Die schlechte finanzielle Situation an den tschechischen Hochschulen soll durch die Einführung von Einschreibegebühren gelöst werden. Das Geld würde sowohl dem Verwaltungsbereich als auch dem Studium selbst zugute kommen, keineswegs würden damit Gehälter bezahlt. Das erklärte vor wenigen Tagen der Rektor der Prager Karlsuniversität, Václav Hampl.

Nebývalé množství studentů se bude v Plzni pohybovat v červnu. Poprvé v historii se tu totiž uskuteční České akademické hry. Podle organizátorů by do nich mohlo zasáhnout až dva a půl tisíce vysokoškoláků z celé České republiky.

Mnohokrát jsem v médiích i na setkání s reprezentacemi vysokých škol opakoval, že Bílá kniha terciárního vzdělávání (dokument, který panu profesorovi svého času nahnal tolik strachu a kde se o školném hovoří jako o možné variantě) byl toliko podkladový materiál pro celospolečenskou diskusi o reformě vysokých škol.

Americký rasista a antisemita David Duke byl vypovězen ze země a se studenty Karlovy univerzity se nesešel. Vůdce extremistické Dělnické strany Tomáš Vandas o svou příležitost diskutovat se studenty, tentokrát VŠE, přišel, když se o připravovaném setkání nevhodně rozpovídal na internetu.

Poprvé v historii Pražského jara proběhne koncert v nově zpřístupněném sále v budově Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí.

Celou verzi rozhovoru s rektorem Prof. Dr. Franzem Häuserem si můžete otevřít zde

Ministerstvo zdravotnictví včera ostře popřelo informaci serveru Aktuálně.cz, který napsal, že vláda chce zrušit Všeobecnou fakultní nemocnici (VFN) v Praze na Karlově náměstí. „Něco tak nehorázného jsem za tři roky, co jsem na ministerstvu, nezažil.

Vypadá to jako pokusný balonek, který sonduje, jak na něj odpovědní pracovníci zareagují. Tak nějak působí pondělní zpráva o vládou schváleném zmrazení investic ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) a o vyčlenění 50 milionů korun na přípravu projektu jejího nového sídla.

Univerzita Karlova vyzvala ministerstvo zdravotnictví k jednání o budoucnosti Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Vláda v pondělí rozhodla o investicích do státních nemocnic, včetně VFN.

V Česku možná vzniknou univerzitní nemocnice, se kterými budou spokojeny lékařské fakulty, nemocnice i ministerstva zdravotnictví a školství. Všechny dosavadní návrhy totiž některá ze zúčastněných stran odmítla.

Dostat se na technické obory vysokých škol je snadné, přijímačky už nevypisuje řada z nich. Naopak práva, medicína a humanitní obory si studenty pečlivě vybírají.

Univerzita Karlova vyzvala ministerstvo zdravotnictví k jednání o budoucnosti Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Vláda v pondělí rozhodla o investicích do státních nemocnic, i do VFN. Ve variantě je i možnost výstavby nemocnice „v nové lokalitě“.

S přetlakem je nutno počítat na humanitních i lékařských fakultách. Například Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci počítá pro příští rok s dvěma sty novými studenty oboru všeobecného lékařství, přitom se sem hlásí bezmála patnáct set zájemců.

Končící ministr školství Ondřej Liška opouští s odcházející vládou svůj resort, ale u školských reforem chce zůstat. "Já se vrátím - a se mnou přijde i zákon o pedagogických pracovnících," rozloučil se dnes nad bilancí své práce v úřadě.

V Česku možná vzniknou univerzitní nemocnice, se kterými budou spokojeny lékařské fakulty, nemocnice i ministerstva zdravotnictví a školství. Zástupci fakultních nemocnic a lékařských fakult ustavili dnes pod garancí ministerstva zdravotnictví odbornou skupinu, která má návrh normy připravit.

V Česku možná vzniknou univerzitní nemocnice, se kterými budou spokojeny lékařské fakulty, nemocnice i ministerstva zdravotnictví a školství. Zástupci fakultních nemocnic a lékařských fakult ustavili dnes pod garancí ministerstva zdravotnictví odbornou skupinu, která má návrh normy připravit.

Za své největší úspěchy považuje odstupující ministr školství Ondřej Liška (SZ) prosazení změn ve školském zákoně, vyjednání peněz na platy učitelů nebo plán celoživotního vzdělání. Řekl to dnes novinářům na své poslední ministerské konferenci. Nepodařilo se mu ale připravit reformu vysokých škol a nedokončí ani chystané státní maturity.

Kontroverzní změna podmínek zaměstnávání akademických pracovníků, podle kterých se mají vysoké školy řídit od příštího roku, možná platit nebude. Horní komora dnes v prvním čtení podpořila senátorskou novelu, která má zachovat současný stav. Nezmění se ale jen v případě, že sněmovna novelu stihne schválit ještě letos.

Tvůrci nejlepších projektů zaměřených zejména na celoživotní vzdělávání dnes v Praze převzali ocenění Evropské komise. Na konferenci nazvané Kreativita a inovace v programu celoživotního učení, uspořádané českým předsednictvím EU, jim ceny předali ministr školství v demisi Ondřej Liška (SZ) a eurokomisař pro vzdělávání, kulturu a mládež Ján Figeľ.

Studentů na českých vysokých školách a univerzitách každoročně přibývá. Jen loni se na ně nově zapsalo přes 80 tisíc lidí. Tři druhy vysokých škol V ČR působí 71 vysokých škol. Z toho je 26 veřejných a 45 soukromých. Kromě toho existují i dvě vysoké školy státní - Univerzita obrany a Policejní akademie ČR v Praze.

Se spolužáky se vídá většinou jednou za dva týdny, když poslouchají zhuštěné přednášky. Jen někteří z nich ovšem vědí, že po škole se nevrací jako oni domů, ale do vězení.

Stojí v žádaných lokalitách v centru města. Mají hodnotu stovek milionů korun. A zanedlouho budou pravděpodobně nevyužité a prázdné. Řeč je o historických budovách v centru Brna, Plzně, Hradce Králové a Prahy.

Doposud sloužily fakultním nemocnicím, podle lékařů už ale potřebují opravit. "Tomu, aby se v nich provozovala medicína jednadvacátého století, už totiž nevyhovují," shodují se.

Sotva se Dana Jurásková od pátku trochu ohřála ve funkci ministryně zdravotnictví, už bude muset korigovat kroky své předchůdkyně Daniely Filipiové. Hlavně ten, aby vláda, potažmo ministerstvo zdravotnictví, neuvažovaly jen o jediném možném řešení osudu Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), a sice o jejím přestěhování z Karlova náměstí jinam.

Osud Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí, kterou navrhovalo ministerstvo zdravotnictví přestěhovat jinam, je nyní v rukou nové ministryně. Ta požaduje širší diskusi o její budoucnosti a zvažuje, že požádá vládu o změnu přijatého usnesení.

Vysokoškoláci mají podle výzkumů nejčastěji problém s užíváním alkoholu a s ním spojeným rizikovým chováním. Potýkají se také s nadměrným užíváním internetu a počítačových her. ČTK to řekla Petra Vondráčková z pražského Centra adiktologie, která má podobné zkušenosti z ambulance pro závislé vysokoškoláky fungující při centru už déle než rok.

Nová ministryně zdravotnictví a bývalá ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Dana Jurásková zvažuje, že požádá o změnu vládního usnesení z minulého týdne, které vyvolalo spekulace o možném zrušení VFN. Řekla to na dnešní tiskové konferenci o budoucnosti VFN. V důvodové zprávě k vládnímu usnesení bylo uvedeno, že rekonstrukce areálu u Karlova náměstí v centru Prahy není efektivní a výhodnější by bylo najít pro nemocnici novou lokalitu.

Špatnou finanční situaci vysokých škol by podle Univerzity Karlovy (UK) místo odloženého školného z dílny exministra školství Ondřeje Lišky (SZ) vyřešilo zápisné ve výši do 5000 Kč za rok studia.

Univerzita Karlova totiž přišla s odvážným návrhem: studenti budou každý rok platit zápisné pět tisíc korun. Serveru Lidovky.cz to včera v diskusi se čtenáři potvrdil rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Špatnou finanční situaci vysokých škol by mohlo řešit takzvané zápisné, jeho výše by měla být do 5000 korun za rok studia. Tyto finance by šly na administrativu a služby spojené se zabezpečením studia, nikoliv na platy. Uvedl to včera rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl v on-line diskusi na serveru lidovky.cz.

Ministři školství EU se dnes v Bruselu shodli na vzdělávacích cílech evropské sedmadvacítky pro další desetiletí. Novinářům to po jednání oznámila česká ministryně školství Miroslava Kopicová, která debatu vedla. Podle ní mezi vzdělávací priority v EU do roku 2020 i nadále patří zkvalitňování vzdělávání a zvyšování jeho efektivity.

Špatnou finanční situaci vysokých škol by mohlo řešit takzvané zápisné, jeho výše by měla být do 5000 korun za rok studia. Tyto finance by šly na administrativu a služby spojené se zabezpečením studia, nikoliv na platy. Uvedl to dnes rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl v online diskusi na serveru lidovky.cz.

11.05.2009 12:00 - Místo školného na vysokých školách by studenti v budoucnu mohli platit takzvané zápisné. Uvažuje o tom alespoň Univerzita Karlova ve svém návrhu reformy vysokých škol. Jak má zápisné vypadat a proč se pro něj univerzita rozhodla? Na vaše otázky odpovídal rektor UK Václav Hampl. Čtěte

Vlastní návrh reformy vysokého školství dnes představila Univerzita Karlova. Požaduje v ní větší finanční jistoty pro školy. Od nového zákona, které připravuje ministerstvo školství, se návrh liší především tím, že nepodporuje školné.

Reforma vysokých škol. Návrh na zásadní změny představil svého času s velkou slávou ministr školství Ondřej Liška. Pod titulem Bílá kniha terciálního vzdělávání a narazil na vážné pochyby univerzitních kruhů. Ondřej Liška už v úřadě není, odešel s koaliční vládou.

Nejen státní maturitní zkouška vyvolává vlny v českém školském rybníku. Reforma vysokého školství je stejně výbušné téma. Univerzita Karlova představila svůj vlastní návrh reformy. Mimo jiné navrhuje, aby studenti platili zápisné. Zhruba 5 tisíc korun by mělo pokrývat zejména administrativu spojenou s výukou.

Univerzita Karlova představila návrhy na změnu systému vysokoškolského vzdělávání. S vlastní iniciativou přišla proto, že odmítá současnou podobu zákona, kterou připravuje ministerstvo školství. Co Univerzita Karlova konkrétně navrhla, to ví kolega Jan Herget, je právě teď v pražském Karolinu. Honzo, dobré poledne.

Univerzita Karlova dnes představí svůj návrh, jak by měla vypadat reforma českých vysokých škol. Studenti by podle vedení univerzity měli platit asi 5 tisíc korun ročně. Z těchto peněz by školy hradily administrativu a služby.

Uštvaný muž pendlující mezi třemi či dokonce čtyřmi vysokými školami. To je typický obrázek dnešního vysokoškolského kantora. Současný systém financování vysokých škol nutí pedagogy komíhat mezi školami, kde odříkají svoji přednášku a frčí hned dál.

Univerzita Karlova navrhuje, aby se platilo zápisné za studium. Zhruba pět tisíc korun by mělo pokrývat administrativu spojenou s výukou. Univerzita s tím počítá ve svém návrhu reformy vysokého školství, který představil rektor Václav Hampl.

Univerzita Karlova (UK) navrhla vlastní reformu vysokých škol, požaduje v ní větší finanční jistoty pro školy. Změny plánované ministerstvem UK odmítla, její návrhy se přitom těm ministerským v lecčems podobají.

Po velké kritice takzvané Bílé knihy a reformy terciárního vzdělávání připravila Univerzita Karlova svou vlastní reformu. V té navrhuje například zavedení takzvaného zápisného, úpravu akreditačního systému, rámcové pětileté smlouvy mezi školami a státem či omezení fenoménu „létajících profesorů“.

Univerzita Karlova (UK) navrhla vlastní reformu vysokých škol, požaduje v ní větší finanční jistoty pro školy. Zástupci UK včera zároveň upozornili, že není potřeba nový zákon, jak jej připravovalo ministerstvo školství, stačí prý novela.

Balík peněz na pět let, větší samostatmost při akreditaci studijních programů i konec létajících profesorů, to je reforma vysokého školství v podání Univerzity Karlovy.

Univerzita Karlova včera přišla se svým návrhem reformy terciárního vzdělávání. Jeho součástí je i roční pětitisícové »zápisné«. Plány univerzity se studentům nelíbí.

Ke článku jsme připojili Vyjádření SK RVŠ k článku „Vysokoškoláci se bouří: Zápisné pět tisíc za rok studia platit nechceme” a Vyjádření SK k prezentaci námětů UK na novelizaci zákona o VŠ a reformě VŠ.

Až dosud studenti drželi se svou alma mater proti vládní reformě vysokých škol. Univerzita Karlova ale ve svém návrhu reformy terciárního vzdělání napsala, že studenti mají platit zápisné, a situace se obrací.

Ke článku jsme připojili Vyjádření SK RVŠ k článku „Vysokoškoláci se bouří: Zápisné pět tisíc za rok studia platit nechceme”

Podle Karlovy univerzity není třeba nového vysokoškolského zákona. K reformním krokům by postačila pouze novela.

Univerzita Karlova v reformě navrhuje větší finanční jistoty pro školy. Jejím hlavním záměrem jsou takzvané rámcové smlouvy, které by byly uzavřené na pět let a také vymahatelné.

Pokud by museli studenti zaplatit každý rok školné, řadě z nich by to mohlo odstřihnout cestu ke vzdělání. Zápisné ale nikoho nezatíží. Navíc vysokým školám přinese potřebnou finanční injekci.

Už za čtyři roky by v Hradci Králové mohl stát nový výukový areál zdejší lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Kampus univerzity by měl vyrůst v návaznosti na hradeckou fakultní nemocnici na poli mezi vjezdem do nemocnice a areálem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

Stejně jako ekonomové „létají“ i učitelé marketingu nebo mediálních studií. Například z Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity přednášejí učitelé na Metropolitní univerzitě nebo na New York University in Prague. Právníci z pražské univerzity si zase přivydělávají na soukromé Vysoké škole Cevro Institut. „Nevidím problém v tom, že naši učitelé přednášejí jinde, to je naprosto normální i v jiných zemích. Pokud by zanedbávali výuku na své domovské škole, zkrátili bychom jim úvazek,“ tvrdí Aleš Gerloch, děkan Právnické fakulty UK.

Bez školného, zápisného nebo jiné formy soukromých příspěvků to na vysokých školách nepůjde. Myslí si to nová ministryně školství Miroslava Kopicová. „Bez soukromých zdrojů se dneska vysoké školy zkrátka neobejdou a my si musíme jenom najít tu vhodnou formu, kterou je tam dostaneme,“ řekla v rozhovoru pro LN. „Bez soukromých zdrojů nejsme schopni to financovat,“ dodala.

Tedy Bílá kniha, která byla velmi kritizovaná i právě Karlovou univerzitou. Na jednu stranu je to samozřejmě překvapivé, na druhou stranu jsem velmi ráda. Ono to ukazuje několik věcí. Bez soukromých zdrojů se dneska vysoké školy zkrátka neobejdou a my si musíme najít vhodnou formu, díky které tyto zdroje do vysokého školství dostaneme.

Důvod, proč akademici pendlují i mezi více školami, je jednoduchý: ke svému učitelskému platu, který je na veřejné vysoké škole v průměru zhruba třicet tisíc korun, si přivydělají další desetitisíce korun na soukromých vysokých školách, které je zpravidla přeplácejí, aby je pro výuku získaly.

Ministryně školství Miroslava Kopicová si myslí, že vysoké školy se neobejdou bez školného, zápisného nebo jiné formy soukromých příspěvků. "Bez soukromých zdrojů se dneska vysoké školy zkrátka neobejdou a my si musíme jenom najít tu vhodnou formu, kterou je tam dostaneme," řekla v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny (LN).

Ministryně školství Miroslava Kopicová si myslí, že vysoké školy se neobejdou bez školného, zápisného nebo jiné formy soukromých příspěvků. "Bez soukromých zdrojů se dneska vysoké školy zkrátka neobejdou a my si musíme jenom najít tu vhodnou formu, kterou je tam dostaneme," řekla v Lidových novinách.

„Mohl bych u vás pracovat?“ zeptal se mě před časem vysokoškolský student. „Klidně na plný úvazek.“ Studoval ve čtvrtém ročníku jedné z fakult Univerzity Karlovy. Nedalo mi to: „A vy na to budete mít čas?“ „V pohodě. Prezenci nikdo nehlídá.“

Ministryně školství Miroslava Kopicová si myslí, že vysoké školy se neobejdou bez školného, zápisného nebo jiné formy soukromých příspěvků. "Bez soukromých zdrojů se dneska vysoké školy zkrátka neobejdou a my si musíme jenom najít tu vhodnou formu, kterou je tam dostaneme," řekla v rozhovoru pro Lidové noviny.

Návrh Univerzity Karlovy, aby studenti za rok studia platili zápisné 5000 korun, přijímá ministerstvo školství s rozpaky. Úřad včera uvedl, že univerzita s touto myšlenkou přichází bez jakékoli vazby na systém finanční pomoci studentům.

Ženy většinou míří na humanitní a společenskovědní obory, kterých je nejvíce. Proto také tvoří většinu přijatých. Muži si vybírají technické vzdělání. A právě tady mívají u přijímaček lepší výsledky.

Ministerstvo školství (MŠMT) neudělalo v roce 2007 u některých svých příspěvkových organizací kontroly, které měly nahradit interní audit. Národní institut dětí a mládeže, Konzervatoř Jana Deyla, Škola Jaroslava Ježka a Zařízení pro děti-cizince mají za tento rok neprůkazné účetnictví. Vyplývá to z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které ČTK zaslala mluvčí úřadu Radka Burketová.

Návrh Univerzity Karlovy (UK), aby studenti za rok studia platili zápisné 5000 korun, přijímá ministerstvo školství s rozpaky. Úřad dnes na svých webových stránkách uvedl, že univerzita s touto myšlenkou přichází bez jakékoli vazby na systém finanční pomoci studentům.

O studium na vysokých a vyšších odborných školách měly v roce 2008 větší zájem ženy, které také tvořily většinu přijatých a zapsaných. Muži však byli u přijímacího řízení úspěšnější. Počet přihlášených uchazečů o studium v terciárním vzdělávání vloni vzrostl oproti předešlému roku o půl procenta, počet přijatých se zvýšil o více než pět procent.

V oblasti Prahy 2 sídlí jak Všeobecná fakultní nemocnice, tak několik budov, nebo několik fakult Univerzity Karlovy. Takže se zde smíchávají, vlastně jsou zde pozemky dvou vlastníků, Univerzity Karlovy a státu. Protože Všeobecná fakultní nemocnice je přímo řízená organizace ministerstvem zdravotnictví, takže ten hlavní třeba areál na Karlově náměstí patří státu, Faustův dům patří Hlavnímu městu Praha, který má, od kterého má fakulta pronajatu tuto budovu na dlouhou dobu za symbolický pronájem, pro právě ty výukové účely a vzdělávací. Pak jsou zde budovy jako je Anatomický ústav, budova děkanátu a stomatologické kliniky, objekty na Karlově a Albertově, tak to jsou objekty patřící Univerzitě Karlově. Jsou zde budovy matematicko-fyzikální, přírodovědecké fakulty naší univerzity.

Dokument UK je reakcí na Bílou knihu terciárního vzdělávání (BKTV), kterou na konci minulého roku akademický senát UK odmítl, a to především kvůli zamýšleným zásadním změnám v řízení i samosprávě VŠ.

V návrhu UK MŠMT naopak kritizuje malý důraz na funkční zodpovědnost škol za výsledky, nedostatečné akcentování problematiky spojené s neuniverzitními segmenty terciárního vzdělávání a především snahu UK zavést finanční spoluúčast studentů (školné) formou „zápisného" bez jakékoli vazby na systém finanční pomoci studentům.

Již sedm let působí v oblasti vzdělávací činnosti zejména na Klatovsku a na Domažlicku obecně prospěšná společnost Úhlava. Stranou nezůstávají ani aktivity zaměřené na regionální rozvoj a ochranu životního prostředí. Společnost se neomezuje pouze na »vážná« témata, ale značná část její činnosti je orientována na oblast kultury a pořádání společenských akcí.

Po boji s opisovači diplomových prací si vysoké školy už brzy posvítí i na práce seminární. Software v těchto dnech dolaďuje brněnská Masarykova univerzita. V první fázi ho bude využívat deset škol. Usvědčeným plagiátorům může hrozit až vyloučení ze studia.

(Krajské noviny, 22.5.2009, rubrika: Středočeský kraj, strana 4, autor: Martin Ťopek) Poté, co se vlády ve středních Čechách ujal David Rath, byl tento úřad spojován zejména s problematikou vrácení poplatků ve zdravotnictví. To v mnohém zastínilo činnost úřadu v dalších oblastech samosprávy.

Takže vznikl systém během těch deseti let, kdy většina evropských univerzit dnes najela na toto dva, tři plus dva plus doktorát, že, na tento systém, a ty univerzity, které to dělají, tak mají daleko větší šance si navzájem vyměňovat zkušenosti, vyměňovat si studenty a uznávat si výsledky toho studia, není to zdaleka dokonalé, ale nikdo nečekal, že se to podaří takto rychle.