Studovat vysokou lze i za mřížemi ****************************************************************************************** * Studovat vysokou lze i za mřížemi ****************************************************************************************** 11.5.2009, rubrika: Vysoké školy, strana: 19, autor: RADKA KVAČKOVÁ Se spolužáky se vídá většinou jednou za dva týdny, když poslouchají zhuštěné přednášky. Je ovšem vědí, že po škole se nevrací jako oni domů, ale do vězení. Už příští měsíc čekají Františka bakalářské zkoušky na Teologické fakultě Univerzity Karlo se na ně pečlivě a doufá, že uspěje. Už proto, že má dost zajímavé nabídky zaměstnání. Žád nebude moci přijmout dřív než za rok. Teprve tehdy by totiž mohl být podmínečně propuštěn odnětí svobody. Přihlášku jsem podal, ještě než si pro mě přišli „Jsem tu za podvod,“ konstatuje v hovorně v Praze. Nechce to moc rozebírat, ale nakonec stručně shrne: „Měli jsme v devadesátých let byl odpovědný za peníze, čerpali jsme úvěr z banky, a časem nebyli schopni splácet. Vyjedn nějakou dobu to vypadalo, že nám banka počká. Pak to začala vyšetřovat policie a soud kval podvod. Dostal jsem osm let. Nepočítal jsem s tím, ale nepřipadám si nespravedlivě potrest udělal.“ Když nastoupil trest (museli si pro něj přijít), bylo mu sedmatřicet, měl malé dítě a byl ke studiu na Teologickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Přijímací zk nestihl. Na ty došlo, až když si odpykával druhý rok vězení. „Věděl jsem, že možnost studo trestu existuje, jeden člověk tady v Ruzyni v té době vysokou školu studoval, další si tu říká. Na přijímací zkoušky ho pustili. Tentokrát na Teologickou fakultu Univerzity Karlovy Ve skutečnosti už za sebou jedna vysokoškolská studia měl. Na umělecky zaměřené fakultě. P teologie? Na první impulz si František pamatuje velice dobře. „Seděl jsem doma u televize a tam dáva člověku, který zachraňuje v severních Čechách polorozpadlé kostely a kostelíčky. Tehdy jse bylo něco pro mě, něco takového by mě naplňovalo.“ Toho člověka kontaktoval, začal pomáhat „Já přišel k Pánu Bohu přes cihly a cement,“ směje se. „Bylo nás víc. Ráno jsme vstali, na pomodlili otčenáš a šli stavět. Večer jsme padli únavou. Naplňovalo mě to. Ten zážitek pos pro mne znamenal pozitivní zkušenost.“ Dal se pokřtít a chtěl se o katolické církvi a nábo dozvědět víc. Ukázalo se, že vězení nemusí být překážkou. Naopak. Jde mi to, nerozptyluju se Studuje v takzvané kombinované (dálkové) formě studia. Každé dv propustku a chodí na intenzivní víkendovou výuku. A protože studium si žádá i dost intenzi internetu, získal možnost odejít každou sobotu mezi tím do knihovny mimo věznici. Jinak pracuje osm hodin denně ve vězeňské knihovně. I tak má prý na učení víc času, a hlav soustředění, než by měl na svobodě. „Jde mi to. Nerozptyluju se a pomáhá mi taky pravideln vysvětluje a dodává, že by to ale nemohl dělat bez podpory rodiny. „Když vyučující řekne - knihu a přečtěte si ji, nemám šanci shánět ji sám. Tak píšu domů. A oni mi ji pošlou.“ Žák končili u první lekce Ptáme se, jak berou jeho studium spoluvězni. Nechtěli by studovat ta možná ano, ale jde o to, jestli by vydrželi. „Do mnoha věcí se hrnou, spoustu aktivit by začínali, ale brzy zase skončí. Tři a půl roku angličtinu. Žáků bylo hodně, ale většina skončila u první lekce.“ Nakonec nás ještě zajímalo, co chce František po získání diplomu a svobody dělat. Jedna z obdržel, prý souvisí s „prolife“ (rozuměj protipotratovými) aktivitami. Víc ho ale láká ta učinila internetová firma zabývající se vytvářením internetových stránek pro křesťanské su na něj počká. *** V Brně si vězni studium platí Jedenáct studujících hlásí brněnská věznice, která spoluprac -správní fakultou MU. Ta umožňuje vězňům, kteří mají maturitu a uspějí v testu obecných st předpokladů, aby studovali v programu celoživotního vzdělávání. To znamená, že nemají stat (jako třeba František) a studium si platí, až 18 tisíc korun za semestr. Po dvou letech al rovnou do třetího ročníku řádného studia.