Akademii věd hrozí kolaps ****************************************************************************************** * Akademii věd hrozí kolaps ****************************************************************************************** 27.6.2009, rubrika: Orientace/věda, strana: 26, autor: Eva Hníková Nový systém hodnocení vědeckých výsledků by Akademii věd během příštích tří let připravil prostředků na její provoz. To by se v podstatě rovnalo její likvidaci. Deset poznatků o tom, jak vyrobit lepší svíčku nepovede k vynálezu žárovky, podotýká Frant ředitel Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR ve své pracovně s výhledem na oboru Vysvětluje, že se velký počet v zásadě nevýznamných výsledků rozhodně nemůže vyrovnat jedn objevu. Jenže právě drobná vylepšení bude podporovat systém hodnocení české vědy neoficiál jako kafemlejnek. Od roku 2010 má „mlít“, tedy přidělovat peníze akademii, vysokým školám institucím. „Dlouhodobé používání tohoto systému úplně zdeformuje českou vědu,“ varuje docent Jan Řídk Fyzikálního ústavu AV ČR. Podle většiny oslovených badatelů bude kafemlejnek podporovat pr je, aby chrlili kvanta nepodstatných výsledků a sbírali tak bez větší námahy body „směnite Kafemlejnek také nepřihlíží k rozdílům ve finanční náročnosti jednotlivých oborů, varují v lze přece srovnávat náklady na provoz laboratoře plné přístrojů s pracovnou vědce, kterému „pouze“ počítač. Snad nejvíce však lidem z akademické komunity vadí, že získání bodů vytvá nárok na určitý procentní podíl koláče státních peněz, což opět nahrává „chrličům“ nepodst Jan Řídký i další badatelé navíc upozorňují, že z celkového balíků financí na výzkum jich přerozdělování značná část zbytečně odtéká do soukromých firem. Na lovu bodů A jak vlastně obávaný kafemlejnek vypadá? Systém ohodnocuje výsledky vědecké počtem bodů a ty se sčítají. Podle dosaženého skóre se pak peníze ze státní kasy přidělují výzkumným organizacím, pro zajištění jejich chodu. O finanční balík soutěží ústavy akademi soukromé vysoké školy, muzea, fakultní nemocnice, ale i další instituce od Výzkumného ústa až po firmy Agrotest fyto nebo ŠKODA VÝZKUM atd. „Systém, který ocení kvalitu určitě potřebujeme,“ domnívá se profesor Michal Marek, ředite systémové biologie a ekologie AV ČR. Jenže kafemlejnek podle jeho názoru zohledňuje spíše Body se sice přidělují za články v uznávaných zahraničních časopisech, ale zároveň i za mn zpravidla hojnější výstupy: za článek v méně významném periodiku, za příspěvek do sborníku knihu. Rada vlády pro výzkum a vývoj, která metodiku připravila, boduje také převod výsled Užitečnost některých „praktických“ aplikací však vyvolává pochybnosti. Body se dávají za p softwaru, popis nové metodiky nebo třeba užitný vzor. „Patent alespoň prochází určitou oponenturou, jinou formu ochrany průmyslových práv, jako vzor, si může přihlásit prakticky každý,“ vysvětluje František Rypáček. Jak poznamenává pr Sehnal, ředitel Biologického centra AV ČR, „postačí napsat zhruba stránkové pojednání“. Po vzorů nahlášených některými pracovišti v poslední době závratně vzrostl. A podobně se „roz vylepšené softwary a další „měkké“ výsledky. Drobná změna počítačového programu zabere tře odpoledne, příprava náročného experimentu však může trvat měsíce i roky. „Když se někdo ro novou metodiku a napíše o tom půlstránkový protokol, půjde podle nového systému o výsledek praktické aplikaci,“ říká František Rypáček. „Do systému uznatelných výsledků se dostal dokonalý balast v podobě pofiderních časopisů, softwaru nebo pochybných převodů výsledků bádání do praxe,“ domnívá se profesor Marek. Prá demonstruje na příkladu uznaného časopisu Bulletin Beskydy. „Vznikl v dobré víře na nejmen Přispívají do něho stále stejní autoři, sami si ho zhodnotí a časopis je uznán metodikou, body,“ popisuje Michal Marek. V humanitních oborech bývá výsledkem vědecké práce často kniha. „Pokud za každou získáte u proč publikaci nerozdělit třeba na dvě či víc samostatných publikací?“ nastiňuje další mož českého bádání František Rypáček. Profesor Sehnal se domnívá, že pokud si vědec dá jako cí nebudete se stydět, půjde to snadno: „Není těžké napsat patentovou přihlášku. Dostanete za když se patent nikdy nerealizuje. Stejný poznatek můžete publikovat ve sborníku své organi ještě jinde. Článek můžete rozdělit na dvě nebo tři části a získáte ještě více bodů.“ Další námitkou proti kafemlejnku je nákladová nesouměřitelnost oborů. „Aby teoretik napsal potřebuje k tomu v principu jen papír, tužku nebo počítač. Chemik či fyzik se však neobejd přístrojů. Metodika to ale nijak nezohledňuje,“ poznamenává docent Řídký. Jeho kolegu částicového fyzika profesora Jiřího Chýlu děsí především automatický nárok dan „Vymyslíte software, natáhnete ruku a dostanete peníze,“ glosuje Chýla. Balík financí urče jednotlivých institucí by se totiž dělil v podstatě trojčlenkou, podle dosaženého skóre bo Spojíme školy a akademii? Zavedení kafemlejnku by společně se zmrazením státních výdajů na vědu a „sypáním“ peněz do fondů Evropské unie zasadilo rozpočtu akademie citelnou ránu. Během tří následujících let určené na zajištění chodu této instituce měly klesnout na polovinu: Z 5,06 miliard na 2,6 se podle oslovených vědců rovnalo téměř likvidaci akademie. „Peněz je omezené množství, žádná země nemůže dělat jeden výzkum na dvou místech, na akade školách,“ připouští Marek Blažka, sekretář Rady vlády pro výzkum a vývoj určitou redukci a Upozorňuje, že ve světově uznávané databázi vědeckých výsledků Web of Science mají vysoké tisíc publikací a akademie „jen“ asi 6700. Zapomene však dodat, že v akademii pracuje přes výzkumníků a jejich počet na vysokých školách se blíží zhruba devíti tisícům. V žebříčku nejcitovanějších světových pracovišť stojí na pomyslném českém stupni vítězů pr řádově srovnatelnými výsledky se může pochlubit ještě Univerzita Karlova. Ostatní české vy obsadily příčky daleko za nimi. „Náš ústav dosáhl podle metodiky zhruba stejného bodového hodnocení jako Univerzita Pardub rozpočet celkem 1,5 miliardy, my 230 milionů. Z toho je 140 milionů institucionálních pros které by se výhledově měly snížit na polovinu. Zbylé peníze získáváme v grantových soutěží ekonomickou situaci František Rypáček. Rozpočtový výpadek by ho donutil propustit zhruba č zaměstnanců. „Když ale Univerzita Pardubice přijde o 70 milionů, odrazí se to tak radikáln chodu?“ ptá se Rypáček a připomíná, že má tato vysoká škola 627 vědeckých a akademických p ústav 144. Ve výkonnosti na „člověka“ tedy ústav s přehledem vítězí. Je ovšem jasné, že univerzity musí kromě bádání také vyučovat, takže hospodaří s větším ba druhou stranu však akademie školí velké množství doktorandů, a to na vlastní náklady. Vysokým školám „namele“ kafemlejnek celkově zhruba stejně peněz jako letos. „Zavedení meto určitě lepší než předchozí stav, kdy se finance na chod institucí rozdělovaly prostřednict výzkumných záměrů,“ míní docent Josef Průša, rektor Západočeské univerzity v Plzni. Neobáv nekvalitních vědeckých výstupů. „Pokud by je univerzita produkovala, neobstála by v chysta škol,“ říká docent Průša. Zatím to vypadá, že si jeho univerzita díky kafemlejnku polepší milionů, její celkový rozpočet je asi 1,5 miliardy. „Dosavadní rozdělování institucionální prostředků na provoz výzkumných institucí bylo zcela neuspokojivé, protože nezáleželo na r kvalitě vědecké práce,“ uvádí profesor Petr Fiala, rektor Masarykovy univerzity v Brně. No něj umožní rozdat alespoň část peněz podle skutečných výsledků. „Není to ideální řešení, a než způsob uplatňovaný dosud,“ podotýká profesor Fiala. Také Karlova univerzita se domnívá, že by se věda měla financovat podle skutečných výkonů. rektor Václav Hampl navrhuje navýšit peníze pro vědecky produktivní instituce a omezit plý neproduktivních. Kritizuje však přístup Rady vlády pro výzkum a vývoj, která v červnu v po zamítla pracně vytvořené připomínky k metodice a schválila ji vesměs v původně navrhovaném nevěrohodnosti rady podle profesora Hampla svědčí například dramatický nárůst prostředků p průmyslu a obchodu, což jen dokumentuje zásadní nadhodnocení rozpočtu na inovace. Česká vláda dává na vědu ročně asi 25 miliard, z toho jde asi 13 miliard na financování ch institucí a velká část z nich se má dělit pomocí kafemlejnku. Do těchto peněz se navíc v n letech „zakousnou“ evropské strukturální fondy: Česko do nich přispěje 2,5 miliardy, Evrop přidá 13 miliard. Druhou polovinu rozpočtu na vědu (necelých 12 miliard) představují účelové prostředky, o k Vědci celkem respektují klání pořádaná Grantovou agenturou, méně nadšení jsou tím, jak pen jednotlivá ministerstva. A samozřejmě platí, že čím více institucí peníze dělí, tím nepřeh nákladnější je celý systém financování. Reforma české vědy měla zásadně zredukovat počet p grantů, ale zatím zůstala jaksi na půli cesty. Akademie nejspíše v následujících třech letech přijde o značnou část institucionálních pro Ministerstvo průmyslu a obchodu má na druhou stranu dostávat stále více účelových peněz. Z miliardy vrostou v roce 2012 jím rozdělované fondy na pět miliard. Navíc je potřeba „nalít připravované Technologické agentury, která by měla přidělovat peníze na aplikovaný výzkum. Inovace tažené klíčovou dírkou „Autoři reformy výzkumu nezvládli ‚sílu‘ jednotlivých minis resortů byla kapitola věda a výzkum odňata, jiným ponechána. Proč? To ať si každý zodpoví Michal Marek. Paskvil reformy podle něj zadělal na problémy. „Prostě chybí peníze na Techn agenturu, dofinancování strukturálních fondů a projektů rámcového programu EU,“ shrnuje pr a ptá se: Proč tedy nevzít peníze akademii? „Vždyť produkuje s relativně nízkým počtem pra polovinu vědeckých výsledků v tomto státě,“ uzavírá ironicky Michal Marek. Profesor Chýla zase upozorňuje, že v květnu Hospodářská komora přímo vyzvala vládu k „opti Akademie. Ta má spočívat v postupném přiřazení jejích ústavů k vysokým školám, zejména v o velký potenciál k provádění aplikovaného výzkumu. Docent Řídký se domnívá, že kvůli lobbin komory zamíří peníze „ušetřené“ v akademii především na ministerstvo průmyslu a obchodu, k podporu aplikovaného výzkumu často přidělují soukromým firmám. „Podnikatelé díky dotaci ze státního rozpočtu ušetří,“ podotýká František Rypáček a vzpomí nedávnou návštěvu Weizmannova institutu věd v Izraeli. „Na pracovišti, které patří ke svět nikdo cíleně nevěnuje aplikovanému výzkumu. Přesto tvoří příjmy z licencí 60 procent rozpo upozorňuje František Rypáček. Kvalitní vědecké výsledky si totiž firmy najdou samy. Přehna aplikovaného výzkum se naopak podle Rypáčka může zvrhnout ve vylepšování svíček zmíněné v „Ve Spojených státech neinovuje stát, ale firmy,“ uvádí další zahraniční srovnání Jiří Chý něj podnikatelé naopak z peněz na výzkum profitují. Profesor Sehnal zase připomíná, že stá motivovat k inovaci daňovou úlevou. Přímá podpora patentů je podle něj často jen ztrátou p potenciálu. „Provázek nemůžete do klíčové dírky strkat tím, že na něj budete tlačit. Když zatáhnete, projde snadno. A podobně je to i s aplikací vědeckých výsledků do praxe,“ domní Rypáček. *** Autoři reformy výzkumu nezvládli „sílu“ ministerstev Semletí badatelé Peníze určené na chod vědeckých institucí se mají od příštího roku rozděl vlády pro výzkum a vývoj do pomyslného mlýnku „nahází“ výsledky práce badatelů: tedy článk časopisech, knihy, patenty a další výstupy. Po „semletí“ dat vypadne příslušný balík peněz zásadně pohorší: Peníze určené na její chod, tedy na provoz budov, energie a základní plat během tří následujících let na polovinu. Balík peněz určený na financování české vědy se měl každé dva roky zvyšovat o tři miliardy krize. Výdaje na bádání se naštěstí nesníží, růst však nebudou. V následujících třech lete na úrovni necelých 25 miliard korun. Zmrazení výdajů, zavedení nové metodiky pro rozdělová chod vědeckých institucí a povinné příspěvky Česka do strukturálních fondů Evropské unie v fatální důsledky pro Akademii věd. celkové výdaje z toho výdaje na chod Akademie věd