Přijímačky ruší čím dál tím víc vysokých škol

7.5.2009, rubrika: Moje práce - vaše příležitost, strana: 24, autor: MARTINA ŠRÁMKOVÁ

Dostat se na technické obory vysokých škol je snadné, přijímačky už nevypisuje řada z nich. Naopak práva, medicína a humanitní obory si studenty pečlivě vybírají.

Pro přijetí na většinu vysokých škol je stále ještě nutné uspět u přijímacích zkoušek, protože počet zájemců překračuje v některých případech i několikanásobně jejich kapacitu.

Největší zájem je vždy o humanitní obory studia.

Například na andragogiku a personální řízení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se v loňském roce hlásilo více než tisíc uchazečů, škola jich přijala padesát. Politologii chtělo vloni na této škole vyzkoušet téměř 836 zájemců, místo bylo pro šedesát z nich.

Na práva je nával

S podobným přetlakem je nutno počítat i na lékařských fakultách. Například Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci počítá pro příští rok s dvěma sty novými studenty oboru všeobecného lékařství a se stovkou začínajících stomatologů. Přitom na první ze jmenovaných oborů se hlásí bezmála patnáct set, na druhý devět set zájemců.

Dalším oborem, ve kterém počet uchazečů výrazně převyšuje kapacitu škol, je právo. Například na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity se na základní obor hlásí v tomto roce 4430 zájemců, před dvěma lety šlo dokonce bezmála o pět tisíc adeptů.

Fakulta přitom pro tento obor přijímá každoročně 530 lidí.

Výrazně víc lidí, než může škola přijmout, se každoročně hlásí také na Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

O tuto školu navíc v průběhu posledních tří let zájem roste. Vletošním roce sem podalo přihlášku 836 adeptů, škola počítá s 240 novými studenty.

Bez zkoušek

Existuje však také řada škol, na které není třeba v současné době skládat přijímací zkoušky, protože zájemců o studium na nich je málo. Například Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně pořádá zkoušky jen uminima oborů, na jiné přijímá jen na základě maturitního vysvědčení. Studenti, kteří postoupí do druhého ročníku, se navíc mohou těšit na pětitisícové stipendium, a to bez ohledu na svůj prospěch nebo sociální potřebnost.

Také na Fakultu chemické technologie VŠCHT v Praze se standardní zkoušky neskládají.

Kritériem pro přijetí je průměrný prospěch z chemie a matematiky na vysvědčeních od prvního do třetího ročníku a pololetním vysvědčení čtvrtého ročníku střední školy.

„Kolik studentů bude letos přijato, záleží na průměrném prospěchu uchazečů z vybraných předmětů na střední škole,“ říká proděkan fakulty Zdeněk Bělohlav. Podle jeho slov nebyla v posledních letech část zájemců přijata jednoduše proto, že jejich gymnaziální známky neodpovídaly požadavkům školy.

Již tradičně přijímá bez přijímacích zkoušek rovněž Fakulta strojní ČVUT v Praze – a to dokonce i zájemce, kteří už se jednou o její absolvovaní neúspěšně pokusili. Pro další studium diskvalifikují až dva neúspěšné pokusy na této fakultě. Bez klasických přijímacích zkoušek nabírá své studenty také většina soukromých škol. Naně se navíc můžete hlásit i v průběhu léta.

Není test jako test

Školy, které jsou z hlediska oboru výlučné, si své přijímací testy připravují samy. Pokud se hlásíte například na koreanistiku a novořečtinu na filozofické fakultě, škola bude pravděpodobně zkoumat hlavně váš zájem o obor.

Také lékařské fakulty zatím k prefabrikovaným testům shodným pro mnoho různých oborů nesáhly a připravují své vlastní zkušební otázky z biologie a chemie.

Mnoho fakult nebo alespoň některé obory v nich však už nahradily vlastní přijímací testy Národními srovnávacími zkouškami společnosti SCIO. Ty existují v několika variantách: test obecných studijních předpokladů, základy společenských věd, matematika, přírodní vědy a dále jazykové testy z angličtiny, němčiny a francouzštiny. Fakulty vyhlásí, ke které ze SCIO zkoušek bude při přijímacím řízení přihlížet, případně která ho může zcela nahradit.

Například pro Právnickou fakultu Univerzity Karlovy jsou SCIO testy obecných studijních předpokladů a základů společenských věd nezbytnou podmínkou přijetí.

Testy SCIO mají jednu výhodu: můžete je vypracovat několikrát a škole poslat nejlepší výsledek. Výhodou je i množství míst konání: testovací místa nenaleznete jen v Praze, Brně a Ostravě, ale třeba také v Táboře, Břeclavi nebo Otrokovicích.

Jeden test stojí od čtyř set do šesti set korun, hlásit se ale musíte s velkým předstihem. Podrobnější informace naleznete na webových stránkách www.scio.cz.

Vlastní verzi jednotných testů vypracovala Masarykova univerzita v Brně pod názvem Test studijních předpokladů. Ten slouží na většině oborů univerzity jako přijímací zkouška.

Verze testů z minulých let přitom najdete na webových stránkách Masarykovy univerzity http://is.muni.cz/.

Letos se celkem téměř třiačtyřicet tisíc zájemců hlásí na humanitní a společenské obory, téměř stejný počet na studia ekonomická. Technické obory za nimi zaostávají přibližně o osm tisíc uchazečů a necelých třicet tisíc zájemců se hlásí na obory pedagogické a sociální.

Vsoučasné době je zapsáno na pětačtyřiceti veřejných i šestadvaceti soukromých vysokých školách 369 619 posluchačů, tedy více než dvakrát tolik než v roce 2001.