Chybí nám regionální vysoké školy












            ******************************************************************************************

            * Chybí nám regionální vysoké školy
            ******************************************************************************************
            1.4.2009, rubrika: Názory, strana: 27, autor: IVAN WILHELM



            JAK VIDÍ SVĚT


            O významu vzdělání pro společnost, ale zejména pro jednotlivce, byly již napsány stohy tex
            potřeba tento fakt zvlášť zdůrazňovat. Poněkud diskutabilnější je však otázka budování vzd

            která by vytvářela dostatečnou nabídku odpovídající poptávce i v regionech a podle jejich 
            vyvolává zejména otázka nabídky terciárního vzdělání a v jeho rámci vzdělání vysokoškolské

            pouze o dostatečnou kapacitu a dostupnost této nabídky.
            V současnosti u nás vstupuje do vysokoškolského studia více než 50 procent osmnáctiletých.
            let došlo tedy k zásadní změně v nabízeném objemu, kdy se kapacita vzdělávacího systému ČR

            rozvinutých zemích. Je tedy vše v pořádku?
            První příležitostí k významné změně v terciárním vzdělávání je rekonstrukce jeho obsahové 
            tradiční orientace studia na teoretickou výbavu studujících dnes nachází svoje oprávnění v

            částečně bakalářských programech, které předpokládají návaznost na magisterské studium.
            Bakalářské studijní programy, které jsou orientovány na přípravu absolventů pro jejich bez
            uplatnění v praxi, by měly odpovídat tomuto zaměření a měly by tento cíl jasně deklarovat 

            studia pro potřeby veřejnosti. To je nejen „fair play“, ale také jasná informace pro ty zá
            kteří chtějí získat zručnost a příslušnou kvalifikaci bez zbytečných časových ztrát a chtě
            praktické činnosti.

            Požadavek teoretické přípravy společně s časovými nároky magisterských programů znamenají 
            finanční náklady, ale zejména významnou překážku v jejich rozšíření.
            V tomto směru bylo sice nemálo vykonáno, ale mnoho ještě zbývá. Nárůst počtu akreditovanýc

            bakalářských studijních programů vyjadřuje snahu vysokých škol o vývoj v naznačeném směru.
            Ovšem zatímco je v ČR bezmála padesát soukromých vysokých škol téměř výlučně neuniverzitní
            orientovaných na bakalářské programy), nemáme doposud ani jedinou neuniverzitní vysokou šk

            Skutečnost, že se s tímto problémem potýká většina členských zemí EU, je sice zajímavá, al
            řešení příliš nepřispívá. Přitom otevřenost takových škol k potřebám regionu, ve kterém pů
            významně napomoci v řešení chronického personálního zabezpečení studia u nás, protože může

            mnohem pragmatičtěji, než je tomu v mezinárodních sítích univerzitních vysokých škol.
            Významným argumentem pro rozvoj těchto vysokých škol je požadavek aktivního provozování in
            činností. Kromě výzkumu a vývoje se v současnosti zcela ekvivalentně zdůrazňuje působení v

            Přestože jde o oblast odlišnou od výzkumu i vývoje, jde o činnost na obě tyto oblasti nava
            zřejmé, že je to činnost kreativní a navíc činnost, která je u nás velmi málo rozvinutá. P
            mohly neuniverzitní vysoké školy najít silná partnerství s podniky. Byl by tak obohacen pr

            diverzifikace vysokých škol i posilování terciárního školství v regionech, mimo tradiční u
            centra.
            Hlavním argumentem pro start je však posilování celkové konkurenceschopnosti nejen jednotl

            ale republiky jako celku.

            O autorovi| IVAN WILHELM, Autor je bývalý rektor Univerzity Karlovy, zmocněnec vlády pro o

            výzkumu