme, že se musí šetřit, a tak se omezíme. Budou zejména zastaveny stavební investice, nákup přístrojů, přinejhorším by se zrušily i některé ústavy. Tuto situaci lze ještě ustát byl ale plán k roku 2012. Mnozí se obávají o osud Akademie věd, ale co by se vlastně stalo, když by ve své podobě za výzkum částečně přešel pod univerzity? Světovou vědu by to rozhodně nepoznamenalo, česká by ale výrazně utrpěla. Ústavy Akademie veřejné výzkumné instituce a mají velkou autonomii. Máme velice pružné řízení a málo byrok podmínky, které nám univerzity s mnohem komplikovanějším řízením a podřízeností ministerst vlastně mohou závidět. Přechodem pod univerzity by se bezesporu snížil vědecký výkon, vliv neefektivního prostředí. A hlavně – univerzity by na ty nově příchozí stejně neměly peníze   Vláda počítá s tím, že by se mělo v budoucnu dávat více peněz na aplikovaný výzkum, tedy ž měly do vědy investovat více účelově. Vladimír Wagner z Fyzikálního ústavu AV píše, že „kr vysoký, zisk nemusí být to nejlepší řešení (...)bez vědy a kvalitního základního výzkumu n kvalitní výzkum aplikovaný.“ Souhlasíte? Naprosto souhlasím. Je ale třeba říci, že tzv. účelové financování je zásadní pro základní výzkum. Náš Ústav molekulární genetiky pro letošní rok získal asi 140 mil. Kč z institucio financování. Dalších asi 150 mil. Kč máme z účelového financování, tedy z grantů a tzv. pr projektů. Na univerzitách je kombinace zdrojů podobná. Politici si naivně představují, že do aplikovaného výzkumu měly vracet asi během dvou až tří let, což je úplný nesmysl. Ve skutečnosti ty nejúspěšnější aplikace vědy do praxe po celém světě vyplývají ze špičkov výzkumu, a ten se nedá rozhodně měřit v horizontu tří let. Opravdové světové vědecké špičk České republice spočítal na prstech jedné ruky! Aplikovaný výzkum u nás na moc dobré úrovn do něj investované se sotva tak vrátí, ale těžko znásobí! Kdyby jej vláda chtěla výrazně v pak by to samozřejmě muselo být na úkor základního výzkumu, protože celkový balík peněz na jeden. Proč tedy tolik stojíte na straně základního výzkumu? Nebylo by efektivnější zaměřit všech na aplikovaný výzkum, abychom v něm dosáhli lepší úrovně? Pokud je základní výzkum jen průměrný, žádná světoborná praktická aplikace z něj zpravidla tedy přesvědčen, že hlavním úkolem státu je maximálně podpořit excelenci v základním výzku špičkových mladých badatelů, z nichž většina se pak bude věnovat kvalitnímu aplikovanému v soukromém sektoru. V této oblasti může stát pomoci nejlépe optimalizací daňové politiky a prostředí výhodného pro firmy investující do inovací a vysokých technologií. Ze skutečně špičkového základního výzkumu začnou ty opravdu cenné aplikace padat samy... B nic pořádného k aplikování. Státní peníze vložené do podřadných aplikací (typu „trochu lep „vývoj o něco levnějšího lepidla, které se už dělá jinde“) nejsou dobrou investicí. Jak by se redukce Akademie věd, ke které by s novým rozpočtem zřejmě došlo, dotkla student Bezesporu by to mělo negativní účinky. Ústavy Akademie věd se výrazně podílí na výuce a vz studentů, mnoho z nich u nás vypracovává své experimentální diplomové a disertační práce a školách přednášíme. Pakliže nyní má školitel na vysoké škole na starosti tři diplomanty ne tak by jich měl potom třeba dvojnásobek, a to by bylo samozřejmě na úkor kvality. Jiří Simonides Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.Vyučuje imunologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Ka ředitelem Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Narodil se 14. října 1 vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, kde v roce 1977 obhájil kandidátskou pr působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR v oboru molekulární imunologie. V letech 1985-8 na Harvardově univerzitě. sobota 27. června 2009, 14:57