Zápisné místo školného a konec létajících profesorů

15.5.2009, rubrika: Z domova, strana: 12, autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ

Nejstarší česká univerzita včera představila návrh reformy vysokoškolského vzdělání

Praha/ Uštvaný muž pendlující mezi třemi či dokonce čtyřmi vysokými školami. To je typický obrázek dnešního vysokoškolského kantora. Současný systém financování vysokých škol nutí pedagogy komíhat mezi školami, kde odříkají svoji přednášku a frčí hned dál. I tím se ovšem snižuje kvalita výuky a absolventů. Historik Petr Čornej je rektorem soukromé Literární akademie a vede diplomanty na Pedagogické fakultě UK. „Když učitel cestuje mezi Brnem, Ostravou a Prahou, nemůže se plně studentům věnovat, to je zřejmé. Na humanitních fakultách jim ale často nic jiného nezbývá, protože mzdy tam jsou směšné,“ řekl Deníku Čornej.

Pětileté financování

Převrat ve financování vysokých škol proto nabízí Univerzita Karlova (UK). Včera představila svoje náměty na reformu VŠ vzdělání.

„Počet studentů rapidně narůstá, výše finančních prostředků ale stagnuje nebo klesá. To vše ohrožuje kvalitu výuky a výzkumu na univerzitách,“ uvedl rektor UK Václav Hampl. Řešením je podle akademických funkcionářů finanční osamostatnění vysokých škol.

„Měly by se zrušit nesmyslné koeficienty, podle nichž se vypočítává objem peněz na studenta. Stát by měl se školou uzavřít rámcovou pětiletou dohodu, jež by obsahovala garantované finanční minimum,“ řekl kancléř Tomáš Jelínek. Vjeho rámci by škola mohla dlouhodobě plánovat rozvoj svých oborů, počet přijímaných studentů, investiční náklady a výzkumné úkoly. Velkým přínosem má být revoluce v akreditaci studijních programů.

Ty by se vázaly na konkrétní pedagogy, kteří by nemohli poletovat mezi školami, ale především se věnovat posluchačům a vědecké práci na mateřské univerzitě. Vysoké školy se budou dělit na univerzitní s magisterským typem studia i vědeckovýzkumným zaměřením a odborné, připravující bakaláře.

Zápisné do 5 000 korun

Univerzita také navrhuje, aby studenti platili roční zápisné ve výši 4 800 korun. Taková částka by pokryla náklady na administrativní činnost školy. Naopak poplatek za studium dalších oborů by měly být zrušeny. A univerzita je i proti školnému s odloženým splácením. V tomto směru by mohla získat podporu studentů.

Například pro Lukáše Effenbergera z VŠCHT je částka 5000 korun přijatelným stropem. „V mé momentální pozici, kdy studuji, mám dvě časově poměrně náročné brigády zároveň a rodina mi platí zhruba 30 procent nákladů, by vyšší poplatek bylo asi dost obtížné platit. Tato částka je ale únosná,“ sdělil Deníku.

Nad náměty z Univerzity Karlovy nyní budou přemýšlet ostatní vysoké školy. „V srpnu bychom chtěli všechny připomínky zpracovat a hotový materiál předat na podzim ministerstvu jako podklad pro velkou novelu vysokoškolského zákona,“ uzavřel Jelínek.