Univerzita má vlastní reformu. Od studentů chce zápisné ****************************************************************************************** * Univerzita má vlastní reformu. Od studentů chce zápisné ****************************************************************************************** 23:30, 14.5.2009, Aktualizovánover Praha - Pokud by museli studenti zaplatit každý rok školné, řadě z nich by to mohlo odstři vzdělání. Zápisné ale nikoho nezatíží. Navíc vysokým školám přinese potřebnou finanční inj Tak vidí placení při studiu na vysokých školách rektor Karlovy univerzity Václav Hampl. Karlova univerzita ve čtvrtek představila svou vlastní vizi, jak by v budoucnu mělo vypada školství. Původní materiál, který pod názvem "bílá kniha" sepsalo ministerstvo školství, s škole nelíbil. Přesto se návrh Karlovy univerzity od toho ministerského výrazněji neliší. Zavádí jen něko Pět tisíc ročně nikoho nezatíží Jednou z nich je právě zápisné. "Nedoporučujeme zavádět školné. Místo školného jako nejméně problematickou variantu doporu zavední takzvaného zápisného," řekl Václav Hampl. Částka by se podle něj mohla pohybovat kolem pěti tisíc korun za akademický rok. Tedy asi za měsíc. "Nepředstavovala by tak žádnou sociální bariéru," domnívá se rektor. Studenti by podle něj mohli zápisné škole zaplatit, přestože by neměli možnost předtím si s podporou státu, nebo si vzít výhodnou studentskou půjčku. Karlově univerzitě by přitom p přibylo v rozpočtu zhruba o sedm procent víc peněz. "Ne" správním radám s lidmi jmenovanými státem Univerzitě se také nelíbil plán ministerstva omezit pravomoci akademického senátu a místo správní radě každé školy. Akademikům vyhovuje nechat věci tak, jak byly doposud. "Dnes je akademický senát naprostým suverénem, který volí a odvolává rektora, ale také roz celé školy. Rektor je odpovědný za naplňování rozpočtu i za řízení školy, nemá ale odpovíd vysvětloval exministr školství Ondřej Liška, proč změnu ve vedení vysokých škol prosazuje. Bílá kniha proto počítala s tím, že by se do volby rektora nově zapojila také správní rada by pak byl odpovědný i jí. Ve správní radě by přitom zasedali nejen podnikatelé a zástupci institucí, ale i lidé ze státních organizací. Ty by jmenovala nezávislá organizace, která ministerstvu školství. "Nechceme podléhání vlivu různých lobby. Nechceme, aby vysoké školy byly spjaty s politick či s ekonomickým subjektem," ohradil se proti bílé knize kancléř Karlovy univerzity Tomáš Univerzita by podle něj měla zůstat nezávislou institucí. Smlouva s ministerstvem Třetí novinkou, kterou by chtěla vysoká škola zavést, je pak rámcová smlouva univerzity s Uzavírat by se měla na pět let a dávala by škole větší finanční jistoty pro školy od státu "Dnes je například půlka května a my stále nevíme, kolik peněz v příštím roce dostaneme. A přijatých studentů zveřejnit už v únoru," vysvětlil potřeby smlouvy Jelínek. Školy by podle něj měly mít možnost plánovat své cíle s konkrétnější představou, jak bude v dohledné době vypadat. Stát by jim proto měl garantovat určitý objem peněz. Pokud by svý nedostál, mohla by se univerzita obrátit na soud. Konec "létajících profesorů" Návrh Karlovy univerzity se naopak s bílou knihou shoduje v tom, že rozděluje vysoké školy orientovat by se do budoucna měly buď na výzkum a vědu, nebo na vzdělávání. Stejně jako ministerstvo chtějí akademici odbourat papírově náročné akreditace každého jed Stačilo by uznat celou vzdělávací oblast. Jako příklad uvedl Jelínek fyziku. Dnes musí Kar nechat zvlášť uznávat fyziku jadernou i teoretickou. Jako bílá kniha řeší univerzita i problém takzvaných "létajících profesorů". Tedy lidí, kt na několika vysokých školách a přejíždějí mezi nimi. Do budoucna by to už dělat nemohli. A oboru by byla vázaná na určitého vyučujícího, který by už nesměl garantovat tentýž obor na Návrh chce nyní Karlova univerzita předložit k diskuzi ostatním vysokým školám. V srpnu by předat přepracovaný návrh na ministerstvo. Na podzim by se návrh mohl přetvořit v novelu s vysokoškolského zákona. Liška: Univerzita se chytla do pasti vlastní kritiky Podle Michaely Šojdrové by mohl mít návrh šanci na úspěch. "V tuto chvíli už lze diskutova jisté podobě školného. Pokud by to navíc bylo opravdu jen pět tisíc pro všechny školy, neb sociální překážkou," řekla. Exministr Ondřej Liška ale označil počin Karlovy univerzity "spíš jako snahu přijít s urči "Rozhodně to není nic negativního, naopak, je to pozitivní, otevírá se prostor k další dis zhodnotil návrh Liška.  Návrh zákona podle něj ale škola sama připravit nemůže, protože jí chybí řada analýz, podk které mělo a má k dispozici ministerstvo školství. "Proto se také Karlova univerzita chytl vlastní kritiky," uzavřel.