Nový problém vysokého školství: létající učitelé

18. 5. 2009  09:59  (aktualizováno: 18. 5. 2009  09:56)

Ministerstvo školství zrušilo za rok dvě soukromé vysoké školy. Ty přeplácejí učitele z veřejných škol. Výuka pak není kvalitní.

Ministerstvo školství objevilo nový problém - létající učitele. "Někteří učitelé na vysokých školách mají pět až osm úvazků, přebíhají ze školy na školu a vlastně nikde se pořádně studentům nevěnují," říká Vladimíra Dvořáková, předsedkyně ministerské komise, která uděluje vysokým školám akreditace na studium.

Ta kvůli špatné výuce a "létajícím učitelům" už v posledním roce odebrala právo na vzdělávání studentů dvěma soukromým vysokým školám, které ministerstvo následně zrušilo. "Tento problém mají především soukromé školy, které si musí zajistit dostatek učitelů a většinou je loví na veřejných vysokých školách," vysvětluje Dvořáková.

Důvod, proč akademici pendlují i mezi více školami, je jednoduchý: ke svému učitelskému platu, který je na veřejné vysoké škole v průměru zhruba třicet tisíc korun, si přivydělají další desetitisíce korun na soukromých vysokých školách, které je zpravidla přeplácejí, aby je pro výuku získaly. Akademik s titulem "docent" nebo nejlépe "profesor" a s bohatou vědeckou publikační činností je totiž pro ně zárukou, že soukromá vysoká škola snadněji získá na studijní obor akreditaci a může vyučovat studenty.

"Tito učitelé jim zpravidla garantují obory, jenže je problém, že na škole učí třeba jen dvě hodiny v týdnu, nevedou studentům konzultační hodiny a nepracují zde na žádném vědeckém výzkumu. I proto jsme v posledních letech začali kvalitu výuky více hlídat a akreditace odebírat," říká Vladimíra Dvořáková.

Univerzity nic nezmůžou

Počet soukromých vysokých škol se v posledních deseti letech zvýšil několikanásobně. Zatímco ještě v roce 2001 jich bylo v Česku jen osm, nyní jich je čtyřicet tři. A většinou nabízejí studentům ekonomii, management nebo cestovní ruch, protože přírodovědné obory jsou velmi drahé. Učitelů s takovou specializací však není mnoho, a proto je soukromé školy "přetahují" těm veřejným. Samotní učitelé ale nevidí v několika úvazcích najednou problém.

"Na některých školách vedu studentům bakalářské a diplomové práce, jinde mám smlouvy na dohodu, a ne plný úvazek. Všichni učitelé to tak dělají," říká Otakar Němec, který na třech vysokých školách učí studenty personalistiku.

Stejně jako ekonomové "létají" i učitelé marketingu nebo mediálních studií. Například z Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity přednášejí učitelé na Metropolitní univerzitě nebo na New York University in Prague. Právníci z pražské univerzity si zase přivydělávají na soukromé Vysoké škole Cevro Institut. "Nevidím problém v tom, že naši učitelé přednášejí jinde, to je naprosto normální i v jiných zemích. Pokud by zanedbávali výuku na své domovské škole, zkrátili bychom jim úvazek," tvrdí Aleš Gerloch, děkan Právnické fakulty UK.

Rektor VŠE Richard Hindls navíc říká, že školy nemají moc možností, aby s "létajícími učiteli" bojovaly. "Zákoník práce jim to umožňuje. Podobně to ale vypadá i v Maďarsku a Polsku. Naopak v Británii s tím nemají problém."

Ministerstvo školství nyní plánuje, že navrhne nový systém akreditací studia. Povolení vzdělávat by škola získala jen v případě, že má dostatek kvalitních učitelů, kteří jsou schopni plně garantovat kvalitu studia.

Příklady, kdy ministerstvo odebralo akreditaci za nekvalitní výuku:

Polytechnika

V loňském roce zrušilo ministerstvo školství soukromou školu Pražský polytechnický institut. Škola neměla kvalitní výuku, učitelé z veřejných vysokých škol zde učili převážně externě, a nemohli se tak plně věnovat studentům. Ti po zrušení školy přešli převážně na veřejnou školu České vysoké učení technické.

Cestovní ruch

Soukromá vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií byla v pořadí druhou soukromou vysokou školou, které ministerstvo odebralo akreditaci na studium a škola musela skončit. Důvod byl stejný jako v prvním případě: nekvalitní výuka, učitelé zde přednášeli převážně jako externisté. Dokonce zde byli i akademici, kteří neměli na daný obor vzdělání. Jeden z profesorů třeba působil až do důchodu na katedře chovu prasat a drůbeže na zemědělské univerzitě.

Autor/ři: Petra Benešová,