Školstvím hýbaly stávky, boj o peníze, maturity a reforma VŠ ****************************************************************************************** * Školstvím hýbaly stávky, boj o peníze, maturity a reforma VŠ ****************************************************************************************** Praha 26. dubna 2009 (ČTK) - Školství, které za více než dva roky působení koaličního kabi Topolánka vedli dva ministři, se potýkalo se špatnou finanční situací, která vyústila ve d Odložily se státní maturity do roku 2010 a byla schválena jejich podoba. Úspěchem byl rozv reformy, která se přesunuje do úrovně středních škol. Návrh reformy terciárního školství m Lišky (SZ) však kritizovaly univerzity, ale i KDU-ČSL a ČSSD. Po necelých devíti měsících v čele resortu rezignovala ministryně Dana Kuchtová (SZ). Křes průtahům přípravy operačních programů, které měly pro školství a vědu získat z evropských než než 100 miliard korun. Program Vzdělávání pro konkurenceschopnost byl nakonec předloni prvními českými. Program Věda a výzkum pro inovace (VAVPI), který přinese přes dvě miliard 49 miliard korun), podepsal Liška až loni v říjnu. Na čele resortu Kuchtovou v prosinci 2007 vystřídal Ondřej Liška, tehdy třicetiletý, druhý ministr v historii českých vlád. Funkce se ujal v den, kdy skoro polovina škol stávkovala zaměstnanců škol a peníze na pomůcky. Více peněz se Liškovi podařilo vyjednat vloni, přesto se 9. června nevyhnul další stávce, zapojilo asi 130.000 pracovníků. Vláda tehdy přidala učitelům půl miliardy korun na platy čtyři miliardy korun přislíbila pro regionální školství na letošek. Požadované navýšení ne pracovníků vyřešilo jejich přeřazení do vyšší platové stupnice od dubna 2009. Oba ministři, Kuchtová i Liška, prohlašovali za svou prioritu reformu škol všech typů. Zák zahájily plošně výuku podle svých vzdělávacích programů od roku 2007. Také střední školy p vzdělávací dokumenty. Kritika provázela přípravu státních maturit. Kuchtová předloni prosadila jejich odklad až Ministru Liškovi pak parlament schválil novou podobu těchto maturit, které budou mít dvě ú Vázne však jejich organizační a logistické zajištění. Od letošního roku se rozšířila pro žáky možnost podávat až tři přihlášky na střední školu. kritizují ředitelé škol, kteří požadují, aby se zjednodušil a zracionalizoval. Další novin v reakci na aktuální vývoj a potřeby současného vzdělávání přinesla i letos schválená nove zákona. Mezi nimi je třeba zrušení nejnižšího počtu žáků v malotřídkách či možnost získat zkráceném studiu. Zrušení bezplatného posledního ročníku školky však Liška neprosadil. Prioritou odcházejícího ministra Lišky byla také reforma vysokého školství. Její koncepci, knihu, však odmítla Univerzita Karlova (UK) a řada především humanitních fakult univerzit Podle odpůrců, kteří se sdružili v iniciativě Pro vzdělanost, návrhy směřovaly k omezení a svobod ve prospěch ekonomických zájmů. Nelíbil se jim způsob financování a také navrhovaná se soukromým sektorem. UK začala připravovat vlastní návrh reformy, v němž mimo jiné navrh za každý rok studia. Liška uváděl, že v jeho vysokoškolském zákonu školné nebude. Již dřív že jeho vláda školné nezavede a připravoval systém finanční podpory studentů. Pád Topolánk však pozastavil přípravu na věcném záměru zákona a zásadní kroky k reformě univerzit tak p nástupce. Iva Pokorná rmi