Zápisné jako produkt pokrytectví ****************************************************************************************** * Zápisné jako produkt pokrytectví ****************************************************************************************** 23.4.2009, rubrika: Názory, strana: 9, autor: Petr Matějů Z Univerzity Karlovy, která se postavila do čela odporu proti Bílé knize terciárního vzděl čas unikají informace, že se chystá navrhnout »zápisné«. To by si přitom svou výší (3200 - nijak nezadalo se slušným školným. Je to dobře, nebo špatně? Necháme-li stranou bezduché politické hrátky, nelze proti finanční spoluúčasti vysokoškols vnést rozumné argumenty. I nízké školné přináší potřebné zdroje do rozpočtů škol. A je-li diferencované, vnáší do systému prvek konkurence, a tudíž i tlak na kvalitu. V neposlední nastavená spoluúčast racionalizuje poptávku po oborech, vytváří tlak na včasné dokončování život studentským »turistům«. To už bylo řečeno tolikrát, že se to stydím opakovat. Stejně tak bylo mnohokrát řečeno, že být zavedena formou, která bude minimalizovat rizika dalšího prohlubování sociálních nerov k vysokoškolskému vzdělání. Proto Bílá kniha navrhuje odložené školné, které by spláceli a dosažení určitého příjmu. Protože autoři Bílé knihy jsou si vědomi, že školy potřebují peníze hned, navrhli systém, školám značnou část budoucích příjmů z odloženého školného získat formou »zálohy« ze státn Současně navrhuje i zavedení studentských půjček, grantů a stipendií. Na UK ale navrhují nejméně vhodnou formu školného. Proč se nejde cestou, která je promyšle vyzkoušená a minimalizuje většinu rizik? Prvním důvodem je pokrytectví. V návrhu programového prohlášení první Topolánkovy vlády, k nedostala důvěru, ale docela dobře vládla, bylo řečeno, že »vláda nezavede na veřejných vy školné, které by vytvořilo bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání«. Proti tomuto znění, které prokazatelně dávalo smysl, se údajně postavili zelení a do koali prosadili větu, která smysl moc nedává (»Nezavedeme školné, ale otevřeme diskusi o větším soukromých zdrojů do financování vysokých škol«). Debata nicméně proběhla a ukázala, že školné, je-li zavedeno promyšleně a je-li doprovázen systémem finanční pomoci studentům, není příčinou růstu nerovností. Stačí se podívat do ze školným, jako jsou Velká Británie nebo Austrálie. Cíle však bylo dosaženo: inkriminovaná věta zavedla práce na reformě financování vysokého uličky. To ukázaly i debaty, ve kterých jen zmínka o školném málem způsobila, že reprezent (včetně představitelů UK) z jednání odešla. Přitom teď UK bez uzardění přiznává, že chystá přezdívkou »zápisné«. Kdyby se akademická reprezentace jasně vyslovila pro školné a pro zavedení systému finančn studentům, možná bychom se konečně dočkali i změny politické rétoriky. Jenomže reprezentac si to nesmí rozházet u studentů, kteří svými hlasy v senátech spolurozhodují o jejich znov akademické pokrytectví si podává ruku s pokrytectvím politickým. Na to ale doplatí zejména studenti z nízkopříjmových rodin, kteří po celou dobu sloužili j odporu proti reformě. Ta by sice byla důsledná, ale rozhodně by bolela méně než reforma po podstatě hloupá. Neomylně se díky partikulárním zájmům opět vydáváme špatnou cestou. *** Karlova univerzita zuby nehty bránila zavedení školného. Teď přiznává, že je pod přezdívko chystá.