Věda naše vezdejší












            ******************************************************************************************

            * Věda naše vezdejší
            ******************************************************************************************
            9.4.2009, rubrika: přiloha Osobnost 89-09, strana: 8, autor: KATEŘINA KADLECOVÁ



            Za posledních dvacet let se česká věda hodně změnila. I kritici jejího stavu, jichž ani me

            samými není zrovna málo, musejí uznat, že mladí vědci pochopili nutnost vstupovat do mezin
            a vyjíždějí na stáže a konference, včetně těch zaoceánských, seč jim granty z výzkumných z
            vědě je ostatně mnohem více peněz než za komunistického režimu, i když ani loňských 23 mil

            korun pro výzkum a vývoj stále není dost. Pro značně byrokratická kritéria přidělování stá
            vysoké školy prozřetelně přestaly sázet pouze na fondy Ministerstva školství, mládeže a tě

            a snaží se peníze získat i ze soukromých firem prostřednictvím prodeje či společného rozvo
            vlastnictví pocházejícího z akademické půdy. Činí tak třeba pražská Univerzita Karlova, je
            (měřený počtem záznamů v databázi vědeckých publikací Web of Science) od revoluce narostl 

            rektora, fyziologa Václava Hampla, přibližně sedminásobně: „I vědecký výkon ČR v posledníc
            trvale a poměrně dramaticky roste.“ Velmi slušnou úroveň podle prof. Hampla mají i v mezin
            matematika, fyzika, chemie či biologické obory související s medicínou. Také těmto discipl

            sloužit jedinečná biotechnologická a biomedicínská centra excelentní vědy, jejichž výstavb
            finanční krize nijak neohrozí: brněnský CEITEC a přípražský BIOCEV s předpokládanými termí
            2015, respektive 2012. Ačkoli někdejší ředitel Akademie věd, genetik prof. Václav Pačes, n

            noviny uvedl, že AV ČR podle něj „jako celek stále ještě není v evropské vědecké špičce“, 
            jednotlivých ústavů stává stále efektivnější.
            Také laická veřejnost se o vědu zajímá a mediální rubriky pravidelně referující o „vědě“, 

            „akademii“ se těší přízni čtenářů i samotných vědců, kteří popularizují své obory stále oc
            pokud všechny vědecké kapacity neopustí pro nadějnější vyhlídky Česko nadobro (o čemž v ná
            uvažuje Olga Myslivečková) a měna neklesne na kolena, bude se stav české vědy nadále zlepš