V České republice vznikla další soukromá vysoká škola. Tato ovšem bude jako první poskytovat kompletní vzdělání v oboru právo. Pod názvem UNINOVA ji ve spolupráci s českými kolegy založila Bratislavská vysoká škola práva, což je soukromá slovenská instituce, která v hlavním městě východních sousedů funguje pět let.

Přiměřené školné by zavedeno být mělo za předpokladu, že stát o tuto částku nesníží příjmy škol ze státního rozpočtu. Nejlepší studenti by ho také měli v plné výši dostat zpět ve formě prospěchového stipendia. Asamozřejmě nesmí být pro talentované zájemce bariérou pro získání vysokoškolského vzdělání.

Jakožto absolvent oboru v humanitní sféře si nemohu nevšimnout, jak se moji mnozí někdejší pedagogové z Univerzity Karlovy v médiích prezentují spíš pod hlavičkou Metropolitní univerzity, New York University of Prague a dalších soukromých škol. A to i když stále učí, byť na minimální úvazek, ještě na své staré alma mater.

Ministerstvo školství (MŠMT) zjišťuje v průzkumu názory akademiků na stav českých univerzit, výsledky zohlední při přípravě zákona o vysokých školách. V dotazníku, který měl mailem přijít všem českým akademikům, jsou otázky na jejich spokojenost s řízením univerzit a s příjmy. Podle odpůrců ministerstvem připravené reformy vysokých škol jsou ale otázky v dotazníku návodné a nemají žádnou vypovídací hodnotu.

Univerzita Karlova byla ze všech vysokých škol největším kritikem obsahu Bílé knihy celý článek ke stažení ve formátu PDF.

Hlásíte se na veřejnou vysokou školu a zatím vás nepřijali nebo očekáváte neúspěch? Stále ještě máte šanci začít letos studovat.

Čtyři desítky studentů z univerzity v saském Lipsku a z Karlovy univerzity v Praze včera přiběhly na mostecký hrad Hněvín. Město Most se pro ně stalo jednou ze zastávek na bezmála dvousetpadesátikilometrové trase mezi Prahou a Lipskem. Symbolickým během si studenti připomínají šestisté výročí založení lipské univerzity.

Ministerstvo školství se rozhodlo zjistit názory akademiků na stav českých univerzit prostřednictvím průzkumu. Výsledky údajně zohlední při přípravě zákona o vysokých školách. V dotazníku, který měl mailem přijít všem českým akademikům, jsou otázky na jejich spokojenost s řízením univerzit a s příjmy.

Studenti největší české vysoké školy se o změnu snaží od roku 2005. Za tu dobu dosáhli třeba toho, že na některých kolejích přibyly koše na třídění odpadu a testuje se zavádění úsporných zářivek.

Na vědě a vzdělání se nesmí šetřit, ale je třeba hlídat efektivitu vynakládaných prostředků – tak zní motto ministryně školství Miroslavy Kopicové (57). Týdeníku EURO prozradila své priority, ale i reálné datum vzniku Technologické agentury ČR, jež by měla udílet granty aplikovanému výzkumu a podpořit spolupráci s firmami.

Karlova univerzita přišla s převratnou zprávou: studenti by mohli v budoucnu za studium platit. Po letech vášnivých sporů se tak zdá, že školné přestává být v Česku sprostým slovem.

Reakce UK z 28/5/2009

V. Hampl pro Respekt 3.6.2009

Téměř všechny vysoké školy už dnes dbají na to, aby umožnily studium nejen zdravým, ale i handicapovaným studentům. Dalo by se dokonce říct, že spolu v tomto ohledu soutěží. Některé, jako třeba Masarykova univerzita, mají speciální střediska pro pomoc studentům se specifickými potřebami.

Obavy vědců z budoucnosti vyvolal souběh několika faktorů. Vypukla hospodářská krize a státní rozpočet se propadá do obrovských schodků. Příspěvek vědcům se v příštích letech zřejmě už nebude každoročně zvyšovat a možná naopak klesne.

Vysoké školy nejsou jen místem vědeckého bádání, ale studuje na nich i řada prvotřídních sportovců. Přesvědčit se o tom můžete na největší tuzemské sportovní soutěži vysokoškoláků, která nese název České akademické hry. Ta právě dnes začíná poprvé ve své historii právě v Plzni.

V žádosti buďte konkrétní Na Univerzitě Karlově to v praxi znamená, že žádost o přezkum má cenu podávat pouze ve chvíli, kdy máte pocit, že jste byli vůči ostatním uchazečům nějak vážně znevýhodněni nebo že škola nepostupovala správně.

Česká televize odvysílala 14.6. 2009 pořad Toulavá kamera, který se věnoval budově Karolina. Záznam ke stažení ZDE.

Celý článek ke stažení ve formátu PDF zde.

K prvenství pomohlo včera Květa Peckové v závodě na patnáct set metrů při Českých akademických hrách v Plzni především to, že efektivně rozložila síly a v posledním kole smazala strhujícím finišem velký náskok vedoucí závodnice Dany Šafrové.

Prověřená fakulta zatím budí spíše rozpaky. Historik Martin Nodl v červnovém vydání Dějin a současnosti na adresu autorů poznamenává, že si u starších kolegů vysloužili pověst moderních inkvizitorů hlavně tím, že publikují své závěry už „ve fázi, kdy se spíše táží, kdy odkrývají archivy a někdy si nevědí rady s jejich lakonickými a banálními výpověďmi“.

Dne 18. června byly za účasti děkana PF UK Aleše Gerlocha (uprostřed) předány ceny advokátní kanceláře Weil, Gotshal

Zaměstnavatelé totiž stále považují diplom například z Univerzity Karlovy za doklad kvalitnějšího vzdělání než titul z menší školy mimo hlavní město.

Aktualizujeme přehled článků, které citovaly studii "Sexual Intercourse Inolving Giant Sperm in Cretaceous Ostracod".

Studenti, kteří na 1. lékařské fakultě UK studují magisterský obor intenzivní péče, nemají šanci uplatnit plnohodnotně svůj titul a v praxi jsou ve svém oboru uznávání "níže" než ti, kteří si udělají po maturitě vyšší odbornou školu.

Připojili jsme reakci UK na článek

Univerzita Karlova v Praze a Fakulta humanitních studií UK v Praze Vás srdečně zvou na prezentaci architektonické soutěže na přestavbu objektu bývalé menzy kolejí 17. listopadu v Praze 8 pro potřeby Fakulty humanitních studií UK. Návrhy budou vystaveny od 23. do 26. června 2009, denně od 10 do 18 hodin. Projekty představují ateliéry: HŠH architekti, Chalupa architekti, Kuba & Pilař architekti, Projektil architekti, Šrámková architekti.

Podvodná tvorba vysokoškolských prací systémem „vykopíruj a vlož“ dostala další ránu. Univerzity začnou v počítačích kromě diplomových prací kontrolovat i další tvorbu studentů. Díky systému Odevzdej.cz se tresty za podvod mohou dotknout třeba hned posluchačů prvních ročníků. A dokonce i středoškoláků.

„Odvolání si mohou uchazeči podat pouze v případě, pokud nesouhlasí s průběhem samotných přijímacích zkoušek: tedy pokud například najdou chybu v zadání, a tím přijdou o kýžený bod. Pokud však jsou uchazeči pouze o několik bodů pod čarou - a nezapíše se dostatek studentů, tak se uvolní místo. Automaticky jim pak zašleme rozhodnutí, že jsme je přijali. I bez odvolání,“ vysvětluje Antonín Zicha, proděkan plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Deset poznatků o tom, jak vyrobit lepší svíčku nepovede k vynálezu žárovky, podotýká František Rypáček, ředitel Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR ve své pracovně s výhledem na oboru Hvězda.

„Akademie dostane méně peněz, protože je méně výkonná než vysoké školy,“ říká prof. J. Zrzavý. Jak na to přišel – toť neznámo. Ale o to nejde. Není totiž podstatné, co prof. Zrzavý ve svém interview řekl. Podstatné je, kdo to řekl.

Ústavy Akademie věd se výrazně podílí na výuce a vzdělávání studentů, mnoho z nich u nás vypracovává své experimentální diplomové a disertační práce a my na vysokých školách přednášíme. Pakliže nyní má školitel na vysoké škole na starosti tři diplomanty nebo doktorandy, tak by jich měl potom třeba dvojnásobek, a to by bylo samozřejmě na úkor kvality.

U příležitosti 600. výročí založení Univerzity Lipsko poskytl Prof. Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy, rozhovor univerzitnímu časopisu Journal. Cele znění čtěte zde.

Ještě není jasné, co bude muset akademie obětovat. Lasery pro výzkum materiálů, astronomické observatoře nebo chemické laboratoře? Všude tam se posouvají hranice poznání a teď se na akademii mluví o propouštění vědců.

O krok blíž je Univerzita Karlova k zahájení stavby kampusu, který v krajské metropoli vyroste na bezmála 75 tisících metrů čtverečních. Letos to však už oproti původnímu plánu nestihne. První etapa studentského komplexu určeného lékařské a farmaceutické fakultě měla být zahájena již v polovině letošního roku.

Německý designér, typograf a vysokoškolský učitel Erik Spiekermann je jedním ze 27 vyslanců Evropského roku kreativity a inovací. V rozhovoru pro EurActiv si postěžoval, že díky reformám evropských vzdělávacích systémů studenti přicházejí o schopnost myslet tvůrčím způsobem.